Který český film bude vyslán do boje o Oscara? Prohlédněte si všech 12 kandidátů

V kategorii Nejlepší cizojazyčný film zvítězila Česká republika (pokud nepočítáme Československo a jeho výhry za filmy Obchod na korze a Ostře sledované vlaky) na Oscarech zatím pouze jednou. A to za snímek Kolja (1996) od Jana Svěráka. Od té doby jsme se nejblíže k výhře v této kategorii naposledy dostali v roce 2004, kdy byl na zlatou sošku Akademie nominován snímek Želary od Ondřeje Trojana. Česko to každopádně bude zkoušet na příštím udělování Oscarů znovu, ostatně jako každý rok. K tomu ale bude třeba vybrat jeden z letošních filmů, který Česká republika do boje o Oscara pošle.

A my už známe seznam 12 titulů, ze kterých bude Česká filmová a televizní akademie vybírat. Níže si veškeré snímky můžete prohlédnout. Máte už svého favorita? 

Režie: Robert Hloz

V Evropě roku 2041 mají všichni lidé ústavní právo prožít „JEDEN CELÝ ŽIVOT“. Pokud se vám stane nehoda, jste oživeni a můžete pokračovat dál ve svém životě. Stačí si každé dva dny pravidelně vytvářet digitální zálohu své osobnosti - tzv. “BOD OBNOVY”. Ale zaslouží si vůbec lidstvo právo na druhou šanci? (Bioscop)

Režie: Tomáš Mašín

Jen málokteré téma moderní české historie vzbuzuje tolik emocí jako právě příběh skupiny bratří Mašínů. Hrdinové nebo vrazi? Pětice mladíků s pistolemi pronásledovaná tisíci vojáky se v boji o život dotkne hranic vlastního strachu i statečnosti. Rodina, jejíž členové se vzepřeli nacistické i komunistické totalitě. Film Bratři vypráví jeden ze zásadních příběhů naší novodobé historie. (CinemArt)

Režie: Tomáš Klein

Temně groteskní drama se odehrává na více cestách. Té hmatatelné, tu kruté, tu bláznivé, po níž se pokouší vrátit domů kočovný herec Táta Mour se svou ženou Mámou a dvěma syny, ale i pomyslné, ještě klikatější a prašnější, na níž se sváří často imponující duševní mladost (či nezralost, řekl by škarohlíd) s životními okolnostmi nutícími protagonistu ke zmoudření. Úzkostná i bujará kinematografická féerie o lásce, strachu z osamění a pohledech synů upřených na otce. (MFF Karlovy Vary)

Režie: Dan Pánek

Jedenáctiletý Dominik je u vytržení, když na turnaji století v Naganu naši poráží Kanadu a míří do finále. Přestože i on je trochu outsider, rozhodne se koupit hokejku a s kamarády hrát hokej, jak to jen jde. Hlavně s tenisákem na plácku za domem. Sestaví tým a plánují si zahrát svůj vlastní velký zápas proti klukům z vedlejší vesnice. Vedle toho chce Dominik vyhrát i srdce, úsměv a pusu od Katky ze třídy. (Bontonfilm)

Režie: Dan Svátek

Na několika kontinentech se odehrávají příběhy o vztahu rodičů a dětí, o osudu a o neznámých silách, které řídí naše kroky. Japonský byznysman se chce smířit s dcerou, kterou jako malou opustil, a vydává se s ní na cestu do Himalájí. Stejně jako on, i svobodná matka v Česku dostane záhadný dopis se zásadní zprávou. Malíř a vyléčený alkoholik potkává krásnou ženu a s ní i nečekanou možnost rodinného života. Spisovatel bere svého kamaráda a jejich vnitřní démony na výpravu do indonéské džungle. Kněz v New Yorku se musí vypořádat se zvláštními sny a na samotě kdesi na břehu Baltského moře čeká starý muž na návštěvu syna. Každý z hrdinů stojí před zásadní změnou ve svém životě a jejich kroky mohou ovlivnit příběh toho druhého. Jejich samostatné cesty se začnou prolínat, a nakonec se spojí do jednoho velkého příběhu života. (Bontonfilm)

Režie: David Jařab

Filmová odysea o cestě do uzavřené oblasti na hranici mezi orientálním a okcidentálním světem, do nitra emocionální paměti a temných zákoutí lidské mysli, do míst, kde na sebe naráží lidská potřeba podvolit si přírodu, vysát její duši i přírodní zdroje a ulovit nebo pokořit vše živé v ní. Podobenství o cestě do míst, kde už neplatí civilizovaná pravidla a realita osciluje mezi racionalitou a snem. Podobenství o vlastních obavách z násilí, o hledání zdravého a nedestruktivního vztahu k lásce a sexualitě, o ochotě najít pochopení rozlišovat mezi uprchlíky a vetřelci. Dobrodružství, inspirované novelou Josepha Conrada „Srdce temnoty“, o hledání sebe samého uprostřed neprostupné „evropské divočiny“ a pochopení nutnosti mentálně přijmout zodpovědnost za následky evropského kolonialismu. (CinemArt)

