Očekávaná česká fantasy Princezna zakletá v čase 2 se konečně dočkala prvního traileru a my jsme byli přímo na tiskové konferenci věnované jeho odhalení. Možná jste ho už viděli na YouTube a dalších místech internetu. A říct, že je epický, je mírné podcenění.

Film je pokračováním pohádkové fantasy z roku 2020, kde jsme se seznámili s hlavními postavami - princeznou Ellenou, která uvízla ve stále se opakujícím dni, její kamarádkou alchymistkou Amelií a princem Janem z Calderonu

První díl byl plný kouzel, přičemž film se ubíral spíše směrem k fantasy než k pohádce. Druhý díl bude ještě magičtější a k žánru fantasy bude přičichávat také více.

Kromě Marka Lambory, představitele prince Jana, odpovídali na otázky novinářů také režisér filmu Petr Kubík, scenárista a skladatel Lukáš Daniel Pařík a producent Viktor Krištof. Ten uvedl na pravou míru tvrzení, že jejich nový film překonává český rekord v počtu speciálních efektů:

 „Speciální efekt může být, že někdo umaže pihu herci a udělá to tisíckrát ve filmu a máme tam 1000 speciálních efektů. Takže by se velice těžko počítalo, kdo má nejvíc speciálních efektů, ale u nás je to, že tam máme určitě nejvíc kouzel. Takže i v té tiskové zprávě se dočtete, že máme nejvíce kouzel v dějinách české kinematografie a za tím si stojíme.“

Na tiskovku měla přijít i Eliška Křenková, představitelka hlavní dvojrole alchymistky Amélie, ale meškala tak dlouho, že tiskovou konferenci nakonec zmeškala úplně. Mezitím Marek Lambora opět aktivně lobboval za přidání draků do světa Princezny:

Lambora: Já mám rád vikingy a víc draků. Já o tom mluvím vlastně při každé příležitosti, kterou mám. Takové semínko zasazuju. 

Kubík: My jsme Markovi dali draka ve dvojce, ale neodnesl si ho, že?

Lambora: Ne, ne, nechal jsem ho tam.

Kubík: Má ho jenom dřevěného na stole. 

Lambora: No ale to je takový předvoj, myslím pro tu trojku, kdy ty draci tam ožijí a vlastně ten svět se zase zvětší.

Pařík: Myslím, že v QQ Studium Ostrava budou rádi teda.

Vím, že jsem vám minule slíbil s Lamborou rozhovor, ale protože se kolem něj vyrojili redaktoři z konkurenčních médií a místo otázek na film se ho ptali na vztahy, my jsme vyzpovídali přímo tvůrce tohoto filmu - Petra Kubíka a Lukáše Daniela Paříka. 

Produkce druhého dílu Princezny zakleté v čase byla problematická kvůli nepříznivé situaci v kinech, proto byli tvůrci nuceni spustit Startovač, kde vybrali téměř milion korun. Jednou z odměn byla možnost zúčastnit se komparzu. Mimochodem, toho jsem také využil.

Tvůrci tak zabili dvě mouchy jednou ranou - mohli natočit mnoho velkých davových scén a zároveň zaplatit část produkce. Moje první otázka tedy zněla, jestli tak velký počet nezkušených komparzistů ovlivnil natáčení negativně.

Kubík: Vždycky slýcháme na všechno, co se snažíme dělat, že to nejde, a pak když to děláme, tak vždycky přijdeme na to, že to jde. Jde akorát o to dělat to správně a my jsme s těma komparzistama neměli snad jedinou negativní zkušenost. Prostě fungovali jako fanoušci. Byli z toho nadšený. Oni to fakt pojmenovávali jako nejlepší zážitek svého života, což bylo super. My jsme se tam střídali první a druhý štáb, kdy jsme točili třeba denní, potom v noci točil druhý štáb, my jsme zase si přebírali kamery na denní, prostě takovej maraton a jeden komparzista tam byl na 12 hodin denní a pak jsem zůstal ještě na 12 hodin nočních, protože byl tak zapálený, že si to chtěl užít ještě s druhým štábem.

