Top 3 okamžiky Osudového hodu, na které nelze zapomenout

Tajemný odpočet na stránkách Osudového hodu se neustále snižuje a my se pořád blížíme datu, vlastně sami netušíme, čeho přesně. Možná proto se fanoušci této skupiny podělili o své vzpomínky na původní kampaň.

Čtvrtou sérii Kronik Atlanosu (s vyčerpávajícím názvem Pomsta chutná nejlíp za sýrova – sponzorováno Sýrovou sezónou McDonalds) považuje mnoho diváků za černou ovci Osudového repertoáru. Tónově se značně lišila od předchozích řad, product placement byl okatější než kdy jindy a zápletka o tom, kterak se hrdinové smrsknou na desetinu své velikosti a plní úkoly pro myší odboj v magické sýrárně na publikum také kdovíjaký dojem neudělala.

A přitom právě její finále, které mnoho diváků nemělo ani sílu dokoukat, dalo světu jeden z nejpamětihodnějších okamžiků celého Osudového hodu: kterak Ludvík Beholdera dýkou, magickou střelou a kusem sýra zabil. 

Ludvík před kamerou nikdy nezářil svým herectvím, ba naopak. Jeho pasáže plné dohad o správné interpretaci toho-kterého pravidla poprávu přeskakovali i ti nejvěrnější diváci. Předehrou jeho triumfu nad Beholderem (který v příběhu zastával roli hygienického inspektora a pronásledoval postavy napříč dobrodružstvím) bylo dobrých třicet sedm minut přetahování se s vypravěčem Fábou o pravidla, a je upřímně s podivem, že je editor Zabiják z finální verze nevystřihl. 

Pokud jste se ale přes Ludvíkovo úvodní právničení s pravidly dokázali přenést, odměnou vám byla fantastická Rube Goldbergova sekvence, ve které Ludvík magickou střelou uvolnil koláč sýra z police přímo nad Beholderem, což bestii (po dalších patnácti minutách, které Ludvík Fabiánovi vypočítával, jakou sílu vyvíjí padající koláč sýra na desetkrát zmenšeného Beholdera) srazilo z nejvyšší police až k zemi, vstříc Ludvíkově dýce, která zůstala ležet na podlaze sýrárny od začátku první epizody ve stále nezmenšené podobě. Výsledné zranění Ludvík nahazoval na osmdesáti čtyřstěnných kostkách už pouhé tři a půl minuty v kuse a s jeho posledním hodem úlevou vydechli nejen diváci, ale naposledy i sám Beholder: tak akorát ve chvíli, kdy se zbytek skupiny vracel z pauzy na kafe. 

Ludvíkův triumf z finále Pomsta chutná nejlíp za sýrova – sponzorováno Sýrovou sezónou McDonalds byl vskutku hurónským kouskem, stále ale nedosahuje kvalit (pravidlových, když už ne diváckých) jeho nejlepších výkonů. Náš favorit? Když hned v úvodu věhlasné kampaně Strahdovo prokletí porazil hlavního arcizlouna pomocí kapesního zrcátka, špinavého povlaku na polštář a brilantně umístěné medové plástve. Podělte se i vy o své favority v komentářích! 

Zato Nina Prauss v Osudovém hodu triumfovala v úplně jiných disciplínách. Nebylo pochyb, že obzvláště u pánské části publika se pro svůj šarm (a tendenční smysl pro módu) těšila velké oblibě, již v první sérii Kronik Atlanosu ale dokázala, že její herecké schopnosti nijak nezaostávají za jejím vzhledem. 

Snad žádné oko nezůstalo suché během scény, kdy se Ninina postava musela navždy rozloučit s Morganem Ostrohrotým, zneuctěným paladinem, který zlomil nejen svou přísahu, ale především Ninino srdce. Šlo o neskutečně emoční závěr epizody, během kterého Nina propukla v záchvat pláče tak upřímný a srdceryvný, že dle zákulisních legend po vypnutí kamer omdlela a Zabiják ji musel křísit bílým Monster energy drinkem (shodou okolností sponzorem téže epizody). Mnoho diváků i kritiků se dodnes shoduje, že právě s Nininým hereckým výkonem RPG streamy získaly legitimitu coby umělecká forma a měly by být oceňovány vlastní kategorií v českých filmových cenách.

