Habemus Papam, máme papeže! Světem katolíků i nekatolíků proletěla zpráva, že byla zvolena nová hlava katolické církve - Robert Francis Prevost od teď známý jako Lev XIV. Jde o prvního amerického papeže a kromě jiného je nadšeným divákem filmů a prý i obstojným hráčem videoher. A protože je to tematické, dnes jsme se rozhodli říct vám něco o filmech odehrávajících se ve Vatikánu. Temné horory, vážná dramata i šílené komedie - Vatikán byl dějištěm spousty známých filmů. I když ne každý z nich by představitelé katolické církve zřejmé schválili. Teď se podíváme na 10 výtečných filmů, které se odehrávají ve Vatikánu! 

Tato akční komedie s Brucem Willisem v hlavní roli je známá svým absurdním humorem a netradičním přístupem k žánru. Příběh sleduje Eddieho Hawkinse, přezdívaného Hudson Hawk, který je po deseti letech propuštěn z vězení a okamžitě zatažen do složitého spiknutí. Je nucen krást umělecká díla Leonarda da Vinciho, která obsahují části stroje schopného přeměnit olovo ve zlato. Tento stroj má potenciál destabilizovat světovou ekonomiku, a tak se Hawk ocitá uprostřed konfliktu zahrnujícího mafii, CIA a excentrické miliardáře Mayflowerovy. Film se odehrává na různých místech, včetně Říma a Vatikánu, kde Hawk spolupracuje s agentkou Vatikánu Annou Baragliovou. Společně se snaží zabránit zneužití da Vinciho vynálezu.

Hudson Hawk je známý svým neobvyklým stylem, který kombinuje akci, komedii a hudební čísla. Navzdory smíšeným recenzím si film získal kultovní status a je považován za jedinečný příklad experimentálního přístupu k žánru. Ať už film milujete nebo nenávidíte, Hudson Hawk je nezapomenutelným zážitkem, který stojí za to vidět.

Film sleduje příběh otce Gabriele Amortha, hlavního exorcisty Vatikánu, kterého ztvárnil Russell Crowe. Amorth byl skutečnou osobností, známou svými exorcismy a knihami na toto téma. Film začíná slibně, s náznaky hlubšího pohledu na církevní praktiky a vnitřní konflikty. Nicméně, v druhé polovině se příběh posouvá do tradičního hororového klišé, s přehnanými efekty a dramatickými scénami, které mohou působit zbytečně až komicky. Jako je třeba centrála exorcistů vypadající jako velitelství Mužů v černém. Tato změna tónu může zklamat diváky, kteří očekávali serióznější přístup k tématu.

Přesto film nabízí zajímavý pohled na postavu Amortha a jeho práci, i když s výraznou dávkou fikce. Pro fanoušky hororového žánru může být Papežův vymítač zábavným zážitkem, ale ti, kteří hledají hlubší porozumění skutečným exorcistickým praktikám, mohou být zklamáni.

Šílená americká komedie z roku 2004 sledující příběh Scotta Thomase vytvořila spoustu zapamatovatelných momentů. Já třeba nikdy nezapomenu na vtipné zobrazení Slovenska a Bratislavy, které se stále více stává realitou, i když bylo ve skutečnosti natočeno v Česku, což vlastně nelichotí ani české republice. Ale ono to asi dává smysl, když na scénáři spolupracoval český scénárista David Mandel.

Ale dnes mluvíme o Vatikánu a papežovi a z těch si film také udělal pořádnou prdel. Scott a jeho kamarád Cooper se omylem dostanou do papežských komnat, kde spustí řetězec událostí vedoucích k mylnému oznámení o smrti papeže a volbě nového. Scott se dokonce objeví na balkoně v papežském rouchu, což způsobí rozruch mezi shromážděnými věřícími.

A ano, i tahle scéna byla natočena v České republice, konkrétně v Národním muzeu. Ona byla u nás natočena vlastně většina filmu. Konkrétně v Praze. Kromě Bratislavy, ta byla natočena v Milovicích.