Pařík: Já nevidím důvod, proč by to mělo být špatný, protože my s fanouškama udržujeme dost úzký kontakt a myslím si, že nabídnout jim, že když nám vlastně jako pomohli, tak si tam můžou zahrát. Můžou se tam objevit, můžou tam strávit čas s námi a uviděj ty herce dopředu, uvidí, jak ty dekorace vypadají, jak to vlastně celý probíhá… Vždyť to je zážitek. Mně kdyby jakožto třeba fanouškovi Star Wars někdo řekl, hele, nechceš dělat komparz ve Star Wars, tak už kupuju letenku. To přece není nic špatného. 

Kubík: Proč nás od toho odrazovali, tak bylo to, že třeba ty lidi nadšení přijdou a pak zjistí, jaká je to fuška a po 6 hodinách odcházejí, když s nimi nemáte smlouvu a nedáváte jim za to peníze, tak je těžký je tam udržet. Před tím nás varovali a to se nám nestalo ani jednou.

Pařík: To se nám nestalo, protože na druhé straně, v rámci možností natáčení jsme se snažili poskytnout jim to nejlepší, co jsme mohli. A já si myslím, že oni to viděli. Oni viděli, že se strašně snažíme, že makáme. Samozřejmě jsme k nim hromadně promlouvali, děkovali jsme jim. A já za sebe a myslím si, že i za Petra můžu říct, že jsme udělali fakt maximum, aby se tam cítili dobře. 

My v tom filmu čarujeme s rukama a s alchymistickým prachem a my jsme normálně s Petrem museli natočit výukový video, jak se čarují ty runy, který jsme všem poslali. Právě proto, abychom předešli tomu, že je to budeme učit na place, tak jsme natočili normálně video, jak na pozice ruky, jak na pozice nohou, co dělat s bokama, kam se dívat a tak. A myslím si, že přišli fakt dobře nabrífovaní. Jako si to fakt pročetli a neměli jsme žádný problémy. Nejčastější problém samozřejmě u lidí, kteří nejsou zvyklí natáčet, je, že koukají do kamery, ale tak párkrát se to stalo, asi dvakrát třikrát, tak to vystřihneme, ale jinak byly úplně zlatý.

Specifikem celého universa je zvláštní magický systém, který využívá runy a magický prach, a také skutečnost, že alchymisté zde pouze nemíchají koktejly a nevyrábějí bomby.

Pařík: My jsme nikdy nechtěli, aby to bylo beze smyslu, aby to bylo bez obsahu a říkali jsme si, že ty kouzla by měly něco znamenat. No a teď jsme si říkali, že když budeme používat zaklínadla, tak je to jak Harry Potter. A samozřejmě v Harry Potterovi, tam cítíme tu pseudo latinu, tak víme, že za tím je nějaký ten význam. No ale tak jsme si říkali, že ten význam chceme nějak podpořit, a tak, když už ho nemůžeme zvukem, tak můžeme jedině vizuálně, a to je skrz symboly. Takže jsme začali hledat, jakým způsobem. No a přišli jsme na to, že se nám prostě strašně líbí runy. Potom nás osočovali, že to krademe z Doktora Strange, ale to tak původně vůbec nebylo. 

Zcela upřímně, já, pokud spíš jsem něčím inspirovaný, tak je to Zaklínač, ale tam jsou ty runy samozřejmě úplně jiné. Já jsem jako ohromný fanoušek Zaklínače, ale my ty runy používáme na všechno možný, třeba definování hodnosti alchymisty a oboru, kterým se zabývá. To ve filmu nevysvětlujeme, to možná vysvětlíme v další knížce. No a co se týká alchymistického prachu, tak my jsme potřebovali odlišit, když budu mluvit v jazyku Dračího Doupěte povolání, alchymista a povolání, čaroděj. Alchymista neumí čarovat, používá kouzelný věci, ale my máme alchymistický prach. Tímhle jsme odlišili. Tohle byl náš nástroj.

