Nová Bulánčí deskovka na to jde tentokrát správně

Věříte v to, že pokud spíte nebo opustíte ložnici, tak je pokoj zcela v klidu a beze změny? To je určitě možné, ale není to svět, který si vysnili autoři populární staré střílečky Bulánci. Videohra, která v minulém tisíciletí poskytovala zábavu a hodiny nepozornosti pouhou svou přítomností na nejednom školním počítači. Izometrický pohled a naštvané polštáře snažící se v drsném konfliktu bojovat do posledního peří snadno strhla nejednu pozornost. Tato videohra se dočkala snahy o znovuoživení a nyní se intenzivně pracuje na remaku této hry. A to samozřejmě nemohlo nechat chladným ani deskoherní svět. Vydavatelství Kikimora team vydalo deskovou hru Bulánci: Odpočívej v pokojíčku, která v mnohém věrně svou předlohu připomíná. Problémem může být předchozí deskoherní počin Bulánci – speciální jednotka, která byla součást crowdfundingové kampaně k druhému vydání videoherní podoby, ale E.A.P. (extrémně agresivní polštáře) příliš nepřipomínala.

Nová éra vražedných polštářů se rozjela spolu s kampaní na startovači, kde se autorům videohry podařilo vybrat přes 7 000 000 korun, přičemž požadovali „pouhých“ 500 000. Bohužel si autoři nastavili příliš mnoho odměn za podporu, a tím si na svá bedra naložili o něco větší úkol, než chtěli. V tomto směru se projevila určitá nezkušenost autorů s crowdfundingovými kampaněmi. Přeci jen, pokud z vybrané částky odečteme daň, všechny odměny i čas věnovaný do odměn, kampaně a případné další externality, tak na samotný vývoj videohry toho nezbude tolik, kolik se na první pohled může zdát. Nicméně autoři pracují, jak se dá a jsou odhodláni splnit všechny vytyčené cíle stůj co stůj.

Součástí odměn byla i desková hra Bulánci – speciální jednotky, což se ukázalo jako příliš jednoduchá karetka s osekaným herním systémem. Dle názoru hráčů však izometrickou střelbu polštářstva příliš nepřipomínala jak po vizuální, tak ani po zážitkové stránce. Nejen proto si tento počin nenašel cestu do deskoherních kalaxů.

Nejnovější počin Bulánci: Odpočívej v pokojíčku na to však jde jinak. Pochopitelně obě deskovky mají licenci od autorů videoherní předlohy, nicméně postavit oba počiny vedle sebe a licenci jim odebrat, tak většina fanoušků by o nové iteraci jistě řekla něco jako: „Tohle mi hodně připomíná Bulánky.“ Tedy minimálně po stránce věrnosti předloze vykročilo Kikimora team správným směrem.

Již balení silně naznačuje věrnost předloze, protože se jedná skutečně o polštářový povlak, v jehož útrobách jsou všechny komponenty. Mrtvolný výraz očekávanou atmosféru jen umocňuje.

Součástí zážitku je samozřejmě herní plán, po kterém se budou Bulánci pohybovat. Jeden pokoj s různými zákeřnostmi, jako teleporty, vyvýšená místa či dostupné zbraně. V průběhu hry mohou přibýt i další nástrahy, jako zeď, vybuchující barely nebo třeba jakýsi nemrtvý Bulánek ovládaný jedním, až dvěma hráči.

I zde hrají karty zásadní roli. Skrývají se v nich různé bonusy, triky, munice nebo právě zbraně, kterým se zde říká ubližovátka. Výstřel ze zbraně spotřebovává jeden z tipů munice, což jsou také karty. Ovšem bez pořádného ubližovátka je možné munici alespoň na nepřítele hodit. Poté existují různé švindly do svého tahu, nebo sviňárny i do tahů soupeřů. A pokud je některý z polštářů střelen, pokud nemá ochranné povlečení, tak ztratí život a všechny vyložené karty a zrodí se na některém z výlezů z teleportů. A také si lízne jednu kartu, aby byl v budoucnu ještě nebezpečnější a mohl se pomstít strůjci své záhuby.

Právě životy stojí za speciální zmínku. Nejde o žádný posuvník, ani o žetony. Tvůrce se rozhodl pro velmi neobvyklou deskoherní komponentu, a to nábojnice. Jedná se o skutečné ale očištěné nábojnice získané ze střelnice. Jejich získání znamenalo oběhnout si určité byrokratické kolečko, zda je vůbec něco takového možné, a hře rozhodně sluší a pozvedají její atmosféru.

Je možné hrát za různé Bulánky, a ti se liší svými vlastnostmi. Tedy akční body, životy a množství dodatečného povlečení, které unesou. Jde o menší rozdíly, byť nemožnost léčení dělá z životů velmi vzácnou komoditu. Ale jde spíše o ozvláštnění samotné hry než o zásadní změnu hratelnosti.

Zážitek je možné ozkoušet v rozmezí dvou, až čtyř hráčů. Ač v mnohém připomíná zpracování jednodušší party počin, tak je třeba nenechat se oklamat vzhledem. Při taktickém postupu je možné jednu partii protáhnout na delší desítky minut. Nicméně obvykle by se mělo jednat o kratší zážitek menší než dvě hodiny.

Pro všechny milovníky polštářových bitek, případně někam do přírody mimo dobrý přístup k internetu se jedná o zajímavé osvěžení nostalgických vzpomínek. Případně se nová reinkarnace Bulánků, ať již v deskoherní, či videoherní podobě, může stát náhledem do vzpomínek starší generace.