Kde se vzala Addamsova rodina?

Pokud jste alespoň trochu jako my, tak vám s první upoutávkou na chystaný seriál o malé chladnokrevné morbidní uličnici Wednesday Addamsové poskočilo vaše malé černé gotické srdíčko. Kdo by si nepamatoval na rozkošně výstřední rodinu sympatických, obscénně bohatých, grotesku předvádějících, hrůzu milujících a temnotu uctívajících Addamsových. 

Od svého debutu ve 30. letech minulého století si tento svérázný klan vyděděnců podmanil desítky generací fanoušků všech věkových kategorií po celém světě. S dalším přírůstkem do sbírky Addamsových dobrodružství jsme se rozhodli prozkoumat, jak hluboký je jejich odkaz v popkultuře.

Všechno to začalo Addamsem. Přesněji řečeno Charlesem Addamsem, který si ujížděl na autech, ženách, kuších a hřbitovech. Někde mezi jeho zvráceným smyslem pro humor a morbidní vynalézavostí se zrodil nápad na rodinu, která nepatří ke zcela běžným rezidentům americké suburbie. Addams totiž pracoval jako karikaturista pro časopis The New Yorker. Brzy se ukázalo, že jeho záliba v rozjímání o smrti mezi archaickými hroby a viktoriánskými domy v rodném Westfieldu se mu náramně vyplatila. 

V roce 1933 se prosadil ponurými komiksy s hororovou tematikou, které charakterizovaly vizuální gagy, černý humor a nadpřirozené prvky.

O pět let později začal publikovat jednopanelové karikatury s opakujícími se postavami výstřední makabrózní aristokratické rodiny. Jednalo se o bezejmenný manželský pár, dvě ratolesti, strýce, babičku a komorníka, kteří společně žili v chátrajícím, opulentním a ponurém sídle. Rodina se objevila v sérii 150 nesouvisejících stripů, a přestože je Addams nepojmenoval, byli natolik nápadní, že si získali mnoho příznivců. 

Díky svému talentu se Addams stal jedním z nejoblíbenějších přispěvatelů časopisu The New Yorker. Během svého života i po něm získal řadu ocenění a do své smrti v roce 1988 nakreslil přibližně 1300 karikatur. Paradoxně Addamsova kreslená rodina zdaleka nebyla tou sympatickou partou podivínů, kterou jsme si zamilovali. Dalo by se říct, že Addamsovi se skutečně zrodili až s první televizní adaptací. 

V roce 1964 se společnost Filmways Television s pomocí samotného Addamse rozhodla komiks přepracovat do seriálové podoby. Jeden z producentů, David Levy, požádal Addamse, aby vymyslel, jak postavy pojmenovat, čímž se začalo formování typicky addamsovských prvků.

Hlavou rodiny byl Gomez, který se od svého komiksového předchůdce značně lišil. Vysoký, hubený, vousatý patriarcha vynikal naivitou a maniakálností. Jako neúspěšný právník se pyšnil prohranými případy, ale naštěstí se nikdy nemusel starat o peníze díky rodinnému bohatství. Jeho žena Morticia byla vznešená elegantní dáma se slonovinovou pletí a upnutými černými šaty. Klidná, "standardní" žena v domácnosti, která si libovala v pletení, malování a aranžování květin.

Děti Wednesday a Pugsley prošly v pozdějších adaptacích výraznějšími změnami. Zatímco Pugsley byl v seriálu vykreslen jako rané stádium šíleného vědce, Wednesday představovala šťastné dítě, které miluje svou tarantuli Homera a bezhlavou panenku Marii Antoinettu.

Babička a strýček Fester měnili příbuzenskou příslušnost v závislosti na daném titulu. Seriál definoval Festera jako Morticiina strýce a babička zde figurovala jako Gomezova matka. 

Nesmíme zapomenout ani na sluhu Lurche, který je živoucí metaforou románu Mary Shelleyové, a přestože je skoupý na slovo, nešetří velkolepými vzdechy. 

