6 příběhů Indiany Jonese, které nesmíte minout

Indiana Jones a nástroj osudu, páté a poslední filmové dobrodružství slavného archeologa stvořeného Georgem Lucasem a Stevenem Spielbergem, je už za rohem. Dokonce má za sebou premiéru na festivalu v Cannes, ačkoliv první zahraniční recenze a ohlasy jsou mírně řečeno smíšené. My ale pořád doufáme, že jde o nějaký omyl a že nás čeká důstojné rozloučení s jednou z nejlepších postav Harrisona Forda. I kdyby se ale z filmu přece jen vyklubal naprostý průšvih, stále tu budeme mít velmi bohatou historii Indyho příběhů, ze kterých nyní vybíráme ty, které byste podle nás rozhodně neměli minout. Než ale nasadíme klobouk, musíme vás vybičovat k tomu, abyste nám dali lajk, nebo popřípadě zvážili odběr a zvoneček.

Spory fanoušků o to, zda je lepší původní Indyho film, tedy Dobyvatelé ztracené archy, nebo třetí díl s názvem Indiana Jones a Poslední křížová výprava, mohou být někdy intenzivnější než řešení otázky, jestli má zaklínač Geralt z Rivie skončit s Yennefer nebo s Triss. My ale máme jasno. Ačkoliv jsou Dobyvatelé nesmrtelná klasika, Poslední křížovou výpravu považujeme za ten nejzábavnější a nejlépe natočený dobrodružný film v dějinách Hollywoodu. V tomhle díle je totiž vážně všechno.

Samotný Indiana Jones je tady na vrcholu a při hledání svého otce a Svatého grálu proti němu stojí velmi charismatičtí i odporní padouši. Připočtěte k tomu účast krásné andělské mrchy Elsy Schneiderové a Indyho spolehlivých parťáků Sallaha a Marcuse Brodyho a vyjde vám dobrodružství plné skvělé akce i výtečného humoru, v němž náckové dostávají po hubě – a rozdávají podpisy – víc než kde jinde. V jádru toho všeho ale stojí perfektní tandem Indyho a jeho otce, potažmo Harrisona Forda a Seana Conneryho. Díky jejich bezchybné souhře jsou už tak parádní scény jako honička na motorkách nebo jízda vzducholodí ještě lepší. Vztah otce a syna navíc dává vyniknout kvalitám úžasného českého dabingu televize Nova, protože Jiří Štěpnička a Vladimír Brabec v něm předvedli přinejmenším stejně dobré výkony jako původní představitelé Henryho Jonese juniora a Henryho Jonese staršího. Pokud tedy v rolích Indyho nebo jeho otce uslyšíte kohokoliv jiného, máte špatný dabing. Správně pánové a dámy z Disney+, koukáme i na vás.

Upřímně řečeno, pokud jde o Indyho videohry, nejradši bychom všude chodili a říkali, že akční adventura Indiana Jones and the Infernal Machine z roku 1999 je ta nejúžasnější věc na světě. Někteří z nás na ni zkrátka mají až tak dobré vzpomínky. Ale svědomí nám to nedovolí, protože dobře víme, že nejlepší hrou je point-and-click adventura Indiana Jones and the Fate of Atlantis z roku 1992. Ačkoliv grafika poněkud zestárla, i dnes se skvěle hraje a většina hádanek stále nabízí skvělou zábavu. Tedy pokud pomineme pasáž s ovládáním ponorky, za níž si tvůrci z LucasArts zaslouží nahlédnout do útrob Archy úmluvy.

