11 seriálů, které vychovaly mileniály

Seriály z devadesátých a nultých let nám nabízely různé představy o dospělosti. Ukazovaly, jak vypadají vztahy, přátelství, rodinné konflikty i život po škole. Jejich hrdinové nás provázeli celé roky a ovlivňovali náš humor, názory i očekávání do budoucna. Na další epizodu se čekalo celý týden, zmeškaný díl mohl zůstat celé měsíce nedostupný a později jsme seriály sledovali na vypálených DVD nebo s titulky pochybné kvality. S odstupem času v nich můžeme vidět problematické momenty, které jsme jako nezkušení mladí lidé nevnímali, přesto v nich stále poznáváme kus sebe. Tohle je jedenáct lekcí, které nám o životě daly.

Město Neptune rozdělují peníze. Bohaté rodiny ovládají místní instituce, zatímco ostatní pro ně pracují. Veronica Mars kdysi patřila mezi populární studentky, ale vražda její nejlepší kamarádky a pád otce z pozice respektovaného šerifa ji připravily o společenské postavení. Z privilegované dívky se stala dospívající soukromá vyšetřovatelka, která pomáhá otci řešit případy a zároveň pátrá po pravdě o vlastní minulosti. Školní hierarchie v seriálu v podstatě představovala zmenšený model celé společnosti. Popularita chránila viníky, peníze kupovaly mlčení a spravedlnost závisela na tom, zda si člověk dokázal prosadit vlastní verzi událostí. Veronica nás naučila, že společnost automaticky věří tomu, kdo má moc a kontroluje informace. Její sarkasmus fungoval jako obranný mechanismus, díky němuž působila statečně i ve chvílích, kdy ji ovládal strach, hněv nebo ponížení. Právě díky tomu se stala hrdinkou pro lidi, kteří dodnes používají humor jako štít před světem.

Dexter Morgan pracuje pro policii jako odborník na krevní stopy, ale zároveň je sériovým vrahem, který likviduje jiné vrahy. Vybírá si lidi, kteří unikli spravedlnosti, a s každou epizodou nás pomalu pouštěl do své hlavy. Znali jsme jeho plány, obavy i výmluvy, přičemž jsme si postupně zvykli na jeho logiku a nejednou mu drželi palce. Seriál tak zkoušel, kam až dokážeme posunout vlastní morální hranice, když je hlavní hrdina inteligentní, vtipný a charismatický. Stejně jako Dexter jsme i my začali věřit, že je užitečný a své oběti si vybírá správně. Každé další selhání si totiž dokázal vysvětlit jako něco nevyhnutelného. Naučil nás tak dávat si pozor na sympatické antihrdiny.

Ryan Atwood vyrůstá v chudé čtvrti a po problémech se zákonem dostane druhou šanci. Právník Sandy Cohen ho vezme ke své rodině do bohatého Newport Beach, přičemž Ryan najednou žije mezi luxusními vilami, drahými auty a lidmi, kteří mají zdánlivě všechno. Právě tam pozná kamarády Setha, Summer a Marissu. O.C. California vypadal jako seriál o krásných mladých lidech, kteří si užívají párty u bazénu. Za touto fasádou se skrývaly závislosti, nevěry, osamělost, konflikty mezi rodiči a dětmi i obrovský tlak na udržení dobrého jména. Ryan pocházel z chudoby, Marissa vyrůstala v přepychu, ale oba měli pocit, že do vlastního světa nezapadají. Ve výsledku příběh říká, že nezáleží na tom, z jakého prostředí člověk pochází, protože osamělost a touha někam patřit nás dokážou sblížit navzdory rozdílům. O.C. California nám tak zanechal představu, že domov může člověk najít i mimo rodinu, do které se narodil. Seth Cohen navíc ukázal nový typ teenagerského hrdiny. V seriálech pro mladé obvykle dominovali sebevědomí sportovci, rebelové nebo populární krasavci. Seth byl ale citlivý, společensky neobratný a vtipný milovník komiksů i hudby, který už pro publikum nepředstavoval pouze stereotypní karikaturu nerda. Stal se novým příkladem romantického protagonisty.

Clark Kent, budoucí Superman, je zatím jen chlapec z farmy, který se snaží pochopit vlastní schopnosti a původ. Přitom chodí do školy, pomáhá rodičům, miluje Lanu Langovou a přemýšlí, komu může prozradit své tajemství. Jeho síla mu umožňuje zachraňovat lidi, ale zároveň komplikuje téměř každý vztah. Smallville zachytil období před zrozením legendárního OG superhrdiny, kdy se Clark pokouší normálně žít s vědomím, že svými schopnostmi převyšuje všechny lidi kolem sebe. Mohl by si vynutit poslušnost, potrestat každého, kdo mu ublíží, nebo rozhodovat o životech ostatních. Výchova v rodině Kentových a láska přátel mu však ukazují, že výjimečné schopnosti nedávají člověku právo cítit se nadřazeně. Opakovaně se setkává se zradou, strachem a lidskou krutostí, ale děj pokaždé připomíná, že moc znamená především odpovědnost i závazek. Koneckonců i díky Smallvillu víme, že o charakteru člověka rozhoduje způsob, jakým zachází s lidmi, kteří jsou slabší než on.