Do seriálu přibyla Věc - ruka, která má jakési vědomí a komunikuje pomocí morseovky. Nápad na Věc pochází z komiksu, kde je před rodinným sídlem vyvěšena cedule s nápisem "Beware of the Thing", v překladu "Pozor na Věc". Když se producenti ptali Addamse, co tím myslel, odpověděl, že si představoval hlavu bez těla. Produkce se nakonec rozhodla, že ruka bude jednodušší na ztvárnění. 

Dalším výhradně seriálovým přírůstkem bylo chlupaté stvoření jménem Bratranec It a domácí mazlíčci jako chobotnice Aristoteles, lev Kitty Kat nebo masožravá rostlina Kleopatra. 

Díky seriálu měli Addamsovi mnohem odlehčenější charakter než jejich komiksové protějšky. Humor nespoléhal na tehdejší klasickou sitcomovou mustru konfliktů mezi rodinnými příslušníky. Místo toho byla rodina soudržná a navzdory svým hororovým zálibám docela neškodná, dokonce sympatická. Tvůrci postavili komedii na střetu addamovské jinakosti s obyčejnou americkou všedností. Děj se točil kolem zábavných nedorozumění a vylomenin ústředních hrdinů s dobrými úmysly, ale zpackaným provedením. 

Nejzajímavějšími a, jak se ukázalo, i trvalými motivy byly střet kultur a apel na toleranci. Addamsovi byli inverzí ideální americké rodiny 20. století. Jejich názory a preference byly zrcadlovým obrazem konvenčních společenských postojů. Členové rodiny se vyžívají v hrůzných věcech, ale zdánlivě si neuvědomují nebo nedbají na to, že ostatní lidé považují jejich životní styl za bizarní nebo dokonce děsivý. Viditelně vyčnívají mezi téměř všemi svými sousedy, ale paradoxně se považují za "úplně normální rodinu". 

Addamsovi tak obrací různé hororové tropy o zlých rodinách. Navzdory svým makabrózním choutkám a zálibě v temnotě nejsou zápornými postavami. Koneckonců vystupují jako milí, soucitní, přátelští, tolerantní, otevření a ochotní pomoci v nouzi. Vlastně jsou spíš excentričtí než znepokojiví. 

Konflikt nastává tam, kde se svět groteskně temné, sofistikované a svým způsobem elegantní šlechty setkává s běžnou poválečnou dělnickou Amerikou. Právě ve styku s obyčejnými lidmi nutně dochází ke zpochybnění zažitých představ o tom, co je "normální". Nakonec nás příběh vždy vybízí k tomu, abychom se s rodinou ztotožnili a pokusili se ji pochopit.

Osobně nás nejvíce fascinovala romantická láska mezi Gomezem a Morticií. Až v dospělosti jsme pochopili, že jejich vztah je vlastně krásným příkladem pevného a zdravého manželství. Kromě toho, že se pravděpodobně jednalo o do té doby nejvášnivější svazek televizní obrazovky, byli Addamsovi ve své podstatě ze všech sitcomových rodin 60. let psychicky nejstabilnější. 

Rodina Addamsova je taky jeden z posledních seriálů natočených černobíle, i když je dost dobře možné, že šlo spíše o stylistické rozhodnutí. Ikonickou titulní píseň napsal a zaranžoval dlouholetý hollywoodský filmový a televizní skladatel Vic Mizzy. 

A vynechat nesmíme ani addamsovský dům, jenž patří k nejpamátnějším a nejunikátnějším kulisám televizní historie. Strašidelné artefakty, monstrózní rostliny, živé koberce a exempláře zvířat - dům byl v podstatě muzeum kuriozit, které rodina opouštěla jen zřídka. Raději vyplňovala čas šermováním, pletením, hraním si s vláčky a taktéž pomocí temným silám v jejich vítězném tažení. Interiér domu byl inspirován manhattanským bytem samotného Charlese Addamse, který třeba vlastnil dokonce balzamovací stůl místo konferenčního stolku. Ano, svým postavám byl podobný víc, než jste tušili.

Aby dekoratéři dosáhli na obrazovce správných tónů černé a šedé, použili především odstíny růžové a červené. 

