Chystá se vydání duelové varianty Cthulhu Wars

Mezi hráči deskových her se drží jen několik titulů na pomyslném statusu legendy. Důvodů může být mnoho, od skutečně dobrých mechanismů po první svého druhu, nesehnatelnost, případně nádherné a jedinečné zpracování. Na tento pomyslný piedestal se určitě řadí hra Cthulhu Wars. Jejím autorem je Sandy Petersen, který se rozhodl tuto hru pojmout jinak. Šlo totiž o jeho poslední deskoherní počin. A tak se rozhodl jej pojmout ve skutečně enormních rozměrech. Nicméně hra se navzdory opravdu vysoké ceně ujala, přičemž její designer opět našel chuť tvořit deskové hry. A tak založil firmu Peterson Games, v rámci čehož ke Cthulhu Wars vzniklo mnoho rozšíření. Hra ale měla jeden problém. Hra dvou hráčů moc nefungovala. Proto vznikla i varianta pro dva hráče, která měla lehce přepracovaná pravidla. Místo ohromných figurek zastoupil karton, díky tomu šla cena hodně dolu. A právě tuto variantu hry, Cthulhu Wars: Duel, dostane vydavatelství Blackfire na pulty obchodů v lokalizované podobě.

Původní hra na mapě představující náš svět vykreslovala konflikt až čtyř frakcí, které jsou představené většinou jedním pradávným. Ti se snažili získat větší vliv jak jejich soupeři. Jednalo se o známá monstra z Lovecraftovského mýtu, prastarý mrtvý podmořský bůh Cthulhu, Černá koza z lesů s tisíci mladými zvaná Shub-NIggurath, Tisícitváří bůh zvaný Plýživý chaos nebo také Nyarlathotep, přičemž čtveřici uzavírá Žluté znamení v podobě rovnou dvou prastarých, Krále ve žlutém a také Hastura. Hra byla příjemně asymetrická a přitom pravidlově až překvapivě nenáročná. Bohužel partie ve dvou lidech fungovala tak, že každý z hráčů si vzal dvě frakce a s nimi se pokusil zlikvidovat soupeřovu alianci.

Jednotky frakcí byly vyvedeny za pomocí krásných a až zbytečně velkých figurkách, které představovaly jak jednotlivé Pradávné, tak jejich monstrózní a lidské přisluhovače.

Cthulhu Wars: Duel nemá takto megalomanské provedení. Frakce jsou zde pouze dvě, konkrétně Velký Cthulhu a Shub-Niggurath. Cena by měla být také přibližně pětkrát menší než u původní hry. Podle vydavatelství Blackfire by se mělo podařit srazit cenu pod tisíc korun.

S ohledem na úspěch vznikla i druhá duelová varianta s frakcemi Spáče, prvotního boha spánku a hladu bojujícímu proti těm, co chodí ve větru známých pod jménem Ithaqua. Jedná se o frakce z rozšíření původní herní předlohy, nicméně tato duelová edice oznámena nebyla. Jelikož se ale chystá dotisk velké a epické Cthulhu Wars verze hry, můžeme spekulovat, zdali tento tah nemá před zahájením prodejů zvednout povědomí o hře.

Jedná se o hru typu area-control, tedy boj o území. Hráči se snaží dobývat jednotlivá území a získat tak výhodu nad svými soupeři. Herní plán je vytvořen tak, aby silně připomínal mapu našeho světa. Dokonce má na sobě spoustu odkazů na Lovecraftovu tvorbu v podobě známých míst, například Arkham, Dunwich, Kingsport či jiné. Původní předloha měla méně stylizovanou mapu světa s různými jinými narážkami na Cthulhu mýtus.

Základ je jednoduchý. Oba hráči mají určité množství energie a každá akce, kterou chtějí provést, nějakou spotřebuje. Ať již se jedná o pohyb, vyvolání boje, vyvolání nějaké jednotky, případně použití většiny schopností získaných později během partie. Další zajímavou schopností je zajatí kultisty. Jakékoliv monstrum může zajmout nepřátelského kultistu, pokud na stejném území není soupeřovo monstrum, případně pradávný. Stejným způsobem může zajmout kultistu i pradávný, ale pouze jiná stejná mocná síla mu může v zadržení zabránit.

Trochu náročnější na energii je vyvolání brány. Na každém území může být pouze jedna, přičemž většinou se o ně vedou líté boje.

Nejnáročnější je samozřejmě vyvolání Pradávného. Většinou se jedná o tak náročnou akci, že hráč se připraví o většinu kola. Dopad této entity na hru většinou za takovou investici stojí.

Na konci kola hráči získají přísun vítězných bodů. Ty jsou za počet jimi ovládanými mezidimenzionálními branami. Dále získají hráči tolik energie, kolik mají na mapě kultistů. A také kolik ovládají bran. Všichni zajatí kultisté také přidají jejich věznitelům energii, následně se vrátí zpět majitelům do jejich zásoby.

Výhodou je i pravidlo o minimální energii. Slabší hráč nemůže mít méně, než polovinu energie jeho protivníka. Díky tomu lze nad soupeřem získat velkou převahu, nikoli absolutní.

Velkou devízou hry je samozřejmě souboj. Každý hráč v boji si spočte sílu jednotlivých monster a hodí počtem kostek odpovídající této hodnotě. Hod jedna, dva a tři neznamená nic. Čtyři a pět způsobí bolest. Teprve hod šestky způsobí zabití. Všechny ztráty i poškození si určuje ten, jemuž jsou uděleny. Nejprve se vyhodnotí zabití a poté udělená bolest. Ta způsobí nucený ústup do sousedních lokací, které nejsou obsazeny hráčem, s nímž byl boj započat. První ustupuje útočník, jde tak získat zajímavou výhodu.

Každý z hráčů má na své hráčské desce šest úkolů. Pokaždé, když nějaký splní, vybere si jednu knihu, která představuje nové odemčené schopnosti po zbytek hry.

Původní hru lze vyhrát pouze pokud je získáno všech šest knih. Tato podmínka v duelové variantě není.

Nejedná se o všechna vypsaná pravidla, ale dostatečnou představu o tom, jak se tato hra hraje. Varianta pro dva hráče přidává oproti původní hře jenom pár drobných rozdílů v pravidlech. Díky tomu se partie pro dva hráče stává mnohem zábavnější. Jinak se jedná o velmi podobný zážitek, což s ohledem na legendárnost této hry stojí za zvážení.

Jednoduchá a rychle vysvětlitelná pravidla (zvláště u zkušenějších hráčů), mnoho možností a zajímavých zážitků během hry, oblíbené temné universum, to vše jsou lákavé důvody pro větší obeznámení se s touto herní sérií.

Kdy můžeme počeštěnou verzi této hry očekávat, je zatím neznámé. Přesto se dá očekávat přísun nových informací nejméně do konce roku.