Andor působí jako dospělejší a upovídanější pohled na svět Star Wars

Zdá se, že série a seriály ze světa Star Wars, které se v poslední době objevily na Disney+, zažívají menší krizi. Ne že by snad série The Book of Boba Fett a Obi-Wan Kenobi byly vyloženě špatné, ale k dokonalosti a naší úplné spokojenosti jim toho chybělo docela dost. Přinejmenším se jim nepodařilo naplnit velmi vysoká očekávání fanoušků. U kolegů z Marvelu ale situace není o moc lepší, takže zjevně nejde jen o problém předaleké galaxie, ale samotné streamovací služby od Disneyho.

Zatímco v komiksové stáji nyní She-Hulk s každou další mizernou epizodou dokazuje, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, tým společnosti Lucasfilm se teď snaží ve svém vlastním seriálu zachránit nenápadný chlapík jménem Cassian Andor, jehož ztvárnil herec Diego Luna. Toho známe jako jednoho z hlavních hrdinů filmu Rogue One: Star Wars Story z roku 2016 a já nedávno dostal možnost podívat se na něj v předstihu hned v prvních čtyřech epizodách. Pojďme si tedy přiblížit, co fanoušky Star Wars čeká tentokrát.

Andor se zaměřuje na příběh Cassiana Andora a jeho cesty do povstaleckých řad, a to v době pěti let před událostmi Rogue One. V sérii flashbacků zároveň sleduje Cassianovo dětství na planetě Kenari, které dost mění kontext různých informací, jež jsme dosud o postavě Diega Luny věděli. Aby bylo jasno, nejde o další případ zbytečného přepisování nebo popírání už existujících kanonických děl se značkou Star Wars, na které je po jistých pasážích v animovaných seriálech Star Wars: Klonové války a Star Wars: Vadná várka expert jinak oslavovaný Dave Filoni. Celá linka v první řadě zvýrazňuje problematiku utajení, která je zatím jedním z nejdůležitějších témat seriálu.

Dokazují to i další hlavní postavy, a to povstalecký předák Luthen Rael, kterého hraje oblíbený herec Stellan Skarsgård, a senátorka a budoucí kancléřka Nové republiky Mon Mothma v podání Genevieve O'Reilly. Ta si mimochodem Mon zahrála už v Rogue One, ve vystřižených scénách filmu Star Wars: Pomsta Sithů a v animovaném seriálu Star Wars: Povstalci. Pak tu máme samozřejmě stranu záporáků, kde září inspektor Syril Karn a kde najdeme i členku Imperiální sekce bezpečnosti (ISB) Dedru Meero.

Většina těchto postav se do Cassianova příběhu přimíchá až v pozdějších epizodách, zprvu tak dostává suverénně nejvíc prostoru sám Andor. Přesto můžeme od samého začátku sledovat velké množství různých figur, které mají rozhodně co říct. Někdy možná až moc. Andor je totiž suverénně nejukecanější Star Wars seriál a jeho příběh má svou povahou a stylem vyprávění blíže spíše k dospělým románům zasazeným do předaleké galaxie než k seriálům typu Mandaloriana.

V prvních čtyřech epizodách je akce podávána kapátkem, takže seriálu zatím vládne velmi pomalé vyprávění, v němž jsou dialogy plné více či méně důležitých informací alfou a omegou. V tomto ohledu je Andor vážně hodně jiný a já mám takový pocit, že tento styl, který bych přirovnal třeba k prvním epizodám Hry o trůny, nesedne každému. Vysloveně památnou scénu, která by se všem divákům ihned zapsala do paměti, byste tu hledali marně, místo toho do vás tvůrci formou dialogů neustále pumpují nové informace, takže se někdy člověk musí přece jen trochu soustředit, aby měl o všech událostech dobrý přehled. Mně ale takový přístup zatím nepřipadá špatný. Díky němu totiž Andor působí dospělejším dojmem, protože i když jsou některé informace a poznámky přece jen trochu nadbytečná výplň, často máte o čem přemýšlet.

Kromě toho je většina dialogů dostatečně dobře napsaná, což se dá říct i o samotných postavách. Upřímně nevěřím tomu, že se tentokrát bude mít někdo potřebu ve větší míře nad kýmkoliv pohoršovat, jako se to dělo v případě inkvizitorky Revy ze seriálového Obi-Wana. Většina důležitých a víc viditelných postav má určitou hloubku a jednoduše mě bavilo sledovat a poslouchat obyčejné lidi s jejich všedními problémy, fanatické imperiály i v jistém smyslu chudáky typu inspektora Karna. Tedy lidí, kteří se ve víře, že dělají správnou věc, mohou utlouct při službě systému, který je nakonec stejně sežvýká a vykopne na dlažbu. Jinak řečeno, i padouši čelí v Andorovi velkým tlakům a jejich jednání se tak dá do určité míry pochopit, čemuž pomáhají také adekvátní herecké výkony v hlavních i vedlejších rolích.

