Vyproštění 2 je splněným snem každého kaskadéra

Kdo pravidelně sleduje filmy z produkce Netflixu, moc dobře ví, že se vcelku často jedná o průměrné tituly. V roce 2020 ale slavný americký kaskadér Sam Hargrave přišel s over the top vojensky laděným akčňákem Extraction, neboli Vyproštění, který vlastně nebyl vůbec špatný. Jistě, snímek neokouzlil příběhem, jenž měl vcelku dost mezer, a už vůbec ne dialogy, které většinu času dost skřípaly. V čem ale rozhodně exceloval, byla akce. Setsakra dobrá akce s výbornou kamerou. Extraction byl tedy po boku oblíbeného Johna Wicka dalším důkazem, že jestli něčemu kaskadéři skutečně rozumí, je to právě akce.

Vzhledem k problematickému scénáři si od nás první Vyproštění nakonec vysloužilo doporučení na šest bodů z deseti. I přesto jsme ale do pokračování vkládali naděje. Nebo tedy alespoň já. S tím se původně počítalo mnohem dřív. Natáčení ale značně zkomplikovala pandemie Covidu, a tak se k nám druhý díl dostává až teď, v půlce roku 2023. A my jsme díky Netflixu mohli snímek zhlédnout s opravdu štědrým předstihem a přinést vám recenzi den před oficiálním vydáním. Mimo to jsme rovněž dostali možnost se zúčastnit slavnostní premiéry a vyzpovídat režiséra Sama Hargravea. To si ale necháme do samostatného videa a teď se společně podíváme, jestli se druhé Vyproštění dokázalo poučit z chyb svého předchůdce.

Druhý díl přímo navazuje na události prvního filmu. Žoldáku Tyleru Rakeovi v podání Chrise Hemswortha se sice povedlo evakuovat syna indického drogového bosse, ale v posledním okamžiku schytal ránu do krku a s vědomím splněné mise spadl z mostu rovnou do řeky. Smrt ho ale nakonec obešla obloukem. Z vody ho totiž vytáhne záchranný tým, kterému se povede udržet jeho životní funkce a odvést ho do nemocnice. Tam bývalý člen Black Ops stráví opravdu hodně času rekonvalescencí, aby se mohl zapojit do normálního života. 

Klidný důchod v rakouských horách mu ale naruší tajemný cizinec s nabídkou, jež zahrnuje záchranu zbědované rodiny nemilosrdného gruzínského gangstera Davita Radianiho z místního vězení, kde její členy drží. A i když je mise pro Tylera na první pohled dost obvyklá, prostě ji nemůže odmítnout. Zadavatelem je totiž jeho bývalá žena Mia. A onou rodinou je Miina sestra a její dvě děti. Jak už to ale tak bývá, záchranná mise se dost značně zkomplikuje a o život žoldáka Rakea a jeho týmu začne usilovat Davitův bratr Zurab a celý jejich gruzínský gang Nagazi.

Nečekejte tedy žádnou třetí stranu jako v případě prvního filmu, kde po hlavním hrdinovi šel nejen drogový kartel společně se zkorumpovanou bangladéžskou armádou, ale i bývalý voják Sanju. Zápletka tentokrát jednoduše nejen zní, ale dokonce i taková je. Když nepočítáme rakouskou policii, celý konflikt je jen mezi žoldáckým týmem a gangem Nagazi, který se chce pomstít. Popravdě to ale vůbec není na škodu, protože Vyproštění fakt není tím druhem filmu, který by potřeboval složitý příběh. Osobně bych však bral alespoň trochu víc originality, protože pomstychtivé mafiány z východního bloku jsme tu měli v různých variacích už hodněkrát. A to třeba i v šablonovitých českých detektivních seriálech.

Co ale příběhu druhého Vyproštění rozhodně nemohu upřít, je jeho svižnost. I když se podle anotace může zdát, že na diváky čeká pozvolnější start, vůbec tomu tak není. Úvodních dvacet minut uteče doslova jako voda. Diváci se dočkají několika záběrů z Tylerovy devítiměsíční rekonvalescence, seznámí se s hlavními aktéry včetně záporáka Zuraba, tajemný cizinec v podání Idrise Elby zadá úkol formou briefiengu, který by jak z oka vypadl těm ze série Call of Duty: Modern Warfare, střih a Tyler nabíhá se zbraní do gruzínské věznice.

Znamená to tedy, že je celý zbytek filmu jen o akci? Ne tak docela. První díl hodně lidí kritizovalo kvůli zbytečnému natahování děje v podobě dramatičtějších pasáží, které nebyly moc uvěřitelné. Sám se podepisuju pod to, že například emotivní promluvy mezi Ovim a Tylerem byly dost křečovité a hlavní hrdina v nich vypadal tak trochu přecitlivěle. Zvlášť v kontrastu s tím, že předtím dokázal schytat extrémní množství opravdu bolestivých ran a bez mrknutí oka zabít klidně pár desítek lidí.

