Cthulhu Wars Duel se skutečně dostal na pulty obchodů

Pradávný Cthulhu byl dle svého mýtu vyhnán z pevniny tvory a poté skončil ve městě Rl'eh. Někteří tvrdí, že jde o jeho vlastní útočiště, jiní jej naopak označují vězením. Tento vodní hrob je stejně hluboký jako vydavatelské peklo, do kterého se dostalo vydavatelství Petersen Games. Vydavatelství založené kolem deskové hry Cthulhu Wars. Zajímavého, ale drahého počinu. Později vznikla levnější varianta jménem Cthulhu Duel, kterou chtěl dokonce česky vydat Blackfire. Bohužel se tak stalo v době, kdy se vydavatelství Peterson Games potýkalo s problémy a jeden Kickstarter financovali druhým. Ještě bude zajímavé sledovat, jak si tito tvůrci deskovek poradí do budoucna, ale po čtyřech letech od kickstarterové kampaně se počin konečně dostal znovu na pulty obchodů. A kdo očekával, že to bude mít pozitivní vliv i na vydání české verze, tak měl pravdu. Cthulhu Wars Duel se v české podobě konečně dostal na pulty obchodů.

Cthulhu Wars původně vzniklo jako autorovo rozloučení se světem deskovek. Nicméně úspěch nejen u hráčů, ale i samotného tvůrce Sandy Petersona vedla nejen k velkému množství rozšíření, ale také k několika dalším crowfoundingovým kampaním vedoucím k opětovanému vydání základu i dalších rozšíření.

Základní hra nabízí souboj čtyř asymetrických frakcí na mapě, která pojme tři až pět hráčů. Ačkoli i základní balení nabízí možnost jen pro dva hráče, jde jen o ekvivalent týmové varianty, kdy každý z hráčů má k dispozici dvě ze čtyř dostupných stran. Ale jako u většiny válečných počinů, i zde zábavnost vyniká především ve vyšším počtu hráčů. Proto bylo zajímavým rozhodnutím vytvořit i duelovou variantu, která namísto resinových figurek měla pouhé stanidies, tedy karonové figurky s podstavcem. Epicky vypadající a také drahou deskovou hru s cenovkou kolem pěti tisíc měla vystřídat s pouhými pár změnami pravidel levnější varianta snažící se přinést hráčům málo žádanou variantu. Nicméně pár změn a především mapa udělaly jinak epickou variantu deskové hry skutečně přístupnou a zábavnou. A díky úspoře materiálu se tak z pětitisícové investice stala deskovka s cenovkou pod osm set.

Jak již z názvu vyplývá, hra využívá mýtus Cthulhu. Duelová varianta si ze svého předchůdce vzala pouze dvě frakce, jejichž schopnosti leží vůči sobě v příjemném kontrastu vytvářející zajímavá herní rozhodnutí. Konkrétně jde o Velkého Cthulha a proti němu Černá koza z lesů s tisícem mladých. Podmořský hlavonožec má sice málo monster, zároveň jsou ale velice silná. Bohyně plodnosti tak dotváří kontrast se svou hordou menších potvor.

Velká i duelová varianta se v mnohém překrývají. Účelem je získat třicet bodů. Hráči mají ve svém kole omezené množství energie a naprostá většina akcí nějakou spotřebuje. Hráči tak mohou povolávat akolyty, skrze ně dimenzionální brány a ty ovládnout. Následně do našeho světa skrze tyto portály vyvolávat monstra nebo dokonce samotné Pradávné představující dominantní sílu každé z frakcí. Krom pohybu je také možné vyvolávat souboje. Na konci kola každý z hráčů dostane tolik bodů, kolik ovládl bran a načerpá znovu energii. Každý vyvolaný akolyta, opuštěná brána nebo jím ovládaná brána přináší také energii. Čím lépe si tedy hráč vede, tím větší má šanci na vytvoření nějaké dobré akce. Tomu pochopitelně aktivně brání protihráči. Navzdory velké asymetrii a mnoha rozličným schopnostem si totiž celý koncept deskovky zachovává velkou míru přehlednosti.

