Proč je Joker tak děsivý a kolik jich vlastně je?

Říká se, že hrdina je jen tak dobrý, jak dobrý je jeho protivník. U superhrdinských případů by tak měla být těmto postavám věnována nemalá pozornost. A ač noční ochránce Gothamu si může pro svou zajímavost vybírat z celého zástupu kandidátů, nikdo není více ikonický než jeho dokonale pokřivený protiklad. Zároveň jde o toho nejikoničtějšího zločince vůbec.

Zatímco Batman je ochráncem spravedlnosti, tak je spojen s černou barvou. Joker je naopak bílý. Kde se netopýří bojovník snaží vytvářet řád, jeho protivník reprezentuje čistý chaos. Kde Bruce Wayne operuje s nezměrným bohatstvím, tam má šklebící se obličej na své straně jen děravé kapsy. A kde spravedlnost je oděná do neprůstřelného brnění splývajícího se stíny, tam se zločinec odívá do nepřehlédnutelného fialového levného obleku.

A navzdory všem předpokladům neuspět jde o největší výzvu, jaké kdy čelil křižák v kápi.

V celé komiksové historii Batmana nám byl tento záporák představen v nesčetném počtu verzí, variant, motivací, schopností i podob. To perfektně koresponduje s jeho vlastní úvahou o minulosti z komiksu Killing Joke: „Když už mám mít nějakou minulost, preferuji možnost si vybrat.“ Je to o tolik zajímavější, když vezmeme v potaz, že tento smíšek neměl přežít konec prvního komiksu, v němž se objevil.

Jak to vlastně s historií tohoto bledého prince zločinu bylo a co od něj lze očekávat jsme probrali ve videu s Vurhorem. Více informací lze najít i v dalších tematických videích na našem kanálu, od recenze nejnovějšího filmu až po největší Jokerovy zločiny. Teď se ale podíváme na Jokera trochu jinou optikou. 

Zhruba rok poté, kdy začal vycházet komiksový Bat-man, tehdy ještě psán s pomlčkou, se v dubnu roku 1940 prvně objevil dnes již jeho ikonický protivník. Za jeho původní podobu mohou scenárista Bill Finger a kreslíři Bob Kane a Jerry Robinson. Tehdy měl věčný šprýmař zemřít. Přežil jen díky editorskému zásahu a jeho kariéra nabrala raketový vzestup.

Tehdy se jednalo o psychopata vraždícího hlavní představitele Gothamu, přičemž zvládal unikat jak policii, tak samotnému nejlepšímu detektivovi na světě. Nakonec jej ale Batman dostihl a nečekaně ušetřil. Právě tehdy se totiž zrodil jeho slavný kodex o nezabíjení. A také započal přerod psychopata v spíše neškodného sociopata vyžívajícího se v kanadských vtípcích a žertících. Tak to pokračovalo po stříbrnou éru komiksů do šedesátých let.

Za návrat ke kořenům může Alan Moore. Ten ve svém one shotu Kameňák z roku 1988 představil šílence, který po útěku z Arkhamu rozpoutal vražednou árii. Jedním z ikonických momentů tohoto komiksu je postřelení Batgirl, čímž ji poranil míchu a odsoudil ji na invalidní vozík.. Tato podoba neřízeného zelenovlasého chaosu, který si bez skrupulí dělá co chce, se stala základní a neodmyslitelnou definicí Jokera po zbytek jeho komiksové kariéry.

Také zde byla představena i minulost tajemného smíška. Nejuznávanější původ ukazuje neúspěšného komika, který se připlete ke zločinu, když jakožto obětní beránek s rudou kápí na hlavě vede zločineckou skupinu. Batman loupež v chemičce překazí, nicméně díky jeho činům domnělý vůdce zločinecké bandy spadne do kádě s kyselinou. Ta způsobí jednak změny na jeho mysli, jednak fyziologické znetvoření v podobě permanentně vybělené kůže, zelených vlasů a navždy roztaženého úsměvu.

Později byl vydán komiks Muž, který se směje, který je ovšem chronologicky zařazen mezi zmíněný Kameňák a také Batman: Rok jedna. Tentokrát za příběh mohl Ed Brubaker. Co na tom, že mezi vznikem tohoto díla a počinem Alana Moora je celých sedmnáct let.

S ohledem na poutavost, jakou má optimismus tohoto antagonisty, je jasné, že láká mnohé autory, což také vede k velkému množství interpretací tohoto širokého úsměvu. Za ty roky se však ustálil jakýsi základní rámec všech Jokerových vlastností a jeho vlivu na Gotham. Stejně tak se ukázal jakýsi téměř osobní vztah tohoto věčného souboje černé a bílé.