Hlavní ale je, že už zmíněný příběh je tak dobře napsaný, že pořád nabízí velmi poutavé dobrodružství, v němž Indy a bývalá archeoložka Sophia Hapgoodová společně pátrají po ztracené Atlantidě. I když oni vlastně nic společně dělat nemusejí. Kouzlo příběhu Fate of Atlantis tkví také v tom, že se v jednom bodě můžete rozhodnout, jestli budete všechno dělat ve spolupráci se Sophií nebo jestli si půjdete po svém. V takovém případě máte ještě na výběr, zda se postavíte spíš náročnějším hádankám, nebo zástupům nácků, kteří nejlépe rozumí úderům Indyho pěstí. Na rozdíl od většiny adventur od LucasArts navíc není tak těžké fatálně selhat a umřít. A některé popisky Jonesova úmrtí jsou vážně k nezaplacení. I když možná ne tak jako pokus dát v herní adaptaci Poslední křížové výpravy přes držku samotnému Hitlerovi. Pokud každopádně někde uslyšíte, že Fate of Atlantis, ne vlažně přijatý film Indiana Jones a Království křišťálové lebky z roku 2008, je ten pravý Indiana Jones 4, můžete tomu klidně věřit. A nejen proto, že se kořenový adresář s herními soubory jmenuje INDY4.

Dobrodružství malého a mladého Indiany Jonese, jež nabídl televizní seriál z let 1992 a 1993, možná nejsou často spojována s tím nejlepším, co nám kdy mohly Indyho příběhy nabídnout. Podle nás si ale zaslouží čestnou zmínku. Nápad dát divákům možnost poznat dětství i dospívání slavného archeologa, stejně jako celou řadu známých historických osobností, je totiž něco, co zasluhuje uznání. I když jeho realizace někdy nebyla nejpovedenější. Díky seriálu je nicméně možné poznat Indyho jako mladíka, který se vrhne do víru 1. světové války, či jako špiona, jenž zavítá například do ulic Prahy, aby zde potkal Franze Kafku. Také tu dostává víc prostoru vztah s otcem a v jedné z epizod, které byly po čase poskládány do několika televizních filmů, se krátce objeví i samotný Harrison Ford jako starší, vousatý Indiana Jones.

Zajímavé však je, že z těch filmů, které jsou dnes dostupnější než originální díly seriálu, v Lucasfilmu vystřihli vyprávění zestárlého Indiany Jonese, kterého ztvárnil George Hall. A ještě zajímavější je, že Hallův starý Indy přišel někdy během života o oko. Zjistíme, za jakých okolností k tomu došlo, při sledování chystaného filmu Indiana Jones a nástroj osudu? Docela o tom pochybujeme. I kdyby ale někdo přišel a na rovinu řekl, že se seriál Mladý Indiana Jones nikdy nestal, pořád tu bude. A pořád bude nabízet solidní výkony Coreyho Carriera, který ztvárnil Henryho Jonese juniora jako malého chlapce, i Seana Patricka Flaneryho. Z něj se vyklubal více než důstojný nástupce tragicky zesnulého Rivera Phoenixe, jenž nám představil mladého Indyho v úvodu Poslední křížové výpravy.

Indiana Jones však není jen filmový, seriálový a videoherní hrdina. Mnohokrát se nám představil i na stránkách nejrůznějších komiksů, mezi nimiž najdeme i adaptaci hry Indiana Jones and the Fate of Atlantis nebo dobrodružství s názvem Indiana Jones a Železný fénix, jež vychází ze zrušeného pokračování slavné adventury. Jestli je tu ale jeden komiks, který podle nás stojí za pozornost, je to příběh Bouře v Orientu, který u nás vyšel v prvním svazku ze série Indiana Jones Omnibus, přičemž původně vycházel už v letech 1993 a 1994. Jedná se totiž o velmi tradičního Indyho dobrodružství o hledání ztraceného města Šangri-la, v němž není nouze o exotické lokace, zradu ani nepřátele, kterými jsou tentokrát třeba japonští vojáci.

