Hypnotik je mysteriózní thriller z Wishe

Ty kredity ti budou stačit… Teda omlouvám se, to je jiné universum. Nejnovější počin Hypnotik od Roberta Rodrigueze jede ale v podobných konvencích jako uživatelé bájné Síly. A jak se tento mysteriózní thriller vlastně povedl? No, řekněme si to takhle. Rodriguez tvrdí, že tento námět měl u sebe v šuplíku připravený již někdy na počátku tisíciletí v době tvorby druhých Spy kids. Po různých úpravách ve scénáři, na kterých se podílel i Max Borenstein, je tak Hypnotik stejně bezelstný, naivní, děravý a přehnaný jako jeho série o dětských špionech.

A v situaci, kdy se bezelstnost mění v rutinní hloupost, na mě přestává celý koncept fungovat. Mám rád Roberta Rodrigueze v poloze, kdy nám přinesl Alitu, první i druhé Sin City nebo Desperado. Hypnotik má ale blíže k jeho poslednímu filmu Můžeme být hrdinové, který propadl i na Netflixu. Hypnotik se snaží být Počátkem, Matrixem, Total Recallem či Mementem. Neříkám, že jsem se úplně nebavil, ale Hypnotik není nic víc než mysteriózní thriller z Wishe. Zajímavé ještě je, že Rodriguez na filmu pracoval takřka s celou svojí rodinou. Na scénáři, hudbě, animaci či střihu pracovalo hned pět jeho potomků. Takže se dá s klidem říct, že Rodriguezův nový film je rodinným projektem.

Příběh startuje ve chvíli, kdy má detektiv Rourke v podání Bena Afflecka sezení s psycholožkou a rozebírají jeho pocity. Rourkovi totiž někdo unesl dceru, a to je bezpochyby situace, která zanechá na duši nějaký ten šrám. Během diskuze ho odvolají k probíhající bankovní loupeži. Ta je ale velmi netradiční a zde Rourke přijde poprvé do kontaktu s hlavním bezejmenným záporákem v podání Williama Fichtnera.

Ten patří mezi vzácnou skupinu hypnotiků, kteří dokáží přesvědčit takřka kohokoliv, aby jednali dle jejich vůle. První polovina filmu se snaží o jakousi mysteriózní detektivku, která nabízí především pár zajímavě kreativních úmrtí. Samozřejmě tajemný mystik má nejspíše co do činění s detektivovou zmizelou dcerou, a tak se rozbíhá hra, která působí strašně lacině a fádně.

To podtrhují i nepříliš zdařilé herecké výkony. Ben Affleck oproti AIR působí strašně nemastně a neslaně. Jeho emoční poloha je takřka nulová, a deprese či spíše starost o zmizelého potomka je tím pádem těžko uvěřitelná. Ještě hůře z toho vychází Alice Braga v roli hypnotičky Diany, která je po celou dobu filmu extrémně toporná. Nepomáhají tomu ani dialogy, které jsou triviálně tristní.

Jediným hercem, který mě ve filmu opravdu bavil, byl právě hlavní záporák. William Fichtner má nakonec s hraním záporáků mnoho zkušeností. Jeho místy až živočišný herecký výkon byl skvělý a bavila mě takřka každá jeho chvíle slávy. Jeho démoničnosti rozhodně pomohla i absence špatně napsaného mluveného projevu.

Film celkem funguje v některých akčních pasážích. Akce je přehledná a vlastně celkem poutavá. Je na ní ovšem vidět menší rozpočet, takže některé efekty trochu tahají za oči. To však neplatí pro souboje mystiků samotných. Ty jsou snad největším bizárem ve filmu. Nejdříve vše vypadá jako Lidl verze Počátku nebo fanouškovské napodobeniny soubojů z prvního Doctora Strange. Nejvtipnější jsou pak finální pohledy dvou protivníků, kdy se jeden snaží ošálit mysl toho druhého. Jsme pak svědky divné a nudné hry na kamennou tvář, kdy prostě Ben Affleck se svým výrazem totální letargie nemůže nikdy prohrát.

Druhá polovina je o něco lepší. Tedy když přistoupíte na hru, při které musíte vypnout mozek. Rodriguez se totiž utrhl ze řetězu a servíruje nám jeden plot twist za druhým, kdy přestanete vnímat, jestli levá ruka je opravdu levá. Některé věci jsou tedy jasné a moc nepřekvapí. Tedy až na kadenci twistů, která byla opravdu brutální a nemilosrdná… A taky solidně děravá. Dokázala však zamotat hlavu a o to přece šlo, ne? NE?

Asi největším kladem filmu je jeho délka. Devadesát tři minut uteče jako voda. I proto jsem nepociťoval potřebu utéct s panickým křikem z kinosálu. Spíš jsem se celou dobu tetelil blahem, že fakt koukám na nenáročnou hloupoučkou jízdu. Při finálních titulcích ale převládl pocit, že to asi nebylo Rodriguezovým záměrem. Ano, on je specialista na přestřelené akční věci, které mu někdy fungují více a někdy méně.

Z Hypnotika jsem však měl pocit, že chce cílit na trochu vážnější notu. A to prostě nefunguje. Hypnotik skončil někde na půli cesty. Béčkové téma s céčkovou produkcí a déčkovými hereckými výkony je něco, čím Rodriguez svoji zašlou slávu neobnoví, a s Benem Affleckem je to taky jako na houpačce. Až se člověk sám sebe ptá, jestli je schopen zahrát postavu, kterou si sám nenapíše.