Pohádka je ze své podstaty „krátké prozaické, zřídka veršované dílo, obvykle fiktivní příběh, jehož cílem je poučit a pobavit čtenáře nebo posluchače“. Pokud se samozřejmě nejedná o Dobšinského, Erbena nebo cokoli natočeného v Československu v 70. a 80. letech. V tom případě se musíte připravit na temnotu, depresi a čistou beznaděj. Pohádky kdysi prostě bývaly trochu jiné. Temnější, drsnější a především si nebraly servítky. A často obsahovaly momenty, které nás mohou podvědomě děsit dodnes. Tyto temnější pohádky navíc pocházejí většinou ze slovenské části Československa, kdoví proč. Nyní se proto podíváme na temné momenty našeho dětství. Když jsme seděli před televizí a sledovali těchto 7 temných československých pohádek. Filmy uvádíme chronologicky podle roku, kdy byly natočeny.

Klasická pohádka o Krásce a zvířeti v netradičním zpracování. Nejedná se o sladkou disneyovskou animaci, kde je zvíře jen obyčejným chlupáčem; je to téměř horor, kde má zvíře tvář, kterou by nemilovala ani jeho matka. Hned na začátku normálně zařve pár chlapů a jedna žena. Přidejte k tomu zarostlé bažiny, zchátralý temný hrad, děsivou varhanní hudbu, oživlé sochy, všudypřítomné podivné hlasy, spirálu šílenství, do které se Netvor propadá, a kamerové záběry ukazující pohled z jeho očí v první polovině filmu, a máte perfektní recept na horor. Netvora samotného nevidíme až do druhé poloviny filmu, což je prvek, který režisér Ridley Scott použil o rok později ve svém vesmírném hororu Vetřelec. S tím to sice nijak nesouvisí, ale když to řeknete takhle v jedné větě, zní to cool.

Samotný design netvora je velmi nápaditý a navíc je téměř dokonalým příkladem praktické masky. Dívku hrála tehdy ještě mladá Zdenka Studenková. Vím, že je to dnes těžké uvěřit, ale pokud to naši čeští čitatelé nevědí, na Slovensku se o Zdence vyprávějí vtipy podobné těm o věčné Helence Vondráčkové. Až na to, že ona netráví tolik času u soudu. Produkce filmu byla extrémně nákladná, protože režisér Juraj Herz chtěl vytvořit celý hrad v Barrandovských studiích. Kulisy byly proto použity i v jeho dalším filmu Deváté srdce, který byl natočen najednou spolu s Pannou a netvorem. Kulisy byly později použity také při natáčení filmů Tajemství ocelového města a Kočičí princ.

Pokud vám název nic neříká, nevadí. Film byl distribuován také pod názvem Tři zlaté vlasy děda Vševěda nebo Plaváček a děd Vševěd. Když se chudému uhlíři narodí syn a v zámku se narodí královská princezna, proroctví určuje, že jsou si souzeni. To se samozřejmě poctivému kapitalistickému králi nelíbí, protože jeho dcera si předci nemůže vzít nějakého začmouzeného uhlíře, no ne? A tak se opakovaně pokouší připravit dítě o život. Opakovaně také selhává, protože ten malý fakan má prostě Z pekla štěstí! Pardon, to je jiná pohádka. Prostě se narodil pod šťastnou hvězdou. Skončí v rodině mlynáře, který ho vychovává jako svého vlastního syna, Plavčík se nakonec ožení s princeznou, král se naštve, pošle ho do světa, aby splnil nemožný úkol, a Plavčík, jako správný protagonista, po cestě přijme několik vedlejších úkolů a samozřejmě je všechny splní. Ve srovnání s Pannou a netvorem je to mnohem pozitivnější pohádka, ale i zde se vyskytují temné aspekty. Prokleté království, království bez vody, temný alchymista s tváří Milana Lasicu, který neustále hází Plavčíkovi klacky pod nohy, hrůzy na cestě, včetně otrávení koní, které je stejně traumatické jako scéna z bažin v Nekonečném příběhu, a králova neustálá potřeba infanticidy. Ale když adaptujete Dobšinského, tak holt létají třísky. A krev. A temnota.

