Hele, vole, kde mám Batkáru? Filmový Flash je bizarně vtipný, ale stačí to?

Tak jsme se konečně dočkali filmové verze nejrychlejšího muže na planetě. Flashe! A že to tedy bylo něco. Doposud výhradně hororový režisér Andy Muschietti razantně vystoupil ze své komfortní zóny a přinesl na filmová plátna film, který se velmi těžko popisuje. Rozhodně to není horror a vlastně ani masivní superhrdinský opus. Jedná se spíše o obskurní, šílenou road trip komedii, kde Ezra Miller nehraje Barryho Allena, ale sám sebe. A to dokonce dvakrát.

Svým způsobem to funguje a přináší to svěží vítr do zatuchlých vod superhrdinských multivesmírů, protože Flashe buď budete milovat, nebo si budete ťukat na čelo, co jste to proboha viděli. Dlouho jsem přemýšlel, k čemu bych Flashe přirovnal. A jediné, co mě napadlo, je film Hele vole, kde mám káru nebo další podobně šílené béčkové komedie. A to je něco, co jsem od celovečerního Flashe opravdu nečekal. Schizofrenní barevnou fresku, kde nic nedává smysl.

Flash měl v původních plánech vyjít již v roce 2018, ale neúspěch filmové Ligy Spravedlnosti, projekt odsunul. Dále jsme tu měli Covid, změny ve vedení Warner Bros., neřízenou střelu a postrach Havaje Ezru Millera a nespočet dalších problémů, kvůli kterým film byl dokončen až v roce 2021. Dá se tak brát skoro jako zázrak, že se Flash po všech těch škrtech a problémech dostal na filmová plátna v podobě v jaké je. A co je hlavní… Snímek restartuje celý filmový DC vesmír a připravuje tak půdu pro vizi Jamese Gunna, který je momentálním vládcem divize DC Comics.

Zpátky ale k filmu samotnému. Už úvodní desetiminutovka naznačuje, že se bude jednat o film, kde se bude stírat hranice mezi bizarní trapností, akcí a povedenými hláškami. Barry Allen neboli Flash je totiž člen Ligy Spravedlnosti, která je ve světě již zaběhlou značkou a pomáhá lidstvu před všemožnými hrozbami. Flashovým mentorem je poněkud unavený, ale stále aktivně činný Bruce Wayne v podání Bena Afflecka.

A Flash? Ten je takový, jaký má být. Roztěkaný, věčně nestíhající a balancující na hraně mezi povinnostmi superhrdiny a prací forenzního experta. Barry má totiž smutnou minulost, kdy v jediný den přišel o matku i otce. Jeho matka totiž byla zavražděna a za její vraždu byl odsouzen právě Flashův otec. To je hlavní motiv celého příběhu. Barry se totiž rozhodne zlomit tok času a díky své rychlosti změnit sled událostí tím, že svoji matku zachrání.

A světe div se, ono se mu to opravdu podaří. Kdo kdy viděl jakýkoliv film o cestování časem, tak hned bude jako doma. Právě změna minulosti rozpoutá vír událostí, který vyvrcholí příchodem druhého Barryho Allena. Je to právě dvojrole Ezry Millera, která je dle mého tím nejlepším na celém filmu.

První, přibližně třicetiletý, Barry Allen, je poněkud splašenou postavou, která může působit trochu otravně. Ale jen do doby, než se na scénu přiřítí jeho mladší adolescentní verze. Druhý Barry je totiž totální hovado, který je spíše upištěnou fanynkou Justina Biebera než budoucí superhrdina. Pro tuto roli se Ezra Miller narodil a já si momentálně nedokážu představit, kdo jiný by tohoto Flashe dokázal ztvárnit lépe.

Otázkou zůstává, jestli to není příliš. Protože právě druhý Barry z filmu dělá spíše béčkovou, možná až céčkovou bizarní komedii místo klasického letního blockbusteru. Jelikož já mám šílenosti docela rád, tak mi přijde tento koncept celkem osvěžující. Obzvlášť, když si uvědomím šílenou historii hlavního herce. Ale naprosto chápu, že pro spousty fanoušků to bude opravdu přehnaná podívaná, nad kterou budou nevěřícně kroutit hlavou. Oproti adolescentnímu Flashovi totiž vypadá takový Drax ze Strážců Galaxie jako raketový inženýr. A to jsem si nemyslel, že bude někdy možné.

Dynamika mezi oběma hrdiny je ale fantastická. Spousta vtipů je opravdu povedená a takhle jsem se nenasmál snad ani u prvních Strážců Galaxie. Na druhou stranu hromada vtípků je také za hranicí příčetnosti a trapnosti. Jejich kadence je ale tak vysoká, že si dovolím tvrdit, že se u filmu zasměje od srdce opravdu každý.

Nebyl by to multivesmír, kdyby se na scéně neobjevilo hned několik známých postav z jiných filmů. Návrat k nostalgii je přece teď normální a musí se z něj vymačkat co nejvíce. Asi každý se těšil na návrat Batmana v podání Michaela Keatona, který zazářil jako netopýří muž v devadesátých letech, kdy ho do hlavní role obsadil legendární Tim Burton.

Keatonův Batman je skvělý. Každou scénu si krade pro sebe a na první pohled se jeho návrat zdá velmi uspokojující. Nicméně já byl ve výsledku celkem zklamaný. Proč? Protože jeho role je těžce vedlejší a plytká. Jede jen a pouze na vlně nostalgie, kdy většinu jeho scén jsme viděli už v trailerech. Kdo nezná příběhové podhoubí Burtonových Batmanů, tak mu tenhle Batman bude připadat lehce zbytečný.