Režie: Petr Nikolaev

Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, Josef Špaček, Bohumil Šimon) zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa. Filmové drama v hlavní roli s Tomášem Töpferem odhaluje zrůdnost komunistického režimu se zaměřením na hrdinu Pražského jara a nejvyhrocenější úsek jeho života i novodobých dějin Československa. (Bio Illusion)

Režie: Tomáš Mašín

Některé události vstupují do našich životů nezvány. A přesně taková potká i veterináře Martina (Marián Mitaš) a jeho ženu Eriku (Jana Plodková), jejichž životy obrátí naruby jediný okamžik. Okamžik, který odhalí škraloupy na zdánlivé rodinné idyle a vykreslí nejednoznačnou hranici mezi dobrými a sobeckými úmysly. Martinův úraz je navíc nejen vážný, ale i podezřelý, a tak se k rodinným trablům přidá ještě podezřívavost policie. Krimi vystavěné kolem vyšetřování případu postupně graduje do psychologického dramatu o vztazích, traumatech v nich a lžích. Jak to všechno bylo? Jak to skončí? A jaké šrámy to zanechá na rodině? (Donart Film)

Režie: Denis Šafařík

Partnerské historky s překvapivým koncem a s hodně černým humorem. Co se stane, když se manžel začne dusit u večeře? Když posloucháte, co se děje u sousedů v ložnici, když nechcete ukázat, kdo vám napsal dopis, nebo když si s bývalým partnerem vzájemně napíšete básničku? Film O malých věcech představí dvanáct krátkých příběhů ve dvanácti bytech jednoho baráku, každá z povídek přinese silnou zápletku a také její nečekané rozuzlení. (Bontonfilm)

Režie: Ivo Trajkov

Mladá, krásná a chudá Juliša (Judit Bárdos) se provdá za Martina (Daniel Fischer), syna nejbohatšího statkáře v Pirgách, a ocitá se tak v rodině, kde vládnou velmi tvrdá pravidla. Nejen, že musí čelit nepříjemnému tlaku tchýně, ale nedokáže se ani ubránit násilným svodům tchána (Attila Mokoš). Juliša se přesto do manželova otce zamiluje a vzniká tak podivný milostný trojúhelník. Zakázané tajemství však nezůstává dlouho utajené a všichni z něj zatouží vytěžit nějaký prospěch. Julišina sestra (Lucia Siposová), lidé v obci a dokonce i vesnický kněz. Vesnice Piargy tak žije hříšným životem, dokud jedné masopustní noci úplně nezmizí. Jako by ji čerti odnesli s lidmi, domy i zvířaty. Naplňuje se proroctví staré místní vědmy Uly o příchodu Antikrista a krutém trestu? (CinemArt)

Režie: Jana Počtová

Snímek představuje sondu do současných podob alternativních modelů partnerských vztahů. Polyamorie, otevřené manželství či dlouhodobý milenecký poměr pro mnohé z protagonistů*ek představují naplňující životní styl, zároveň se však stále musí vyrovnávat s nepochopením společnosti nebo konflikty uvnitř vztahů. Režisérka sleduje vývoj vztahů protagonistů*ek napříč několika léty a v intimních rozhovorech ohledává radosti, strasti i nejistoty, které nezvyklé podoby lásky přináší, a odhaluje tak potřebu redefinice toho, co v dnešní době znamená partnerství. (MFDF Ji.hlava)

Režie: Matěj Chlupáček

Sympaticky moderní je na svou dobu – píše se rok 1937 – přístup mladého ředitele továrny uprostřed rostoucího města baťovského střihu v malebném podhůří majestátních Tater. Ale nenechte se mýlit, protagonistkou je jeho žena Helena (Eliška Křenková). Odhodlaný pohled aspirující lékařky, která se chystá brzy porodit, do vysněné rodinné budoucnosti však náhle zastíní nález mrtvého těla novorozence na dvoře pulzující fabriky. Helenina vrozená empatie, zesílená jiným stavem, se nespokojí s nápadně rychlým vyřešením záhady. Poutavé detektivní drama s progresívním a hluboce lidským pohledem na téma kontroverzní nejen těsně před netušenou válkou, ale i o desítky let později. (MFF Karlovy Vary)

Jméno snímku, který bude do boje o Oscary nakonec vyslán, bychom se měli dozvědět již 12. 9. 2023.

Zatím se zdá, že další slavnostní předávání cen Akademie se uskuteční 10. 3. 2024, ale s momentální stávkou herců a scenáristů je možné, že ještě dojde k nějakým těm změnám.