Před týdnem jsme sestavili seznam nejlepších temných československých pohádek. Sám jsem nečekal, že bude toto video na našem YouTube tak úspěšné, a už vůbec ne počet komentářů, ve kterých jste psali o dalších strašidelných pohádkách, které poznamenaly vaše dětství. A víte co? Podíváme se na ně! Nasloucháme našim starým i novým divákům. Proto jsme si přečetli všechny komentáře a sestavili seznam nejčastěji zmiňovaných filmů z vašich komentářů. Vytvořili jsme seznam deseti československých pohádek, které jsou opravdu strašidelné. Je mi líto, ale Sedm havranů z roku 1993 ani Aničku s lískovými oříšky zde znovu nenajdete, protože to už Československo zaniklo. A abych nezapomněl, tituly jsou opět seřazeny chronologicky podle roku vydání, takže jejich pořadí v žebříčku není určeno žádnými objektivními nebo subjektivními vlastnostmi ani strašidelností.

Po smrti svých rodičů se mladý princ vydává do světa a dorazí do království, kde král hledá manžela pro svou dceru Slavěnu. V hospodě potká podivné lidi, mezi nimiž je i Černý princ, a nemyslím tím dezert, z jehož rukou ho zachrání mluvící kůň. Kůň ho odvede na hrad, kde se princ zamiluje do Slavěny. Předstírá, že neumí mluvit, stane se zahradníkem a kvůli zvukům, které vydává, dostane přezdívku Bajaja. Když se náhle objeví tříhlavý drak, nikdo princezně nemůže pomoci – zachrání ji pouze Bajaja a jeho kůň, ale on zůstává v utajení a vezme si pouze její prsten. Černý princ se začne vydávat za hrdinu a chce Slavěnu přinutit, aby si ho vzala. Díky starému zvyku se však ukáže, že Bajaja je pravým ženichem. Znovu uteče, pak se vrátí jako rytíř, rychle si poradí s Černým princem, princezna ho pozná a vše končí šťastně. Tedy pokud jste jako dítě přežili pohled na toho děsivého draka a strašidelné Hrubá skaliska a neměli jste z toho noční můry. Jinak to nebyl tak šťastný konec.

To vlastně dává smysl, protože původní kniha byla prostě fantasy horor a kdokoli tvrdí něco jiného, buď ji nečetl, nebo lže. A právě tuto knížku Karel Zeman v roce 1977 zanimoval. Když uprostřed kruté zimy promluví havran k chudému chlapci Krabatovi a pozve ho do svého mlýna, aby se stal mlynářským učněm, ten ani na vteřinu neváhá, protože doslova umrzá a umírá hlady. Najednou! Ale co se nestalo! Havran byl zlý čaroděj, který učil své učně magii a jak se proměnit v nejrůznější zvířata, a oni ho dokonce v noci uctívali, jak se od mlynářů očekává. 

Každou zimu však černokněžník vyzve jednoho z chlapců k nespravedlivému souboji a porazí ho, čímž si prodlouží vlastní život. A to je to pyramidové schéma, které za tím vším stojí! Krabatovi to už ale leze na nervy, a tak čaroději ukradne grimoár, ze kterého se tajně učí kouzlit. Čaroděj na to přijde, je z toho mírně nešťastný a pokusí se Krabata zabít. Naštěstí je Krabat fešák, švihák a krasavec, takže ho nakonec zachrání láska okouzlující dívky.

Zní to strašně pohádkově, ale původní příběh je temný jako naše světlá budoucnost a Zemanova animace tomu nijak nepomáhá. Naopak, pomocí všudypřítomných tmavých barev a relativně děsivé hudby ještě více a ještě děsivěji zobrazuje čistý teror černého mága a jeho přisluhovačů. Ano, Krabat byl animovaný, ale v té době v Československu nebyl koncept animace pro dospělé příliš známý, takže děti se na něj dívaly, protože to působilo jako pohádka. Ale to rozhodně žádná pohádka nebyla.

Tuto pohádku nedávno znovu spopularizoval Mikýř, který nám tak trochu začal lézt do zelí a kromě seriózní žurnalistiky se začal věnovat i popkultuře. Musím však přiznat, že ve svém videu měl několik docela přesvědčivých argumentů. Myslím to vážně, je to opravdu dobrá teorie. Rozmazlený princ Velen, jemuž jeho otec na krátkou dobu svěřil korunu, dokáže během jedné noci provdat své tři sestry za podivné nápadníky a dokonce se zamiluje do zářivé hvězdné krásky Večernice. Tak tomu já říkám fíha a protože mám hodně času, tak i bodaj ho Aby ji získal, musí přesvědčit své kouzelné švagry: Větrníka, Měsíčníka a Slunečníka. A navíc musí porazit zlého Mrakomora, vládce všeho nečasu.

