Filmový svět rád těží příběhy ze síní folklóru a legend. Jedna z těch nejnavštěvovanějších bezpochyby patří králi Artušovi a jeho rytířům kulatého stolu. Každá iterace daného mýtu mu vtiskla vlastní pečeť a tudíž nejde o díla stoprocentně věrná původnímu rytířskému románu Thomase Maloryho, který vznikl kompilací francouzských i anglických rytířských příběhů s artušovskou tematikou pod názvem Le Morte d'Arthur z roku 1485. Nicméně tyto tituly představují různé přístupy k artušovské legendě – od epických a mystických verzí přes komedii až po temné filozofické zpracování. Přináší různé úhly pohledu a ukazují, jak nadčasové a inspirativní jsou příběhy o králi Artušovi a jeho rytířích.

Zelený rytíř je vizuálně podmanivá a hluboce filozofická adaptace středověké artušovské romance Sir Gawain a Zelený rytíř, kterou režíroval David Lowery. Film tedy vypráví příběh Gawaina, synovce krále Artuše, který se vydává na osudovou cestu plnou nebezpečí a vnitřních bojů poté, co přijme výzvu tajemného Zeleného rytíře. Téměř hypnotický titul kombinuje surrealistické výjevy s kontemplací nad smrtí a konfrontací se sebou samým. Pomalé tempo a důraz na vnitřní vývoj postavy mohou být pro některé diváky těžko skousnutelné, ale právě to činí film tak výjimečným. Zelený rytíř nabízí artušovskou legendu v úplně novém pojetí – s důrazem na temnou, melancholickou atmosféru a otázky o smyslu cti nebo rytířství samotného.

Francouzský režisér Robert Bresson přináší minimalistickou a realistickou verzi artušovské legendy. Film se soustředí na rytíře Lancelota, především jeho vnitřní konflikty a postupný rozpad vznešených ideálů. Bresson se vyhýbá velkolepým bitevním scénám a místo toho se zaměřuje na psychologii postav a jejich deziluzi. Strohé dialogy i neobvyklý herecký styl dělají film náročným, ale zároveň velmi hlubokým dílem. Vážné tematické přesahy a menší důraz na historickou výpravnost nicméně nebude pro každého. Film ovšem ukazuje rytíře ne jako hrdiny, ale spíš unavené a pochybující lidi, což představuje v rámci adaptací artušovských příběhů velice jedinečný počin.

Klasická Disneyho adaptace sleduje mladého Artuše, který se učí životním lekcím pod vedením kouzelníka Merlina. Film se odlišuje od ostatních tím, že je hravý, komediální a zaměřený na děti. Artuš zde ještě není velkým králem, ale nezkušeným chlapcem, který musí pochopit, co znamená být vůdcem. Animace je klasická a kouzelná, plná proměn, magie i zábavných soubojů. Film se stal oblíbenou verzí artušovské legendy a přinesl postavě Merlina jedny z nejikoničtějších momentů v popkultuře.

Tento film se snaží ukázat Artuše jako skutečného historického vojevůdce – římského důstojníka, který vede své rytíře proti saským nájezdníkům. Namísto kouzelného Excaliburu, čaroděje Merlina nebo Paní z jezera zde vidíme skupinu drsných válečníků, kteří se snaží přežít v brutálním světě plném politických intrik, krveprolití a válek. Clive Owen ztvárňuje Artuše jako vážného a pragmatického muže, který není osudem vyvolený král. Respekt a lásku lidu si teprve musí získat. Odklon od klasických legendárních prvků lze omluvit akcí a silným obsazením. Film se inspiroval teorií, že postava Artuše mohla být založena na historické osobnosti – římském vojevůdci jménem Lucius Artorius Castus, který vedl sarmatiánské rytíře v Británii ve 2. století. Tato hypotéza je nicméně mezi artušovskými historiky silně kritizována. Král Artuš přesto přináší zajímavý a méně idealizovaný pohled na legendární postavy.