Být ve vedení je pochopitelně výhoda, ale existuje zde zajímavý balanční mechanismus zvaný pravidlo o nejmenší možné energii. Pokud by měl někdo mít během získání energie méně než polovinu hodnoty prvního hráče, bude mít právě onu polovinu. Stále se tak hráč dostává do značné nevýhody, ale není možné někoho zcela vyřadit zabíjením akolytů a zabíráním bran. Přesto jde stále o velmi účinnou strategii.

V základní i duelové variantě mají hráči šest úkolů, které do jisté míry předurčují herní styl jednotlivých frakcí. Za každý splněný úkol je hráč odměněn i výběrem jedné ze šesti knih, česky grimoárů přinášejících jedinečné schopnosti. Ty značně mění možnosti hráčů a přináší skutečně silné dovednosti. Ale zatímco v základní variantě je nutné všechny splnit pro možnost vyhrát, toto omezení v duelové variantě neplatí. Dalším rozdílem je možnost vyvolat boj hned po přesunu jednotek, v rámci toho je zde i bodové ohodnocení za ty, které v boji díky přízni kostek zemřou. Tím je na obě frakce vytvářen nátlak, který podněcuje neustálý konflikt a přináší do zápasu napětí, jaké znají hráči většiny zábavných válečných počinů.

Zkušení deskovkáři mohou v pravidlech vidět rukopis Erika M. Langa a legendární deskové hry Chaos in the Old World, v níž se hráči zhostili role jednoho ze čtyř bohů chaosu univerza Warhammer. To není náhoda, protože právě zde se Sandy Peterson mimo jiné inspiroval. A ten pronikl i do soubojového systému. Každý z hráčů hodí tolika šestistěnnými kostkami, kolik slibuje jeho bojová síla. Hod jedna, dva a tři nic nedělá. Čtyři a pět způsobuje soupeři takzvanou bolest. Výsledek šest je zabití. Každý z hráčů si nejprve určí ztráty za každou soupeřovu šestku, přičemž následně se aplikují všechny hozené bolesti, tedy tolik postižených jednotek musí ustoupit do území, kde není žádná jednotka soupeře, s nímž byl právě veden boj. Pokud takové území neexistuje, jednotka je vyřazena z mapy.

Mocný Cthulhu je schopen velice levně vyvolat svého Pradávného, který do boje přináší jedno jisté zabití, což zvláště v duelové variantě je velmi lákavé. Navíc i oživení tohoto ohromného hlavonožce přinese nějaké ty body.

Mezi jeho přisluhovače patří Hlubinní, Shoggotové a Zplozenci hvězd. Díky snění může Cthulhu cizí akolyty přeměnit na své přisluhovače. Následně může kdykoli některého z nich přeměnit právě na Hlubinné. Zplozenci hvězd mohou být odolnější. A nakonec Shoggoti jsou schopni pozřít své spojence pro získání vyšší bojové síly. A nakonec Cthulhu je schopen se ponořit do vod oceánů i se svými spojenci a poté se vynořit kdekoli na mapě. Vše je otázkou vhodně zvolených grimoárů.

Černá koza z lesů s tisícem mladých může během akce vyvolání přivést z portálu více jak jedno monstrum a ještě k tomu udělat nějakou akci. Tedy z nechráněné dimenzionální brány se může vynořit na příliš odvážného protivníka celá legie monster. Frakce má na své straně krom uctívačů v podobě akolytů i ghůly, hub z Yuggothu známé spíše jako Mi-Go, temné zplozence představující malá kůzlátka a nakonec samotnou velkou černou kozu Shub-Niggurath.

Schopnosti grimoárů jsou u kozy o něco složitější. Nejreprezentativnější je přiřknutí kůzlátkům stejné vlastnosti, které mají akolyté. Tedy zabírat brány, vyvolávat je, ale také přidávat energii na konci kola tak, jako to zvládají lidští uctívači. Ghůlové mohou po každém boji přiběhnout a způsobit oběma stranám bolest. Akolyté sice mívají bojovou sílu pouze nula, ale tato frakce je schopná jim přiřknout jednu bojovou kostku. Také je může na konci kola obětovat pro přínos úrody pár bodů. Shub-Niggurath ve hře může zlevňovat cenu monster. A k Mi-go se váže kniha přinášející hod kostkou, kdy podhození počet území s houbami znamená eliminaci nepřátelských akolytů.

