Na Tahu. Jméno skupiny lidí, kteří před více než dvěma lety vstoupili obrazně do našich životů a doslova do našeho studia, aby prostě hráli dračák. To, co následovalo, nikdo z nás nečekal. Ale bylo to epické.

Fest Na Tahu je sice postaven především na této skupině hráčů Dungeons & Dragons, ale zároveň je to jediný a tedy největší fantasy festival v jižních Čechách. V krásném historickém městě České Budějovice se tentokrát festival přesunul z nádherné prvorepublikové budovy Domu dětí a mládeže do nepříliš historické budovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Existují pro to však velmi dobré důvody. Ty nám vysvětlil Jakub Staněk, člen skupiny Na tahu, psycholog a chronický kostkový goblin:

„Ten důvod byl jednoduchý a sice, že DDM tady v Budějovicích byl krásnej prostor, ale byl problém v tom, že místnosti tam byly malý, takže jsme se přesunuli sem, kde je moderně vybavená aula pro 200 lidí, jsou tu učebny, které jsou pro daleko víc lidí, než co jsme měli možnost v DDMku a ukázalo se to jako dobrej tah, takže myslím si, že to za to stálo.“

Prostory univerzity poskytly také několik dalších výhod. Většina programu se odehrávala ve výše zmíněných přednáškových sálech, učebnách a posluchárně, kde kromě nadšenců a fanoušků přednášeli na různá témata i erudovaní odborníci.

„Co jsme přidali letos byl odbornej program, čili přednášeli tady kromě fanoušků a nadšenců i akademici, kteří se snažili propojit pop kulturu s odbornou vědou, což za mě bylo super. A právě tenhle prostor nám to umožnil.“

Festival Na Tahu je zaměřen na hraní RPG, takže je logické, že kromě různých přednášek si návštěvníci mohli vyzkoušet i hraní stolních RPG v různých systémech: stále ještě relativně nový původní český RPG systém Dračí hlídka, který provozovali přímo jeho tvůrci, Mrkew ze Skorohrdinů vedl roztomilý systém Mausritter, kde se hráči převtělovali do malých myší. Nechyběl ale ani Zaklínač, Jeden prsten ze světa Pána prstenů, betaverze nového českého systému Svitky hrdinů a samozřejmě pátá edice Dungeons and Dragons, kterou aktivně hrají tahouni. Kromě toho byla velkým lákadlem herna plná deskových a společenských her a také velká výstava malovaných miniatur Warhammer a Warhammer 40K, se kterými se také přímo hrály náročné bitvy a kampaně.

Protože to organizátoři letos mysleli s festivalem opravdu vážně, v nedalekém kině Háječek se v sobotu konalo také představení esportového týmu VŠTE, Laser Game, burza knih a komiksů a ukázka několika cosplayů.

Všechny přednášky a hraní člověka opravdu unaví. Naštěstí tu byl Pikador. Je to vlastně obyčejný hotdog, ale v Budějovicích mu říkají Pikador, protože pod tímto názvem se tato pochoutka v Česku objevila poprvé. A to právě v tomto historickém městě. Poté, co jsem jich snědl asi 20 za tři dny, znám ten příběh nazpaměť.

Hlavními body programu Fest Na Tahu však byly tři věci. První bylo sledování Kubovy oblíbené páté epizody Star Wars s původním českým dabingem, kde, jak jsem zjistil, Darth Vadera dabuje stejný člověk, který daboval velitele Lassarda z Policejní akademie, tedy Bohumil Švarc. Zkuste to dostat z hlavy. Samotnému promítání předcházela živá diskuse Star boyz, v níž Kuba (ne)chválil zejména sérii Obi-Wan Kenobi.

Před vrcholem sobotního programu připravila Lore Keeperka Lienka diváky na finále Věčných duší za pomoci svých tabulek. Uvedla několik zajímavých statistik týkajících se postav a samotných hráčů.

Hlavním a nejdůležitějším bodem programu bylo velké finále - zakončení příběhu Věčných duší, skupiny dobrodruhů reprezentovaných členy Na Tahu. Kuba jako trpasličí klerik a paladin Thomerican, Káťa jako vznešená elfí čarodějka Iscaladriel, Aiwy jako Asimar Warlock Sharlott, Robko jako Air Genasi Bard/Rogue Mistral, Robo jako legendární lidský Artificer a Bloodhunter Anthony, polobůh a mužský vzor mladý Habrda jako lidský Monk/Rogue William a nakonec Endy jako hobití barbar Brindal

Po více než dvou letech putování konečně vypátrali hlavního padoucha Nezzodana. A to je událost tak důležitá, že si vyžádala přítomnost živého publika. Proto se také hrálo v místním kině Kotva, tentokrát tedy se střechou nad hlavou, aby hru opět nepřerušila náhodná bouřka, jako tomu bylo minule.

Atmosféra byla skvělá. Padaly dvacítky, padaly i postavy, zaznívaly kruté hlášky a občas ukápla i nějaká ta slza. A my s Geluem jsme si neodpustili Kubovi naposled rozbrat kostky. Protože finále, chápete.

Především však šlo o vyvrcholení celého festivalu, kdy se všichni účastníci stali svědky velkého finále kampaně Věčných duší a mohli přímo pocítit krásu a sílu stolních RPG. Užívali si to nejen diváci, ale především samotní hráči, kteří obvykle streamují hraní ze studia a rozhodně nemají tak bezprostřední reakce na jakékoli herní situace jako v sále. To nám potvrdil i Kuba.

„Bylo to naprosto skvělý, protože ty lidi tam vytvořili úplně úžasnou atmosféru, kterou prostě ve studiu nezažijem a ať už Killer tam za počítačem nadšeně huláká jak chce, tak prostě nenahradí to ten sál plnejch lidí, který tleskají při každým úspěšným útoku. Ty výbuchy nadšení, když padne crit, bylo to úžasný a už teď se hrozně těším, až si to zase zopakujeme.“

Neděle byla věnována několika dalším přednáškám, jako byla ta moje o jasné převaze systému Dračí doupě II nad jakýmkoli jiným systémem. Především však všichni čekali na speciální vydání Věčných keců, které samozřejmě moderoval Gelu. Zde se jednotliví hráči vyjadřovali k otázkám, které přicházely z publika, ale ne na vše bylo odpovězeno. Ačkoli byl letošní Fest Na Tahu velkým finále příběhu Věčných duší, nebyl to konec.

To se stalo až v Epilogu, který se odehrál u nás ve studiu, kde se celá tato dvouletá epická cesta nepravděpodobné skupiny hrdinů odehrála. Ale to už mnozí z vás pravděpodobně vědí. Zdá se tedy, že příběh Věčných duší definitivně skončil, ale příběh Na Tahu se ve skutečnosti teprve začíná. Co bychom tedy Tahunům přáli do budoucna? Snad jen další roky plné velkolepých dobrodružství a příští rok opět povedený Fest Na Tahu.