Smutná zpráva ze zámoří. Ve věku 95 let zemřel slavný americký herec Robert Duvall. Oznámila to jeho manželka Luciana prostřednictvím sociálních sítí, kde uvedla, že zemřel pokojně doma obklopen rodinou. Duvall se objevil ve slavných filmech jako Kmotr nebo Apokalypsa, za zmínku stojí i filmový M*A*S*H.

Robert Duvall se narodil roku 1931 v Kalifornii do rodiny s vojenským zázemím, jeho otec byl důstojník a matka se věnovala herectví. Šlo také o vzdáleného příbuzného prezidenta George Washingtona a generála Roberta E. Lee. Dětství prožil převážně na vojenských základnách. Studoval drama na vysoké škole v Illinois, po absolutoriu nastoupil na rok do armády, kde se zapojil do amatérského divadla. Po návratu se zdokonaloval na prestižní Neighborhood Playhouse School of the Theatre v New Yorku, kde mezi jeho spolužáky patřili například Dustin Hoffman, Gene Hackman či James Caan. Než se herectvím dokázal plně uživit, vystřídal řadu civilních zaměstnání.

První zkušenosti před kamerou sbíral už v padesátých letech v televizních projektech jako Armstrong Circle Theatre (1950) či Naked City (1958). Následně se objevoval v epizodách populárních sérií Alfred Hitchcock uvádí (1955), The Twilight Zone (1959) nebo The Outer Limits (1963).

Filmový debut na velkém plátně přišel s dramatem Jako zabít ptáčka (1962). Posléze následovaly role ve snímcích Štvanice (1966), kde si zahrál po boku velikánů jako Marlon Brando nebo Robert Redford, Bullittův případ (1968) se Stevem McQueenem a Opravdová kuráž (1969).

moanalive2.jpgZdroj: DisneyPředstavitelka hrané Odvážné Vaiany si zahraje v satirickém thrilleru Crashout

Zásadní obrat nastal v sedmdesátých letech. Fanoušci filmu M*A*S*H (1970) ho budou bezpochyby znát jako majora Franka Burnse, dále také ztvárnil hlavní roli v dystopické sci-fi THX 1138 (1971), celovečerním debutu George Lucase. Jednou z jeho nejslavnějších rolí ale byla bezpochyby postava právníka Toma Hagena v legendárním Kmotrovi (1972), za kterou získal první oscarovou nominaci. Roli si zopakoval v pokračování Kmotr II (1974) a ve stejném roce spolupracoval s Francisem Fordem Coppolou také na snímku Rozhovor (1974).

V dalších letech zazářil v titulech Network (1976), Orel přistává (1976), Invaze zlodějů těl (1978) či Apokalypsa (1979), kde jako plukovník Kilgore pronesl slavnou hlášku: ,,Miluju vůni napalmu po ránu.“

Za Apokalypsu byl znovu nominován na Oscara a získal Zlatý glóbus i cenu BAFTA. Další nominace následovala za drama Velký Santini (1979).

Oscara si nakonec odnesl za hlavní roli ve filmu Něžné milosti (1983), kde ztvárnil zestárlého country zpěváka hledajícího druhou šanci. V devadesátých letech na sebe výrazně upozornil televizním filmem Stalin (1992), za který obdržel Zlatý glóbus, a thrillerem Volný pád (1993), kde se postavil proti postavě Michaela Douglase. Za snímky Apoštol (1997) a Žaloba (1998) byl opět nominován na Oscara.

Od přelomu tisíciletí se často objevoval ve výrazných vedlejších rolích ve velkých produkcích, například ve filmech Drtivý dopad (1998), 60 sekund (2000), 6. den (2000), John Q (2002) či Krajina střelců (2003).

Později následovaly tituly Děkujeme, že kouříte (2005), Noc patří nám (2007), Čtvery Vánoce (2008), Crazy Heart (2009), Cesta (2009), Jack Reacher: Poslední výstřel (2012) a Soudce (2014), za nějž si připsal další oscarovou nominaci. V posledních letech se objevil také ve filmech Vdovy (2018), Životní trefa (2022) a Bledé modré oko (2022), které se stalo jeho posledním hereckým vystoupením.

Během více než šesti desetiletí dlouhé kariéry získal sedm nominací na Oscara a čtyři Zlaté glóby.

Čest jeho památce!