V pohádce hráli tehdy ještě mladí, dnes však již legendární herci, jako Štefan Skrúcaný, Marek Ťapák a dnes již zesnulý Michal Dočolomanský, který byl tehdy v Československu téměř všudypřítomný, podobně jako je dnes v Hollywoodu Pedro Pascal.

Již jsme zde konstatovali, že když adaptujete Dobšinského, nemůžete očekávat nic veselého a radostného. A s Popolvárem to není jiné. Král má tři syny, dva jsou spíše na smích a ten třetí pecivál. Je z nich ale nejšikovnější a nejchytřejší. Škoda, že to král nevidí. Ale právě Popolvár zachrání princeznu Láskykvet ze sousedního království. Ta se vydává tam, kam by neměla, až nakonec probudí zlého Zemetrase v zakázaném Kamenném údolí a upadne do jeho zajetí. Ve srovnání s původní pohádkou má filmová adaptace pomalejší začátek a několik změn v ději. Ale jak to často bývá, hrdinský Popolvár musí na konci porazit nejen strašlivého Zemetrase, ale také své vlastní bratry v turnaji, protože život není spravedlivý a aby získal princeznu, musí si ji zasloužit hned několikrát. O tom by vám Plavčík mohl něco povědět. Nakonec Marek Ťapák si v Plavčíkovi vyzkoušel roli sidekicka, aby se nakonec sám stal hlavním hrdinou v Popolváři.

Dokonalé syntezátorové intro skladatele Karla Svobody, které by se neztratilo ani v globální produkci, vám hned na začátku dá najevo, že slovensko-německá pohádka Soľ nad zlato nebude veselá záležitost plná květin a duh. A ani poněkud drsný rytířský turnaj, kde rytíři bojují o královy dcery, není zrovna pohádkový. Víte, jak to chodí: král má tři dcery, zeptá se jich, jak moc ho milují, dvě z nich jsou spíše materialistické a třetí, Maruška, je spíše hodně na sůl. Je také zamilovaná do prince ze Solného království a on do ní, což je další flex. Král ji samozřejmě vyžene, král Solného království ho prokleje a veškerá sůl v království se promění ve zlato. A protože tělo potřebuje sůl, všichni začnou chřadnout. 

Mezitím se Maruška musí protloukat světem, plnit nemožné úkoly a nakonec zachránit svou lásku, prince proměněného v solný sloup, a s ním i své království. Pro mě byla nejkrutější část, kdy musela naplnit studnu vodou, ze které zjevně všechno vytékalo někam do Prčic. Ale ono i celé podzemní království bylo temné jako... podzemní království. Je to jeskyně, dává to smysl. Vidět hrdého krále, jak postupně chřadne, jak se mu království rozpadá v rukou a jak od něj utíkají všichni jeho nemocní poddaní, je čistá deprese. Hlavní roli Marušky hrála Libuše Šafránková, kterou mnozí znají spíše jako Popelku z filmu Popelka. A Jozef Kroner také uprostřed filmu pronáší několik strašně temných vět.

Pokud nevíte, co je to stockholmský syndrom, Král drozdia brada vám to dokonale vysvětlí. Mladý král Michal, který je vlastně docela hezký, se pokusí požádat princeznu Annu o ruku. Ale ona je bezcitná a říká, že by si raději vzala žebráka než jeho. A tak její otec udělá právě to a provdá ji za prvního žebráka, který projde branou. Tím žebrákem je převlečený král Michal. Připraví pro ni několik „zkoušek“, které ji mají převychovat, aby byla laskavá, ochotná, pracovitá a příliš si nevyskakovala. Jinými slovy, ideální žena, že? Jistě, samozřejmě, princezna není zrovna milá, dalo by se dokonce říct, že je rozmazlená mrcha, ale nutit ji k tomu všemu jen proto, že se nechce vdát, a v podstatě ji nutit, aby se zamilovala do muže, kterého odmítla, pomocí psychologické manipulace, gaslightingu a lží, také není zrovna ušlechtilé. 

