Nemé prežívanie pokračuje ve skvěle vytyčených kolejích Slepého života

Od svého prvního přečtení série Zaklínač jsem dlouhé roky hledal nějakou další fantasy sérii, která by se životnímu dílu Andrzeje Sapkowského alespoň trošku přiblížila. A tím nemyslím kvalitativně, protože dobrých fantasy knih je dostatek, ale spíše atmosférou samotného světa a vykreslením slovanské nátury a syrové brutality evropského středověku.

Na konci roku 2020 se na Slovensku z čista jasna objevila začínající autorka Hana J. Bornemisza, která do vod slovenské žánrové literatury vypustila svůj debutový temný fantasy román Slepý život z plánované trilogie Večná lož. A já po přečtení několika prvních kapitol zjistil, že jsem konečně po letech našel další skvělou slovanskou fantasy. 

Slepý život si díky originálnímu příběhu, drsnému propracovanému světu a rozsáhlému vývoji postav odnesl v naší recenzi doporučení devět bodů z deseti. Úspěch mezi čtenáři na sebe nenechal dlouho čekat. A tak Hana J. Bornemisza přinesla po pouhém roce od vydání první knihy přídavek v podobě první části druhého románu s názvem Nemé prežívanie. S klidným svědomím však můžu říct, že i když se na pokračování čekalo vcelku krátkou dobu, rozhodně se nejedná o žádnou nepovedenou rychlokvašku, ale o velmi zdařilý titul, který se drží vysoko nastavené laťky prvního dílu.

První část Nemého prežívanie přímo navazuje na konec románu Slepý život. Nekončící válka mezi dobrem a zlem stále pokračuje a hlavní hrdinové, nebo spíše antihrdinové, musí čelit dalším životním strastem a výzvám. Jejich příběhové cesty se však na konci prvního románu vzájemně rozešly, takže tentokrát musí povětšinou spoléhat jen sami na sebe.

Osud vyvolené lidské dívky Darie, nebo chcete-li Vyvážené, zůstává stále nejistý. Nejúspěšnější zvěd, čaroděj Druon, pokračuje ve své špinavé intrikářské hře mezi přisluhovači ďábelského Tarosu. Bastard Zaeon se vydává na Ostrov smrti, aby zjistil, kolik se v něm ukrývá magické síly, a čarodějka Soran musí kvůli jedinečným schopnostem utíkat před Svazkem.

Vyprávění čtenář opět sleduje z pohledu více osob, kterým jsou věnovány samostatné kapitoly. Na rozdíl od Slepého života se však k vyjmenovaným antihrdinům přidávají další dvě postavy – Dariin bratr Reynard a mladý elf Flochan, kterého mohou čtenáři znát již z prvního románu. Zatímco Reynardova dějová linka se zaměřuje na hledání jeho sestry, Flochan se v Nemém prežívanie přidává k Zaeonovi, aby se od něj naučil bojové schopnosti. 

A právě hlavní postavy a vývoj jejich osobností patří bezpochyby mezi největší plusy celé série. Každý z antihrdinů je odlišný a poskytuje čtenáři jiný na pohled na temný fantasy svět plný zajímavých lokalit, odlišných fantaskních ras a mocenských intrik. Na rozdíl od první knihy však Bornemisza tentokrát do vyprávění zapojuje i zajímavé flashbacky do minulosti, které v některých případech vysvětlují původ dané postavy a v dalších třeba odůvodňují jejich chladný charakter a chování.

Na druhou stranu ale velké množství protagonistů velice zpomaluje tempo vyprávění. Příběh je stále skvělý a originální, ale místy občas příliš zpomalený, což je způsobeno právě obrovským množstvím osob, z jejichž pohledu čtenář sleduje celé dění. To však neznamená, že se v románu nestanou žádné příběhové zvraty. Jen je prostě na titulu vidět, že se jedná o takový odrazový můstek pro druhou část, kde se čtenáři nejspíše dočkají obrovských příběhových zvratů a pro svět důležitých událostí.

Mnoho lidí by si tak mohlo říct, že se autorka nepoučila z malých chyb prvního románu, kterému jsem v recenzi taktéž vyčítal pomalé tempo vyprávění. I když se vlastně jedná o totožný problém, v jádru jsou obě negativa odlišná. Zatímco Slepý život byl utahaný hlavně kvůli velkému množství popisů, které vlastně příběh vůbec neposouvají, Nemé prežívanie je pomalejší kvůli již zmiňovanému velkému množství příběhových linií.

Z předešlých chyb se tak autorka dokázala poučit. Jednotlivých popisů a dialogů je stále velké množství. Série Večná lož je přece jen takovou tou více politickou a worldbuildingovou fantasy sérií. Popisy a jednotlivé dialogy jsou však v pokračování lépe rozmístěny, takže dokážou stále skvěle budovat svět a charaktery postav, ale rozhodně vás nebudou ani trochu nudit. Právě naopak. 

Autorka má opravdu vytříbenou slovní zásobu, díky které umí naprosto skvěle vystihnout středoevropskou mentalitu. Však to znáte, Češi, Slováci a Poláci opravdu nechodí pro nadávky daleko. To ale neznamená, že by všechny dialogy byly napěchované hanlivými výrazy. Jen prostě autorka umí tyto fráze využít tak, aby do jednotlivých dialogů dobře zapadaly a skvěle dotvářely temnou atmosféru světa. A to samé vlastně platí i pro naturalistické násilí, které je v některých případech až šokující.

První část Nemého prežívanie pokračuje v solidně vytyčených kolejích prvního dílu. Příběh je stále skvělý, zajímavý a nápaditý. Svět série se díky velmi dobrým popisům stále více rozrůstá a postavy jsou stále více uvěřitelné. A v dobrém smyslu zůstala nezměněná i atmosféra, která je pořád velmi temná. Nemé prežívanie prostě není žádná young adult fantasy pro nenáročné čtenáře, ale komplexní a temný román s pořádnou dávkou slovanské neomalenosti. Problém jsem viděl jen v tom, že kniha nabízí tolik příběhových linií, že funguje spíše jako takový odrazový můstek pro velké události, které se stanou v dalším díle.

A jelikož musím celou recenzi shrnout číselným hodnocením, za tým Nerdfixu doporučuji první část Nemého prežívanie známkou devět bodů z deseti. Do budoucna jen doufám, že autorka naváže spolupráci s nějakým nakladatelem, aby mohlo Nemé prežívanie a další knihy série vyjít ve fyzické verzi, stejně jako tomu bylo i u Slepého života.