Proč protivládní protesty po světě používají pirátskou vlajku z anime

Dole vidíte záběr na hořící budovu nepálského parlamentu, který před měsícem zapálili protestující. Přímo před branami strhnuli vlajku Nepálu a místo ní vyvěsili novou. Byla to pirátská vlajka Slamáků, hlavních hrdinů z anime One Piece. Což by ještě nebylo tak divné, kdyby se na protestu především složeném z mladých lidí objevilo pár fandů anime. S totožnou vlajkou se objevil i jeden neznámý člověk na Slovensku. Jenže ta stejná vlajka se v posledních letech objevuje na čím dál více protivládních protestech. Už jen Wikipedie uvádí, že tu vlajku měli demonstranti na Filipínách, v Maroku, Peru, nebo třeba na různých protestech proti válce v pásmu Gazy. V Indonésii se stala vlajka Slamáků takovým fenoménem, že ji představitelé vlády prohlásili za symbol vlastizrady a pobuřování. Několik institucí se pokusilo vlajku přímo zakázat, tyto snahy ale nakonec kvůli zákonům o svobodě slova neuspěly.

Proto nás napadlo se podívat, proč se zrovna One Piece stal pro mladé protestující sjednocujícím symbolem. Možná jste totiž viděli akorát hranou adaptaci na Netflixu nebo jste ani nikdy o Slamácích neslyšeli. Úplně bych se vám nedivil. Zatímco v Česku patří One Piece rozhodně mezi známější anime, jiné série ho v popularitě překonávají. Jenže v Asii je tahle manga přímo fenomén. Jedná se o druhou nejprodávanější komiksovou sérii v historii, kdy jí počtem prodaných svazků překonává jedině Superman. A ten začal vycházet se skoro šedesátiletým předstihem. One Piece prodal více než Batman, X-Meni, Kapitán Amerika a někdy se uvádí, že dokonce víc než Harry Potter. Což by technicky řečeno na počet svazků byla pravda, ale One Piece má sto dvanáct dílů, takže to ve srovnání s Potterovými sedmi není úplně fér. Stejně je ale asi dost jasné, že One Piece je právem prohlašovaný za krále mangy.

Ovšem jenom popularita a počty prodaných kusů rozhodně nemůžou za to, že se právě One Piece stal symbolem protestů po celé Asii. Jinak by třeba demonstranti nosili třeba zelenočerné haori Tandžiróa z Demon Slayera. One Piece se stal tak významným kvůli svým tématům a hlavním myšlenkám. Hlavním hrdinou je Luffy, mladík s cílem najít pověstný poklad známý jako One Piece. Kvůli tomu si sestaví svou pirátskou posádku, s níž cestuje po světě a postupně poráží různorodé záporáky. Jedním z hlavních témat mangy je svoboda, kdy každý z členů posádky usiluje o splnění nějakého snu. Jenže zároveň je svazují různé sliby, povinnosti, či nějaká zlá autorita. Hlavní hrdina Luffy jim pomůže se těchto otěží zbavit a dovolí jim naplno si užívat život.

Jak ale Luffy poráží tady zlé piráty, jinde chamtivé krále, a později se postaví proti zvrácené světové vládě, uvědomíte si další velké téma příběhu. One Piece je velmi anarchistická manga. Anarchii nemyslím ve smyslu bezvládí, ale v pochybách o významu či přínosu autorit. One Piece rozhodně ukazuje dobré autority, které svému lidu skutečně slouží a vyprávění s nimi nemá žádný problém. Opakovaně třeba vidíme krále, jejichž cílem je opravdu dělat vše pro své poddané. Vnímají své občany jako sobě rovné, vládnutí berou jako závazek vůči všem a životy běžných lidí pro ně nemají nižší hodnotu než rozených aristokratů. S takovými lidmi se Luffy i jeho posádka s radostí spřátelí a pomůžou jim v těžkých momentech. Což podle mě dává najevo, že takoví vládci jsou podle mangy žádoucí.

One Piece má spíš problém s opačným přístupem, kdy autorita myslí na sebe na prvním, druhém a třetím místě. Kdy každý krok dělají za účelem zachování vlastního blahobytu, třeba i na úkor svých poddaných, a pro udržení u moci udělají doslova cokoli. Každá příběhová linka potom zkoumá podobné zlé autoritiy z trochu jiného úhlu. Příběh postupně ve více než tisícovce kapitol vypráví o pokusech o státní převrat, náboženské autokracii, otroctví, rasismu a tak dále. Často se tak vrací k tématu, že nutně nezáleží na vaší příslušnosti k nějaké skupině, rase či autoritě, ale na tom zacházíte se svým životem a mocí. Skvělým příkladem může být pořádková služba v podobě mariňáků. Ti mohou být panovační a brutální, laskaví a spravedliví, či prostě jenom poslouchat rozkazy. Nikdo není vykreslen jako špatný nebo dobrý jenom proto, že patří k nějaké skupině - vždy záleží na jejich činech.

Luffy pak vyniká tím, že tváří v tvář jakékoli nespravedlnosti si bude stát za tím, co považuje za správné, a manga jeho myšlenky vede do logického extrému. Existuje nespočet příběhů o boji proti rasismu či nespravedlivé autoritě, mnohé jsou i neskutečně populární. Jenže zatímco Arcane, Harry Potter nebo třeba MCU nikdy přímo nenapadnou systém, který je za nespravednost zodpovědný… Luffy se nebojí v rámci příběhu vyzvat i světovou vládu. Podpálit její vlajky, zbořit její budovy a pomoci běžným lidem vést lepší život. Protože když ta autorita neslouží lidem, ale sobě, podle příběhu si svou moc nezaslouží.

