Večerníček je pevnou součástí slovenských i českých dětí od jeho vzniku v roce 1965 a v různé formě se vysílá v českých i slovenských televizích až doposud. V průběhu šesti dekád se na televizních obrazovkách objevil bezpočet domácích i zahraničních kreslených a loutkových pohádek. My jsme se dnes zaměřili pouze na ty pohádkové seriály, které vznikly ještě za časů Československa, v některých případech jejich výroba pokračovala i po rozdělení republik a byly součástí životů mnoha členů naší redakce.

Nejznámější český zbojník, který je známější než samotný Boryš! A o tom se zpívá i v hymně, protože umí po skalinách! Kreslený pohádkový seriál od spisovatele Václava Čtvrtka a kreslíře Radka Pilaře byl tak úspěšný, že dostal nejenom tři série, ale dokonce i spinoff s názvem O loupežnickém synku Cipískovi. Tenhle původně jičínský švec se stal zbojníkem poté, co se neshodl s jičínským starostou. Usadil se v lese Řáholci spolu se svou manželkou Mankou a synkem Cipískem a všemi způsoby bojuje proti snahám jičínského panstva, které se je snaží z lesa vystrnadit. 

Tento animovaný seriál pocházející ze slovenské části někdejšího Československa ukazuje a vypráví různé pověsti  a příběhy spojené se starou Bratislavou. Nebo spíše Prešporkom. Režii si vzali na starost Rudolf Ulc spolu s Ondrejem Slivkou, který celý seriál i kreslil. Jednotlivé epizody ukazují pověsti třeba o Žabí studně, hned několika Bílých paních, Drakovi nebo třeba Dobrém duchovi řeky Dunaj. I když seriál vznikl ještě v roce 1991, jeho výroba pokračovala až do roku 1999.

Tohle je česká klasika. Příběhy o žácích z 3. B. Machovi a Šebestové a jejich kouzelném sluchátku se staly stálicí československé televize. První série vznikla v letech 1976 - 1983, druhá pak už po rozdělení republik v roce 1999 a třetí až v roce 2005. Specifický vizuál dal postavám a prostředí malíř Adolf Born. Jednotlivé příběhy pak napsal scenárista Miloš Macourek. Seriál namluvil herec Petr Nárožný. Původní epizody se nejdříve promítaly v kinech v rámci dětských představení. Součástí Večerníčku se jednotlivé epizody staly až v roce 1982. Podle seriálu vzniklo i několik knih a audio nahrávek, ale také hraný film Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko v roce 2001, případně divadelní hra v roce 2008.

Sen každého dítěte je mít doma pejska. Nebo třeba kočičku. Nebo křečka. Prostě domácí zvířátko. Holčička jménem Ája ale chtěla pejska. A tak jí ho rodiče koupili. Jenže z malého štěňátka narostl obří pes, doslova maxipes, který se jmenoval Fík. Nejenže toho spoustu sežral, ale ještě uměl i mluvit a byl prostě inteligentnější než váš průměrný ořech. Fík se tak spolu s Ájou dostává do různých nečekaných dobrodružství. Seriál začal vznikat v roce 1975, napsal ho Rudolf Čechura, namluvil Josef Dvořák a nakreslil Jiří Šalamoun. Po úspěšné první sérii se Fík dočkal Silvestrovského speciálu v roce 1978 a druhé série v roce 1982. Navíc se stal symbolem vsi Ahníkov u Kadaně, kde v seriálu Ája s Fíkem bydlí. 

Geniální slovenský umělec, animátor a doslova zakladatel slovenského animovaného filmu Viktor Kubal se podepsal na večerníčkovém seriálu o Jankovi Hraškovi. Kromě režie a animace napsal ke všem dílům i scénáře. Proto je toto dílo typickým příkladem Kubalovy tvorby, jenž si držel velice specifický styl kresby postav a jejich animace. Seriál sleduje osudy a dobrodružství Janka Hraška, drobného mužíčka malého jako hrášek. Dostal dohromady jedenáct epizod mezi lety 1973 a 1986.

Kdo by neznal nechvalně známou dvojici nešikovných kutilů? Pat a Mat, původně Sedlec a Ouholníček, jsou jedny z nejznámějších postaviček Večerníčku doposud. Své místo si našli i na internetu v mnohých reakčních gifech a memech. Vše začalo filmem Kuťáci v roce 1976, na ten navázala série pod názvem A je to! a poté všechny další série už nesly prostý název Pat a Mat. Seriál se stal krásným příkladem mezinárodní spolupráce. Během normalizačních let se totiž dostal do hledáčků pražských cenzorů. Autorům bylo vyčítáno vše od jejich„ nedostatečného socialistického uvědomění“ až po údajně „záměrně” vybrané barvy roláků, které se prý měly vysmívat Sovětskému svazu a Čínské lidové republice. Seriál proto pod svá křídla vzalo bratislavské studio Československé televize, kam vliv pražských cenzorů nesahal. Na seriálu se po úvodní dvojce, režisérovi Lubomírovi Benešovi a karikaturistovi Vladimíru Jiránkovi, vystřídala spousta tvůrců. Po rozpadu republiky zůstali, celkem logicky, práva i seriál samotný na České straně.

