Když máte jeden z nejúspěšnějších filmových fenoménů všech dob, je jen otázkou času, než se začnou objevovat „inspirované“ tituly. Některé se snaží napodobit kouzlo Bradavic, jiné pouze těží ze známého fontu, názvu nebo brýlatého hrdiny. Dnes se podíváme na šest podivných filmů, které se až příliš podezřele podobají Harrymu Potterovi – alespoň na první pohled. Pozor, nejde o parodie, ani fanouškovské, ani jiné, ale skutečně o filmy, které se snažily povozit na některém aspektu Harry Potter filmů, aby obelhali lidi. Tohle je 6 podivných filmů, co se chtěly svézt na kouzlu Harryho Pottera.

Když indičtí filmaři oznámili film s názvem Hari Puttar, právníci Warner Bros. zpozorněli. Hari? Puttar? To přece nejde. Vždyť to skoro zní jako Harry Potter! Pokusili se film zažalovat, ale neuspěli – Hari je běžné indické jméno a „puttar“ znamená v pandžábštině „syn“. A film? Ten nemá s Harrym Potterem vůbec nic společného. Možná kromě faktu, že Hari bydlí v Anglicku. 

Místo kouzelnické školy tu máme dítě, které musí chránit dům před dvěma neschopnými zloději pomocí pastí a domácích vychytávek. Ano, je to vlastně Sám doma, ale s indickým dabingem a hodně jiným humorem. S magií nebo Bradavicemi to má společný jen ten název… a to je možná pořád víc, než si zaslouží.

Na první pohled to vypadá jako další fantasy dobrodružství pro děti: mladý hrdina s mečem, robot na plakátu, písmo připomínající Harryho Pottera. Ale nenechte se zmást. The Adventures of Chris Fable, původně známý jako The Wylds, je ve skutečnosti křesťanská alegorie inspirovaná klasikou The Pilgrim’s Progress od Johna Bunyana .

Chris, mladý zlodějíček žijící na šrotišti s partou podobně ztracených dětí, se vydává na cestu za svým otcem, kterého nikdy nepoznal. Na své pouti potkává postavy jako Víra a Naděje (ano, doslova), bojuje s obřími roboty a čelí pokušením v podobě neonových videoher z 80. let. Které ovládá samotný Lucifer, vlastně pardon - Světlonoš.

Film se snaží kombinovat postapokalyptické prostředí s duchovními tématy, ale výsledkem je spíše bizarní směsice, která působí jako školní projekt s přehnanými ambicemi. Kritici upozorňují na špatné herecké výkony, chaotickou kameru a levné efekty, i když někteří diváci film označují za tak zlý, až je dobrý.

Pokud je na vás bible až moc nejednoznačná a metaforická, The Adventures of Chris Fable vám vše naservíruje na stříbrném podnosu. Anebo si prostě z toho všeho udělejte picí hru a pokud se dostanete alespoň do poloviny bez otravy alkoholem, tak zřejmě nejste z tohoto světa.

Na první pohled by se mohlo zdát, že hlavní hrdinka tohoto animovaného filmu, Aura, je ztracenou sestrou Elsy ze Sněhového království. Má podobný vzhled jako Anna, asi proto, že jde o ukradený model, kouzelné schopnosti a dokonce i jizvu na ruce. Aura se vydává do Akademie magie, aby zdokonalila své schopnosti, ale brzy zjistí, že škola skrývá temná tajemství týkající se její rodiny a vlastní identity.

I když se film snaží jít svou cestou, některé postavy jsou očividně inspirovány Harry Potterem, místo Hagrida je zde jakýsi mluvící toaster a je to prostě celé strašně divné.

Film režíroval a napsal překvapivě Jørgen Klubien, který se podílel na klasikách jako Auta nebo Mulan. Přestože měl rozpočet 12 milionů dolarů, animace působí zastarale a připomíná spíše televizní produkci. Příběh je plný klišé a předvídatelných zvratů, které mohou být pro dospělé diváky nudné, ale mladší publikum by mohlo ocenit dobrodružství a kouzelný svět.

Když se řekne „levný Harry Potter“, většina fanoušků si vybaví The Mystical Adventures of Billy Owens. Tento kanadský film z roku 2008 se snaží napodobit kouzelnický svět J.K. Rowlingové, ale výsledkem je spíše školní projekt než plnohodnotný film.

