Pokecali jsme s režisérem Vyproštění 2: Sam Hargrave o náročném natáčení

Streamovací gigant Netflix zavítal do Prahy a s ním i vůbec první český slavnostní galavečer, který se točil okolo očekávaného pokračování over the top akňáku Vyproštění s Chrisem Hemsworthem v hlavní roli. A jelikož jsme od Netflixu dostali pozvání, na této akci jsme samozřejmě nesměli chybět.

Abych pravdu řekl, jednalo se skutečně o galavečer s velkým G. Na místě nechyběl červený koberec, všude pobíhaly zástupy novinářů a návštěvníci, kterých rozhodně nebylo málo, přicházeli v různorodých společenských róbách. To však mělo svůj důvod. Slavnostní premiéry se totiž zúčastnil i režisér Vyproštění, Sam Hargrave, který je ve filmovém světě znám rovněž jako jeden z nejlepších hollywoodských kaskadérů.

Ke druhému Vyproštění jsme měli přístup několik dní před premiérou a tak pro nás byla důležitější událost, která se odehrála nedlouho před samotným galavečerem v jednom z pronajatých bytů v Pasáži Lucerna. Netflix nám společně s dalšími vybranými českými médii totiž udělil akreditaci, abychom mohli zmiňovaného režiséra krátce vyzpovídat.

Zde ale budeme muset trochu zchladit očekávání. Rozhovor jsme mohli zaznamenávat pouze zvukovou formou, a tak vám z něj nemůžeme přinést stejný výstup, jako jsme to udělali třeba v případě tiskovky ke druhé Princezně v zakleté v čase. Takovou událost však rozhodně nemůžeme odbýt jen suchým přepisem na web.

Nakonec jsme se tedy rozhodli, že vybrané odpovědi z rozhovoru spojíme s informacemi z oficiálních materiálů a přineseme vám několik zajímavostí z natáčení druhého Vyproštění.

Extraction, neboli Vyproštění, je vojensky laděná akční série, za jejíž zrodem stojí nejen několikrát zmiňovaný kaskadér Sam Hargrave, ale rovněž i slavný filmař Joe Russo, který společně se svým bratrem Anthonym režíroval například blockbustery Avengers: Infinity War a Avengers Endgame. První díl debutoval v roce 2020 exkluzivně na streamovací platformě Netflix a vůbec se nejednalo o špatný film.

Příběh žoldáka Tylera Rakea, který se snaží z hlavního města Bangladéše dostat uneseného syna zločineckého bosse, sice nenabídl originální příběh nebo vyšperkované dialogy, ale rozhodně exceloval akcí, která byla perfektně natočená. Laťka byla v prvním filmu nastavená opravdu vysoko a tvůrci si byli moc dobře vědomi, že od dvojky budou mít diváci ještě větší očekávání, což Hargrave sám během rozhovoru potvrdil:

„Obě natáčení byly těžké, ale řekl bych, že tenhle film, Vyproštění 2, bylo těžší natočit už jen kvůli očekávání a kvůli tomu, že jsme se hodně snažili, aby byla dvojka lepší než jednička. Víte, první díl byl jako váš první film. A lidé mají od vás velká očekávání. Říkali jsme si: „Tohle jsme ještě nikdy nedělali.“ No, tak to asi nebude tak dobrý. A když to nakonec vyšlo a lidem se to líbilo, a pak druhý díl, všichni si říkají, ten první se nám líbil. Tak ať je to lepší než ten první. Musí to být větší a lepší a rychlejší a silnější. Takže jo, cítíte velký tlak. Ale pak jsem se na to snažil dívat jako divák, protože ve finále jsem fanoušek akčních filmů, stejně jako jsem režisér. Takže pokud se mi podaří natočit film, na který se rád podívám, tak počítám s tím, že ostatní lidé by to mohli vidět podobně jako já. Třeba je to bude také bavit. Takže na to jsem se zaměřil. Prostě se snažit natočit film, který by mě bavil a byl, však víte, alespoň tak dobrý jako ten první.“

