Deskoherní událostí roku lze bezpochyby označit festival Essen pojmenovaný relativně nově po německém městě, v němž se odehrává. Své nové jméno nese poměrně krátce, ale až po přejmenování mnoho lidí zjistilo, že původní název byl ve skutečnosti Spiel. Zdejší festival je již řadu let významnou událostí pro všechny deskohráče, protože se zde chtějí vydavatelé blejsknout svými novinkami a deskoherní influenceři je zase předat dál svým fanouškům. Proto bylo překvapením loňského roku, že všichni na festivalu začali mluvit o novince jménem The Wolves, protože do té doby téměř nikomu nepadla do oka. Ovšem od konce festivalu se jedná o velmi očekávanou novinku, kterou nakonec dostalo do svého portfolia vydavatelství MindOK. A nedávno dokonce toto vydavatelství přišlo s videem, kde hru prvně oficiálně představili.

V posledních letech nabývají zvířátkové hry na popularitě. A mívají společných hned několik prvků, které jsou toho důvodem. Často se jedná o budovatelské hry, například stavbu zoo, které jsou často nekonfliktní. Navíc mívají velmi přístupná pravidla. Proto bývají hry s ústředním tématem zvířátek označovány za rodinné hry.

Vlci jsou ovšem predátoři. Nelze tedy očekávat společnou budovatelskou herní hříčku, ale naopak kompetitivní záležitost. Jednotlivé vlčí smečky se budou předhánět jak o ta nejlepší místa na území, tak i o největší počet členů i jejich schopnosti, nalovenou zvěř, případně nejlepší doupata. To vše na základě jednoduchých, ale chytrých pravidel a v překvapivě krátké herní době.

Uprostřed mapy je řeka, dle počtu hráčů se přikládají další dílky tvořící celé loviště zdejších predátorů. Hexadecimální území jsou rozděleny na pět různých území. Hra je pro dva až pět hráčů. A různých druhů vlků je tolik, kolik je i typů území.

Hráčům jsou tedy dostupní luční, lesní, horští, sněžní a pouštní vlci. Tento rozdíl jim dává pouze určitou výhodu, nicméně možnosti hráčů jsou velmi vyrovnané a také rozmanité.

Nejdůležitějším mechanismem celé hry jsou destičky jednotlivých biomů. Pět destiček je totožných pro všechny hráče. Vždy z jedné strany jeden typ přírodního prostředí a jiný z druhé strany. Šestá destička je oboustranně stejná.

Přečtěte si také: Lov čarodějnice ve Witchfire je o poznání lepší

Chce-li hráč provést jakoukoli akci končící v některém území, tak otočí příslušný počet destiček s daným typem krajiny. Čím silnější akce, tím více destiček je třeba otočit. Proto nejsilnější akci stojící otočení hned tří destiček zvládne na začátku hry smečka jen na svém domovském území.

Akce, které hráči mohou dělat, jsou stavění pelechů, popřípadě i doupat, a dále pohyb s určitým počtem členů vlastní smečky. A poslední ze základních akcí je vytí. Na mapě jsou totiž rozmístěni vlci samotáři a použitím akce vytí získá hráč dalšího člena smečky, pokud je v doslechové vzdálenosti.

Nejsilnější akcí, tedy otočením tří destiček krajiny, je možné převzít kontrolu i nad vlkem soupeře. Hráči mají k dispozici silnější alfa vlky a poté menší členy smečky, řekněme beta vlky. Nad krajinou vždy zní pozdrav měsíci pouze od Alfa vlků, získat takto soupeřovi figurky je možné pouze u menších vlků, kteří navíc nejsou pod ochranou svých mohutnějších společníků.

Stavbou doupat se hráči zároveň rozhodují, kterou ze základních akcí se rozhodnou vylepšit. A při opakovaném stavění pelechů ze stejné sekce lze získat jeden z bonusových žetonů. Zuřivost umožňuje zvýšit základní počet akcí ze dvou na tři, druhým je územní žolík umožňující za zahození přidat libovolné území bez otočení destičky.