Vyloženou lahůdkou byly pro mě hlavně scény ve čtvrté epizodě, jež jsou zaměřené na fungování ISB, jakési obdoby komunistické Státní bezpečnosti, jen s tím rozdílem, že tu nejspíš nikdy žádný agent nedostal krycí jméno Bureš. ISB má velkou tradici nejen ve stávajícím kánonu, ale i v nekanonické Legends kontinuitě, hlavně zásluhou knih od spisovatele Jamese Lucena. Řada fanoušků by tedy nejspíš už měla vědět, co zde má očekávat, a já věřím, že se ta očekávání daří naplnit. Ačkoliv šla velká část replik z důvodu jejich byrokratické povahy jedním uchem tam a druhým ven, bylo skvělé vnímat velmi uvěřitelně pojatou organizaci tolik charakteristickou pro libovolný totalitní nebo autoritářský režim.

Andor se tedy nechlubí jen komplexními postavami a dialogy, ale i tísnivou atmosférou imperiálního útlaku. Na ní se velkou měrou podílí také dost střízlivý vizuál, podmanivá, svérázná, byť dost vzácně využívaná hudba a také zajímavý výběr lokací. V určitých pasážích je zjevné, že v Lucasfilmu ani tentokrát nešetřili s využitím osvědčeného systému StageCraft od ILM, tedy placu obehnaného videostěnou, mnohdy je ale opravdu znát, že se řada scén točila v reálných lokalitách nebo v kulisách, které někdo vyrobil rukama a ne pouze v editoru herního Unreal Enginu.

Z Cassianovy domoviny Kenari na vás tak dýchne atmosféra technikou téměř nedotčených lesů, Coruscant zde ukazuje svou méně honosnou a vizuálně perfektní tvář, zatímco planeta Ferrix, jež hraje v prvních epizodách klíčovou roli, vypadá zásluhou nepřeberného množství cihlových staveb a vraků vesmírných lodí jako hnusná díra, v níž byste vážně nechtěli žít. A všude cítíte, že tu žijí lidé, kteří se svými životy vážně nejsou moc spokojení.

I to má mimochodem podíl na dospělejším dojmu seriálového Andora. Mizérie občanů Impéria je tu vyobrazená se vším všudy. Velmi vzácně dojde na velmi jemný a decentní humor, o nějž se stará zejména Cassianův droid B2EMO, výraznější je ale téma žárlivosti, z řezných a tupých ran se tu doopravdy krvácí, zbraně připomínající sovětská AKčka budí respekt, alkohol není tabu a jednou jsem dokonce zaslechl slovo „shit“. S krví, chlastem a dokonce sexem se může člověk tu a tam setkat na stránkách už zmíněných knih pro dospělé, reálné vulgarismy jsou ale ve Star Wars světě téměř vždy nahrazeny fiktivními slovy jako karabast, dank farrik nebo poodoo.

Je tedy opravdu zajímavé slyšet nějakou postavu, jak utrousí pravou nadávku, ačkoliv k filmům Quentina Tarantina nebo Martina Scorseseho má Andor ještě hodně daleko. Stejně tak je zajímavé pátrat v různých scénách po všelijakých odkazech na jiná díla se značkou Star Wars. Spojitosti s Rogue One nebo filmem Solo: Star Wars Story z roku 2018 jsou samozřejmostí, tvůrci Andora ale pokračují i v milém zvyku tu a tam si něco vypůjčit z projektů, které dnes spadají do Legends. Nechci tu ale nic přímo prozrazovat, takže jen řeknu, že by seriál mohl vykouzlit alespoň malý úsměv na tváři fanouškům videoher Star Wars: Knights of the Old Republic a Star Wars: The Force Unleashed. Takové odkazy jsou ale zatím vždy nepatrné, podružné nebo součástí pozadí, takže v žádné z prvních čtyř epizod nenajdete nucenou úlitbu fanouškům, kolem níž by se mělo všechno točit.

V určitých směrech je tedy Andor stále poctivým seriálem ze světa Star Wars, v řadě jiných ohledů ale přece jen dělá řadu věcí jinak. Proto zatím nelze říct, že by se nám tu prokazatelně rodilo něco, co vyžehlí případné zklamání z předchozích Star Wars počinů, které se objevily na Disney+. Andor je prostě a jednoduše jiný. Je pomalejší, surovější, dospělejší, ukecanější a nezřídka výrazně bližší pozemskému životu. Ať už jde o problémy, které zdejší postavy řeší, architekturu nebo techniku a nástroje. A já jsem vážně zvědavý, jak diváci a fanoušci Star Wars tyto odlišnosti přijmou a jestli přetrvají i v dalších epizodách. Sami se můžete o odlišnostech a svérázném stylu Andora přesvědčit od 21. 9., kdy na Disney+ oficiálně vyšly hned první tři epizody.