Sponzor pořadu jsou produkty Warhammer 4000 v obchodě imago.cz:

Sci-fi a náboženství se k sobě hodí jako slanina k vejci. Nevěříte? Tak my se dnes podíváme na filmy, které z náboženství, víry nebo potenciálně božských bytostí udělaly důležitou součást děje. Svaté války ve jménu všemocného vládce, soukromý fanatismus ohrožující celé posádky hvězdných lodí a otázky, jestli se někde ve vesmírné temnotě přece jen neskrývá něco prastarého a mocného. Protože kde jinde než v chladném mezihvězdném prostoru, v malé skořápce plné moderní techniky, jejímž jediným úkolem je udržet nás naživu, bychom se měli bát sil, které nás přesahují, že? Tohle je 7 sci-fi filmů, kde se víra změnila v šílenství!

Třetí Hvězdná pěchota sice nikdy nedosáhla kvalit prvního filmu, ale rozhodně byla lepší než dvojka. Navíc se vrací Casper Van Dien jako legendární vojín Johnny Rico. Federace má po letech války s brouky problém udržet morálku. Fronta se hroutí, ztráty přibývají a mezi obyvateli sílí odpor proti nekonečnému konfliktu. O to více se proto Federace snaží ovládat média, ani to ale nepomáhá. Navíc se v průběhu filmu ukáže, že brouci telepaticky komunikují s některými členy vysokého vedení, konkrétně tedy nejvyšším vůdcem, hvězdným maršálem Anokem. Ze svého náboženského poblouznění začne s brouky spolupracovat, vynášet informace a obětuje dokonce celé lidské kolonie.

Rico to nakonec samozřejmě celé zachrání, ale vedení Federace si uvědomí, že musí začít bojovat na další frontě. Původně ateistická vláda se tak stane oficiální Teokracii, když přijme vysoce militarizovanou formu křesťanství jako další způsob boje proti broukům, také odsoudí na smrt spoustu protestujících, protože miluj bližního svého se v jejich bibli rozhodně nenachází. Z války proti broukům se tak stává prakticky křížová výprava. Také zde vidíme mechanické obleky jménem Marauders, které jsou přímým odkazem na energetické zbroje z původního románu Roberta A. Heinleina. Navíc to, že se z oblohy snesly jako andělé spásy, také není žádná náhoda. A zapomenout nesmíme ani na tenhle hudební banger.

Třetí díl Vetřelce bývá za nejkontroverznější, ale rozhodně je jedním z nejtemnějších. Šlo o celovečerní debut tehdy ještě neznámého režiséra Davida Finchera, který film z duše nenávidí do dnešního dne. Společnost Fox totiž do filmu zasahovala do takové míry, až se na to vykašlal během postprodukce. Proto budeme mluvit specificky o takzvaném Assembly cutu, tedy rozšířené verzi, která se přibližuje Fincherově původní představě.

Ripley se po událostech z druhého filmu zřítí na vězeňskou kolonii, kde přežívá jen hrstka mužů. Všechno jsou to vrahové, násilníci, nejhorší z nejhorších členů lidské společnosti, absolutní morální spodina. I proto si tu během let vybudovali vlastní víru pod vedením jakéhosi kazatele Dillona. Přísnou, asketickou, skoro mnišskou sektu, která věří v očistu skrze utrpení a pokání.

Kázání kazatele Dillona, který burcuje ostatní k sebeobětování, zní jako liturgie posledního soudu, vůbec celý film je prolezlý náboženskou symbolikou. Ripley se nakonec doslova stane mučednicí. Obětuje se, aby vetřelce i sebe zničila. Zemře s královnou v náručí, jako svatá, která přinesla spásu skrze smrt. Vetřelec³ je film, kde se víra v Boha mísí s vírou v konec světa a místy přechází do čistého šílenství.

Na konci sedmdesátých let chtěl Disney udělat vlastní odpověď na Hvězdné války. Jenže místo dobrodružství o přátelství a síle se jim povedlo natočit film o pýše, šílenství a pekle. The Black Hole z roku 1979 je bizarní směs dětského sci-fi a filozofického hororu a dodnes patří k nejpodivnějším filmům, které kdy tahle společnost vyprodukovala. Protože kdysi se Disney nebál temnoty, mluvíme o tom i v našem videu o Zvoníkovi u Matky boží.