Hlavní hrdina, jedenáctiletý Billy Owens, narozen jedenáctého jedenáctý v jedenáct hodin objeví v den svých narozenin kouzelnou hůlku v místním starožitnictví. Záhy zjistí, že má magické schopnosti a spolu se svými přáteli Mandy, tedy Hermionou z Wishe s kupou zbytečných random trivia faktů a Devonem, který má s Ronem společné pouze to, že tam prostě je, se vydává na dobrodružství, aby zachránil své město Spirit River před probuzením moci vikingského boha Lokiho.

Film je plný nelogických scén, špatných hereckých výkonů a amatérských speciálních efektů. Například CGI drak ve finále připomíná spíše spořič obrazovky z Windows 95 než hrozivé stvoření. Příběh je napsaný tak chaoticky, že snad vznikal za pochodu a samotný Billy, stejně jako divák, až do samotného konce filmu vlastně netuší, co třeba udělat a jak. Nejdříve to vypadá tak, že magii ovládá pouze on, pak se zdá, že vlastně celé město, je to strašně divné, nejasné, složité a hloupé. Proto je divné, že film dostal i druhý díl.

Po „úspěchu“ prvního dílu se kanadští tvůrci rozhodli pokračovat v dobrodružstvích mladého kouzelníka Billyho Owense. Ve filmu Billy Owens and the Secret of the Runes se Billy a jeho přátelé Mandy, Devon a uprostřed filmu představena nová postava Danny Finch vydávají na další magickou výpravu. Tentokrát musí zachránit svého učitele Thurgooda, jehož duše byla uvězněna v magickém amuletu zlým profesorem Mouldem.

Film se snaží rozšířit mytologii světa Spirit River a přináší nové lokace, jako jsou temné jeskyně a kouzelné lesy. Takže vlastně stejné temné jeskyné, jako v prvním dílu… Nicméně, stejně jako jeho předchůdce, trpí nízkým rozpočtem, amatérskými hereckými výkony a špatnými speciálními efekty. A především znovu absolutně neexistujícím scénářem, kde se zase děje spousta věcí bez zjevného důvodu nebo príčiny. Záporáci z prvního filmu se vrací, i když vlastně nikdo neví proč, stejně prd udělají a Billy z ničeho nic umí létat. Film pořád představuje nové postavy, které pak náhle miznou bez vysvětlení, lore světa se pořád mění a pokud první film nedával smysl, tak ten druhý už vůbec ne. Je to prostě absolutní chaos.

Celkově je film považován za další nepovedený pokus napodobit kouzlo Harryho Pottera, bez originality a kvalitního zpracování.

Tento bollywoodský fantasy film z roku 2004 je považován za první indický 3D film a často bývá označován za neoficiální adaptaci Harryho Pottera. Příběh sleduje dvanáctiletého chlapce Shanu, jehož otec, slavný kouzelník, zmizí během nebezpečného kouzelnického triku. Shanu se následně dostane do kouzelnické školy Aabra Ka Daabra, kde se snaží odhalit tajemství zmizení svého otce a čelí zákeřné ředitelce Rang Birangi, která má vlastní temné plány.

Film se snaží kombinovat kouzelnický svět s bollywoodskými prvky, včetně hudebních čísel a tanečních scén. A víte co? Ono to vlastně dost funguje! Místo Brumbála je zde ředitelkou hot indická „mamina“, která je ale zlá, místo košťat děti létají na kobercích a dokonce je zde i jakási vlastní verze famfrpálu. Iluzi sice kazí očividné CGI v podobě různých monster, ale na tu dobu v Indii je to vlastně dost dobré.

Navzdory nízkému rozpočtu a technickým nedostatkům si získal určitou popularitu mezi mladším publikem. Herecké výkony dětí jsou považovány za slušné, přičemž Master Athit v roli Shanu je označován za roztomilého.

Aabra Ka Daabra je takovým indickým pokusem o vlastní verzi Harryho Pottera, který sice nedosahuje kvalit svého britského protějšku, ale nabízí unikátní pohled na kouzelnický svět skrze bollywoodskou optiku. A na rozdíl od jiných filmů na tomhle seznamu svou inspiraci nejen přiznává, ale dodává dostatek originálních prvků a vlastně i dostatečně smysluplný příběh na to, aby se dal považovat za celkem slušnou adaptaci. A navíc tanec, prostě ten tanec je něco jiného.

A tímto se s vámi loučíme z našeho výletu do světa kouzelnických filmů, které se snažily napodobit kouzlo Harryho Pottera. Pokud vás baví objevovat bizarní filmové pokusy a chcete se podělit o své vlastní objevy, napište nám do komentářů.