Ve svitu půlměsíce vydají Fox in the Box už letos

Deskohráči mající v oblibě větší válečné hry to mívají těžké. Tyto hry většinou nabízejí hraní pro jednoho až dva hráče, přičemž cílí až na nějaký počet čtyř až šesti hráčů. Často se ale většina hráčů shodne, že tyto hry skutečně vyniknou až ve větším počtu hráčů a ty menší počty jsou spíše do počtu. Především se tento názor objevuje u asymetrických her. Hra Crescent Moon, kterou u nás vydají Fox in the Box pod názvem Ve stínu půlměsíce, je přímo designována k hraní rovnou v plném počtu, autor se tak nemusel omezovat na odladění pravidel v případě nepřítomnosti některých frakcí. Tím sice může hra působit poněkud okrajově, že není snadné ji dostat na stůl, na druhou stranu se jedná o hru s férovým přístupem k hráčům, kdy se nesnaží tvářit, že je něčím, čím není.

Pochopitelně u válečných her existují i výjimky, například Ankh: Bohové Egypta. Tuto asymetrickou hru lze hrát až v počtu pěti hráčů, ale přesto se ucházela o nejlepší hru pro dva hráče za rok 2021 udělované serverem Dicetower.

Hra Ve svitu půlměsíce si je problému hraní v menším počtu vědoma. Mnoho hráčů si rádo zahraje i méně odladěnou hru, pokud se nesejdou všichni hráči. Ale zároveň to může přinášet problémy s zábavností a vybalancováním hry. Právě proto se autor Steven Mathers rozhodl hru skutečně designovat rovnou v plném počtu pěti hráčů. To sice může být omezující, ale díky tomu by měla hra v tomto počtu být skutečně odlazena. Dosavadní reakce deskohráčů to i potvrzují. Ač je možné hrát hru ve čtyřech a jen na tři herní roky, panuje téměř jednohlasná shoda, že je vhodné hrát na čtyři roky a v počtu pěti hráčů. To je dáno jak vybalancováním samotných frakcí, tak i tím, že každá zastává ve hře poněkud jinou roli. Tento sympatický a férový přístup se zalíbil vydavatelství Fox in the Box, to se rozhodlo nám tuto hru letos přinést v češtině pod názvem Ve svitu půlměsíce.

Ve hře je celkem pět asymetrických frakcí, přičemž jedna konkrétní se v případě čtyř hráčů nehraje. Prostředí je Blízký východ v období středověku, což může nejednomu českému hráči evokovat staré české pohádky, případně Příběhy tisíce a jedné noci. Herně se jedná o válečně diplomatickou hru, která přiznaně bere svou inspiraci z opravdu slavných her, například Duna Franka Herberta a její novější remake, Root, případně i legendární Chaos in the Old World. V každé z těchto her je i zvolená herní frakce výraznou obměnou herního zážitku.

V Duně bylo možné hrát za různé frakce z tohoto univerza. Zajímavé bylo, že za některé akce, které bylo opravdu nutné dělat, se platilo konkrétním frakcím. Tedy například za dopravu se platilo Guildě, za akční karty Imperátorovi, fremeni zase neplatili za výsadek svých jednotek, stejně tak ani za jejich oživení po jejich vyřazení z boje. A tak byli na rozdíl od jiných frakcí nezávislí na zdrojích.

V Chaos in the Old World hráli hráči za bohy chaosu z univerza Warhammer a snažili se za pomocí svých výhod získat co nejvíce bodů, případně splnit dostatek svých úkolů a tím vyhrát. Krom schopností měl i každý z hráčů jiný počet a sílu figurek, čímž se asymetrie čtyř rozdílných frakcí završila. Navíc se počet frakcí s rozšířením rozrostl na pět, čímž se asymetričnost zážitku ještě zvýšila.

Další hrou, k níž je Ve stínu půlměsíce přirovnáno, je Root. Tedy nejznámější asymetrická hra vůbec. V této velmi konfliktní hře se zvířátky se za každou z frakcí hraje zcela jinak. Jiné akce, jiné cíle, jiná práce s figurkami. O hře se říká, že každý z hráčů hraje jinou deskovou hru, přestože se vše odehrávalo na společné mapě.

To jsou opravdu velká jména, ze kterých mohl autor čerpat inspiraci. Všechny hry mají společné, že si je hráči užívají spíše ve větším počtu a také jsou v deskohráčské komunitě uznávány za své kvality. Pokud by však někoho zajímalo zahrát si Ve svitu půlměsíce již teď, tak si ji lze koupit v anglickém jazyce. Zájemci o českou lokalizaci musí na vydání ještě chvíli počkat. Nicméně dle posledních zpráv se hra již tiskne.