Ale ani Velenovi švagrové nejsou zrovna svatí. Dost, co si jen tak vzali jeho sestry, ale také ho podrobovaly nejrůznějším stupidním zkouškám a málem okradli i o kalhoty, jen aby se ujistily, že ten týpek, kterému vzali sestry, je vlastně fajn týpek. Všechno tam je vlastně temné a trochu děsivé. Večernice v podstatě od samého začátku zneužívá prince pro své fyzické potěšení a tlačí ho do hloupé dohody – vážně, jeden ženich za jeden polibek, to je nejhorší směnný kurz, o jakém jsem kdy slyšel. A Velen je v podstatě jen hračkou v rukou mocných bytostí, které si skrze něj vyřizují účty. Jak nechutné! Nemluvě o tom, že Velen sám nemá bez pomoci absolutně žádnou šanci porazit Mrakomora.

Režisér Juraj Herz musel tento film natočit současně s filmem Panna a netvor, protože kulisy, které postavil v Barrandovských studiích, byly tak zatraceně drahé, že to byl jediný způsob, jak mohl získat povolení k natáčení. A stejně jako Panna a netvor je i tento film čistým a naprostým hororem maskovaným jako temná pohádka. Zde nemusíte chodit daleko, abyste našli temnotu. Chudý student Martin musí nasbírat devět lidských srdcí, aby osvobodil zakletou princeznu Adrianu. Temné lesy, tmavé chodby strašidelného hradu, psychedelická hudba, sbírání doslovných lidských srdcí, všudypřítomné děsivé postavy. Pokud jste to viděli jako dítě, upřímně, upřímně je mi to líto. Protože tohle opravdu není pohádka, i když se tak tváří.

Poslední celovečerní film Karla Zemana je animovaná koláž založená na českých národních pohádkách. Takže ne, nejde o klasickou pohádku o Jeníčkovi a Mařence. Mladý rytíř Honzík se vydává do světa hledat bohatství. Místo toho však zažívá utrpení a překážky, ale díky své odvaze nakonec potká rusalku Mařenku a pochopí, co je to skutečné štěstí. Než však k tomu dojde, čeká ho několik psychedelických scén, během nichž se jeho milovaná promění v člověka, zatímco on se promění v jakéhosi netopýra, což ostatně oba podstoupí, aby mohli být spolu, a právě proto spolu být nemohou. Život prostě není spravedlivý, říká nám Zeman. Skončilo to sice nakonec šťastně, ale ne dříve, než to zanechalo jizvy na psychice celé generace dětí.

Pohádka vypráví příběh královny země Iva, která truchlí nad ztrátou svého jediného syna Jindřicha. Po podivném rituálu, který jí poradil potulná kejklířka porodí dva syny, Jaroslava a Jaromíra, klisna porodí dvě hříbata, fena porodí dvě štěňata a z kostí vyrostou dva meče. Rostou doslova jako z vody a dospívají neuvěřitelně rychle. Jaromír se zamiluje do krásné princezny Mileny, do které byl kdysi zamilovaný Jindřich. A stejně jako Jindřichovi, ani Jaromírovi to moc dobře nevychází. Aby získal princezninu ruku, musí splnit tři úkoly. A protože se mu to nepodaří, zůstává zakletý. Technicky vzato je to princeznina sestra, která vypadá přesně jako ona, kdo uvalí kletbu. Jaroslav se pak vydává svého bratra zachránit.

Pohádka děsila děti hlavně kvůli prostředí diamantových skal, bláznivým pohybům kamery doprovázeným psychedelickou hudbou a temná atmosféra starého hradu princezny Mileny rozhodně nepomáhala. Příběh končí šťastně. Jindřich si vezme princeznu ze skal, Jaromír si vezme Milenu a Jaroslav, který věrně zachránil jejich královské zadky, zůstává sám, protože může.