Dalším aspektem je lov. Nicméně zdejší vlci jsou rozmlsaní a nechtějí jíst dvakrát stejnou zvěř. Místo, kde se různé druhy vyskytují, je na mapě dedikované, ale až při počátku hry se určí, kde je který druh. Lov pak funguje automaticky, pokud se smečka pohne tak, aby obklíčila svou kořist ze tří směrů. Žeton dané kořisti si hráč přidá na svou hráčskou desku a získá bonusový žeton zuřivosti. S ohledem na omezený počet dostupné potravy se tak pravděpodobně cestou lovce nevydají všichni hráči.

Již tento pouhý výčet základních mechanismů ukazuje, že jde o zajímavou kompetitivní hru s převahou o území, která dává hráčům do vínku zajímavý a ne vždy jednoduchý mechanismus plánování.

Ač by herní partie měla trvat kolem půl hodiny až pětasedmdesáti minut, tak právě mechanismus otočných desek může způsobit nemalou analytickou paralýzu.

Cílem hry je získat co nejvíce bodů, toho je možné dosáhnout hned několika způsoby. Jak postupným vylepšováním hráčské desky, tak dominance na určité části mapy v určitý čas reprezentovaný fází měsíce. Jde o napajedla, jejichž místo je určeno mapou, ale jim příslušná fáze měsíce je určena opět před započetím hry. Když nastane správný okamžik, tak hráči spočítají dominanci na příslušné části mapy a podle toho mohou získat body. Přičemž doupata, tedy vylepšený pelech, je možné stavět jen přímo vedle napajedla.

Hráči tedy mají mnoho možností, jak dosáhnout co největšího bodového ohodnocení. Ovšem otázkou je, v jakém časovém horizontu. Dobu partie si totiž určují sami hráči způsobem své hry. Jakýkoli komponent odstraněný z mapy, ať již vlk samotář, pelech, případně ulovená zvěř, pokud neputuje na desku hráče, tak míří do tabulky odečtu konce kola reprezentovanou úplňkem. Při vyšším počtu hráčů se tato stupnice prodlužuje, což má vliv i na okamžik bodování napajedel.

Kompletní pravidla je tedy možné vysvětlit do nějakých deseti minut, bez případných záseků odehrát hru i pod hodinu, přičemž jde zároveň o deskovku bohatou na strategie, možnosti i variabilitu. Krásná ukázka titulu, který zaujme jak začínající, tak i pokročilé hráče. Není proto divu, že se tento nenápadný titul stal hitem loňského Essenu. A jak si povede u českých deskohráčů? To budeme moct posoudit s trochou štěstí hned po prázdninách, kdy je vydání titulu naplánované.

Zajímavost na závěr

Hra je velmi tematická s ohledem na způsob, jakým vnímáme dnes vlčí smečky. Tedy vedoucí Alfa a podřízení Beta samci, kdy pouze ten nejsilnější a nejbojovnější vlk je tím jediným vůdcem. S touto teorií přišel americký biolog Lucyan David Mech, specialista na chování vlků. Výraz Alfa vlk se velmi ujal a začal se používat i v jiných behaviorálních oblastech, než jen sociální hierarchie vlků. K Alfa samci se vážou především rysy spojené se schopností ukázat sílu. A to včetně případné agresivity ve smyslu schopnosti se prosadit.

Problémem této teorie byl zkoumaný vzorek, protože šlo o vlky v zajetí. Sám tvůrce této teorie po rozšíření svých znalostí i na divoce žijící vlky začal proti představě Alfa vlka brojit. Nicméně termín byl již zažitý a snadný na pochopení, proto se jej společnost nechtěla snadno vzdát.

Dokonce se tvrdilo, že právě po boji o pozici alfa samce se stává poražený vlkem samotářem. Nicméně dnešní poznatky toto vyloučení přisuzují spíše omega samcům, kteří jsou natolik nespolupracující, že postupně dojde k jejich úplnému odloučení.

Nicméně toto drobné pomýlení v chování vlků v minulosti by nemělo bránit užít si velmi tematickou deskovou hru, která původně pocházejí od firmy Pandasaurus Games.