Je podzim, venku padá listí ze stromů, v teple domova si užíváme pumpkin spice latté a všude věšíme halloweenskou výzdobu, která JE OD KRVE A LATTÉ JE TAKÉ OD KRVE A LÍSTÍ JE OD KRVE A VŠUDE JE KREV, PROTOŽE TOHLE JE HOROROVÁ SEZÓNA! Je to tak, podzim, především čas kolem Halloweenu je prostě období všech milovníků strašení a hororu. Proto je fajn se podívat na nějaký ten hezký horor, že? Jenže ne každý horor je hezký, někdy jsou horory spíše fakt zlé. A na ty se dnes podíváme. Porovnali jsme několik online žebříčků obsahujících vícero hodnocení recenzentů a uživatelů, a poskládali jsme z nich ultimátní žebříček 10 nejhorších hororových filmů! Tyto kousky sledujte pouze ironicky, ideálně ale raději vůbec.

Když různé Disney a jiné pohádkové postavičky vstoupily do veřejné domény (to znamená, že je může ve svých autorských dílech použít každý a komerčně z toho profitovat), spousta tvůrců oznámila hororové verze známých pohádek. Jednou z nich byl i film Medvídek Pú: Krev a med. Film je prostě jenom zlý. Slasher bez jakéhokoliv reálného nápadu nebo hloubky. Ve skutečnosti naplno nevyužívá ani samotnou postavu Medvídka Pú, nebo nostalgii s ním spojenou. Je třeba říct, že režisér Rhys Waterfield má za sebou spoustu vážně zlých filmů. Po Medvídkovi Pú pokračoval druhým dílem, pak Pinocchiem, Petrem Panem a nakonec Bambim. A žádný z nich není dobrý. Tohle sledujte pouze ironicky.

Série Pátek třináctého je velmi nevyrovnaná série a i v nejlepších případech si její fanoušci uvědomují, že filmy jsou poněkud kýčovité... což je možná podivně příhodné, vzhledem k tomu, že se často odehrávají v letních táborech. Pátek třináctého 9, v originále Jason Goes to Hell: The Final Friday se však, jak naznačuje název, ambiciózně odchyluje od normy. Akorát, že vůbec. Jen velmi malá část filmu se odehrává v pekle, a ani to nebyl poslední film ze série Pátek třináctého. V tomhle směru to čeští a slovenští překladatelé zjevně vychytali lépe, než samotní tvůrci. Je to film, který se snaží překonat sám sebe, klade větší důraz než kdykoli předtím na nadpřirozené prvky a do obvyklého příběhu o vraždící sérii Jasona Voorheese zavádí chaotický prvek výměny těl. Nefunguje to, je to podivně nudné a je těžké v tom najít nějaké pozitivní momenty.

Dark Feed sleduje malý filmový štáb, který se rozhodne natočit nízkorozpočtový horor v opuštěné psychiatrické léčebně. Členové štábu však brzy začnou mít halucinace, slyšet šepot a nakonec přijdou o rozum. Pokud jste fanouškem hororů, určitě vám není prostředí strašidelných psychiatrických léčeben neznámé. Dark Feed tento nápad adaptuje bez jediného nového prvku. Příběh je klišovitý a neoriginální, herecké výkony nejsou příliš dobré, nebo spíše jsou vysloveně špatné a postavy jsou slabé. Stručně řečeno, film patří k nejhorším hororům, jaké kdy byly natočeny.

Jeden z mnoha nízkorozpočtových hororů natočených ve stylu found footage, které vznikly v návaznosti na obrovský úspěch filmu Paranormal Activity. Ďábel v těle se proslavil svou nudnou realizací a nechvalně známým příšerným koncem. Film sleduje mladou Italku, která se ocitne zapletená do série amatérských exorcismů, zatímco se s dokumentaristou snaží odhalit pravdu o své matce. Její matka dříve zavraždila tři lidi během svého vlastního exorcismu, když byla posedlá démonem.

Ďábel v těle upadá do nejhorších pastí a klišé, které trápily levné horory natočené ve stylu found footage. Navíc přišel v době, kdy diváci již začali být tímto žánrem unaveni. Nepomohli ani levné lekačky, dlouhé sekvence, ve kterých se nic zajímavého neděje ve snaze vybudovat napětí, a nevýrazný konec, který diváky vybízí k návštěvě webové stránky, která již neexistuje. Prostě proč.

Nechvalně známé pokračování předčilo původní film ze všech špatných důvodů. Je to filmová klasika tak zlá, až je dobrá. Ať už jde o legendárně strašné dialogy, nebo o řadu podivných a chaotických praktických efektů. Navíc film nemá žádnou, ale absolutně žádnou souvislost s prvním filmem, což ho vlastně činí ještě víc populárním.

Film sleduje mladého chlapce Joshuu, který si jako jediný člen své rodiny uvědomuje nebezpečí goblinů, kteří se vyskytují v městě Nilbog, kam jeho rodina přijela na dovolenou. S pomocí ducha svého zesnulého dědečka dělá Joshua vše, co je v jeho silách, aby zachránil svou rodinu před tím, aby se stala další obětí gobliní hordy. Současně do města přijíždí skupina teenagerů, kteří se jeden po druhém stávají oběťmi zlé čarodějnice.