Mnozí z vás ve svých komentářích zmínili pohádku O statečném kováři. Jedná se o adaptaci příběhu Boženy Němcovové, takže je jasné, že to nebude žádná veselá procházka růžovou zahradou. Silný syn kováře a učeň Mikeš se vydává do světa. Hraje ho mladý Pavel Kříž, ještě předtím, než začal studovat medicínu v Básnicích. Cestou se k němu přidají další dva silní muži, mlynářův pomocník Matěj a dřevorubec Ondřej. Ten je ztvárněn Jánem Kronerem mladším, který později hrál Nebojsu, což je docela poetické, protože oba filmy mají podobně ponurou, až děsivou atmosféru. Trio hrdinů musí překonat mnoho děsivých překážek a jediný, kdo zůstává morálně čistý a neochvějný, je Mikeš. Jeho společníci ho nakonec zradí poté, co zachrání dvě princezny z podzemí a oni si je vezmou pro sebe. Poté musí zachránit třetí princeznu a uprchnout s ní na svobodu. Musí také porazit Černého krále a zlomit jeho moc, což není snadný úkol. Samozřejmě se mu to všechno podaří a dokonce se stane králem, ale stejně nejraději tráví čas v kovárně.

Pohádka je děsivá a temná nejen vizuálně, ale i zvukově a hudebně, za což vděčí skladateli Petru Ulrychovi. K tomu se přidává téma zrady, nedůvěry k přátelům a chápu, proč ji mnozí z vás tak často zmiňovali v komentářích.

Tato televizní pohádka z roku 1985 je trochu neobvyklá, protože vychází z japonských mýtů a legend. Zřejmě mnoho z vás dost vyděsila, což chápu, protože podivný make-up a masky musely být pro děti samy o sobě děsivé. Především její recitace: „Vyju hlady, vyju hlady, žeru krávy, psy i hady“ , kombinovaná s divokým, děsivým tancem, byla prý extrémně strašidelná. Jedná se však o televizní film, takže byl samozřejmě natočen v levných papundeklových kulisách, a i proto z našeho dnešního seznamu trochu vybočuje. Mnoho diváků nicméně uvádí děsivou japonskou čarodějnici Jamambu jako svůj první hororový film.

Věděl jsem, že je to děsivé, už když jsem poprvé četl Dobšinského. Film jsem nakonec viděl až po posledním žebříčku, kde jsem ho nezahrnul, ale vy jste o něj požádali, takže zde je. 

Každý rok zlý vládce Zlatovlad požaduje od krále veškeré vytěžené zlato, jinak by musel vydat svůj lid do otroctví. Mladému princi se to nelíbí, a tak zničí tavicí pece a najde zlatou sochu Mahulieny, zlaté panny. Ona je klíčem k Zlatovladově moci. V doprovodu svého věrného služebníka Jána se vydává na cestu, aby pannu našel. Umírající král dá Jánovi starou železnou korunu. Ta ukazuje budoucnost a varuje před nebezpečím, ale Ján nesmí nikdy prozradit její moc, jinak se sám promění v kámen. To vede k mnoha konfliktům a nedůvěře mezi ním a princem, i když Ján svému pánovi neustále zachraňuje prdel. 

Pohádka je děsivá v několika rovinách. Od určitých vizuálních momentů, přes temnou atmosféru, temné lesy, psychedelickou syntetizátorovou hudbu, děsivou sochu Zlatovalda, depresivní implikaci otroctví a cenu lidského života, šílenství, děsivých vizí, strašlivě podivného zlatého trpaslíka, až po konkrétní situace mezi Janem a princem a Zlatovladovy snahy je za každou cenu zastavit. Jinak je to však téměř plnohodnotná výpravná fantasy, která stojí za to vidět i dnes!

Poslední film na našem seznamu záměrně navazuje na vizuální styl svých starších předchůdců. Hned na začátku umírá otec hlavního hrdiny Jana, který je pak nucen putovat po světě a spát pod širým nebem. Před smrtí mu však dá přívěsek, který někdo položil do jeho kolébky a který mu má přinést štěstí. A možná to funguje, protože na cestě, kde je neustále obtěžován dvěma zloději, mu pomůže neznámý muž s holí.

Ten pomáhá Janovi v jeho snaze získat si princeznu, která mu klade obtížné otázky. Až na to, že se princezna v určitém okamžiku promění v podivného muže, který s Janem začne bojovat meči. Chce Janův přívěsek, protože pravděpodobně miluje šperky. A také touží být nesmrtelný a přívěsek s tím nějak souvisí.

Mnozí diváci popisují pohádku jako temnou, dokonce děsivou a místy strašidelnou. Od létajících očí, přes trojici černých rytířů a kamenné sochy s živýma očima, až po děsivou hudbu Petra Hapky, kterého si navždy budu spojovat s Perinbabou, to vše vám zaručí noční můry minimálně do puberty.

A to je konec dnešního seznamu. Pod minulým žebříčem jste toho psali mnohem více, ale ten seznam holt nemůže být nekonečný, takže tohle je vážně 10 těch nejčastěji zmíněných titulů. Nezapomeňte se podívat ani na náš minulý seznam, nebo třeba na naše video o fantasy filmech z 80. let.