Kubík: Tam je spousta věcí, které se nevysvětlují, ať už to je třeba to, že tam máme různé specializace, vlastně i katedry, kde se to učí. Ty jsou odlišené podle pěti prvorun, takže jich máme pět. Je to vidět i na kostýmu. Ale nic z toho se nevysvětluje, protože to pro nás není příběhotvorný, ale museli jsme to vyvinout proto, aby to dávalo smysl. Abychom na to třeba i mohli v budoucnu navázat. 

Pařík: My to konzultujeme se spoustou lid, ale je tady tendence tlačit na nás, abychom zodpověděli některé otázky. A my je třeba zodpovědět nechceme. Protože já extrémně doufám, že tím, že tady cílíme na lidi, který mají rádi fantasy a jsou to nerdové, tak že si to najdou, protože oni tam ty odpovědi třeba jsou. Někdo se podívá na jedničku, podívá se do knížky a natočí video o tom, že prostě to zodpoví. Já v to doufám, že prostě někdo udělá nějaký breakdown něčeho. Kdyby to bylo pár videí, tři nebo čtyři, já bych byl strašně rád.

Takže pravděpodobně můžete očekávat, že po premiéře filmu se na kanálu NerdFixu objeví nějaká lore videa o Princezně zakleté v čase. Mimochodem, pokud jste měli při sledování prvního dílu pocit, že sledujete kampaň dračáku, pak ano, inspirace tam určitě je.

Kubík: No tak my jsme všichni fanoušci ať už Zaklínače, nebo všech fantasy, hráli jsme všichni Dračí Doupě. 

Pařík: Já musím přiznat, že já ho hraju do dneška. Jednou za dva měsíce si zavolám s kamarády, dáme video hovor na tři, čtyři hodiny a zahrajeme si Dračí Doupě.

Když jsem byl na place jako redaktor nebo komparzista, všiml jsem si, že se někdy věci v příběhu měnily na místě a spousta věcí se zkoušela a předělávala těsně před natáčením. Protože jsem si dříve myslel, že se to stává pouze nám a že filmaři mají všechno promyšlené už od chvíle, kdy je napsaný scénář, zeptal jsem se i na to. A zjistil jsem, že scénář se údajně přepisuje průběžně i uprostřed natáčení.

Pařík: To je jedna z mých nejoblíbenějších činností. Stalo se to už i na jedničce. Není to o tom, že bychom přišli na lokaci a zjistili, že nefunguje, protože od toho jsou obhlídky, na který chodíme předtím. Ale jde o to, že přestože třeba i byla čtená zkouška, kdy ty herci si to zkusili zahrát, tak najednou ten prostor, ve kterém se odehrává ta scéna, celá ta energie, celý ten kontext, nás inspiruje a my si řekneme: ‚Ty, ale takhle by to bylo lepší‘. A vymýšlíme to na místě. Nebo je i horší varianta, když zjistíme, že nám to fungovalo ve scénáři, ale nefunguje nám to, když točíme. V ten moment prostě přichází moment, lámání chleba a musíme to vymyslet a je to strašně náročné. Je to velký adrenalin, protože jakmile změníte jednu věc v tom scénáři, tak to můžete udělat jenom za předpokladu, že ho máte fakt celý v hlavě, protože musíte předpokládat veškerý motýli efekty, který to způsobí.

Někteří režiséři jsou velmi přísní, pokud jde o to, co chtějí od svých herců. Jiní jim dávají velkou volnost. Sám jsem si všiml, že se herci nebojí na place ozvat s návrhy nebo změnami. Jak tuto dynamiku vnímají filmaři?