Adaptace románu Andělé a démoni od Dana Browna navazuje na úspěch Šifry mistra Leonarda. V tomto napínavém thrilleru se profesor Robert Langdon, v podání Toma Hankse, snaží odhalit spiknutí tajemného bratrstva Iluminátů, které ohrožuje Vatikán během konkláve po smrti papeže.

Zajímavostí je, že Vatikán odmítl udělit povolení k natáčení filmu na svém území, a to kvůli kontroverzím spojeným s předchozím snímkem. Režisér Ron Howard a jeho tým tak museli hledat alternativní lokace. Interiérové scény byly natáčeny na různých místech v Římě, zatímco některé části Vatikánu byly rekonstruovány v ateliérech v Los Angeles. Například katedrála ve Winchesteru posloužila jako náhrada za Vatikán ve filmu Da Vinciho kód.

Navzdory těmto překážkám se filmu podařilo vytvořit autentickou atmosféru a napětí. Vatikánský deník L'Osservatore Romano označil film za „neškodnou zábavu“, přirovnal ho k videohře, která může zažehnout jiskru zvědavosti, a ocenil jeho vizuální stránku. 

Tento historický snímek, režírovaný Sönkem Wortmannem, zpracovává legendu o ženě, která se v 9. století měla stát papežem. Hlavní roli zde ztvárnila Johanna Wokalek, která podává přesvědčivý výkon jako žena skrývající svou identitu v patriarchální společnosti.

Příběh sleduje Janu, dceru fanatického kněze, která se díky své inteligenci a odhodlání dostane na církevní školu, přestrojí se za muže a postupně stoupá v hierarchii až na papežský trůn jako Jan Anglicus. Film se zaměřuje na její vnitřní boj mezi vírou, láskou a tajemstvím, které musí skrývat. Její vláda končí tragicky, když během procesí porodí dítě a zemře, čímž je její existence vymazána z oficiálních záznamů.

Legenda o Janě je výpravné historické drama, které klade důraz na detaily doby a nabízí silný příběh o odvaze a odhodlání. Ačkoliv historická přesnost legendy o papežce Janě je sporná a dnes se považuje za vysoce nepravděpodobnou, film přináší podnětný pohled na postavení žen ve středověké církvi a společnosti. Snímek byl oceněn za výpravu, kostýmy a herecké výkony, a přestože vyvolal kontroverze, zejména ze strany Vatikánu, zůstává významným příspěvkem k diskusi o roli žen v historii církve

Film Máme papeže! nabízí neotřelý pohled na volbu nové hlavy katolické církve. Režisér Nanni Moretti zde představuje příběh kardinála Melvilla, který po zvolení papežem propadne panice a odmítá se ujmout své funkce. Vatikán se ocitá v neobvyklé situaci a povolává psychiatra, aby pomohl novému papeži překonat jeho obavy.

Film kombinuje inteligentní humor s hlubokým lidským příběhem, aniž by se vysmíval církevním institucím. Moretti ukazuje kardinály jako obyčejné lidi s vlastními pochybnostmi a slabostmi. Snímek byl uveden v hlavní soutěži na festivalu v Cannes a získal si uznání kritiků i diváků.

Zajímavostí je, že nejde tak celkem o fikci. Kdysi bylo zvykem, že vítězný kandidát měl ze skromnosti na poprvé odmítnout, takže byl tázán několikrát. Ale jsou známy i skutečné případy ze středověku, kdy se kardinál papežem stát nechtěl. Třeba Celestýna V., museli skutečné po místnosti honit, a nutit ho úřad papeže přijmout. Nakonec stejně odstoupil.

V této akční podívané se agent Ethan Hunt, v podání Toma Cruise, vydává na misi do Vatikánu, aby zneškodnil teroristickou hrozbu.

Interiérové scény Vatikánu byly ve skutečnosti natáčeny v Reggia di Caserta, bývalém královském paláci nedaleko Neapole, který často slouží jako náhrada za Vatikán ve filmových produkcích. Exteriérové záběry však skutečně pocházejí ze Svatopetrského náměstí, což dodává filmu na autentičnosti.