Eric Forman tráví většinu volného času s přáteli ve svém sklepě. Společně řeší vztahy, sex, školu, první zaměstnání i nejistou budoucnost. Na jejich dospívání dohlížejí Ericův přísný otec Red i starostlivá matka Kitty. Velké události se střídají s dlouhými hodinami, během nichž jen sedí, povídají si a vymýšlejí, jak zahnat nudu. Právě v této obyčejnosti spočívá kouzlo seriálu. Postavy si neuvědomují, že chvíle, které považují za bezvýznamné, se jednou stanou jejich nejkrásnějšími vzpomínkami. Během vysedávání na gauči vznikají přátelství, mění se vztahy a každý si postupně hledá vlastní místo v životě. Sitcom vystihuje zvláštní paradox mládí. Člověk čeká, kdy se konečně začne dít něco důležitého, ale teprve s odstupem pochopí, že to důležité je tady a teď. Když přemýšlíme o budoucnosti, neustále mluvíme o progresu či seberozvoji a uvažujeme, kde se vidíme za pět let. Občas však stojí za to ocenit, co máme už dnes, a těšit se z krásy banální každodennosti.

Lorelai vyrůstala v bohaté rodině, která měla jasnou představu o jejím budoucím směřování. V šestnácti však otěhotněla, odešla z domova a dceru Rory vychovala podle vlastních pravidel. Obě připomínají spíše nejlepší kamarádky než matku s dcerou, což se nám v pubertě mohlo zdát jako splněný sen. Lorelai se celý život vymezuje proti tlaku své konzervativní matky Emily, ale neuvědomuje si, že i ona si vytváří představu o tom, jaká by Rory měla být. Mladá dívka se tak ocitá mezi očekáváními matky a prarodičů. Jedna strana od ní požaduje nezávislost a odmítnutí světa privilegií, druhá v Rory vidí pokračovatelku rodinného jména. Obě strany ji milují a obě mají poměrně přesnou představu o životě, který by si měla vybrat. Seriál ukazuje, jak se rodinné břemeno přenáší z generace na generaci a rodiče někdy spolu s ochranou předávají dětem také své ambice, strach či potřebu potvrdit si, že se kdysi rozhodli správně. Rory navíc celý život slýchá, že je výjimečně inteligentní, zodpovědná a předurčená k úspěchu. Na této představě postupně založí pocit vlastní hodnoty a první vážná kritika ji proto zasáhne natolik, že začne zpochybňovat vlastní identitu. Nám mileniálům dospělí často opakovali, že dobré známky a píle nám otevřou všechny dveře. Byla to lež, kterou seriál vyvracel už tehdy. Naučil nás, že v dospělosti už nikdo automaticky neodměňuje výkon a je třeba si vypěstovat trochu hroší kůže.

Letadlo společnosti Oceanic havaruje na zdánlivě opuštěném ostrově. Přeživší se pokoušejí sehnat jídlo, najít úkryt a přivolat pomoc. Brzy však zjistí, že ostrov ukrývá množství podivných jevů a tajemství. Ztraceni patřili k seriálům, které se sledovaly společně. Po každé epizodě následovaly diskuse, nové teorie a podrobné rozebírání krátkých záběrů. Internet se stal součástí celého zážitku a Ztraceni od diváků vyžadovali pozornost. Jména postav odkazovala na filozofy, knihy objevující se v záběrech souvisely s tématy seriálu a opakující se čísla mohla představovat důležitou stopu. Seriál nám ukázal, že kinematografii lze zkoumat do hloubky. Diváci se díky tomu učili přemýšlet o tom, jak příběhy pracují se symboly, očekáváními a významem. Občas v nich našli i věci, které tvůrci pravděpodobně vůbec nezamýšleli, ale i to potvrzuje, jak aktivně se publikum podílí na životě popkultury. Zkrátka jsme se naučili dívat pod povrch.

