Knižní série a univerza, která definovala žánr fantasy: Část první

Fantasy je v popkultuře jedním z nejoblíbenějších žánrů, který má miliony fanoušků po celém světě. Tento žánr můžeme vídat ve filmech, seriálech, videohrách a hlavně knihách, které byly tou první volnočasovou zábavou, ve které jsme mohli jednotlivé světy navštěvovat. Dnes se spolu podíváme na výběr fantasy knih a jejich světů, které žánr fantasy definovaly.

Začněme tím největším, nejlegendárnějším a nejpropracovanějším světem vůbec. Tím je Středozem, kterou proslavila převážně trilogie Pán prstenů. Za celým tímto světem stál britský spisovatel, filosof a universitní profesor John Ronald Reuel Tolkien, který se narodil v roce 1892 a zemřel v roce 1973. Jeho světy obsahovaly i vymyšlený jazyk, který pochází přímo z Tolkienovi hlavy.

Prvním jeho dílem, které zná každý milovník fantasy, je Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, jenž autor napsal v roce 1937 a stal se prequelem pro trilogii Pána prstenů. Hobit vyprávěl pohádkový příběh o dobrodružné a dlouhé cestě hobita Bilba Pytlíka ve společnosti čaroděje Gandalfa a družiny trpaslíků za získáním ztraceného pokladu hlídaného drakem Šmakem. Tato kniha se stala bránou pro legendární třídílný epos s názvem Pán prstenů.

Všechny tři díly vyšly téměř o dvacet let později v letech 1954 - 1955 a práce, kterou na nich autor provedl, byla neskutečná. Středozem dostala celkovou podobu reálného světa, vlastní obrovskou historii, jazyky, mytologii a písmo. Není tedy divu, že si trilogie o válce Dobra se Zlem, válce o Prsten moci našlo miliony věrných čtenářů po celém světě. Za zmínku také stojí, že oblíbenost oné trilogie se také rozmohla kvalitní filmovou adaptací všech tří dílů od režiséra Petera Jaksona, který z legendární knižní série udělal i legendární filmovou sérii. V pozdějších letech se objevila i filmová adaptace Hobita, která však nesklidila úspěch u krajních fanoušků a filmových kritiků

Pán prstenů se také dočkal několika oblíbených videoher. Od akčních adventur sledující postavy filmů, přes vymyšlené postavy z jiných krajů, až po mohutná RPG a real-time strategie. Herní prvenství v tomto výběru však bude patřit naprosto jinému univerzu.

Druhým světem, co stojí za zmínku, je svět nelítostného válečníka Barbara Conana od amerického spisovatele Roberta Ervina Howarda, který se narodil v roce 1906 a spáchal sebevraždu v roce 1936, kvůli blížící se smrti jeho matky, kterou nedokázal psychicky ustát. Proslavil se příběhy o Barbaru Conanovi, které si oblíbily miliony čtenářů po celém světě.

Příběhy pojednávají o Conanovi, válečníkovi, barbarovi, který opustil svůj vlastní kmen a vydal se svou vlastní cestou. Byl totiž jiný, inteligentnější než ostatní barbaři. Chtěl vládnout civilizovanějším obyvatelům světa. V jeho příbězích se objevuje spousta prvků magie, různé nesmírně cenné artefakty, šílené kulty a nádherné ženy. Barbar Conan se stal tou nejlegendárnější postavou moderního fantasy žánru vůbec.

O tolik let později po autorově smrti je Barbar Conan stále velice oblíbenou postavou. Nejen, že se podle něj inspirovala spousta tvůrců, ale Howardův Epos stále pokračuje. Každý rok vychází nové a oblíbené komiksy, které jsou vytvořené podle starých autorových povídek. Dočkali jsme se legendárních béčkových filmů s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli a také několika RPG videoher. Za zmínku stojí nejnovější počin od studia Funcom s názvem Conan Exiles, který disponuje i survival prvky.

Conan je tedy legendárním univerzem, které tady s námi ještě pár let stoprocentně bude, a to například ve formě komiksů, které u nás vydává Comics Centrum a Argomiks, nebo ve formě různých videoher. I když je Conan trošku zastíněný úspěchem Pána prstenů, vždycky bude patřit mezi nejlegendárnější díla moderního fantasy žánru.