Dnešní podoba Jokera nám ukazuje člověka, jenž si svým šílenstvím dokáže podmanit mnohé pomocníky tvořící jeho gang. Nutno podotknout, že podobného charismatu dokáže v nejprohnilejším městě USA dosáhnout kdokoli, kdo se dokáže střetnout s nočním symbolem spravedlnosti.

Vzhled jsme si již popsali. Co se psychických vlastností týká, tak Joker je až obsedantně posedlý svým temným protivníkem. S radostí zkouší jeho morální hranice. Ale zároveň, přestože měl mnoho příležitostí se svému maskovanému protivníkovi podívat pod masku, tak to ve většině případů neudělá. Protože by to zkazilo tu zábavu, ten nenávistný osobní vztah, co k sobě oba chovají. Také je nelítostný a necitlivý, necítí žádnou vinu. Ale navzdory všemu chaosu umí velmi dobře plánovat a strategizovat. Také je schopen syntetizovat zvláštní a jedinečný plyn, který oběti zabije a zároveň jejich obličeje protáhne do děsivého úšklebku. Tato intelektuální dovednost rozhodně ukazuje, že se za bystrýma, převážně zelenýma očima ukrývá inteligentní, byť pokřivená mysl.

Jeho nepředvídatelnost a ochota zasáhnout jakékoli citlivé místo jen k prokázání své pravdy z něj činí skutečně nebezpečného a obávaného protivníka. Ale také oblíbeného hlavního hybatele mnoha příběhů.

Slavné filmové zpracování s Jackem Nicholsonem nám přináší další pohled do minulosti tohoto klauna. Zde se jednalo o postavu jménem Jack Napier. Před pádem do kyseliny šlo o druhořadého zločince. Nicméně jeho činy kdysi vedly k oné osudné noci v uličce, kterou všichni známe díky zpřetrhané šňůře perel vedoucí ke zrodu budoucího ochránce města.

Je dobré zavzpomínat, že zde hrdinný stín noci nebyl takový morální pilíř, jako ve většině jiných příběhů.

Animovaná série zužitkovávající unikátní Dark Deco animaci vznikla až později. Přestože šlo o odlehčenou verzi celého příběhu, aby bylo možné jej představit i mladšímu publiku, tak zde byly představeny další důležité aspekty agenta chaosu. Například nezapomenutelný dabing Marka Hamilla, herce Luka Skywalkera z Hvězdných válek, který mu vtiskl svůj nezaměnitelný hlas a ikonický smích.

Dalším ikonickým prvkem není nikdo jiný než psychologická ošetřovatelka, jež namísto léčení propadla kouzlu svého pacienta. A to natolik, že mu pomohla utéct a dokonce se postavila po jeho boku. Doktorka Quinnová převzala novou identitu a proslavila se jako Harley Quinn. A stejně jako její vysněný násilník, i ona měla být jen jednorázovou výplní příběhu. Přesto získala celý příběhový oblouk a stala se nesmazatelným členem celého tanečku mezi fyzicky zdatným miliardářem a oblíbeným rezidentem Arkhamského ústavu pro choromyslné.

Nakolik si tato psycholožka zvládla vybudovat vlastní cestu, si můžete připomenout i v našem dalším videu, které jsme celé věnovali právě této atleticky zdárné milovnici hyen.

Jelikož ještě v době zlaté éry komiksu přišel do DC také koncept mnohovesmíru, bylo možné s postavami skutečně nakládat velmi volně. Díky tomu přišlo mnoho verzí slavného komika, které z různých důvodů odporovaly základní představě zločinného klauna.

Slavnou podobu má třeba v eventu známém jako Flashpoint paradox. Zde zvládl nejrychlejší muž světa změnit svou minulost, nicméně tato změna se nesla časem stejně, jako kámen hozený do vody. Ve vražedné uličce totiž místo svých rodičů zemře malý Bruce Wayne. Role maskovaného ochránce se tehdy zhostil jeho otec, tedy Thomas Wayne. Ten však neměl celý život na zdokonalení své mysli i těla a rozhodl se bojovat se zločinem poněkud konvenčnějšími prostředky v podobě střelných zbraní. Nicméně tehdy se zrodila i dámská verze našeho nepředvídatelného zločince. Martu Wayne na cestu šílenství nepřivedla kyselina, ale zlomené srdce nad ztrátou svého syna.