V Bouři v Orientu se navíc do Indyho života vrací Sophia Hapgoodová, s níž se člověk vážně nenudí. Komiks také na několika místech odkazuje na události už zmíněného seriálu Mladý Indiana Jones. A díky tomu, že v něm padne jméno Pancho Villa, je svým způsobem spojený rovněž s filmem Indiana Jones a Království křišťálové lebky. A když už je o něm řeč…

Ne, snímek Indiana Jones a Království křišťálové lebky opravdu za nejlepší nepovažujeme. Ale stejnojmenná románová adaptace od autora Jamese Rollinse je něco jiného. V zásadě nabízí ten samý příběh jako film Stevena Spielberga a George Lucase. Pokud ale šílené situace jako přežití výbuchu atomové bomby uvnitř létající ledničky nebo skákání s opičkami po vzoru Tarzana přímo nevidíme a pouze o nich čteme, tak zkrátka tolik nebolí. Aby bylo jasno, i po převodu na papír má příběh Křišťálové lebky své mouchy, ale máme takový pocit, že je tímto způsobem stravitelnější a přijatelnější.

Možná to bude tím, že skoro až brakové románové zpracování k takovému příběhu patří stejně, jako Indiana Jones navzdory všemu patří k Marion Ravenwoodové. Důležité také je, že James Rollins se ve své knize, která vyšla i u nás v českém překladu, více zaměřil na postavy, jež ve filmu nedostávají tolik prostoru. Při čtení se tak můžete dozvědět více informací o celé řadě figur, od Marion přes úhlavní padoušku Irinu Spalko až po dávno mrtvého konkvistadora Francesca de Orellanu. A i když kniha některé věci zbytečně poupravuje, jiné zajímavým způsobem rozšiřuje. A tak je možné na stránkách románové adaptace Království křišťálové lebky zažít třeba scénu, v níž Indiana Jones během jízdy na motorce flákne komoušského řidiče pronásledujícího auta do hlavy fotbalovým míčem. Míčem, který mu přihrál jakýsi mladík, jenž touží po tom, aby se jednou jako fotbalová hvězda viděl na krabicích cereálií. 50. léta byla zkrátka divná.

Uznáváme, tohle je docela podvod, protože samotná stavebnice LEGO může stěží nabídnout nějaký opravdu důležitý nebo povedený příběh s Indianou Jonesem v hlavní roli. Sady, které vycházely v letech 2008 a 2009, si nás ale získaly víc než většina dalších řad nejslavnější stavebnice. Dodnes nás mrzí, že jsme je tehdy nekoupili všechny, ale jistou útěchou nám může být, že se zrovna letos Indiana Jones v LEGO podobě vrátil zásluhou několika povedených sad. Ty však vycházejí pouze z Dobyvatelů ztracené archy a z Poslední křížové výpravy.

Pokud ale přece jen chcete nějaký příběh kostičkovaného Indyho, vždy můžete sáhnout po dvojici skvělých LEGO videoher. Co na tom, že jen adaptují události známé z filmů. Hra LEGO Indiana Jones: The Original Adventures je totiž poctivá, po všech směrech povedená parodie prvních tří Indyho filmů. A i když LEGO Indiana Jones 2: The Adventure Continues dělá totéž, jen v šílenějším a stručnějším podání, přihazuje navrch adaptaci Království křišťálové lebky nebo jedinečný editor úrovní. Ať už ale sáhnete po čemkoliv, jistotou je skvělý humor, jenž nepotřebuje slova. Aby toho nebylo málo, tvůrci nikdy nešli moc daleko pro možnost odkázat na Star Wars jakožto další dílo George Lucase. Scénka, v níž Indy během útěku ze skladiště v úvodu Království křišťálové lebky udiveně zírá na Hana Sola zmraženého v karbonitu, nás dokáže rozesmát i dnes.

Rozesmát a zabavit přitom dokáže všechno, co jsme dosud zmínili, ale rozhodně nejde o jediné kvalitní projekty, které využívají značku Indiana Jones. V komentářích nám tedy můžete určitě sdělit, kde si Indy nejvíc získal vás. Teď bychom se ale měli všichni hlavně modlit k Šivovi, aby Indiana Jones a nástroj osudu nebyl naprostá katastrofa.