I přes obrovskou originalitu nebyl seriál ve své době úspěšný a dočkal se pouhých dvou sezon. Jedním z důvodů nezdaru bylo přirovnávání Addamsových k jiné sitcomové rodině ze 60. let - Munsterovým.

The Munsters byl americký sitcom, který zobrazoval rodinný život neškodných monster jako satiru na klasické americké předměstí. Na rozdíl od Addamsových, kteří se vždy pohybovali na hranici nadpřirozena, Munsterovi byly explicitní příšery založené na známých hororových archetypech. Navíc měli drsnější smysl pro humor a reprezentovali spíše dělnickou třídu. 

Seriály si však pochopitelně konkurovali. Munstersovi nakonec přilákaly o něco více diváků. Ani to ale nestačilo, takže byli Munsterovi zrušeni ze stejného důvodu jako Addamsovi. Oba projekty totiž odrovnal jiný „divný“ a groteskní seriál – Batman s Adamem Westem v hlavní roli. Zajímavostí je, že seriálový Gomez, John Astin se zde pak objevil v roli Jokera, jeho manželka Morticia, Carolyn Jones, jako Marha, Královna démantů a sluha Lurch, aneb Ted Cassidy zde měl alespoň cameo.

Munsterovi nadobro zmizeli z televizního světa po odvysílání sedmdesáti epizod. Pro Addamsovi však byl první seriál jen pouhým rozjezdem jejich obrovské popkulturní kariéry. V roce 1972 se výstřední gotická rodinka objevila v jedné epizodě seriálu Nová dobrodružství Scooby-Doo. V ní Addamsovi stanuli po boku Scoobyho party, aby společně vyšetřili únos Wednesday.

 O rok později se televize ABC pokusila oživit hrané Addamsovi prostřednictvím projektu The Addams Family Fun House. Původně se mělo opět jednat o několikadílný seriál. Jelikož ale pilot nevyšel podle představ, projekt byl odvysílaný jen jako jednoepizodický televizní speciál.

Mezitím zkoušela s Addamsovými prorazit i Hanna-Barbera, slavná produkční společnost, která stojí například za již zmiňovaným Scoobym. Seriál The Addams Family nabídl divákům zase něco jiného. Addamsovi se tentokrát nenacházeli ve svém ikonickém sídle, ale ve viktoriánském karavanu na cestách napříč Spojenými státy. Animovaná adaptace ale ve finále nebyla moc úspěšná. Přesto přišla s jednu důležitou změnu v rodinné hierarchii. Seriál od společnosti Hanna-Barbera byl totiž prvním projektem, ve kterém strýček Fester figuroval jako bratr Gomeze.

První sitcom nevyšel, hudební varieté nevyšlo, animovaný seriál nevyšel, tak co dál? Addamsovi uvízli v prokletém kruhu a nedostal je z něj ani televizní film Halloween with the New Addams Family. Ten v horizontu několika let navazoval na původní černobílý seriál. V rolích Gomeze, Morticie a Festera se dokonce objevili původní herci. A ani to nestačilo. Naštěstí, úspěch se nakonec přeci jen dostavil. Jen o několik let později.

Všechno to zatím byli jenom malé zastávky na cestě ke kultovnímu statusu. Popularitu Adamsových nastartovali až 90. léta. Tehdejší výkonný ředitel vývoje společnosti 20th Century Fox, Scott Rudin, během jedné z porad nadhodil, že by mohli natočit filmovou adaptaci komiksů Charlese Addamse. Jeho plán zněl opravdu dobře. Provedení ale vcelku pokulhávalo. 

Fox film natočit nemohl, protože filmová práva vlastnila produkční společnost Orion Production, která v té době měla se značkou vlastní plány – natočit reboot televizního seriálu. Dalším problémem byl i strach z neúspěchu. Jak jsme již několikrát zmiňovali, Addamsovi doposud v televizním světě nebyly žádné terno. 

Rudin se však nakonec produkce přeci jen dočkal. Manželka Charlese Addamse totiž prodala Orion Production i zbytek práv a i když se tomu těžko věří, společnost je nakonec svěřila právě firmám Paramount Pictures a Scott Rudin Productions. 

