Sponzor epizody je služba m-platba od T-Mobile

Publikum už celá desetiletí fascinuje retrofuturizmus. Prolínání minulosti a budoucnosti za účelem vybudování nového světa mimo čas vedlo nejen k ohromujícím vizuálním zážitkům, ale i příběhům, které mohly být vyprávěny pouze v rámci tohoto žánru. Filmy z našeho seznamu spojuje estetika inspirována 50. a 60. lety. Vychází z tehdejších optimistických představ o pokroku, kdy se věřilo, že věda a technologie přinesou utopickou společnost plnou inovací a elegance. Typickým znakem je architektura s oblými tvary, která čerpá inspiraci z modernismu a éry vesmírného věku. Barevná paleta je často laděná do pastelových tónů nebo kombinující lesklé kovy s minimalistickými prvky. Technologie působí futuristicky, ale zároveň analogově – objevují se velké blikající počítače, tlačítkové ovládání nebo obrazovky s CRT efektem. Důležitou součástí této stylizace je také móda inspirovaná 60. lety, kde dominují elegantní obleky, metalické uniformy a čisté geometrické střihy. Nechybí retro sci-fi koncepty, jako jsou létající auta, humanoidní roboti nebo představa budoucnosti poháněné atomovou energií. Tohle je seznam 6 filmů, které vytvářejí specifickou atmosféru nostalgické budoucnosti, jenž se nikdy nenaplnila, ale dodnes fascinuje svou jedinečnou vizí světa zítřka.

Space Station 76 je satirický sci-fi film odehrávající se v alternativní budoucnosti, která vychází z představ o tom, jak by mohla vypadat kosmická expanze na přelomu 60. a 70. let. Děj filmu se zaměřuje na posádku vesmírné stanice, která obíhá kolem Země a potýká s osobními problémy, zatímco na pozadí probíhá vesmírná krize, kterou je potřeba řešit. Film dobře zachycuje estetiku 60. let ve futuristickém kontextu – kovové interiéry, podivné modernistické konstrukce a perfektně navržené technologie. Přestože má komediální podtext, snímek zůstává věrný temné, ale zároveň optimistické představě budoucnosti, která byla v té době vnímána jako utopie. Tudíž realita, která na první pohled působí dokonale je uvnitř plná bizarních problémů.

Tomorrowland je sci-fi dobrodružný film režiséra Brada Birda, který nabízí pohled na alternativní realitu. Dej sleduje Casey Newtonovou, mladou dívku s nezdolným optimismem, která se dostane na tajemné místo zvané Tomorrowland. Zde se setkává s bývalým vynálezcem Frankem Walkerem a společně se musí pokusit zastavit hrozbu, která ohrožuje budoucnost planety. Tomorrowland je svět, kde se na každém rohu nachází fascinující technologie a vynálezy, jenž slibují neomezený pokrok. Planeta byla vytvořena pro ty, kteří věřili v nekonečné možnosti vědy a stala se symbolem pozitivní vize budoucnosti. Snímek si vyhrazuje místo v žánru retrofuturismu, protože se nevyhýbá idealistickému zobrazení světa, ale zároveň si je vědom toho, jak snadno se může taková realita změnit v dystopii, pokud se ztratí smysl pro odpovědnost a etiku.

Jazzový  klavirista Miles Monroe je náhodně zmražen v kryogenickém spánku. Po 200 letech se probouzí v roce 2173, době, kdy je společnost technologicky vysoce vyspělá, ale zároveň postrádá lidskou svobodu a individualitu. Miles se dostává do střetu s dystopickým světem, který je pod nadvládou byrokracie, superpočítačů a podivných technologických vynálezů. Jeho hlavním úkolem je tak najít způsob, jak se přizpůsobit tomuto novému, často absurdnímu světu. Na jedné straně se film vysmívá tehdejším obavám a představám o budoucnosti, které byly v 50. a 60. letech na vzestupu, na straně druhé však využívá futuristický rámec k satirickému zkoumání lidských slabostí či technokratických společností. Film má tudíž silný sociální komentář, který se zaměřuje na totalitní kontrolu a zneužívání moci prostřednictvím technologie. Vizuální styl je záměrně naivní a přeplácaný, což má za cíl parodovat naivní očekávání lidí z minulosti, které jsou zasaženy spíše komickými a bizarními nástroji než reálným pokrokem.