Ne, tohle není nehynoucí klasika Johna Carpentera z roku 1980. Tato Mlha je z roku 2005 a jediný důvod, proč byste tenhle film měli vidět je, že jste si mysleli, že se jedná o původní Mlhu. Příběh se odehrává ve městě Antonio Bay, které jednoho dne pohltí záhadná mlha a zabije několik lidí. V průběhu příběhu se ukáže, že před staletími osadníci města zavraždili skupinu malomocných a vyplenili jejich bohatství. Duchové těchto lidí proto využijí mlhu, aby se pomstili potomkům svých vrahů.

Film selhal na celé čáře, protože představil nevýrazné postavy, bezduché lekací scény a zbytečné změny v příběhu. Navíc mlha, která měla být hvězdou filmu, byla zkažena vážně nevydařenými speciálními efekty.

Americký remake japonského hororu je to, co americké remaky prakticky vždy bývají – je zbytečný. Film sleduje řadu různých lidí, kteří dostávají záhadné hlasové zprávy od svých budoucích já, přičemž zprávy obsahují údajné přesné datum, čas a podrobnosti o jejich smrti. Brzy se z toho stává šílený závod o odhalení pravdy za těmito záhadnými hovory, aby mohli snad zastavit tyto šokující a strašlivé smrti, než k nim dojde.

Všechny nuance a hloubka původního filmu jsou v tomto zředěném remaku zcela odstraněny a zničeny. Film transformuje relativně poutavou premisu na minimum děsu, absenci zajímavých postav a navíc rating PG-13 odstraňuje všechna dospělá témata a krvavé scény. Ne, vážně, kdo sakra udělá horor s ratingem PG-13? Film má v současné době 0 % na Rotten Tomatoes od kritiků a od diváků necelých 30. Na ČSFD je to o něco lepší, ale ne až tak moc. Prostě na to nekoukejte.

Jakoby jo, u nás se to překládá jako Sám v temnotě, ale všichni víme, že jde o adaptaci stejnojmenné videohry. Vážně blbou adaptaci, protože je od neslavně známého režiséra Uwe Bolla. Originální videohra byla průkopnická v oblasti hororu. Uwe Boll je zase průkopník v oblasti filmového odpadu, takže přesně víte, co čekat. Odpad. Ve filmu hraje soukromého detektiva Christian Slater, který se specializuje na nadpřirozené jevy a cestuje po světě, aby porazil různé démony a okultní monstra. Film odstraňuje veškeré metodické tempo a inteligentní horor původní videohry a nahrazuje je hlučnými akčními sekvencemi, strašnými vizuálními efekty a jedním z nejhorších filmových osvětlení, jaké si lze představit. I kdyby nebyl spojen s legendární videohrou, Alone in the Dark by se zařadil mezi nejhorší akční horory všech dob, ale jeho hanebné znetvoření legendární herní série z něj dělá také jednu z nejhorších adaptací všech dob.

Další herní adaptace, další Uwe Boll, jak nečekané. Skupina nadržených studentek podplatí kapitána lodi převážející zbraně, aby je dopravil na rave party na nebezpečném ostrově, a to navzdory varování pověrčivého prvního důstojníka. No a na rave party je napadnou zombíci. Protože proč ne. Studentky uprchnou do opuštěného domu, kde potkají další skupinu potenciálních účastníků večírku a dozví se, že na ostrově kdysi žil španělský kněz, který hledal nesmrtelnost. Protože chápete, jsou v domě mrtvých!

Film má nějakým zázračným způsobem méně děje než arkádová střílečka z pohledu první osoby, která ho inspirovala. A nezachraňují to ani Rkové excesy jako explodující hlavy, spousta nahoty, vložené záběry ze skutečné videohry... jakože, proč tohle sakra? House of the Dead je dezorientující, nesouvislý chaos, který si snad nezaslouží ani označení film.

Zatímco původní Čelisti jsou považovány za titána nejen hororové kinematografie, ale i blockbusterů obecně, každé pokračování snížilo laťku kvality níže a níže, až skončilo nechvalně proslulým filmem Čelisti: Pomsta. Ten tu laťku snad úplně podhrabal, nebo spíše podplaval. Ve filmu se Ellen Brodyová po dalším útoku žraloka rozhodne přestěhovat do Karibiku, aby se připojila ke svému synovi Michaelovi a unikla bolestivým vodám plným žraloků. Žralok však prokazuje osobní vendetu proti rodině Brodyových, následuje ji do Karibiku a touží po další kořisti.

Zejména ve srovnání s mistrovským originálem je film bolestným zklamáním, které nedokáže zachytit půvab ani energii původního filmu. Proto se řadí mezi nejhorší horory 80. let s nevýraznými vizuálními efekty a podivným, nesmyslným dějem, který chce diváky přesvědčit, že mezi Ellen Brodyovou a žralokem existuje nějaké psychické spojení. Jeho jedinou předností je nechtěná komičnost, protože jinak nemá žádné přednosti.

A zde končíme. Filmy v našem dnešním seznamu sledujte jen na vlastní odpovědnost. Jaké nejhorší horory jste viděli vy? Napište nám o tom do komentářů!