Po náročném produkčním procesu, který zahrnoval neustálé přepisování scénáře a napjatý rozpočet, byl v roce 1991 uveden první celovečerní film. Původně ho měl režírovat sám velký Tim Burton. Jelikož ale v té době natáčel pokračování Batmana s Michaelem Keatonem v hlavní roli, produkční společnosti sáhly po Barrym Sonnenfeldovi. Addamsovi byli jeho debutem a to vskutku skvělým.

Film nabídl divákům o něco hlubší zážitek než seriál z roku 1964. Tato černá komedie začínala Gomezovým zármutkem nad ztrátou bratra Festera. Zázračným řízením osudu se však pohřešovaný strýc po 25 letech objeví na Adamově prahu. Naneštěstí se kvůli ztrátě paměti svérázný Fester zaplete do podvodu, který by nevšední rodinu mohl stát celé jmění. 

Film je sice podstatně temnější a makabróznější než 60-tkový sitcom , ale navazuje na jeho nejcennější motivy, kterými jsou již zmíněný střet jedinečnosti se všedností nebo apel na toleranci a černý humor.

Sonnenfeldova vize s sebou pochopitelně přinesla změny. Například Wednesday už není zobrazována jako šťastné dítě, ale poněkud děsivá, na svůj věk znepokojivě vyspělá dívka s cynickým pohledem na život. Pugsley je naopak spíš trouba než šílený vědec, nicméně jeho záliba v kradení dopravních značek se do filmu dostala. Wednesday přišla o domácí chobotničku z předchozích inkarnací, ale objevuje se alespoň jako kresba na desce její postele.

Addamsovic rodina získala od kritiků smíšené hodnocení a časopis Variety dokonce napsal, že navzdory inspirativnímu obsazení a šikovným vizuálním atributům je netrpělivě očekávaný film vlastně velkým zklamáním. Za hlavní hudební motiv "Addams Groove", který vytvořil hiphopový interpret MC Hammer, obdržel film Zlatou malinu v kategorii nejhorší původní píseň. 

Ne všichni však sdíleli negativní názor. Filmová adaptace přece jen prolomila ledy neúspěchu a produkční náklady ve výši třiceti milionů dolarů se tvůrcům vrátily více než pětkrát. Adamsovi byli nominováni na Oscara za kostýmy a v roce 1992 získali cenu za nejoblíbenější film na Kids' Choice Awards. V 91. roce se dokonce dočkali ocenění Nejlepší horor roku při udílení cen Hall of Fame. 

Z pohledu dnešní doby je však důležitější onen zmíněný kultovní status, kterého Sonnenfeldova adaptace dosáhla. Když se dnes řekne jméno Addamsovi, většina z nás si nevybaví komiksové nebo seriálové postavy. Spíše vidíme Raula Julia s Christopherem Lloydem v divokém tanci Mamushka, ale také Anjelicu Huston, která půvabně uřezává hlavičky růží a slibuje svému muži láskyplné mučení. Představujeme si mistrovský cynismus, který předvádí Christina Ricci a melancholické krvavé divadelní orgie Jimmyho Workmana.

Vzhledem k celosvětovému úspěchu na sebe pokračování nenechalo dlouho čekat. V roce 1993 se fanoušci dočkali druhého dílu s názvem Addams Family Values neboli Addamsova rodina 2. V produkčním týmu a hereckém obsazení se nic zásadního nezměnilo, až na babičku Judith Malina, kterou nahradila Carol Kane. Barry Sonnefeld opět usedl do režisérského křesla a nové dobrodružství mohlo začít. 

Manželé Morticie a Gomezovi přivítali nového potomka, chlapce jménem Pubert. Kromě toho, že mu budoucnost chystá pěkně drsnou školní šikanu, bylo od začátku jasné také to, že nejnovější Addams zamává životy sourozenců Wednesday a Pugsleyho. Oba končí na letním táboře, částečně i díky potížím, do nichž nedávno vletěl strýček Fester. Přesněji řečeno, do chomoutu se sériovou vražedkyní, které se načas podaří rozvrátit celou rodinu. Addamsovi tak poprvé musí řešit problém uvnitř rodinného kruhu. 

