Magazín · Nekrolog · v pátek 27. 9. 2024 17:20
Ve věku 89 let zemřela Maggie Smithová, profesorka McGonagallová z Harryho Pottera
Ze zahraničí se k nám dostala velice smutná zpráva. Dnes v brzkých ranních hodinách v nemocnici zemřela pokojně a obklopená rodinou Maggie Smithová, legendární oscarová herečka, kterou můžeme znát jako Minervu McGonagallovou z filmové série Harryho Pottera a Violet Crawleyovou z Panství Downton (2010). O hereččině skonání informovala BBC s odvoláním na její syny. Jedné z nejslavnějších britských hereček historie bylo 89 let.
Maggie Smithová se narodila v roce 1934 v Londýně do rodiny, v níž byl otec patolog a matka sekretářka. Její herecká cesta začala v roce 1952 skrze divadlo, kdy začala hrát na Oxford Playhouse. Do světa filmu vstoupila už v druhé polovině 50. let, kdy se mihla v dramatu Child in the House (1956). O něco větší roli pak měla ve filmu Nowhere to Go (1958), za níž byla nominován na cenu BAFTA v kategorii Nejslibnější nováček.
V první půlce 60. let si jí všimli i v Hollywoodu, po účinkování v dramatu Vlivní lidé (1963) byla o rok později nominován na Zlatý glób v kategorii Nová hvězda roku. První opravdu mimořádný úspěch přišel v roce 1965, kdy si zahrála Desdemonu v Othellovi od Stuarta Burgea. Za svůj výkon se dočkala své vůbec první nominace na Oscara. První zlatou sošku Akademie a cenu BAFTA získala za velice hezké drama Nejlepší léta slečny Jean Brodieové (1969), kde ztvárnila hlavní roli. Z 60. let ještě stojí za zmínku drama Mladý Cassidy (1965) a komedie Hot Millions (1968).
V 70. letech se dočkala nominace na Zlatý glób za výkon v komedii S tetou na cestách (1972) od George Cukora. Poté následovalo drama Láska a bolest a celá ta zatracená věc (1973) a velice povedené detektivky Vražda na večeři (1976) a Smrt na Nilu (1978). Svého druhého Oscara a první Zlatý glób získala za komedii Apartmá V Kalifornii (1978), ve které si objevili třeba i Alan Alda a Jane Fonda.
Fanoušci dobrodružné klasiky Souboj titánů (1981) si ji bezpochyby budou také pamatovat jako představitelku bohyně Thetis. V druhé půlce osmdesátek přicházejí další velké úspěchy. V první řadě další cena BAFTA za účinkování v komedii Soukromá záležitost (1985), ve které si zahrála s Michaelem Palinem, a následně druhý Zlatý glób za vynikající romantické drama Pokoj s vyhlídkou (1985), kde ztvárnila Charlotte Bartlett. Další cenu BAFTA pak získala za drama Osamělá vášeň Judith Hearnové (1987).
Hned na začátku 90. let se objevila v nedoceněné Spielbergově dobrodružné klasice Hook (1991), kde si zahrála starou Wendy Darling. O rok později se pak objevuje v komedii Sestra v akci (1992) jakožto přísná matka představená, roli si posléze zopakovala v pokračování s podtitulem Znovu v černém hábitu (1993). Ve stejném roce si zahrála i ve slavném dramatu Tajemná zahrada (1993) od polské režisérky Agnieszky Holland. Poté následovaly tituly jako Klub odložených žen (1996), Washingtonovo náměstí (1997) a Čaj s Mussolinim (1999).
V roce 2001 přichází hned dva zásadní filmy. Ve vynikajícím Gosford Parku ztvárnila Constance Trentham, za což byla nominována jak na dalšího Oscara, tak i na Zlatý glób. V onom roce se ale poprvé představuje jako přísná a spravedlivá profesorka Minerva McGonagallová ve filmu Harry Potter a Kámen mudrců, což je bezpochyby jedna z jejích nejznámějších rolí. Posléze si ji zopakovala i ve všech následných dílech. V nultých letech 21. století se pak ještě objevila v dramatu Dámy v letech (2004), milé komedii Univerzální uklízečka (2005) a romanťárně Vášeň a cit (2007).
Rok 2010 byl další zásadní etapou její kariéry, protože právě tehdy dostala svou nejslavnější seriálovou roli. Jakožto staromódní Violet Crawleyová se představuje ve slavné sérii Panství Downton, kde si zahrála ve všech šesti řadách, následně i ve dvou navazujících filmech z let 2019 a 2022. Za roli pak v roce 2013 získala další Zlatý glób. Svou vůbec poslední filmovou roli měla v komediálním dramatu Klub zázraků (2023), které natočil Thaddeus O'Sullivan.
Okouzlující a charismatická Maggie Smithová patřila mezi nejlepší herečky jak předešlého, tak i tohoto století, na jejíž fantastické výkony budeme vzpomínat ještě dlouho. Nechť odpočívá v pokoji.