Na co se tedy mohou těšit hráči ve hře Ve svitu půlměsíce, potažmo Crescent Moon?

Hra má modulární mapu a několik scénářů, což pochopitelně slibuje velkou znovuhratelnost a nejrůznější možnosti. Mapa se skládá z hexagonových dílků, přičemž důležitou roli hraje řeka, která rozděluje herní území na dvě samostatné části. Brod patří od začátku hry jedné z pěti frakcí, nicméně někdy je rozložení počátečních sil rozdílné. To pochopitelně přináší nové výzvy.

Jednou z důležitých součástí hry je i trh karet. Každá z karet patří některé z frakcí. Hráč příslušné frakce si ji může koupit za poloviční cenu. Ale když si ji koupí někdo jiný, tak zisk rozšíří zdroje příslušné frakce. Díky tomu může vznikat velmi zajímavá dynamika, kdy hráči musí uvažovat o dopadu svých nákupů.

Hraje je koncipována na tři až čtyři kola, které představují jednotlivé roky, v nichž mohou hráči odehrát jen omezený počet akcí. Počet let je určen před začátkem hry stejně jako podoba mapy. Hra by měla zabrat zhruba tři hodiny, přičemž lze očekávat, že se může trochu protáhnout, jak už je u her s diplomatickým elementem zvykem.

Další zajímavostí je možnost zabírat jednotlivé dílky hned třemi rozdílnými způsoby. První je přítomnost. Má-li hráč na některém dílku své komponenty, tak získá přítomnost. Krom toho lze mít na dílku i vliv vojenský a politický. Teoreticky je možné, aby všechny tři způsoby měly na stejném dílku rozdílní hráči, nicméně stejný druh vlivu sdílet nemohou.

První dostupnou frakcí je Sultán. Jeho hlavním zdrojem příjmu je stavění měst. Také má vlastní soukromý trh karet, z nějž může ostatním hráčům činit nabídky, nicméně v hlavním společném trhu nemá jedinou kartu. Jeho hlavní předností je tak nezměrné bohatství, čímž může velmi dobře měnit poměr sil ostatních hráčů.

Murshid je frakce, která se soustředí především na politický vliv, jeho přísun peněz je malý. Nicméně má největší počet karet v nabídce. Tato frakce má jakýsi křehký mír se Sultánem, protože mohou společně získávat velmi mnoho bodů. Ale vyhrát může nakonec pouze jeden. Zatímco všichni hráči si berou z tržiště karty otevřeně, tak do Murshidovy ruky se jich pár dostane i skrytě. Také může za zisk bodů podpořit jinou frakci v boji. Tedy Murshid bude vyhovovat především intrikujícím hráčům.

Chalífa naopak chce získávat kontrolu nad jednotlivými městy za pomocí svých jednotek.

Do toho všeho pochopitelně hází vidle Warlord, který těží především z boje. Ten po vzoru Korna ze hry Chaos in the Old World bude především útočit na ostatní hráče a jejich slabá místa. Tím bude moct získávat nepřátelská města a především přísun bodů.

Poslední z frakcí je Nomád. Jediná frakce, s níž se nehraje v případě hry čtyř hráčů. Ale v plném počtu představuje obchodníka s žoldáky. Což je důležité zejména pro frakce, které své vojáky nemají vůbec.

Každý z hráčů boduje něco jiného a chce dominovat na jiné části mapy, ale zároveň každou svou akcí hráč podpoří i jiné hráče. Pouhé čtyři akce na jeden herní rok znamená, že na každé akci velmi záleží. A přestože jde většině frakcí o svůj vlastní prospěch, tak třecí plochy jsou velké. Hra je velmi konfliktní a také silně diplomatická. V tom, co která frakce boduje, může být trochu zmatek, ale česká verze by měla na rozdíl od své originální předlohy obsahovat tyto informace na přehledových kartičkách.

Také se hráči ve svých akcích rychle střídají. Vždy zahrají jen jeden tah, poté svou akci odehraje další hráč a takto se projdou všechny roky. Tedy není třeba, aby na sebe hráči dlouho čekali, jako je tomu například u jinak fenomenálního Rootu.

Lze tedy očekávat, že si tato hra od Fox in the Box v českém nákladu najde své fanoušky.