To je docela vážné téma, že? Pravda, ve skutečnosti to nebylo tak horké, jak se na první pohled zdá. Druhá Sonnenfeldova adaptace se zabývala o něco zásadnějším tématem, ale ve výsledku byla mnohem humornější než ta první. 

V příběhové lince s letním táborem - který je mimochodem odkazem na komiks, kde se děti vracejí z tábora v přepravkách na domácí mazlíčky - si diváci mohli do sytosti užít šok a zděšení “normálních” lidí při střetu s touhle rodinkou. Osobně by jsme se nebáli říct, že se jedná o nejvtipnější a nejlepší část celého filmu. Zvláště finální divadelní představení patří díky hereckému výkonu Christiny Ricci mezi nejzapamatovatelnější momenty celého filmu.

Druhý film byl prostě ještě více addamsovský než ten první, co se odráželo i v recenzích. Addamsova rodina 2 u fanoušků a kritiků dopadla o hodně líp. Třeba New York Times si všimli odlehčenosti pokračování, a napsali, že je díky hereckému obsazení a vizuálnímu zpracování na plátně vidět radost."

Triumf to byl ale hořkosladký. Z finančního hlediska totiž pokračování vydělalo „pouhých“ 111 milionů dolarů, tedy o 80 milionů dolarů méně, než předchozí film. Třetího dílu Sonnenfeldovy série jsme se nikdy nedočkali. Hlavními důvody byly nejspíše zmíněné nízké zisky a taktéž tragický osud herce Raula Julia, který zemřel necelý rok po premiéře druhého filmu. Addamsova rodina ale v popkultuře přežívala dál, převážně na televizních obrazovkách.

V letech 1992–1993, tedy během slavné éry Sonnenfeldovy série, se Addamsova rodina opět dostala do rukou animačních studii. Seriál The Addams Family, který se dočkal dvou řad, přinesl divákům takový menší návrat ke kořenům. Nikoho tak jistě nepřekvapí, že hlavním motivem většiny epizod byl střet kultur. Samotné zpracování bylo velmi umírněné, jelikož byl seriál určen hlavně dětskému publiku.

O pět let později se Addamsovi opět vrátili na filmové plátno, ale tentokrát v nízkorozpočtovém straight-to-video snímku Addams Family Reunion. A dopadlo to tak, jak to dopadlo. Byl to totální propadák se špatným hereckým obsazením a otřesným scénářem prošpikovaným trapností skrz naskrz.

A nic převratného nepředvedla ani hraná seriálová adaptace The New Addams Family z let 1998–1999, která měla být takovým duchovním nástupcem originálního sitcomu. Seriál sice nebyl tak hrozný jako film Addams Family Reunion a připsal si dokonce 65 epizod, ale postrádal klasickou addamsovskou esenci. A také byl plný nudných dialogů a trapného humoru.

Pak přišla vcelku dlouhá doba útlumu, kterou v roce 2010 ukončilo Broadwayské uvedení The Addams Family Musical, ve kterém se tvůrci zaměřili na doposud nezmapovanou budoucnost rodiny. V té době již osmnáctiletá Wednesday přivede domů přítele, který je “normální”. Chce jej tedy představit rodině, proto ho pozve i s rodiči na společnou večeři do addamsovského sídla. A vy už asi tušíte, jak kolize dvou rozdílných světů dopadne. Odezva kritiků na muzikál byla vcelku dost negativní. Díky zajímavému námětu, který připomínal spojení Mrtvé nevěsty Tima Burtona s komedií Fotr je lotr, byl ale muzikál na Broadwayi tak populární, že se ve finále dostal do téměř celého světa včetně České republiky. Když ale budeme uvažovat racionálně. Je muzikál tím druhem projektu, po kterém fanoušci prahli? Asi moc ne.