Klidnější pasáže samozřejmě obsahuje i pokračování, do kterého se opět propisuje Tylerova minulost v podobě úmrtí jeho vlastního syna. A vlastně se není čemu divit, když je zadavatelem kontraktu jeho bývalá manželka, která nad ním kvůli jeho zbabělosti zlomila hůl. Tentokrát mi ale přišlo, že byla intimní linka použita trochu více s citem.

Jistě, dialogy stále skřípou a opětovné využití „daddy issues“ motivu, jenž se kromě hlavního hrdiny týká i dalších dvou postav, je prostě zvláštní. A to jsem ještě nezmínil, že se zde opakuje linka o budování vztahu mezi Tylerem a dalším otravným puberťákem. Nutno však podotknout, že tentokrát to nevypadalo tak instantně a dokonce to bylo i značně komplikovanější.

Teď se však konečně dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Intimní pasáže jsou ve filmu tak tři a vždy mají něco okolo deseti minut. Zbytek stopáže tedy patří akci, která je opět setsakramentsky dobrá. Dokonce bych se nebál říct, že ji tvůrci posunuli o několik úrovní výš.

Highlightem prvního filmu byla pro většinu diváků patnáctiminutová akční sekvence, která byla chytře natočená tak, aby vypadala jako jeden kontinuální záběr. A přesně takovou scénu obsahuje i díl druhý. Jen je větší, lepší a epičtější. Nejvíc mi ale spadla brada z její rozmanitosti. Od tiché taktické infiltrace stísněnými uličkami ošuntělého vězení, přes vězeňskou vzpouru, souboj jeden na jednoho vším možným, co se povaluje okolo, masivní davovou bitku, až po honičku v autech a obranu vlaku. To vše tato sekvence obsahuje a je to prostě boží.

Skvělé navíc je, že ani po takhle epické části film neztratí dech. Tvůrci vás sotva nechají odpočinout a pak vám naservírují další vysooktanovou sekvenci, která už je sice se střihem, ale zase trochu jiná. A odlišný je samozřejmě i závěr filmu.

K akci mám ale bohužel i nějaký výtky. Závěrečná akční sekvence není na poměry těch předchozích tak moc velkolepá, jak by mohla být. Co mě ale na ní nejvíce zamrzelo, byla její nelogičnost. Kvůli spoilerům vám ji sice nemohu popsat, ale věřím, že až ji uvidíte, budete kroutit hlavou nad tím, jak se Tyler zachová.

Chápu, že hledat logiku v béčkovém akčňáku nedává smysl, to uznávám. Takové blbosti, jako že se v podobně laděných filmech bez sebemenších problémů trefují vrtulníky sovětskými RPGčky, nebo že hrdinové dokážou střílet s nepřipevněným minigunem, fakt neřeším. Mně jde hlavně o kontrast. Celý film sledujete bývalého zástupce elitních jednotek, který většinu stopáže dodržuje nějaké postupy a pak udělá dvě stupidní chyby, za něž draze zaplatí. No, uvidíte sami. Třeba jsem jen moc velký hnidopich.

Stejně jako v prvním filmu, i zde je většina efektů praktických, za což si druhé Vyproštění zaslouží velké plus. Ovšem vzhledem k tomu, že je pokračování mnohem více nabité over the top akcí, tvůrci museli sáhnout i po CGI. A to bohužel nevypadá moc dobře. Osobně ale věřím, že díky hromadě praktických efektů lidé slabší CGI tvůrcům odpustí.

Ve finále se asi ještě sluší prohodit pár slov k lokacím. Část snímku se totiž natáčela v České republice a řadu z vás jistě zajímá, jestli na vás ve druhém Vyproštění čekají nějaká pomrknutí v podobě tuzemských památek. Zde vás ale asi trochu zklamu, protože já osobně jsem poznal jen slavnou věznici na Borech. Jsem si ale zcela jistý, že všechny scény z Gruzie byly ve skutečnosti natáčeny v naší krajině.

Druhé Vyproštění tedy není perfektní, ale to od něj asi nikdo nečekal. Rozhodně bych se ale nebál říct, že je lepší a epičtější než první díl. Tvůrci se alespoň částečně dokázali poučit z předchozích chyb a doručili divákům vysokooktanovou jízdu plnou skvěle natočené akce.

Ať už patříte mezi fanoušky vojensky laděných akčňáků nebo si ujíždíte na videoherní sérii Call of Duty: Modern Warfare, boj Tylera Rakea proti gruzínské mafii byste si opravdu měli pustit. Za tým Nerdfixu tedy uděluji doporučení na sedm bodů z deseti. Jestli ale u takových druhů filmů neřešíte příběh, klidně si ještě jeden bod přidejte. Stejně je nejvíc vypovídající obsah recenze a toho jsem vám snad dal dostatek.