Pochopitelně celý koncept toho, že chudý do fialova oděný zločinec toho zvládá tolik najednou, musel fanouškům vrtat hlavou. Jeden z komiksů, co to zkouší vysvětlit, se jmenuje Tři Jokeři. A jak název napovídá, jde o největší vtip, jaký kdy tento komik zvládl vymyslet a udržet v chodu. Jednalo se totiž o triádu snažící se tvářit jako jedna osoba. A to pochopitelně muselo vést ke zmatení policejních vyšetřování a po dlouhou dobu i detektiva z jeskyně.

Pokud se vrátíme zpět k filmovým zpracováním, tak se můžeme zase vrátit k jeho nejslavnějšímu hereckému zpracování hercem Heathem Ledgerem. Ten se nám představil v druhém filmu batmanovské trilogie Christophera Nolana. Opět je nám představována verze šíleného zločince, ale pouze člověka. Někoho, kdo se do role nositele smíchu stylizuje dobrovolně jak vzhledem a make-upem, tak i chováním. I zde jsme seznámeni s jeho minulostí. Přesněji s několika jeho minulostmi odkazujících se především na jeho jizvy. Je-li některá z nich skutečně pravdivá, nebo jde o snůšku vykonstruovaných lží, je pochopitelně na interpretaci každého z nás.

Zajímavou verzí komika, jež nám opět představuje pouhého zlomeného člověka, je Joker zahraný Joaquinem Phoenixem. Jak moc jej můžeme řadit mezi ostatní verze, je poměrně sporné, asi jako když se dva lidé jmenují Romeo a Julie a děj využívá symboliku tohoto známého příběhu. Nicméně i tak zde máme kritiky oceňované dílo, jež nám představuje příběh zlomeného muže trpícího vážnými psychickými problémy. Společnost se však jeho stavem nechce zabývat tak, jak by potřeboval, což vede neodmyslitelně k tragédii. Příběh je nám servírován v nemalém množství nejrůznějších vrstev, až můžeme snadno jako diváci dojít k mnoha interpretacím. Ač tento komik nepotřebuje kulisy zločinného města, rozhodně symbolické využívání jmen pomáhá vnést do vyprávění jednu z mnoha dalších vrstev příběhu. Většinu z nich je samozřejmě možné prozkoumat ve videu od Fanngorky, která se tímto filmem zabývala do hloubky.

Velkým odklonem od vražedné žabomyší války s jeho odvěkým sokem je příběh z temného multivesmíru. Zde morální kompas muže v netopýřím brnění dostal na frak a vlastnoručně připravil svůj temný zrcadlový obraz. To z těla umírajícího klauna vypustilo strašlivý toxin, který každého, kdo jej vdechl, připravil o příčetnost a vytvořil z něj nového muže, který se neustále směje.

A tak vznikl i Batman, který se směje. Geniální stratég a detektiv zkombinovaný se sociopatickým pokřiveným obrazem společnosti, jehož novou hlavní motivací bylo šířit toto nové poselství napříč celým multivesmírem.

Jak si vedl a dokonce jaké nabral společníky, je příběh, který mapuje rozsáhlá komiksová série Temné noci - Metal, z níž se nám kdysi do topky dostalo nemalé množství nejtemnějších verzí Batmanů.

Ač se může tento nenapravitelný zločinec, kterého chrání před trestem smrti jen opakované uznání o nepříčetnosti, zdát jen jako jeden z mnoha článků potravního řetězce zločineckého syndikátu, existuje spousta příběhů, která tento článek řetězce odstraňuje. Následky jsou většinou překvapivě tragické. Jokerovy akce vždy udržovaly všechny zločinecké organizace tak nějak na uzdě, vyrovnané. Když někdo moc roztahoval křídla, byly mu přistřiženy. Ale když tohle závaží z mocenských vah zmizelo, všichni jako by se utrhli ze řetězu.

S tímto konceptem si více pohrává třeba videoherní série Batman: Arkham, která tak dává tvůrcům prostor pro neustálé bitky v ulicích. Tato myšlenka je jistě zajímavá. Protože, co by byl Gotham bez úsměvu pečujícího o něj ze stínů temných uliček.

Jistě by se dalo najít mnoho dalších verzí toho, jak byl muž ve fialovém obleku ztvárněn, ovšem interpretací každé jedné jeho verze je vždy mnohem víc. To mimo jiné prokazuje množství materiálů, které najdete na našem kanálu, ať již přímo nebo nepřímo rozebírající jeho činy. Pokud chcete vědět více, podívejte se na další naše videa nejenom o Jokerovi.