Stejně jako první film, i ten druhý obsahuje epickou akční sekvenci, která byla chytřena natočená tak, aby vypadala jako jeden kontinuální záběr. Jen je tentokrát ještě velkolepější a dokonce dvakrát delší. Během neuvěřitelných 21 minut a 7 sekund jsou diváci svědky tiché infiltrace do depresivního vězení, vzpoury místních zločinců, drsného souboje jeden na jednoho, obrovské davové bitky na nádvoří, honičky s auty a intenzivní ochrany rozjetého vlaku, na který dokázal přistát skutečný vrtulník. Pokud byste si ale mysleli, že taková scéna vzniká organicky podle toho, co si režisér postupně vymyslí, tak vůbec. Ve skutečnosti se jedná o předem precizně naplánovanou a nacvičenou práci:

„Každý záběr jsme měli buďto zakreslený ve storyboardu, nebo ho kaskadérský tým nejprve natočil vlastní videokamerou na scéně. Nebo jsme měli seznam záběrů. Ale většina z nich byla kaskadérská nebo zakreslená ve storyboardu. Nicméně byly tu věci, které nemohli kaskadéři vyzkoušet předem. Jako třeba vlak. Ten jsme vlastně zkoušeli natáčet referencemi s malým vláčkem, nebo jsem to všechno týmu ukazoval pomocí prstů. Aby si lidé mohli udělat představu, jak to bude vypadat. Protože zkoušet něco se skutečným vlakem je velmi drahé a časově náročné. Ale nakonec jsme šli ven, jezdili jsme tam s ním tři týdny v kuse. Vzali jsme všechny vlaky a vrtulníky a všechno jsme to nacvičovali a natáčeli jsme zkušební záběry, abychom si udělali představu, jak to bude vypadat. Ale ano, bylo to velmi dobře naplánované a muselo to tak být, protože jsme natáčeli mimo pořadí. Jako že jsme nezačali na začátku a nepropracovali se ke konci. Začali jsme koncem, šli jsme na začátek, pak jsme šli sem a pak jsme se vrátili udělat něco z konce a pak zase na začátek. A tak jsme se ocitli všude možně. Problémy dělal hlavně COVID. Jakože, víte co, jdeme něco natáčet a teď někdo onemocní, takže nemůžeme natočit tuhle část. Musíme skočit na něco jiného. Bylo velmi náročné se udržet na uzdě, však víte.“

Na natáčení této velkolepé akční sekvence se podílely stovky lidí, na které dohlížela ta největší jména z kaskadérské branže. Jen na epické vězeňské vzpouře se pracovalo dlouhé tři měsíce a kromě samotných herců bylo využito více než čtyři sta kaskadérů z celého světa včetně České republiky. Chris Hemsworth se během této části utkal celkem s osmašedesáti protivníky. Okolo něj se navíc nacházely další dvě stovky profesionálů, kteří se rvali mezi sebou a zbylých sto padesát bylo využito pro zahuštění davu, aby tvůrci využívali CGI jen na vedlejší efekty.

A to samé platí i pro automobilovou honičku lesem, pro jejíž natáčení bylo využito téměř tři sta automobilů s různými speciálními úpravami. Kameramani včetně samotného Hargravea velmi často viseli na boku jednoho z aut s kamerou, aby divákům poskytli ten nejlepší možný záběr. Mimo to si dokonce kameru předávali za jízdy a to například i v rychlostech přes šedesát kilometrů za hodinu.

Největší husarský kousek však kaskadéři předvedli v části, kde se hlavní hrdina včetně jeho týmu snaží uchránit vlak před gangem Nagazi. Ano, mluvím o scéně, kde na rozjetý vlak přistane vrtulník, skutečný vrtulník, žádné CGI. Ta sice vizuálně nemusí vypadat jako nejvíc dechberoucí okamžik této masivní akční sekvence, ale vězte, že je to totální šílenost.

Bylo to vůbec poprvé, kdy se o nějakou podobnou věc ve filmu někdo pokusil a za kniplem vrtulníku musel sedět absolutní profesionál. V tomto případě se jednalo o pilota Freda Northa, který má nalítáno čtyřikrát více hodin než ostatní jeho kolegové z branže. A i pro takovou legendu to byla šílenost.