Na druhou stranu mě ale velmi bavilo porovnání Batflecka a Keatona. Jejich Batmani jsou tak různí a používají extrémně odlišné vychytávky, že vás budou bavit oba. Na diverzitu obou netopýřích mužů jsem byl opravdu zvědavý a výsledek je úplně v pohodě. Jen je škoda, že hrají oba ve filmu až druhé housle, byť třeba Keaton dostal na obrazovce přece jen o něco více času a jeho akční scény extrémně ctí devadesátá léta. A to mi přijde sexy.

Film je především o Flashovi, který hraje prim. Ostatní postavy jeho rychlosti prostě nestíhají, a tak se ve snímku vlastně jen mihnou a nezanechají ve vás žádné větší emoce. Třeba Sasha Calle v roli Supergirl vypadá fantasticky, ale její postava je lehce nadbytečná a vlastně jen nahrazuje Henryho Cavilla v roli Supermana. Supergirl tam prostě je, ale to je taky celé a nepřináší absolutně nic navíc. Film jí nedal prostor více pracovat s charakterem postavy. To se mi zdá jako zahozená příležitost.

Příběh od určité části kopíruje události Snyderovo Muže z oceli, ale jedná se bohužel jen o jakousi Lidl verzi. Objeví se opět generál Zod v podání Michaeala Shannona, bohužel se zdá, že herce návrat k ultimátnímu padouchovi nebaví. Pokud jste nikdy Supermana neviděli, tak budete tápat ve tmě a postava Zoda vám řekne kulový. Filmový Flash prostě počítá s tím, že snímek z roku 2013 znáte a tak motivaci hlavního záporáka víceméně přeskočí.

Z následujících odstavců vyplývá jediné. A to, že filmový Flash se soustředí výhradně na Barryho Allena a že zbytek ansámblu je spíše takové pozlátko, na které se dobře kouká. Jinak se jedná o postavy ploché a prostor na plátně je mezi ně rozmělněn tak vyrovnaně, že vlastně žádná nevyniká. Tudíž případné dojemné a emotivní scény zde vůbec nefungují. Až na vztah Baryho s jeho matkou Norou. To jsou jediné scény, které dokáží vyvolat alespoň trochu dojemné pocity.

A pak tu máme vyvrcholení. Finální souboj snad ani nechci zmiňovat, protože se odehrává na prázdné ploše a působí fakt divně. Těšil jsem se, že dostanu víc choreografie, která mě tak uchvátila v Muži z oceli. Jenže světe div se, nic takového se nekoná. Souboj rychlíků a Supergirl se Zodem je prázdný, nudný a nezapamatovatelný. On celkově běh Flashe s jeho rozmáchlými pohyby je zvláštní a za celou dobu jeho existence v DCU jsem mu nepřišel na chuť.

Vrcholem pro mě bylo úplné finále, kdy jsem měl záchvěv naděje, že prázdný a chaotický příběh dostane brutální zakončení, které by film razantně pozvedlo. A vše k tomu vyvrcholení směřuje. Jenže pak se autoři asi zalekli a naservírovali nám to nejfádnější zakončení na světě. Takže bohužel, druhý Amazing Spider-Man se nekoná, ale ten konec k němu měl opravdu našlápnuto. Jenže pak někdo sešlápl brzdu a bylo po twistu.

Potěšující byla ale přítomnost několika odkazů na superhrdiny z minulosti, byť to nejfantastičtější cameo bylo profláknuto již před premiérou. Což je škoda, protože kdyby se tak nestalo, tak ta scéna zboří internet. A ona možná zboří i tak, protože je tak extrémně ošklivá a umělá, že to za nějaký větší rozbor určitě stojí. I tak ale bylo příjemné vidět odkazy na bývalé herce. Některá pomrknutí byla opravdu skvělá a užil jsem si je.

Na filmu je ale hrozně vidět, že čelil všemožným škrtům. Cyborga vyškrtl Warner Bros. po konfliktu s hercem Rayem Fisherem. Cavill také nemá na růžích ustláno a zrovna u něj jsem si hned domyslel, o jakou scénu by se nejspíše jednalo. Jenže byla vyškrtnuta a ve filmu její absence působí jako pěst na oko.

A tak by se dalo pokračovat. Jenže je tu ještě jedna obrovská kaňka, která vás praští do obličeje hned v prvních minutách. A to jsou filmové efekty. Jestli si poslední dobou stěžujeme na to, jak vypadá Marvel produkce, tak vizuální stránka je u Flashe vysloveně nechutná. Většina efektů je odporná, umělá a absolutně bez vkusu. Jen úvodní scéna, kdy Flash zachraňuje tucet novorozeňat, je do očí bijící. Ty děti mě budou strašit ve snech ještě dlouhou dobu. Vedle nich vypadá panenka Chucky jako nejmilejší hračka na světě.

Musím ale říct, že i přes řadu výtek jsem se v určitých pasážích docela dobře bavil. Flash je superhrdinský film, který jsme tu ještě neměli, ale nedokážu říct, jestli se mi ten směr líbí, nebo ne. Jedno vím ale jistě: film má spád a jediné období, kdy tempo trochu zakolísalo, je již mnou proklínaná finální bitva. Trochu mě mrzí, že ve mně výraznější stopu nezanechala hudba, byť některé převážně starší hudební podkresy si s atmosférou pohrávaly více než slušně.