Série Zaklínač od polského spisovatele Andrzeje Sapkowskeho, která čítá dohromady 8 knih, patří mezi nejlegendárnější temné evropské středověké fantasy vůbec. První povídka o zaklínači Geraltovi vznikla již v roce 1986. O dva roky později se stal Sapkowski nejoblíbenějším fantasy spisovatelem v celém Polsku. A to díky jeho promyšleným světům, konfliktu ohledně rasismu, mistrovskému popisu a košatému jazyku. A o několik let později se zapsal mezi nejúspěšnější spisovatele na celém světě, ale o tom až později.

Sága o Zaklínači je klasickým fantasy boje dobra se zlem. Zaklínač, Geralt z Rivie, má být bezcitným zabijákem monster, jako všichni ostatní zaklínači. On však disponuje city a dokáže cítit lásku, a kromě zabíjení monster se zaplete do důležitých politických a rasových konfliktů ve světě zmítaném válkou Severních království proti jižnímu císařství Nilfgaard.

První kniha vyšla v českém jazyce v roce 1992 a sedmá, poslední navazující, v roce 2000. Kusů však bylo málo a nebyl moc k dostání. Nejznámějším vydáním je tedy nejspíše moderní brožované od nakladatelství Leonardo, které má většina z nás ve svých knihovnách. První dvě knihy patří jednotlivým povídkám a slouží jako ucelený prequel pro pětidílnou románovou sérii, ve které Geralt hledá svou osudem přilnutou princeznu Cintry, Cirillu. V roce 2014 u nás ještě vyšel samostatný příběh s podtitulem Bouřková sezóna.

Zaklínačova sláva po celém světě přišla až po celkem dost dlouhé době s hrami od polského studia CD Projekt Red. První díl legendární RPG série Zaklínač vyšel v roce 2007. U amerických kritiků však moc neuspěl, protože nikdo nepochopil ani svět, ani jedinečný soubojový systém. V Česku si na první díl vzpomene spousta lidí, a to hlavně kvůli otřesnému, ale zároveň legendárnímu českému dabingu.

Druhý díl Zaklínač 2: Vrahové králů od stejného studia vyšel v roce 2011 a spustil prodej knih a oblíbenost celého fantasy světa převážně v Evropě. Hra byla velice povedená, ale bylo na ní stále vidět, že CD Projekt RED není obrovským studiem, které má na vývoj miliardy. Grafická stránka byla na dobu excelentní, příběh epický a skvostný, ale hra byla vcelku lineární s minimální možností otevřenosti. I když se jednalo o parádní hru, revoluce přišla o téměř 4 roky později.

Ta největší sláva přišla s excelentní hrou Zaklínač 3: Divoký hon. Obrovský otevřený svět, naprosto skvěle napsané questy a to i ty vedlejší, jedinečný RPG systém a hlavně dlouhý a perfektní příběh, plus dvě příběhové DLC, které by u většiny studií fungovali jako samostatná hra. Osobně neznám moc DLC, které by v recenzích schytávaly plné hodnocení. Navíc s touto videohrou vzniká oblíbenost knižní série i v USA a v jiných zemích po celém světě. Zaklínač se tedy stává celosvětovou legendou, která má miliony fanoušků po celém světě.

Na motivy Geraltových příběhů vzniklo také několik komiksových děl, které nepatří mezi to nejlepší, co grafické novely mohou nabídnout, ale samozřejmě nesmějí chybět v knihovně pravého fanouška. Kromě komiksů vyšly také 3 artbooky k sběratelským edicím videohry, lorebook ke třetímu dílu a ke karetní trpasličí hře Gwent, která také zapadá do Sapkowského univerza.

Za zmínku stojí také polská filmová adaptace z roku 2001. Původně ale šlo o plnohodnotný seriál, jenž byl přestříhán do podoby celovečerního filmu pod jménem The Hexer. Ten schytal značně negativní recenze a kritiky. Režisér Marek Brodzki o rok později vydal všech 13 epizod původního seriálu, z něhož byl film sestříhán. Seriál byl, především v Polsku a u nás, přijat lépe, nestačilo to ale na natočení druhé série. Příběh polského seriálu o zaklínačovi tak končí častí s názvem "Ciri".

Oblíbenost třetí hry však dala vzniknout vcelku dobré seriálové Netflixové adaptaci. První série vyšla na Vánoce 2019 a seriál vystřelil prodeje knih ještě na větší úroveň. Lidé okolo mě museli čekat skoro 3 měsíce na dotisk, aby se na ně kopie Zaklínače dostala. Geralt z Rivie a jeho příběhy jsou prostě jedinečné a nikdy neupadnou v zapomnění.

Toto je pro dnešek všechno, ne však všechno o knihách, které definovaly fantasy žánr. O dalších knihách a světech se dozvíte již brzy ve druhé části tohoto tematického článku.