První rytíř je romantické dobrodružné drama, které se zaměřuje na jeden z nejznámějších aspektů artušovské legendy – milostný trojúhelník mezi králem Artušem, jeho královnou Ginevrou a rytířem Lancelotem. Na rozdíl od jiných adaptací, které kladou důraz na magii, osudovost či velkolepé bitvy, tento film rozebírá především vztahy mezi postavami a emocionální stránku příběhu. Režisér Jerry Zucker, známý pro romantická dramata jako Duch, se svou elegantní téměř dojemnou verzí přiblížil spíše kurtoázní středověké literatuře na téma vášně, cti, lásky i zrady. Ukazuje tedy Kamelot jako ideál, který se však postupně rozpadá pod tíhou lidských chyb a slabostí.

Guy Ritchie vnáší do artušovské legendy moderní, syrový styl. Artuš v podání Charlieho Hunnama není vznešený král, ale chytrý rváč z ulice, který se postupně učí přijímat svůj osud. Dynamická akce, rychlé střihy a neotřelé pojetí legendy dělají z tohoto titulu neobyčejnou, ale fascinující adaptaci. Magie je zde propojena s brutálními souboji a zápas o trůn představuje strhující drama. I když film nebyl kritikou přijat nejlépe, jeho energie, vizuální styl a novátorský přístup opravdu stojí za pozornost.

Merlin je televizní fantasy film, který se zaměřuje na události legend z perspektívy slavného kouzelníka. Sam Neill coby Merlin stojí na pomezí starého a nového světa - pohanské magie a křesťanského Boha. Odmítá však sloužit nebezpečné královně Mab a raději kráčí po boku Uthera Pendragona a později i jeho syna Artuše. Film se opírá o bohatou fantasy estetiku, která dává britským legendám pohádkový nádech. Kromě velkolepých kouzel nabízí i silné lidské drama, kde postavy bojují se svou vlastní morálkou, odpovědností a osudem. Vzestup a pád Artuše, ale i konec královny Mab představuje silné poselství o moci víry a kolektivního vědomí.

Britská komediální skupina Monty Python zde vytvořila parodii, která je nejen geniálně vtipná, ale i chytře dekonstruuje rytířské a středověké mýty. Artuš a jeho rytíři hledají Svatý grál, ale jejich cesta je plná absurdních překážek, včetně neporazitelného Černého rytíře, vražedného králíka nebo rytířů, kteří říkají "Ni!". Humor je postavený na ironii, absurditě a nečekaných zvratech. Film se stal kultovní klasikou, jeho hlášky zlidověly a dodnes patří mezi nejcitovanější komedie. Zde není co dodat, tohle je jednoduše Svatý grál Artušovských legend.

A na závěr samozřejmě nesmíme zapomenout na úžasnou rytířskou podívanou, která zcela původně začínala jako nikdy nerealizovaná adaptace Pána prstenů. Režisér John Boorman z ní ale nakonec vycouval a místo toho se všemi těmi zbraněmi, nablýskanými brněními a kostýmy natočil fantastický Excalibur. Snímek je dodnes tím nejlepším filmovým ztvárněním legendy o králi Artušovi a jeho rytířích kulatého stolu. Film úžasně propojuje realismus s mystickými a nadpřirozenými motivy, v rámci čehož se například věnuje tématům jako třeba příchod křesťanství, jemuž musí svět magie a tajů ustoupit. Hlavní hrdinové nejsou dokonalí, dělají chyby, za které pak nesou kruté následky. To je ale zároveň polidšťuje a dělá je to zajímavými. Skvělé herecké výkony, působivá atmosféra, kterou doplňují skladby Richarda Wagnera a Carla Orffa, jehož Carmina Burana zde zazní dokonce několikrát, a úžasná režie dělají z Excaliburu dílo, na něž zkrátka nelze zapomenout.