V Česku uvádí Večerníček Chlapec v čepici. Na Slovensku to byl a doposud je Deduško Večerníček. Nejenže se jeho chaloupka a zahrádka mění podle ročního období, ale dostal i vlastní plnohodnotný seriál. V chalúpke a za chalúpkou vytvořili v letech 1986 až 1993 režiséři Jíří Miška a Ladislav Čapek, který seriál i kreslil. Seriál dostal 28 epizod, které se odehrávají v průběhu jednoho roku od jara až do zimy. 

Nejlepší budík na světě? Dva králici z klobouku! Ten původně patřil kouzelníkovi Pokustonovi. Když ho ale ztratí na louce cestou na představení, králíci se musí začít živit sami. Každé ráno tedy vstanou, zacvičí si a pak jdou hledat nějakou tu práci. Jejich často originální nápady je ale spíše dostávají do problémů a způsobují různé komické situace. 

Od roku 1979 až do roku 2005 vzniklo až 91 dílů tohto seriálu, což ho řadí mezi české animované seriály s největším počtem epizod vůbec. 

Kubko a Maťko jsou jména dvou valachů žijících na poklidném salaši. Scénář k seriálu napsala Marianna Grznárová a později ho přepsala do formy knížky. O režii se postaral Ladislav Čapek a seriál namluvil Jozef Króner. Nezapomenutelnou titulní píseň zkomponoval Jaroslav Celba. Seriál má pouze 13 epizod, které vtipným způsobem přibližují život na salaši. Příběhy dvou valachů doposud patří do zlatého slovenského fondu animovaných seriálů.

Křemílek a Vochomůrka, případně pro slovenské diváky Kremienok a Chocholúšik, je dvojice v lese žijících tvorečků, která od roku 1968 zpestřuje svou přítomností na televizní obrazovce večery mnoha dětí. Námětem byla kniha spisovatele Václava Čtvrtka, v níž se tyto dvě postavy objevily poprvé. Postavy nakreslil Zdeněk Smetana, který napsal i několik scénářů. Svůj hlas pak postavám propůjčila Jiřina Bohdalová. Seriál se dočkal celkem 39 epizod ve třech řadách. Zajímavostí je, že první řada o 13 epizodách vznikla ještě v černobílém provedení. V roce 2014 začala Česká televize tyto díly kolorovat. Později se pak všechny tyto epizody dočkaly nejen nových barev, ale i vysokého rozlišení, formátu 16:9 a digitálního remasteru s vyčištěným zvukem.

Tento slovenský seriál vzal legendu o Jánošíkovi, otočil ji úplně na hlavu a tak z Juraje Jánošíka vznikl Jurošík. Seriál se vyznačoval nádhernou plynulou animací a absolutně banger soundtrackem v podobě slovenských lidových melodií. Na nich byla založena i titulní píseň od Vladimíra Godára. Celkem 50 epizod seriálu začalo vznikat ještě v letech 1991 a 1993. Po delší pauze se v tvorbě seriálu pokračovalo v letech 2010 a 2011. O kresbu se postaral Marián Vanek, režii si zas vzal na starost Jaroslav Baran. Hlas všem postavám propůjčil legendární slovenský herec Stano Dančiak. Kromé Jurošíka se v seriálu pravidelně objevuje především postava Zemepána, který vždy padne za obeť šikovnému a dobráckému Jurošíkovi.

To nejlepší nakonec. Legendárního Krtečka snad ani nemusíme představovat. Dnes v podstatě jeden z pevných symbolů zemí českých, kterého najdete v každém turistickém obchodě, přičemž ho můžete darovat i zahraničním velvyslancům v dobré vůli v budoucí spolupráci, začal svou pouť mediálním světem již v roce 1957. Série krátkých animovaných filmů pro děti se zrodila pod rukama výtvarníka Zdeňka Milera a vyráběla se až do roku 2002. Seriál dostal celkem 49 dílů, ve kterých se postupně objevily i další důležité postavy - žába, čáp, rákosník, rak, pavouci a ježek. Jednotlivé díly vznikaly pozvolna a mají různorodou stopáž. Od 5 do 29 minut. Miler prý postavu Krtečka vymyslel poté, co zakopl o krtinu. Navíc krtka jako postavičku nikdy ve filmech nepoužil Walt Disney, proto šlo v té době o celkem originální nápad. Pro krtečka je specifická i jakási vada řeči, kvůli které místo plných vět nebo slov užívá pouze jakási citoslovce s vyjímkou prvního dílu, který je kompletně namluvený. V roce 2014 uzavřela vnučka Zdeňka Milera smlouvu s Čínskou televizí CCTV, která vytvořila dalších 26 dílů o Krtečkovi, tentokrát ve 3D. A to i navzdory přání původního tvůrce. U nás seriál vysílala, jak jinak, televize Jaromíra Soukupa, ale my se raději tváříme, že tento paskvil prostě neexistuje. Jasně? Krteček má pouze 49 dílů! 

Animovaných večerníčků z Česka i Slovenska jsou celé haldy a není v našich schopnostech je v tomhle videu pokrýt všechny. Napište nám proto do komentářů, jaké večerníčky si pamatujete vy a které jsou vaše oblíbené.