Unikátní Tragedy Looper si pohrává s časovou smyčkou

Najít skutečně originální deskovou hru není snadné. Hráči bývají zvyklí na nejrůznější mechanismy a čím více toho mají nahráno, tím snadněji je poznávají. Ať již jde o využití tématu, o práci s kartami a s jinými komponenty, způsob vyhodnocování bitev, případně závěrečné hodnocení. Proto se často mluví o originálním využití mechanismu, případně o něčem inovativním. Ale takových deskovek, u nichž by za originální šel označit základní koncept, je málo. Ale asi nebude překvapením, že jedna taková, co se dostala na na pulty obchodů, pochází z Japonska. Tragedy Looper je deduktivní deskovka, která nemá na poli svého působení konkurenci. A až do nedávna byla beznadějně vyprodána.

Základní myšlenka je poměrně snadná. Skupina až tří hráčů chvíli hraje. Přesouvá se po lokacích, sleduje herní charaktery jak se pohybují, interagují a najednou... prohrají. Ovšem neznají přesný důvod, pouze vědí, že se stalo něco, co jim způsobilo prohru. A následně se vše restartuje a mohou zkusit svůj běh znovu. Již mají vodítka, jak se prohře vyhnout. Ale proti nim stojí Vůdce, jakýsi Mastermind, který tahá za nitky a ví to, co se hráči během první partie dozvěděli, přičemž svými kroky se jim bude snažit dopomoci k znovunaplnění tragického osudu.

Jak je tedy z popisu jasné, jde o deskovou hru využívající koncept časové smyčky, ale hlavní myšlenka tkví v tom, že jeden z hráčů hraje za onoho strůjce katastrofy, který se aktivně snaží nechat ostatní prohrát. A to v každé smyčce. A to je možné buďto v některém z předpřipravených scénářů, nebo si lze vymýšlet i vlastní.

Tato deskovka původně vyšla v roce 2011 pod hlavičkou vydavatelství Z-Man Games, alespoň co se nejaponského světa týká. Pro zemi vycházejícího slunce byl vydavatelem BakaFire Party. Mimo Japonsko vyšla i dvě další rozšíření se jmény Tragedy Looper: Midnight Circle (2015) a Tragedy Looper: Cosmic Evil (2016). Od té doby se po této hře mimo Japonsko slehla zem, ač v ní bylo vydáno celkem devět rozšíření.

Nicméně před pár lety se začalo proslýchat, že by mělo přijít nové vydání toho unikátního počinu. A letos se tak skutečně stalo. Tentokrát se jménem Tragedy Looper: New Tragedies. Nejde však o totožný obsah balení při porovnání s původní verzí. Pravidla jsou sice stejná, ale krom základu jsou zde obsaženy i komponenty z několika rozšíření, ke kterým se tak vůbec poprvé dostala anglická lokalizace. Pro neangličtináře to však znamená smutnou zprávu, protože původní hra česky nevyšla a šance na překlad je také spíše jen zbožným přáním.

Nicméně česká deskoherní komunita je tvořivá a šance na komunitní překlad nikdy není nulová.

Další rozdíl mezi původním a tímto vydáním je ve scénářích. Některé jsou totiž velmi podobné, ale liší se v detailech. A to například tak, že se odehrává s jinými postavami, což přináší trochu jiné výzvy.

A posledním významnějším rozdílem je změna terminologie, která má Tragedy Loopra přiblížit modernějšímu obecenstvu. Je možné, že za tímto rozhodnutím stojí i změna vydavatele, protože tentokrát se o hru stará Wizk!ds.

Scénářů se uvnitř krabice skrývá hned třináct, což je oproti dřívějším deseti příjemné navýšení. Ale díky možnosti vytváření vlastních scénářů je znovuhratelnost skutečně vysoká. Nicméně díky originálnímu tématu nemusí být pro prvohráče snadné do mechanismů proniknout a obecně panuje přesvědčení, že hra vynikne až při opakovaném hraní. Proto zde je i průvodce prvními dvěma pro snadnější pochopení mechanik.

A jak hra tedy funguje, aby zvládla naplnit svůj příslib zábavné deduktivní časové smyčky? Je zde herní deska, která obsahuje čtyři lokace poskládané vzájemně do čtverce. Na ně se položí karty příslušné danému scénáři, což jsou různé postavy. A hráči se zde mohou pohybovat a různě s postavami interagovat. Například jim svými akcemi zlepšit náladu, případně ji i zhoršit, což mění jejich možnosti, dostupné akce a tak podobně. Dokonce mohou i zemřít. Podobné možnosti má i Vůdce alias loutkář snažící se scénář dotáhnout k nezdárnému konci. I smrt protagonistů je jednou z možností.

Akce jsou pochopitelně řešeny kartami jako v podstatě vše. Tedy pohyb, ovlivňování nálady a různé další mechaniky.

Hra tak poskytuje opravdu nevšední zážitek a na svém poli nemá žádnou konkurenci. A to přesto, že deduktivní vyšetřování zaseklé v časové smyčce, je poměrně oblíbený motiv v literatuře, filmu i videohrách. Ale právě interakce s jiným hráčem, který celé vyšetřování připravil jen pro jednu vaši partii, to nenabídne ani jedno ze zmíněných médií.