ČLÁNEK VZNIKL V RÁMCI SPOLUPRÁCE SE SPOLEČNOSTÍ IMAGO.CZ

Co země či kontinent, to jiná kultura komiksu. Zatímco francouzští či belgičtí tvůrci často představují experimentálnější grafické romány s více uměleckou kresbou či malbou a nebojí se erotiky, v USA zase dominují superhrdinové z vesmírů Marvel a DC Comics. Češi a Slováci zase rádi adaptují známá literární díla nebo tvoří příběhy podle moderní historie. Britové jako například Gaiman či Moore zase ovlivnili americkou tvorbu neobvyklým pohledem na hrdiny a přinesli nové styly vyprávění. Japonci jsou zase mistři šíleného hororu. Ale co třeba takoví Kanaďané? Ti jsou velmi často ovlivněni nejen americkou kulturou komiksu, ale i tou evropskou.

Krásným příkladem k našemu tvrzení je kanadský komiksový scenárista a kreslíř Jeff Lemire, několikanásobný držitel Ceny Willa Eisnera, který je mezi fanoušky přezdívaný jako Stephen King komiksu. Díky jeho velmi pestrému repertoáru je oblíbený nejen mezi čtenáři mainstreamových komiksů, ale také mezi milovníky experimentálnějších děl. Lemire totiž za svou šestnáctiletou kariéru pracoval na klasických superhrdinských komiksech pro DC a Marvel, pod taktovkou Vertiga stvořil skvělou postapokalyptickou sérii Sweet Tooth či vytvořil neobvyklé superhrdinské univerzum Černá palice. To však není vše. Jeff Lemire stvořil i velkou spoustu méně mainstreamových, ale o to lepších grafických románů pod záštitou menších vydavatelů. Například mysteriózní rodinná dramata Essex County a Potápěč. A právě české vydání Potápěče od nakladatelství Paseka jsme si díky společnosti imago.cz mohli přečíst i my a stálo to opravdu za to.

Potápěč se odehrává v malém přímořském městečku Tigg's Bay. Hlavní postavou je Jack, potápěč, jež se živí podmořským svářením konstrukcí ropné plošiny. A i když mu nedělá problém podvodní tlak, rozhodně se neumí vypořádat s tlakem nadcházejícího rodičovství. Jednoho dne se mu při ponoru zjeví nadpřirozený úkaz související s jeho otcem. A tím se rozjede kolo osudu. Jack si vzpomene na jeho traumatické dětství a minulost začne více a více splývat s přítomností. Zvládne se Jack osvobodit a vrátit se ke své rodině, nebo se utopí v rozbouřeném oceánu svých vlastních vzpomínek?

Mysteriózní rodinné drama, to přesně Potápěč je a na nic víc si ani nehraje. A ani nemusí. Lemireovo vyprávění vás ihned vtáhne do děje a nepustí vás do poslední stránky. Vlastně ne, nepustí vás ani pár dní po dočtení. Komorní, ale velmi citlivý a silný příběh vás přinutí se zamyslet. A i přes svou jednoduchost a textovou strohost vás bude velmi bavit. Použité prvky mysteriózna totiž příběh krásně okořenily. Scény z Jackova reálného života se tak střetávají se smutnými vzpomínkami na dětství a s různými abstraktními událostmi, což z Potápěče dělá jeden z nejemotivnějších a nejvíce atmosférických komiksů, se kterými jsem měl tu čest.

Atmosféru ale taktéž skvěle buduje Lemireova černobílá, jednoduchá, strohá a nezačištěná kresba. Říkáte si, že to nedává smysl? Když jsem Potápěče poprvé otevřel, docela jsem se kresby zalekl. Ale to byla chyba. Lemire dokázal něco neskutečného, něco, co osobně nedokážu ani vysvětlit. Jak jsem již zmiňoval, celý komiks je textově celkem strohý. Spousta vyprávění tak stojí na kresbě. A ta, i přes svou jednoduchost, dokáže skvěle vykreslit emoce, atmosféru i samotné dění na každém jednom panelu. Nevím, jak je to možné, ale je to tak.

V neposlední řadě musím pochválit nejen český překlad Martiny Knápkové, která to při lokalizování rozhodně neměla lehké, ale také knihu jako takovou. Z obsahového hlediska dostanete nejen samotný příběh, ale taktéž bonusový materiál ve formě prvotních skic či autorových popisů tvorby celého díla. Co se vzhledu týče, na komiks je opravdu radost pohledět. Pevná vazba a použitý papír jsou kvalitní a formát celé knihy je naprosto ideální. Jen je trochu škoda, že v knize není látková záložka, která pevné vazbě prostě sluší a je dost užitečná.

Potápěč je prostě skvělá emotivní jízda plná metafor, a i když tento text nesimuluje recenzi, ale je spíše naším pohledem a doporučením, nebál bych se sahat po těch nejvyšších známkách. To, jestli si knihu zakoupíte, je však jen na vás. Potápěč je jiný než klasické komiksy a rozhodně není pro každého, ale já jsem jasným důkazem toho, že se u černobílých a vážnějších příběhů dokáže bavit i mainstreamovější „publikum“.

Nakonec mi už nezbývá nic jiného, než poděkovat společnosti imago.cz za zapůjčení komiksu, nakladatelství Paseka za kvalitní fyzické vydání, Martině Knápkové za povedený překlad, Jeffu Lemireovi za excelentní dílo a samozřejmě vám, čtenářům tohoto článku.