Ve stejném roce, kdy Addamsova rodina ovládla divadelní prkna, obletěla svět zpráva, že Tim Burton plánuje stop-motion filmovou adaptaci. Tohle byl přesně ten impuls, který fanoušci potřebovali! Akorát že práce na filmu se nakonec nikdy nerozjely a Burtonův nápad byl pohřben hluboko pod zemí. A přitom by ti Addamsovi jeho portfoliu tolik slušeli. 

Další velké oznámení přišlo o tři roky později od produkční společnosti Metro-Goldwyn-Mayer. I oni měli v plánu natočit animovaný film, ale ne stop-motion, nýbrž 3D CGI. Jim se ovšem podařilo přejít od plánování k činům.

Psal se rok 2019 a my jsme se vydali do kina zhlédnout animovanou Addamsovic rodinu obklopenou pestrobarevným americkým předměstím. V hlavních rolích hvězdy jako Oscar Isaac, Charlize Theron, Nick Kroll nebo Snoop Dogg. Na papíře to vypadalo skvěle, bohužel výsledek byl přinejlepším průměrný. Ano, film se zaměřil na dětské publikum, a proto se z něj pravděpodobně vytratil nekorektní humor a hororové prvky. Na druhou stranu se příliš často zapomíná, že Addamsovi byli vždy rodinnou komedií, a i když titul není určen dospělým, tvůrci dělají chybu, pokud podceňují vnímavost dětského diváka. 

Pokud jste si mysleli, že film působil až příliš groteskním dojmem, o dva roky později jste si nejspíš řekli "Zlatá jednička!". Vzhledem k obrovskému finančnímu úspěchu prvního animáku natočila společnost Metro-Goldwyn-Mayer pokračování inspirované animovaným seriálem z roku 1973. A výsledek? Nudný a plytký příběh, spousta infantilního humoru a žádné srdce. Poslední kapka addamské esence byla pryč. Charles Addams si to rozhodně nezasloužil a pravděpodobně teď natahuje kuš. 

Zastavte palbu, ještě máme naději! Jeden z nejočekávanějších seriálu Netflixu letošního roku je totiž zcela bezpochyby Wednesday. Dosud zveřejněné materiály jsou příslibem, že nás čeká humorně morbidní podívaná, která se zaměří na nejmladší ženskou členku rodiny. Podle všeho má Wednesday alias Jenna Ortega značné problémy zapadnout na jakoukoliv běžnou školu. To ovšem není žádné překvapení. Rodiče Morticia a Gomez tak mladou potížistku přihlásí do tajemné akademie Nevermore, která vypadá jako temnější verze Bradavic. Právě zde se totiž poprvé potkali, proto doufají, že díky unikátní atmosféře se Wednesday podaří objevit svůj potenciál a nezničit přitom svět. V hlavních rolích se objeví taky Catherine Zeta-Jones, Luis Guzmán, Gwendoline Christie a údajně si nějakou roli střihne i původní Wednesday Christina Ricci. 

Dalším dobrým znamením je též tvůrčí přítomnost Tima Burtona, který se snad konečně dočká realizace své addamsovské vize. 

Fanoušci Sonnenfeldovy adaptace se však tvářili poněkud kysele při pohledu na nového taťku Goméze. Luis Guzmán se totiž od vysokého, sličného, šarmantního a pohledného dua předchozích herců Raula Julia a Johna Astina… značně liší. Nicméně na jeho obranu vyrazili znalci původních ilustrací, kteří poukazovali na komiksový vzhled postavy. Gomez byl skutečně vyobrazován jako malý, podsaditý a spíš neatraktivní chlapík. Co dodat, projekt se jmenuje Wednesday a my zatím můžeme jen hádat kolik prostoru dostane zbytek rodiny.  

Snad jsme vám ovšem dokázali, že její minulost je bohatá, pestrá a velice poučná. Přijměte svou jedinečnost, věnujte se vlastním zájmům, studujte jazyky, udržujte romantiku při životě, sbližujte se se sourozenci, mějte pozitivní přístup, pomáhejte lidem, nesuďte knihu podle obalu a pamatujte, že nikdy nejste dost staří na to, abyste se bavili.