V dystopické budoucnosti, kde je genetická determinace hlavním faktorem při určování sociálního postavení, jsou lidé geneticky upravováni tak, aby byli zdraví, inteligentní a silní, což dává „dokonalým“ jedincům privilegium žít lepší život. Vincent Freeman se však narodil bez genetického vylepšení a je považován za „nevhodného“. Přesto se rozhodne snít o kariéře astronauta v programu Gattaca, což je elitní vesmírná agentura. Pro dosažení svého snu se rozhodne podvést systém a získat identitu geneticky dokonalého člověka. Vizuálně i tematicky film čerpá z vize budoucnosti, která byla charakteristická pro dobu studené války. Tudíž působí jako sterilní verze éry vesmírných závodů, kde genetika nahradila tvrdou práci a talent. Vizuální ztvárnění a kulturní odkazy na staré časy vytvářejí pocit, že se tento svět nachází v jakési časové smyčce, kde se minulost a budoucnost mísí do jednoho celku.

Sponzor epizody je služba m-platba od T-Mobile

Pátý element Luca Bessona spojuje sci-fi a retro-futuristickou estetiku s prvky akčního dobrodružství. Děj se odehrává v roce 2263, kdy je svět na pokraji zničení. Bývalý voják a taxikář Korben Dallas se zaplete do snahy zachránit Zemi před zlem v podobě prastaré síly. Na své cestě potkává záhadnou Leeloo, ženu, která je klíčem k záchraně všeho. K tomu, aby zlo porazili, musí najít čtyři "živly", které společně tvoří pátý element – lásku. Vizuální styl filmu se inspiruje 60. a 70. lety, přičemž zobrazuje chaotické městské prostředí budoucnosti. Film je známý svou výraznou, přímo extravagantní kostýmní estetikou a hlubokými neonovými barvami. Fascinace technologii s jakýmsi nostalgickým nádechem je patrná taky v designu automobilů a architektuře. Krom toho ovšem jde o titul, který dokonale propojuje vizuální inovace, komediální prvky a témata o lidskosti, což ho činí nezapomenutelným a kultovním.

Tento  animovaný sci-fi film je zasazený do Ameriky koncem 50. let 20. století, v období vrcholící studené války. Příběh sleduje devítiletého chlapce Hogartha Hughesa, který jednoho dne v lese objeví obrovského robota, jenž spadl z oblohy. I když robot působí na první pohled hrozivě, ve skutečnosti je dobrosrdečný a chová se jako velké dítě. Hogarth ho postupně učí o lidských hodnotách a snaží se ho ukrýt před okolním světem. V průběhu zápletky se však do města dostane vládní agent Kent Mansley, který je přesvědčen, že robot je sovětskou zbraní. Město, ve kterém se příběh odehrává, je zcela typické pro zobrazení 50. let, kdy byla vize budoucnosti silně ovlivněna atmosférou jaderného strachu. Tato témata jsou zpracována jemně a srozumitelně i pro mladší publikum, čímž se film stává univerzálním. Technologie zde vypadají, jako by byly vytvořeny s pocitem optimismu, ale zároveň s opatrností. Robot není chladný a neosobní, jak bývá zvykem u jiných podobných počinů, ale plný emoční hloubky. Má lidské vlastnosti a nakonec se rozhoduje, co je správné a co ne – což přímo odkazuje na otázky o lidskosti, morální odpovědnosti, lásky války a míru.