Když člověk jako Gaspar Noé řekne, že by rád natočil film pro děti, tak to působí skoro stejně, jako kdyby třeba Martin Scorsese prohlásil, že chce natočit pokračování Troškova Kameňáku.

Filmografie toho známého argentinského filmaře je jaksepatří kontroverzní, šokující a rozhodně ne pro každého. Ať už je řeč o jeho celovečerním debutu Sám proti všem (1998), v němž je jeden z motivů incestní vztah mezi otcem a dcerou, retrospektivě odvyprávěný Zvrácený (2002), v němž je naprosto odpudivá scéna se znásilněním, a nebo Climax (2018), který nám připomene, že míchat LSD s alkoholem může být hodně špatný nápad.

Gaspar Noé také velice rád experimentuje a uchyluje se k inovativním technikám, což je na jeho filmech jeden z nejzajímavějších faktorů. 

Bylo proto překvapující, když na Káhirském filmovém festivalu prohlásil, že by rád natočil film pro děti, případně i film, v němž by děti hrály. Noé vnímá děti jako zranitelné malé dospělé, kteří jsou neustále v nebezpečí. Netají se tím je má moc rád, i přestože sám žádné nemá. Zejména protože vztah dospělého k dětem je přímý a hravý.

Zda nakonec Noé něco s dětmi skutečně natočí, se necháme překvapit, vzhledem ke zbytku jeho filmografie by to rozhodně byla zajímavá změna. Filmař dále projevil zájem natočit dokument, válečný film nebo horor, je také možné, že všechny tři žánry nakonec skloubí do jednoho filmu. Zatím ale nepředbíhejme. 

Posledním celovečerákem, který Noé natočil, bylo drama Vortex (2021). Dále určitě stojí za to zmínit jeho další známé filmové kousky jako Vejdi do prázdna (2009) a Love (2015), což je úplně ten poslední film, na který byste se chtěli koukat spolu s rodiči v jedné místnosti. Tak uvidíme, pro nás nakonec argentinský filmař přichystá.