Objevovaly se ale i zkazky, že celá situace měla ve skutečnosti temnější podtón. Morgan Ostrohrotý se ústy vypravěče Fáby s Ninou rozloučil neobvyklou frází: „Dej mi pac, čumáčku, naposledy.” A jak si – opět převážně mužská – část fanoušků Ninina instagramového profilu všimla, oslovení čumáček se často vyskytovalo v příspěvcích s jejím tehdejším přítelem, fotbalistou české reprezentace Karlem Kopavým. O rozchodu s ním Nina informovala své fanoušky jen několik dní po ukončení první série. 

Nebylo žádným tajemstvím, že Nina i Fába byli blízcí přátelé i mimo hledáčky kamer. Šlo ale o záměr, nebo pouhou shodu slov? Klesl by Fába opravdu tak hluboko, aby použil důvěrně sdělenou informaci o Ninině skutečném rozchodu, jen aby z ní na kameru dostal opravdové slzy? A pokud ano, jde opravdu o morální poklesek, nebo o mistrovský tah geniálního dirigenta, který ze svých hráčů umí v zájmu diváků dostat to nejlepší, ať to stojí co to stojí? 

Dnešní vzpomínání zakončíme příběhem, na který opravdu nejde zapomenout, a přitom jej i řada nejzapálenějších fanoušků Osudového hodu neměla šanci nikdy vidět: o tom, jak si Zachariáš na patnáct minut vyzkoušel své vytoužené křeslo vypravěče.

Rivalita mezi vypravěčem Fábou a notoricky nespokojeným hráčem Zachariášem se od druhé série stala jednou z hlavních dynamik skupiny. Neuplynul díl, aby si Zach alespoň pětkrát nepostěžoval na způsob, jakým Fába hru i její příběh vede, a komunita si na jejich neutuchající slovní přestřelky zvykla coby úsměvné odlehčení hlavního příběhu. 

Málokdo ale ví, že během páté a poslední série Kronik Atlanosu se Zachovi konečně podařilo číši Fábovy trpělivosti přelít. Pohádali se přímo před zraky kamer jako nikdy předtím (létaly tužky, deníky postav i dvacetistěnky), až se nakonec Fába zvedl ze svého vypravěčského křesla a pozval Zachariáše (parafrázujeme): Ať si to tedy jde zkusit, když si myslí, že na to má. 

Následujících patnáct minut bylo upřímně útrpné sledovat. Ať se Zachariáš – postavený do nemožné situace uprostřed rozjeté epizody i kampaně bez jakýchkoli podkladů – snažil sebevíc, Fába z nově nabyté pozice hráče sabotoval každý jeho krok. Zbytek skupiny postupně utichl a ze hry se stala zákopová válka mezi bezmocným vypravěčem a uraženým hráčem, která nikam nevedla. 

Po patnácti minutách si oba hráči konečně znovu vyměnili místa, Zabiják celou pasáž zpětně vystřihl a záznam z epizody se odvysílal bez ní. Následně ji ale Osudový hod zveřejnil jako dodatečně placený obsah na svém Patreonu, a sice za odvážnou částku 1000 korun. Těm, kdo byli ochotni se plácnout přes kapsu, se ale dostalo kusu RPG historie – a možná i předzvěst toho, proč se Osudovému hodu pomalu krátil čas. 

Po rozpadu skupiny Zachariáš na svou krátkodobou vypravěčskou kariéru navázal Kritickým úspěchem: svou vlastní RPG show, která ale nikdy nedosáhla ani sledovanosti, ani kvalit Osudového hodu. A Fabián? Ten na dalších sedm let zmizel z povrchu zemského. Na čem ty dlouhé roky pracoval? Čím nám s návratem Osudového hodu vyrazí dech? Jsme zvědaví i na vaše teorie a naděje! S jistotou se to ale dozvíme již za necelý měsíc.