Mezi oblíbené herní mechanismy deskových her kolem devadesátých let minulého století byl skrytý pohyb. Často ve stylu jeden tajný agent, kterého pronásledují vyšetřovatelé, například v titulu Scotland Yard. Tento mechanismus se na nějakou dobu velmi upozadil, protože byl docela vytěžen, přestože různé více a méně úspěšné tituly s ním zkoušely operovat. Nicméně blížící se Mind MGMT ukazuje, že má skrytý pohyb stále co nabídnout. Ač se v poslední době objevila třeba i Bestie těžící ze stejného mechanismu, kterou vydalo česky TLAMA Games, tak právě toto špiónské drama povznáší skrytý pohyb na novou úroveň.

Původem komiksová série Mind MGMT od Matta Kindta vypráví příběh špionážní organizace, která se snaží verbovat mimořádně nadané jedince. A díky nim pak zajišťovat lepší svět. Nicméně krom hrozeb musí čelit i odpadlým agentům. Ale jak to již ve špionážních příbězích bývá, nic není tak černobílé, jak se může zdát. Odpadlí agenti totiž znají pravdu o organizaci, jež by měla svět chránit. A rozhodli se jí zabránit v této přetvářce.

Ač je předloha z deskového provedení cítit po stránce tematické i grafické, tak obava z neznalosti původního příběhu není na místě. Vše totiž funguje zcela bez ohledu na znalosti reálií původního díla. A i díky přístupným pravidlům si může špionážní zážitek vyzkoušet kdokoli.

Hra je ve stylu jeden proti mnoha. Jeden z hráčů hraje náboráře agentury MGMT a na čtvercové mapě představující Zanzibarské město se snaží zkontaktovat rekruty. Jeho pohyb je tajný, ale limitovaný. Za zástěnou si zapisuje tajně svůj průchod městem a nesmí na jedno místo vkročit vícekrát. Čtyři agenti jsou mu ovšem na stopě a snaží se jej odhalit a dopadnout. Pokud je náborář dopaden, vyhrají odpadlí agenti. Pokud ovšem získá dost rekrutů a nebo uplyne dost času, tak se vítězem stane náborář.

Kdyby znali hráči místa potenciálních rekrutů, bylo by vše snazší, nicméně to nevědí. A proto musí k celému úkolu přistupovat detektivněji. Krom pobíhání po mapě mohou agenti hledat stopy. Je třeba možné se doptat na některou z dominant, která se na plánu opakuje, zda-li ji již náborář navštívil. Pakliže ano, musí některou z nich označit žetonem. Těchto významných prvků je na mapě rozmístěno mnoho, jde tak například o autobusové zastávky, kavárnu, zverimex, reklamní bilboard a mnoho dalšího.

Další možností je prohledat místo, kde zrovna agent stojí. Pokud tudy náborář prošel, tak nejenže to musí přiznat, ale také oznámit, v kterém kroku dané místo navštívil.

Poslední akcí je samozřejmě chycení náboráře. Pouhé sdílení stejného políčka nestačí agentům k výhře, musí se o to pokusit aktivně.

Ale aby vše nebylo tak jednoznačné, má náborář na své straně takzvané nesmrtelné. Ti mohou některé akce agentům blokovat. Například není možné se ptát na dominanty, jež jsou na stejných políčcích, které nesmrtelný sdílí. Zároveň mohou i oni verbovat náboráře, ovšem ne stejné, které má náborář za zástěnou, ale na místech, jež protihráči vidí. Tedy pohyb nesmrtelných může vést jak k taktické výhodě, tak blafování, protože pro náboráře není úplně snadné s nimi pohybovat, v takovém případě totiž za sebou nechává stopy. Nehledě na fakt, že i odpadlí agenti je mohou využít ku svému prospěchu.

Aby toho nebylo málo, tak obě strany mají k dispozici zvláštní schopnosti. Například u agenta to je doptat se, je-li náborář v blízkosti až dvou políček, zabránění nemrtvým v kontaktování rekrutů pokud sdílí pozici, pohybování s nimi, případně posun agenta nad rámec běžného pohybu. Přece jen MGMT najímá lidi s nadlidskými schopnostmi. Obdobně i náborář má k dispozici nějaké schopnosti použitelné díky žetonu iluze. Jeden je na mapě a druhý má k dispozici od začátku. Díky němu je možné třeba místo pohybu na sousední políčko skočit o dvě. Nicméně toto použití schopnosti zanechá stopu, v kterém kole se daného činu náborář dopustil.

Aby to bylo ještě zajímavější, během přípravy hry udělá náborář tajně pět kroků. Díky tomu mohou agenti začít stopování hned v prvním svém tahu. Nicméně pro první hru je doporučeno držet se snazší varianty hry, která se od plnohodnotného zážitku trochu liší, včetně tohoto náborářova náskoku.

Kdyby tohle bylo vše, co deskovka Mind MGMT nabízí, jistě by se jednalo o příjemný zážitek, přičemž titul by si našel své fanoušky i mimo skupinu znalců komiksové předlohy. Nicméně obsah krabice obsahuje mnohem víc. Již při samotném čtení pravidel je možné odhalovat různé skryté šifry a indicie. Fox in the Box samozřejmě nemohli tuto část hry nechat být, čeští hráči tak budou mít přeloženou i tuto vrstvu zábavy. A krom toho existují ve hře takzvané SHIFT balíčky. Strana, která prohraje, svůj balíček rozbalí a jeho obsahem se obohatí a rozšíří hru. Tyto balíčky je možné později ze hry odstranit, případně s nimi kšeftovat jako: „Kdo nabídne nejvíce SHIFT balíčků, bude hrát náboráře.“

Ale to stále není vše. V základu je hra kompetitivní jeden proti všem. Ale lze zvolit i kooperativní variantu, kdy roli skrývajícího se náboráře převezme zdarma dostupná aplikace pro IOS i Android. Přece jen se vždy jedná o souboj jednoho proti čtyřem a s ohledem na počet hráčů se určuje, kolik agentů bude hráč ovládat. To samozřejmě v neplném počtu hráčů může být trochu nešikovné, protože ne všem vyhovuje hrát za více postav. Nicméně v případě kooperačních her se břemeno pozornosti dá rozdělit mezi hráče. Navíc struktura kola napomáhá přehlednosti, protože nejprve hrají dva agenti, poté náborář a poté zbylí dva agenti.

Jak vidno, hra toho skrývá opravdu spoustu. Jak na samotné herní ploše, o což se snaží naprostá většina deskovek, tak i mimo ní. Jde tedy o originální počin, který přináší na trh i nepříliš vytěžovanou mechaniku. Na stránkách Fox in the Box je možné vytvořit předobjednávku na hru i na deluxe žetony, které trochu pozvednou vizuální zážitek ze hry. A jako bonus k předobjednávce (krom menší slevy) jsou i 3D brýle, které pomohou s dešifrováním textu. Nicméně pravidla jsou již k dostání, je tedy možné si pročíst jak všechny detaily, tak se i rovnou pustit do částečného hledání šifer. Přece jen pravidla nejsou jediné místo, kde se skrývají.