Pokud byste se na mangu jako celek podívali z úhlu světové vlády, která ve One Piece hraje roli jednoho z úhlavních záporáků, Luffy je terorista. Takhle ho ale nejspíš většina diváků anime nevnímá, pro ně je spíš radostný bojovník za svobodu. Což jsou v podstatě dvě strany stejné mince, ale právě proto se asi stal inspirací pro celou generaci Asiatů. Vlajky One Piece se totiž objevují na místech, kde lidé bojují za stejné věci, které by Luffy nejspíš bez váhání podpořil.

Například v Indonésii vypukly srpnové demonstrace právě proto, že navzdory snižujícím se reálným mzdám a zvyšujícím se daním si členové parlamentu chtěli schválit navýšení vlastních odměn. Vztek především vyvolala snaha připsat si nový příspěvek na bydlení o výši desetinásobku minimální mzdy. To pobouřilo vysokoškoláky a další studenty, kteří vyrazili do ulic, kde se policie pokusila protesty potlačit. Demonstrace stupňovaly poté, co se několik státníků vyjádřilo k situaci posměšně a co hůř… policisté přejeli a zabili jednadvacetiletého poslíčka, když náhle do davu protestujících vjeli obrněným vozidlem. Na což demonstrující odpověděli podpálením domovů členů parlamentu. Při těchto požárech také několik lidí zemřelo.

Mohlo by se zdát, že ten spád byl až příliš rychlý. Tehdy se ale vlastně jenom protrhla přehrada, kdy lidem došla trpělivost po letech korupčních skandálů a úlevám korporátů na úkor běžných lidí. Kdy politici zneužívali zákony mířené na “ochranu digitálních informací a transakcí” k trestání občanů, kteří si opovážili kritizovat vládu. Není divu, že tito protestující se vzhlédli ve One Piece, kde Luffy opakovaně bojuje proti podobným autoritám. Protesty navíc začaly krátce před osmdesátým výročím Indonéské nezávislosti. Kdy politici volali po vyvěšení indonéských vlajek na oslavu jejich země a hrdinů. Tohle performativní vlastenectví, kdy budeme ignorovat všechny problémy ve jménu oslavy své vlasti, však očividně měli občané hluboko v zadeli. Mimo běžné vlajky Slamáků se tak začala objevovat i variace, na které je lebka nahrazena osmdesátkou. Obě podoby vlajky se staly satirickým symbolem, co se snažil vyjadřovat lásku k vlastní zemi, ale odpor k její vládě.

Z podobných důvodů se pirátská vlajka ukázala i v Nepálu, kde protesty začaly jako odpověď na nepotismus. Rodiny členů vlády se na sociálních sítích předváděly s nesmírným bohatstvím, zatímco pětinu mladých Nepálců trápí nezaměstnanost. Což se opět odráží ve One Piece, kde bohatí opakovaně hodují a předvádí nehledě na to, jak se daří jejich podřízeným. Nepálská vláda se pokusila zakázat sociální sítě pod záminkou nového zákonu o zdanění poskytovatelů internetových služeb. Ale taky se mohlo jednat o snahu zabránit kritice svých členů.

To mladé Nepálce akorát vyhnalo do ulic, kdy se ze začátku bez jakékoli koordinace společně vydali do budovy parlamentu. Zde došlo k násilným střetům s ochrankou, zemřelo devatenáct demonstrujících a premiér se ještě ten den rozhodl rezignovat. Ani zrušení zákazu sociálních sítí však demonstrace nezastavilo. Pokračovaly až do chvíle, kdy rezignoval celý parlament a na Discordu si mladí Nepálci zvolili jako svou zástupkyni bývalou soudkyni Sushilu Karku. Během pěti dnů bylo po všem a na příští rok se chystají nové volby, se kterými snad budou obyvatelé Nepálu spokojenější.

Oba zmíněné protesty se přitom z mého pohledu nesly v souladu s myšlenkami, které bych dokázal z One Piece vyčíst. Demonstrující především jednali ve snaze zlepšit život pro všechny v boji proti korupci a chamtivým autoritám. Úmrtí jsou nešťastná, ale musím dát za pravdu jistému citátu od Kennedyho: Pokud děláte mírumilovnou revoluci nemožnou, děláte také násilnou revoluci nevyhnutelnou. One Piece podle mě tuto myšlenku zachycuje víc než dobře, kdy se hrdinové nebojí sáhnout k násilí jako řešení konfliktů, které prostě jinak řešit nejde. Kdy je jím potřeba ukázat lidem, co se považují za nedotknutelné a nadřazené, že nakonec jsou pořád jenom lidé. Takový směr uvažování může snadno spadnout do extrémů, proto jsou také cílem násilí v seriálu jen lidé, se kterými rozumná domluva ani vzniknout nemůže.

Vlajky z One Piece rozhodně nejsou jediným popkulturním symbolem, který se ukázal ve spojitosti s politickými protesty. V minulosti jsme mohli vidět masky ze Squid Game na protestech proti korporátům v Jižní Koreji, nebo třeba symboly Guye Fawkse na demonstracích proti Tyranii. Fikce totiž nebývá tak oddělená od reality, jak by se mohlo zdát. I když třeba jeho hlavní hrdina má gumové končetiny a ohlašuje každý útok jeho názvem. A lidé dokážou vidět lepší svět v seriálech jako třeba One Piece. I když má hlavní hrdina gumové končetiny a ohlašuje útoky jejich názvem.