Posádka lodi Palomino narazí uprostřed vesmíru na obrovskou černou díru. A u ní na vesmírnou loď, které velí vědec jménem Reinhardt. Ten tu zůstal sám se svým armádním robotem Maximilianem a posádkou, kterou lobotomií proměnil v dokonale poslušné a mlčící automatony. Tvrdí, že chce proniknout skrze černou díru, „dotknout se božství“ a poznat samotného Stvořitele. Ve skutečnosti se z něj stal fanatik posedlý představou, že dokáže překonat Boha i smrt.

Jak se ukáže, Reinhardt už dávno překročil hranici šílenství a černá díra se promění v doslovný očistec. Finále filmu je čistá teologická alegorie: Reinhardt splyne s démonickým robotem, překoná smrt a vládne v doslovném pekle uprostřed singularity, zatímco ostatní procházejí tunelem světla směrem k jakémusi nebi vedení tajemnou andělskou bytostí. Černá díra je film, který se tváří jako sci-fi pohádka, ale ve skutečnosti je to duchovní varování plné biblických alegorií. Příběh o vědci, který chtěl vidět Boha a skončil v pekle. A dizajny podobající se gotické katedrále tomu všemu dávají korunu.

Černá díra od Disney patřila mezi inspirace režiséra Paula W. S. Andersona při tvorbě tohoto vesmírného hororu. Horizont události byl svého času propadák, dnes jde ale o kultovní snímek o mezihvězdných hrůzách za hranicí vědeckého poznání.

Loď Horizont událostí se ztratila při první misi s experimentálním pohonem, který měl umožnit cestování nadsvětelnou rychlostí. O sedm let později se znovu objeví u okraje sluneční soustavy. Prázdná, poškozená s kompletně mrtvou posádkou. Průzkumný tým brzy zjistí, že loď ve skutečnosti letěla podivuhodnou dimenzí, která zní až nápadně podobně doslovnému peklu. Navíc se zdá, že něco z něj zůstalo přímo v lodi a nutí členy posádky chovat se divně. A umírat brutálním způsobem. Vše vyvrcholí bezbřehým šílenstvím doktora Williama Weira, který celému tomu peklu úplně propadne, vydloubne si oči a prostě je celkově tak nějak divný.

Strojovna plná bodců, dizajn lodě ve tvaru kříže připomínající gotickou katedrálu a především myšlenka pekla jako dimenze, přes kterou musí loď při nadsvětelném cestovaní projít, to vše způsobuje, že film působí jako neoficiální Warhammer 40 000 prequel. Scenárista Philip Eisner dokonce přímo přiznal inspiraci tímhle temným vesmírem nekonečné války, beznaděje a víry v nesmrtelného božského Císaře. 

A pokud jste fanoušci série Warhammer 40 000 obchod imago.cz má pro vás vše potřebné pro další výpravu. Příručky, figurky, barvy i kostky. Nebo snad toto celé universum teprve poznáváte? Sáhněte po základní sadě barev a příslušenství, nebo úvodní příručce Getting Started with Warhammer 40K, která obsahuje pravidla hry, shrnutí dosavadního příběhu i tipy na barvení modelů a ukázky z her. A nezapomeňte na ty figurky, ať máte barvičky na co použít! Navštivte imago.cz ve jménu Císaře!

Ve vesmíru, v němž lidstvo dávno ztratilo naději, se z hlubin temnoty zvedá armáda zvaná Nekromongeři. Fanatická sekta, která dobývá planetu za planetou a násilně obrací obyvatele na svou víru. Kdo se nepokloní, zemře. Kdo přežije, stane se součástí kultu smrti, který slibuje spásu skrze zničení. 

Nekromongeři žijí v přesvědčení, že život je anomálie. Není přirozený. Naopak, přirozená je smrt a to, co přichází po ní. Underverse, tedy Nesmír, alternativní dimenze plná temných hvězd a mrtvých galaxií. To je jejich zaslíbená zem, kam vede skutečná fyzická hranice kdesi v našem vesmíru. 

