Proč Legolas vidí tak daleko?

Ve filmovém Pánovi prstenů je scéna, kde se Aragorn specificky ptá, co vidí Legolasovy elfské oči. Legolas pak dokáže přesně určit množství nepřátel a rozlišit je mezi sebou na vzdálenost, která by pro člověka byla nemožná nejen kvůli vzdálenosti, ale také třeba kvůli zakřivení planety. To víme i díky knize, kde je tahle vzdálenost určená přesněji. Proč je tedy zrak elfů takový odlišný? Důvodů je několik.

Elfové jsou u Tolkiena magické bytosti, které mnohem více souzní s přírodou, jako lidé. Proto se jich některá fyzikální omezení netýkají. A to ani nezačínáme o tom, že mnozí z nich jsou schopni přírodu a živly kolem sebe ovládat. To ale nevysvětluje, proč dokáže Legolas vidět za horizont.

Celé to vychází z původního plánu Tolkiena udělat svůj svět plochý. V prvním a druhém věku taký skutečně i je. Později si ale Tolkien myslel, že běžný člověk v padesátých letech by nepřijal možnost ploché země a považoval to za příliš fantastické a neuvěřitelné na to, aby to fungovalo. (Zajímalo by mě, co by říkal na stovky lidí, kteří dnes věří na plochou zemi a ještě jsou i v politice...)

Proto začal o světě psát jako o kulaté planetě. Finální podobu dostal tento mýtus až po jeho smrti vydáním Silmarionu, který editoval a upravoval jeho syn Christopher. A celé se to láme pádem Numenoru z příběhu Akallabêth.

Když se Numenorejci pokusili dostat do Valinoru, elfové žádali o pomoc Ilúvatara. Ten ostrovní království potopil velkou vlnou a změnil tvar země na kulatý. To je událost, kterou jsme mohli vidět ve druhé řadě Prstenů moci. Od té doby nemohou do země neumírajících lidé připlavat, protože pro ně je stále za horizontem. Pro elfy je ale země pořád rovná a to je důvod, proč Legolas vidí až za horizont.