Kubík: Na tom jednak kolaborativně pracujeme ve třech lidech, druhak na tom i spolupracujeme s těma hercema a nebráníme se, když herce na place něco napadne a něco tam vymyslí. Jednou jsme přišli na plac a tam byla najednou v dekoraci vana, o které jsme ani nevěděli, že tam bude. Tak jsme prostě vymysleli scénu, kterou jsme improvizovali. Rovnou jsme to s herci natočili a je z toho nejvtipnější scéna z celého filmu. Takže se potvrzuje to pravidlo, který bylo během natáčení Pretty Woman, nebo který má teď i Taika Waititi při natáčení Thora a jiných filmů, kdy vlastně on sice má scénář, ale zkouší různé věci, dává tam vtipné repliky a tak dále. Takže to jsme samozřejmě občas nechávali. Taky to nese ovoce a nejenom ve vtipné rovině. Ale i když někdo má z herců nějaký nápad, tak se vždycky nad tím zamyslíme a neházíme to do koše. 

Pařík: Je hrozně důležitý v jakékoliv týmové práci potlačit ega, nebýt arogantní a nemyslet si, že můj názor je nejlepší. A myslím si, že každému z nás se to může stát, ale ve finále je důležité mít odstup. Ta práce je neuvěřitelně kolaborativní. Mě osobně a myslím si, že Petra taky, vždycky strašně zajímá názor prakticky na každou repliku. Cítíš to tak za tu postavu? Ty seš tu postavou. Musíš jí být. Ale na druhé straně máme mantinely a víme, že když herec navrhne něco, co je mimo, tak pro nás je to jako alarm. Pro nás je to červený světlo. Aha, pozor, tak to jsme to nevysvětlili správně. Ta postava by tohle v životě neudělala a jdeme mu to vysvětlit. Ale vždycky si myslím, že aby byl odvedený dobrý herecký výkon a ten herec se cítil komfortně, tak on musí znát, mnohem hlubší sféry té postavy, než ve finále ve filmu jsou ukázaný.

Trailer na druhý díl

Ti z vás, kteří mají přehled, si možná všimli, že v traileru zaznívá poměrně známá hudba od Two Steps from Hell, což není nic divného, protože jejich hudba se často používá ve filmových trailerech. Proč ale trailer neměl vlastní hudbu? Odpověď je jednoduchá. Prostě se nestíhá.

Pařík: Tenhle typ hudby, který znáte tady z tohoto žánru, což znamená Harry Potter, Pán Prstenů a tak dále. Velká orchestrální věc se v Hollywoodu většinou skládá 2 minuty za den. A když dáte 2 minuty za den téhle té hudby i s aranží, tak jste fakt skvělý a já jsem zjistil, že abych to stihl, tak vlastně musím dávat aspoň čtyři. Tak já možná potom po té premiéře odcestuju někam za moře a zkusím tam prodat své schopnosti. Já se já jsem stihnul složit hudbu pro teaser, ta je moje, ale trailery už nestíhám. 

Princezna zakletá v čase 2 má být o něco temnější, vážnější, mnohem výpravnější a především má fungovat sama o sobě, což znamená, že se na ni můžete podívat, i když jste neviděli první díl. Ale to by byla škoda, zvlášť když se na něj můžete podívat hned teď na Netflixu. Dokonce i v angličtině. Ale nedívejte se na to v angličtině, Lamborův hlas je tam strašně hluboký a divný. 

Anglická verze traileru na první film

Osobně se na druhý díl Princezny opravdu těším a strašně doufám, že bude ještě kvalitnější, než docela nadprůměrná jednotka. Nyní nezbývá než čekat na premiéru 17. listopadu tohoto roku a doufat, že střihači, skladatel Lukáš Daniel Pařík a tvůrci speciálních efektů z ostravského QQ studia nepadnou vyčerpáním. A začnou připravovat draka pro třetí díl.