Sestry Prue, Piper a Phoebe Halliwellovy se po letech znovu setkají v rodinném domě v San Francisku. Na půdě najdou Knihu stínů a probudí své čarodějnické schopnosti. Od té chvíle musí chránit nevinné před démony a zároveň zvládat práci, vztahy i společnou domácnost. Seriál spojil nadpřirozený svět s obyčejnými problémy dospělých žen. Velmi přesně zachytil tlak zvládat všechno najednou: budovat kariéru, hledat lásku, starat se o rodinu a navíc pravidelně zachraňovat svět. Každá nová životní etapa přináší otázku, kolik vlastních tužeb ještě sestry dokážou odložit kvůli lidem, kteří je potřebují. Síla tří proto představuje také způsob, jak toto břemeno unést. Žádná ze sester nedokáže dlouhodobě zastávat všechny role sama. Čarodějky tak vysvětlily celé generaci mladých dívek, že samostatnost neznamená zvládnout úplně všechno bez pomoci.

Sam a Dean Winchesterovi vyrůstali s otcem, který po smrti jejich matky začal lovit démony i další nadpřirozené bytosti. Sam se pokusil tento život opustit a odešel studovat, ale rodinná tragédie ho znovu spojila s Deanem. Bratři od té doby cestují po Spojených státech, řeší nadpřirozené případy a hledají otce, který se mezitím někam záhadně vypařil.

Lovci duchů začínali jako jednoduchá hororová road movie. Každá epizoda přinesla nové město, novou legendu a novou příšeru. Postupně přibývali andělé, démoni, alternativní reality a několik konců světa, ale základem celého příběhu zůstával vztah dvou bratrů. Sam a Dean byli ochotni udělat pro sebe cokoli. Tato oddanost je opakovaně zachránila, ale zároveň způsobila množství katastrof. Jeden druhému často brali právo rozhodovat o vlastním životě a svou hodnotu začali měřit tím, kolik toho dokážou pro své blízké obětovat. Supernatural tak upozorňoval na to, jak snadno si lze splést lásku se sebezničením. Sam a Dean vnímají ochotu zemřít jeden za druhého jako nejvyšší důkaz oddanosti. Jejich vztah však zároveň prozrazuje, že skutečná blízkost vyžaduje respektování jednoduchého faktu: každý je strůjcem svého štěstí. Zachránit rodinu za každou cenu, obzvlášť v problematickém prostředí, nás často drží ve stejném kruhu bolesti, z něhož se snažíme uniknout. Docela heavy stuff na televizní fantasy seriál.

Buffy Summersová touží po obyčejném životě středoškolačky. Jako vyvolená přemožitelka však musí bojovat s upíry, démony a dalšími silami zla. Seriál velmi přirozeně a trefně proměňoval běžné obtíže dospívání ve skutečné příšery. Milovaný člověk se po prvním sexu promění v monstrum, přehlížená dívka se stane skutečně neviditelnou a ambiciózní matka si vymění s dcerou tělo, aby mohla znovu prožít mládí. Peklo střední školy tak dostalo zcela doslovnou podobu. Možná proto, že se tam doslova nacházela brána do pekla. Tyto zápletky pro nás byly okamžitě srozumitelné i na podvědomé úrovni a pod všemi příběhy se skrývala uklidňující myšlenka. Pocit, že jsme divní, pokřivení nebo úplně sami, často patří k dospívání. Buffy a její přátelé zápasili s odlišností každý vlastním způsobem, ale časem zjistili, že ji prožívají společně. Seriál nám tak ukázal, že možná nejsme pokažení ani nenapravitelně divní. Možná jen potřebujeme přijmout sami sebe a důvěřovat procesu.

Dospělost se lépe zvládá s lidmi, kteří v tom mají stejný chaos. Přátelé narušili tradiční představu, podle níž musí mít dospělí úplně všechno vyřešené. Mnoho mileniálů totiž většinu času jen předstírá, že ví, co dělá, a doufá, že to jednoho dne bude pravda. Postavy našeho milovaného sitcomu měnily zaměstnání, prožívaly nevydařené vztahy a opakovaně dělaly špatná rozhodnutí. Každý z nich skrýval nejistotu jiným způsobem. Chandler ji měnil ve vtipy, Monica se snažila mít všechno pod kontrolou, Joey holdoval jednorázovým známostem, Ross se schovával za vědomosti, Rachel doufala, že jí pomůže společenský šarm, a Phoebe měla svou výstřednost. Pocit, že ostatní mají život promyšlený lépe, často vede k sebeironii, perfekcionismu, workoholismu nebo předstírání sebevědomí. Přátelé však vždy měli místo, kde se mohli setkat, a lidi, kteří sdíleli podobná dilemata. Seriál tak předával povzbudivé poselství, že pochybnosti a změna směru patří k dospělosti. Pevným bodem nemusí být dokonalý plán. Mohou jím být lidé, kteří při nás zůstanou, i když se všechny plány rozpadnou.