Onen vlak jel rychlostí osmdesát kilometrů za hodinu na trati dlouhé třicet šest kilometrů. Během toho všeho navíc foukal ledový vítr a pilot měl na celou scénu pouhých dvaadvacet sekund. Šibeničních podmínek ale bylo mnohem víc. Kaskadéři, kteří z vrtulníku skákali, museli mít na vlaku dostatek prostoru, aby mohli bezpečně vystoupit. North tak musel na vlaku přistát jenom jednou ližinou a měl rezervu pouhých patnáct centimetrů. A to jsem ještě nezmínil to, kolik práce musel mít pilot s udržováním kontroly, když mu v rychlém sledu z vrtulníku vyskákalo pět obrovských chlapů s celkovou hmotností okolo pěti set kilogramů.

Vzhledem k takovým šíleným kaskadérským kouskům na natáčení dohlíželo třicet až padesát zdravotníků a hasičů a rovněž i pět záchranářů od letectva, kteří jsou zvyklí zachraňovat životy uprostřed bojových zón nebo v oblastech zasažených živelnou pohromou. Někteří kaskadéři samozřejmě během natáčení služby zdravotníků využili. Natáčení šlo ale dobře a jedinou větší komplikací byla zlomenina nohy herečky Tinatin Dalakishvili. I s tím si ale tvůrci dokázali poradit:

„Natáčení probíhalo opravdu skvěle. Myslím, že jsme neměli víc než normální boule a modřiny. Vlastně Tina. Ve vězení byla jedna sekvence. Později jsme zjistili, že si Tina během jedné akční sekvence zlomila nohu. To je zajímavý příběh. Museli jsme ji vyrobit speciální protézu, aby mohla, však víte, v některých scénách chodit. A zároveň nezatěžovat nohu. A je to fakt bojovnice. Stalo se to vcelku brzy a ona pokračovala v natáčení. Nebylo to tak, že by se jí zlomila noha vejpůl a musela do nemocnice. Bylo to, víte, ach, bolí mě nohy. A pak pokračovala dál a jak víte, ona je fakt úžasná profesionálka. A pak na konci dne řekla, ta noha mě pořád bolí a po rentgenu jsme zjistili, že ji má zlomenou. Takže pak jsme si řekli, dobře, musíme se o tebe postarat. Takže už tu nohu nezatěžuj. Takže jsme pak museli využít speciální efekty, protože tam poskakovala jako takový malý pirát. Byla to opravdu zajímavá výzva, protože jsme měli určité věci choreograficky připravené a naplánované bez žádného plánu B. Ale najednou nemohla běhat. Takže jsme museli za pochodu přijít se změnou. Museli jsme si s touhle výzvou poradit. Tina měla v podstatě jen jednu nohu.“

Ve finále se ze zajímavostí přesuneme na možnou budoucnost série Vyproštění. Pokud jste film zatím neviděli, tuto část raději přeskočte, protože se budeme bavit o samotném konci druhého dílu. Můžeme? Ti z vás, kdo snímek již viděli, jistě zaznamenali, že zakončení velmi okatě láká na další pokračování. A právě proto jsme se režiséra zeptali, jestli už na třetím dílu náhodou nepracuje:

„Nalákali jsme na pokračování, co? Momentálně jsme ve stavu, že vím, že je tu nějaký zájem o třetí film. Netflix se totiž vyjádřil, že by o něj měl zájem. Myslím, že všichni čekají, jak druhý film dopadne a uvidíme, jak na něj fanoušci budou reagovat. A pokud bude převážně pozitivní, pak bych řekl, že ano. Jako fanoušek bych rád viděl další příběh Tylera Rakea.“

Vyproštění 2 je od 16. června/júna k dispozici exkluzivně na streamovací platformě Netflix a to jak s českými titulky, tak i s plnohodnotným českým dabingem. Pokud stále váháte, jestli si film chcete pustit, můžete mrknout i na naší recenzi.

Tímto děkujeme Netflixu za pozvání na slavnostní premiéru a akreditaci k rozhovoru, vám zase za pozornost a zase někdy příště, čau!