Ve filmu se Ethan Hunt přestrojí za kněze a spolu se svým týmem pronikne do přísně střeženého sídla katolické církve, aby získal důležité informace. Tato sekvence je považována za jednu z nejnapínavějších v celé sérii.

V dramatu Fernanda Meirellese z roku 2019 jsme svědky fiktivní diskuse mezi papežem Benediktem XVI. (Anthony Hopkins) a tehdejším kardinálem Bergogliem (Jonathan Pryce) pozdějším papežem Františekm, v souvislosti se skandálem kolem úniku informací z Vatikánu v roce 2012. Velká část filmu se odehrává mezi zdmi Vatikánu, ačkoli skutečné lokace natáčení byly rozesety po celém Římě a protože natáčení ve skutečné Sixtinské kapli nebylo možné, v římských ateliérech Cinecittà byla postavena její replika v plném měřítku. Dva papežové jsou příjemnou dramatickou kecačkou, která pozitivně překvapuje svými kvalitami.

Zatímco první díl opus magnum Francise Forda Coppoly se odehrával v New Yorku a druhý z velké části na Sicílii, většina třetího dílu se odehrávala v Římě - zejména v okolí Vatikánu, kde se Michael Corleone zaplete do nekalých obchodních transakcí s Vatikánskou bankou.

Příběh sleduje Michaela Corleone, který se přes Vatikán snaží legalizovat své impérium. Jeho snaha o očištění jména však naráží na odpor uvnitř církevních struktur, kde se setkává s korupcí a zradou. Film čerpá inspiraci z reálných událostí, jako byla smrt papeže Jana Pavla I. a skandálu kolem Vatikánské banky v 80. letech.

Natáčení probíhalo na různých místech v Itálii, včetně Říma a Sicílie. Scény zasazené do Vatikánu byly natočeny v římských exteriérech, jako je Palazzo di Giustizia a Vatikánská banka, a interiérové scény vznikly ve studiích Cinecittà. Vrcholné momenty filmu se odehrávají v palermské opeře Teatro Massimo, kde dojde k tragickému vyvrcholení Michaelova příběhu.

Kmotr III je nejen důstojným zakončením trilogie, ale také silným dramatem o vině, vykoupení a ceně za moc. Jeho propojení s Vatikánem dodává příběhu další rozměr a ukazuje, že ani svatá místa nejsou imunní vůči temným stránkám lidské povahy.

Režisér Edward Berger, známý z oscarového snímku Na západní frontě klid, přináší adaptaci románu Roberta Harrise, která se odehrává v uzavřeném prostředí Vatikánu. Hlavní roli kardinála Lawrence ztvárnil Ralph Fiennes, jehož výkon byl kritiky vyzdvihován jako excelentní. 

Děj filmu sleduje kardinála Lawrence, který je pověřen vedením konkláve po smrti papeže. Během procesu volby se ocitá v centru spiknutí, které může otřást samotnými základy církve. Film se zabývá tématy jako mocenské intriky, konzervatismus versus pokrok, a otázky víry a morálky.

Mimochodem, spousta kardinálů film koukala v přípravě na skutečné konkláve, protože šlo o jejich první konkláve v životě. A ano, patřil mezi nich i současný papež Lev XIV.

Film se natáčel převážně v italských lokalitách, které věrně ztvárnili prostředí Vatikánu. Samozřejmostí jsou Studia Cinecittà, ale také Palazzo Barberini, Palazzo dei Congressi, Museo della Civiltà nebo známá Villa Medici a Villa Guilia, které posloužili jako náhrada za Vatinkásnké zahrady. Jedním z hlavních míst natáčení byl, stejně jako v případě Mission: Impossible III, palác Reggia di Caserta, jehož monumentální interiéry posloužily jako náhrada za vatikánské prostory. Také jste ho mohli vidět třeba ve Star Wars: Epizodě I a II.

A tím se dostáváme na konec. Pokud vás některý film zaujal, chyběl vám zde nebo nám prostě chcete říct, jak to děláme dobře, napište nám to do komentářů. A víte co? Napište nám, i když nás nemáte rádi, ale pak nevíme, proč byste nás vlastně sledovali.