V každém případě obsahuje pohádka mnoho temných momentů i mimo toto téma. Král Michal neustále zvyšuje daně a nutí již tak chudého sebe sama, protože, chápete, on je ten žebrák, platit stále více a více. Princezna musí makat, a když se konečně vzchopí a začne dělat něco užitečného, Michal ji ještě více ožebračí, například tím, že rozbije všechny hrnce, které tak tvrdě vyrobila. Pošle na ni královskou stráž, ale v poslední chvíli ji sám jako král zachrání a hodí jí minci se slovy: „Kup si něco na sebe.“ Potom se nechá zavřít do vězení jako žebrák a ona ho musí dostat ven, nezištně mu nosí jídlo a porušuje pro něj pravidla a zákazy. Zároveň král ve skutečnosti jen tak nějak larpuje chudého hrnčíře.

Je to všechno jen sofistikovaná, promyšlená a vysoce účinná psychologická manipulace, do které je zapojeno celé království, skupina komediantů a dokonce i vlastní rodiče princezny. A nejšílenější na tom je, že po naprosto šíleném nervovém zhroucení se princezna provdá za muže, který jí celou dobu lhal a pohrával si s jejími city a zdravým rozumem. A proč? Protože byla hezká! Opravdu, to je jediný důvod. Ani ji neznal a nezajímalo ho, jaké má koníčky nebo vlastnosti, ani proč je taková, jaká je. V každém případě je morální poselství jasné: lidi, nechovejte se jako křupani, nebo vás někdo unese, zmanipuluje a donutí k sňatku! Nebo něco takového.

Film, který se musí každé Vánoce vysílat v televizi. Vrchol magického realismu od geniálního Juraje Jakubiska, umocněný poněkud přehnanou, ale přesto nádhernou hudbou Petra Hapky. Perinbaba je bytost, která přináší sníh a vítr do celého světa. Jednoho dne zachrání malého Jakuba před Smrtí a vychová ho. Jenže chlapec v Perinbabině jeskynním království nedospívá. Začne se zajímat o mladou dceru starosty vesnice Alžbětku, jejíž matku odnesla Smrt a která pak vyrůstá s chamtivou macechou. Jakub to nemůže snést a navzdory Perinbabině zákazu uteče do světa lidí. V tu chvíli se z něj stane mladý muž a znovu se stane smrtelným. Tam jeho příběh teprve začíná. Perinbaba je pravděpodobně nejméně temná ze všech pohádek na našem seznamu, hlavně díky Jakubově věčně optimistické náladě. Dokonce i v momentě, kdy ho mají věšet. Nicméně chování zlé macechy, neustálé pokusy Smrtky zabít Jakuba, které se jí často téměř podaří, a již zmíněná hudba Petra Hapky vytvářejí několik temných ale i dojemných momentů.

Mladý Janko Kroner hraje Nebojsu, který se snaží konečně zažít strach. Protože ho nikdy předtím nezažil. Proto se mu říká Nebojsa. Cestou potkává mnoho zajímavých lidí, jako například zloděje Ferka, kterého hraje mladý Ondřej Vetchý, ale především se dostává do mnoha děsivých situací. Strašidelný mlýn? To nic není. Ohnivá skála? Žádný problém. A zlý čaroděj, který uvalil kletbu na krásnou princeznu? Jen další pátek. Nebojsa je vizuálně působivý a nápaditý film, který plně využívá praktické efekty k vytvoření temné a děsivé atmosféry, zejména v poslední části filmu, kde vidíme celé zakleté království a lidi proměněné v kámen. Samotný souboj s čarodějem je stejně nápaditý a krutý jako v Dobšinského původní verzi, kde Nebojsa musel také čelit obtížným, život ohrožujícím zkouškám, během nichž nesměl vydat ani hlásku.

A to je pro dnešek vše. Zahrnuli jsme všechny strašidelné věci z vašeho dětství, nebo jsme na něco zapomněli? Dejte nám vědět v komentářích a pokud vás toto téma zajímá, nezapomeňte se podívat na náš kanál, nebo web, kde se možná už objevilo, nebo se ještě jen objeví, video a článek o temné fantasy ve filmu!