Nejblbější policisté v historii! Černý telefon je nelogická popcornovka

V kinech právě běží horor Černý telefon, příběh z pera Joea Hilla, syna Stephena Kinga, který nám mimo jiné dal skvělou komiksovou sérii Zámek a klíč. Tím myslím opravdu komiks, ne adaptaci od Netflixu. Přenesení tohoto příběhu na filmové plátno však na mnoha místech naráží a my vám dnes řekneme proč. 

Od prvního záběru filmu na vás dýchne nostalgie 70. let. To je cílené a pokud chcete vědět, proč tolik filmařů stále zasazuje příběhy do této doby, podívejte se na naše video o filmové a seriálové nostalgii. 

V tomto případě však příběh do tohoto období zasadil sám Joe Hill, protože právě sedmdesátá a osmdesátá léta byla plná případů sériových vrahů a únosů dětí, a o tom tento film je.

Hned na začátku jsme konfrontováni s tím, že na předměstí zdánlivě docela malého města dochází k častým únosům dětí, a nakonec je z toho všeho unesen Finnley, hlavní postava celého příběhu. Doslova unesen. Že ho skutečně unesou. Chápete, vtip. Haha. Děcka unáší chlápek v černé dodávce, který všude nechává černé balónky, což policie z nějakého důvodu nesděluje veřejnosti, takže nikdo nemůže na tohoto nesmírně přehlíženého únosce dohlédnout. Naštěstí je tu Finova sestra, která má jakési prorocké sny, a protože policie v tomto městě je naprosto neschopná, spoléhá se na sny této malé holčičky, protože to prostě dává smysl. Finn se mezitím probudí v temném sklepě, kde ho pravidelně navštěvuje zjevně psychopatický únosce, a jediné, co v místnosti kromě hajzlové mísy a matrace zůstalo, je odpojený černý telefon, který pravidelně zvoní a jehož prostřednictvím předchozí oběti mluví s Finem a snaží se mu pomoci.

To vše víme z trailerů, takže zatím žádné spoilery, uklidněte se. Ale zároveň je to vše, co vám mohu říct z děje a vlastně tak jaksi vše, co se ve filmu stane. Hned na začátku vás zaujme kamera a celková vizuální stránka. Ale ani to není divné. Blumhouse své filmy v tomto ohledu prostě umí. Vše se drží estetiky sedmdesátých let, dokonce i vytváří iluzi zašlých a rozmazaných záběrů, jako by byly natočeny starou osmičkovou kamerou. Kde však film začíná pokulhávat, je samotný děj, který místy nedává smysl. Mám na mysli především naprosto neschopné policisty, kteří kdyby tam nebyli, vůbec nic by se nezměnilo, a také maloměstskou čtvrť, která se o své okolí vůbec nezajímá. Vážně, kdyby nám někdo ve dvě hodiny ráno zahučel motorem, zablikal policejními majáky nebo zařval pod oknem, hned bych byl na skle! Ať mi nikdo netvrdí, že tu nebydlí nějaká souseda Lakatošová, která nemá celý den nic jiného na práci, než špehovat okolí dalekohledem. V každém městě je jich totiž několik. Nehledě na to, že to bylo v době dávno před internetem, takže lidem opravdu nezbývalo nic jiného než číst noviny, sledovat celkem tři televizní kanály, z nichž dva jsou jen monoskop, a špehovat sousedy.

Samotné postavy jsou poměrně jednorozměrné. Jistě, například v případě Finnova otce se objevuje určitý pokus o emocionální růst a posun, ale působí to strašně nuceně a zbytečně. Největším osobním růstem samozřejmě prochází sám Finn, ale ani to nedává žádný smysl. Na jednu stranu jsou dialogy slušně napsané, vždyť vycházejí z povídky Joea Hilla, na druhou stranu je občas kazí ne zrovna nejlepší herecké výkony některých mladších herců. Mason Thames jako Finn je skvělý a trochu mi připomíná mladou verzi Heatha Ledgera. Madeleine McGraw v roli jeho sestry Gwen je úžasná a okamžitě si ji zamilujete. Největší problém jsem měl asi s Robinem alias Miguelem Cazarezem Morou, který své repliky pronášel, jako by ani nechtěl být před kamerou a jen je četl ze scénáře. A už jsem se zmínil, že ti policisté tam byli úplně zbyteční? Zmínil jsem se o tom, ale to je jedno, protože byli úplně k ničemu.

Takže vizuál byl fajn, hudba byla fajn, příběh měl díry velké jako současný inflační růst a některé herecké výkony byly mizerné, ale to se naštěstí netýká hlavních postav. A taky jsou tu úplně zbyteční policajti, ale to už jsem říkal. Občas jsem měl pocit, že se tvůrci vizuálně vysloveně inspirovali Stranger Things, ale to mohlo být jen použitím podobných tropů a stereotypních postav. 

Celkově jsem měl na konci takový zvláštní pocit. Na jednu stranu jsem si několik momentů filmu užil, na druhou stranu tu logika dostává strašně na prdel. Ve filmu je celkem jeden opravdu dobrý a nečekaný jumpscare a asi tři slabší a očekávané. Motivace hlavního záporáka jsou nejasné, momenty na konci filmu, které mají diváka napnout jako guma, jsou vysloveně hloupé. Když na konci všechno tak nějak krásně zapadne na své místo, tvůrci si řeknou aha, aha, aha, vidíš? Vy si řeknete, páni, to jsem vážně nečekal, wau, posíláme klíčenku. 

Na druhou stranu bylo kino téměř plné a zdálo se, že se to mému okolí líbilo. Tedy kromě specifických okamžiků. Takže nakonec dávám filmu lepší šestku. Pobaví vás, neurazí, ale nečekejte od něj zázraky a rozhodně si k němu kupte popcorn a kolu, protože přesně to tenhle film je - popcornovka. Prostě takový typický Blumhouse film, který z traileru vypadá lépe, než ve skutečnosti je. Zda vám to stačí k tomu, abyste utratili peníze za lístek, nechám na vás, ale rozhodně to vypadá lépe na plátně než za pár měsíců na nějaké streamovací platformě. Protože je to opět vizuálně působivý film a především oddechovka.