Hlavní hrdina Riddick, kterého zde hraje Vin Diesel, nechce být hrdinou, ale nakonec se stane tím, čím pohrdá. Zabije vůdce Nekromongerů a stává se tak jejich novým vládcem. Kroniky temna tak převrací klasické schéma spasitele naruby. Mesiáš není svatý muž, ale vrah. Víra není cesta k poznání, ale nanucené kolektivní šílenství, které se šíří rychleji než oheň.

Ve filmu to sice vysvětlené není, ale zakladatel této víry se k svému poznání dostal přes intenzivní nelidské mučení z rukou vůdců jeho původního náboženství. To ho nakonec otupilo vůči jakékoliv bolesti. Prostě mu tak nějak z toho všeho hráblo. Proto všichni noví Nekromongeři procházejí konverzním procesem, který je přes intenzivní bolest naučí jakoukoliv bolest úplně utlumit. Jo, svět Riddicka je absolutně šílený a je škoda, že jsme z něj nedostali více filmů zaměřených na worldbuilding.

Kronika mutantů je film zasazený do dieselpunkového světa budoucnosti, kde zbytky lidstva bojují o přežití. Země je rozdělena mezi čtyři megakorporace, které vedou nekonečné konflikty o nadvládu nad posledními zdroji. Během jedné z bitev se ovšem aktivuje záhadný stroj ukryt hluboko pod zemí. Tento prastarý mechanismus mění lidi v děsivé stvůry, které nemají slitování a šíří zkázu všude, kam přijdou. V této zoufalé situaci se objevuje jediná naděje: starodávná legenda známá jako kronika mutantů, která popisuje způsob, jak stroj zničit a zastavit invazi. Všechno, co zůstalo z civilizace, se spojuje pod vlajkou nové svaté války.

Do čela výpravy se postaví klerik Samuel, kterého hraje Ron Perlman. Kázáním a kulometem vede oddíl vojáků do podzemí, aby bránu uzavřeli. Po jeho boku stojí voják Mitch Hunter a několik dalších šílenců, aby se spolu vydali na očividné sebevražednou misi.

Syrové, špinavé prostředí s industriálními prvky kombinuje stylizaci post-apokalyptických sci-fi a historických válečných filmů. Dieselpunkové motivy přidávají na originalitě a retrofuturistická estetika působí jako povedený hold klasickým sci-fi z 30. let 20. století. Film se natáčel téměř celý na green screenu a je vskutku obdivuhodné, jakých vizuálních kvalit dokázala produkce dosáhnout s omezeným rozpočtem. Navíc film nabízí jména jako Ron Perlman, John Malkovich nebo Devon Aoki. Co víc si přát? 

Jestli máte rádi původní knižní román Franka Herberta, adaptaci z osmdesátých let od Davida Lynche, minisérie Duna a Děti Duny z počátků 21. století, případně filmy Denise Villeneuva, stěžejní téma je jednoznačné. Náboženský fanatismus, manipulace přes pečlivě připravené umělé proroctví rádu Bene Gesserit a Spasitel, který ho naplní, vytvořený za pomoci genetiky a super silných drog. 

To ale dává smysl, protože svět Duny je vlastně jen středověký feudalismus se sci-fi prvky. A tam se bez náboženství moc nepohnete. Paul Atreides je zde vyvolený, ale zároveň vězeň vlastního proroctví. Snaží se přeměnit legendu ve skutečnost a úspěšně se mu to i povede. Ale místo spasení přinese galaxii jen krvavý džihád. Jeho vlastní legenda mu přeroste přes hlavu, když jeho syn Leto II. převezme vládu a sám se promění v boha. Jeho „Zlatá cesta“ má zachránit lidstvo, ale změní se přitom na nelidské monstrum, které vládne tisícovky let a drží lidstvo ve stagnaci. Z proroctví se stává past, ze spasitele tyran a z víry šílenství, které pohltí celé lidstvo.

Duna si tak klade otázky, jakou cenu má víra a jestli je možné záchranu světa nebo lidství zaplatit fanatismem a ztrátou svobodné vůle. Holt takhle to dopadá, když se sfičíte na drogách a moc dlouho čumíte na poušť. Protože ano, to se stalo Herbertovi, než začal psát první knihu.

A to je konec naši dnešní topky. Znáte jiné podobné filmy nebo třeba seriály a knihy, kde se řeší spojení války, víry a těžké sci-fi? Napište nám o nich do komentářů!