Schopnost samotné Černé kozy z lesů je prohodit svou pozici s jednotkou z cílového území, ať již své, či cizí frakce. Chytré využité této dovednosti má velmi silný dopad na hru. Ale není Pradávnou bytostí, protože by nebyla silná. A jelikož její bojová síla se odvíjí od počtu uctívačů, zabraných bran a případně i malých kůzlátek, tak její zjevení uprostřed nepřátelské armády může být velmi bolestivé.

Již v práci s akolyty je vidět zajímavá dynamika obou frakcí. Jednou z akcí je možnost zajmout lidské přisluhovače a na konci kola je proměnit v sílu. Tomu se s oblibou brání Cthulhu devolucí svých věrných na rybí národ. Ale tím se figurka dostane do hráčovi zásoby a připraví jej pro akci snění. Ale Černá koza může donutit svého protivníka jej znovu dostat na herní plán.

V případě vlastnění velké verze je možné zaměnit standies za efektní figurky. Případně brát duelovou variantu jen jako mapové rozšíření pro velkou verzi, případně jako skladnější variantu.

V základní hře jsou ještě dvě frakce. Plíživý chaos s pradávným Nyarathotepem. Tato frakce je pohyblivější než ostatní. Nejvýznamnější dovedností této frakce je šílenství, kdy hráč rozhoduje o ústupu všech jednotek ve všech bojích na mapě. Jelikož v mýtu vystupuje tato bytost jako entita bavící se přiváděním celých civilizací ke zkáze, tak právě tento grimoár jej velmi dobře reprezentuje.

Žlutá pak přináší hned dva pradávné. Král ve žlutém většinou prochází mapou se svou armádou nemrtvých a přináší všude žetony znesvěcení. Druhým pradávným je Hastur, jehož hlavní silou je přímé určování, komu ze soupeřů je uděleno zranění. Tedy s pouhou jednou kostkou je možné v davu nepřátel vyhledat tu nejsinější soupeřovu potvoru a tu sprovodit z mapy.

S úpravou pravidel a použitými duelovými mapami je možné vyzkoušet i další frakce v případě vlastnění obou verzí her. Nicméně pokud by případní fanoušci nechtěli rovnou přesedlat na velkou variantu, tak existuje i druhá duelová varianta přinášející frakce ze samostatných rozšíření. Kompatibilita s právě vyšlou českou duelovou je samozřejmostí.

Tato verze nabízí jinou mapu a frakci Windwalkera hned se dvěma pradávnými, poté i Sleepera. Dynamika těchto soupeřů je v tom, že ten, který kráčí ve větru, může nechat pradávného jménem Ithaqua pohybovat se po mapě spolu s jakoukoliv jednotkou. Jinak je nutné platit energií za každou figurku. Navíc má schopnost ušetřit energii do dalších kol. Jeho protivník si naopak umí počkat.

Sleeper sice nevygeneruje tolik potenciální energie, ale umí být letargický díky stejnojmenné schopnosti, která za žádnou spotřebovanou energii neudělá nic. To normálně hráč provést nemůže a většinou akcí hráče přibližují ke konci kola. Navíc je Sleeper schopen za určitých okolností utéct z boje ještě před jeho začátkem, případně provést nějakou jinou akci začínající v daném území. A ač Ithaqua zabraňuje soupeři v běžném zajímání akolytů monstry, tak Tsathoggua z frakce spáče to nejen obchází svou nezměrnou mocí, ale umí zajímat dokonce i samotná monstra.

Bude-li tedy české vydání úspěšné, možná se dočkáme v budoucnu i druhé duelové varianty. Šance, že by i velké Cthulhu Wars vyšlo v našem jazyku a následně i se základem celkem jedenáct frakcí, je spíše malá. Nicméně jak se říká, nikdy neříkej nikdy.