Bulánci jsou malá a roztomilá videohra, která svého času okupovala naprostou většinu počítačů doma i ve školách. V této jednoduché hříčce se hráči zhostili polštářů snažících se protihráče sprovodit ze světa za pomocí nejrůznějších střelných zbraní. Vše zabaleno do jednoduchého izometrického hávu a opepřeno notnou dávkou humoru. Ne nadarmo vzbudil rozruch nedávný slibovaný návrat této klasiky skrze crowdfundingovou kampaň. A díky tomuto úspěšnému mediálnímu návratu dávné klasiky se objevily i dvě deskovky. Bulánci: Speciální jednotky, kterou získali přispěvatelé kampaně, přičemž u nás ji vydává Asmodee (bývalý Blackfire), a pak Bulánci: Odpočívej v pokojíčku. Právě druhá jmenovaná a vřeleji přijímaná deskovka měla 26. února křest svého prvního rozšíření.

Onen fakt, že Bulánky znal snad každý hráč videoher na přelomu tisíciletí, přičemž šlo o zdarma šiřitelnou hru od českých tvůrců, dává tomuto bláznivému nápadu jistý punc národní hrdosti. Alespoň tedy u nás. Bohužel Bulánci 2 na Startovači (ač měli velký úspěch) narazili později na jisté problémy, které zarezonovaly komunitou. Pro lepší představu lze uvést příklad odměny cínová figurka plukovníka Kuchlíka pro přispěvatele. Bohužel se mezi ukončením kampaně a výrobou odměn pro fanoušky razantně zvedla cena cínu, což byl jeden z mnoha příkladů, které stáhly výdělky kampaně dolu. To však lidi stojící za Bulánky neodradilo.

Deskovkáře pochopitelně zajímala i deskoherní podoba Bulánci: Speciální jednotky slíbená přispěvatelům. Tato jednoduchá párty hra se však neshledala s úspěchem. A to jak z důvodu ne úplně šikovných a zábavných pravidel, tak i nedobře podchyceného ducha původní videohry. Hodnocení 5.3 na serveru Board Game Geek je bohužel vypovídající.

Žádný z těchto neduhů však nelze přiřknout druhé deskovce s touto licencí, která vyšla o rok později. Ta již naštvané polštáře ctí mnohem lépe a hájí jejich odkaz s důstojností. To je poznat již na první pohled, protože samotný obal na hru není klasická krabice, ale povlak na polštář, do kterého se vejdou všechny komponenty. A to dokonce i spolu s nově vydávaným rozšířením. Přestože jisté kontroverze, které se týkaly předchozí deskovky a vydání samotné hry, budily u zájemců určitou nedůvěru, tak se desková hra dokázala dostat do povědomí fanoušků.

Za tímto počinem stojí Diuk z všestranně zaměřeného malého vydavatelství Kikimora team. Křest nového rozšíření v Myším doupěti se nesl v komorní atmosféře. Krom občerstvení v podobě chlebíčků, bábovek a vína měl autor pochopitelně proslov, v němž samotné rozšíření představil.

Dle svých slov autor získal od mnoha hráčů i recenzentů bohatou zpětnou vazbu a rozšíření Glitche & Bugy prodávané ve stylovém zásobníku sice přidává jen pár komponent, ale zásadně vylepšuje herní zážitek. Nové karty totiž umožňují partii urychlit a také rozšiřují hráčské možnosti, aniž by byl narušen původní duch hry.

Dále se Diuk podělil o různé plány do budoucna, které by mohly přinést jak nové mapy, taky mechaniky legendárních bulánků.

Nakonec došlo k očekávanému křtu, k němuž však nepoužili šampaňské, ale zelený čaj s tematickým jménem gunpowder, tedy v překladu střelný prach.

Přítomní si mohli pochopitelně i rozšíření koupit, nebo si o něj zahrát.

Výběr Myšího doupěte jako místa pro křest tohoto rozšíření je rozhodně zajímavou volbou. Tento obchod se soustředí na výrobu 3D komponent do deskovek pro hráče, kteří chtějí pozvednout podobu rozložené hry na stole. Takže zatímco probíhal samotný křest, zdejší 3D tiskárny tiskly komponenty do stávajících deskovek (jmenovitě například Temná znamení, Na křídlech a Bang).

Například jiné malé vydavatelství 4 Kavky (Cirkus. Turboprší, Hmyzáci) s Myším doupětem úzce spolupracuje. Majitelé českého vydání karetky Cirkusu tak mohou znát jejich práci v podobě kompaktního insertu, případně dotisklých komponent rozšiřující herní zážitek.

Bulánci působí svými komponenty také poměrně komorně, ale fanoušky rozhodně dokáží zaujmout.

Povlak na polštář obsahuje herní plán, sadu karet, 3D tištěné figurky polštářů a také skutečné nábojnice fungující jako počítadla životů. Takové počítadlo je stylové, ale při vydání hry bylo třeba projít jistým legislativním tanečkem, aby bylo uznáno, že je vůbec možné prodávat nábojnice v deskovkách.

Mapa představuje pokoj, který obsahuje nejenom teleporty, ale i vyvýšená místa, například skříň.

Hráči představující jednotlivé polštáře se snaží za pomocí zahraných karet získat dostatečnou výhodu nad svými protivníky a s pomocí vhodných zbraní je zastřelit dříve než to stihnou soupeři.

Jedna smrt znamená jen teleportaci na libovolný výstupní portál, ztrátu života a vyložených karet. Krom zbraní a nábojů jsou zde i různé švindly, které mohou hráčům výrazně pomoci. Tím je velmi ctěn duch videoherní předlohy, protože i ta se odehrávala z izometrického pohledu a díky náhodnému objevování zbraní na plánu se herní zážitek, zvláště ve více hráčích, stával poměrně hektickým.

Každý polštář v deskovce je však unikátní. Rozdílný počet možných navlečených povlečení sloužících jako brnění, případně i počet životů. Nově přichází i bulánci s unikátními mechanikami, kteří mají například i jiný počet líznutých karet za kolo.

Jeden z problémů původní hry byla její potenciální delší hratelnost. Pokud přeživší hráči zvolili ekvivalent zákopové války a jen čekali na dobré karty, bylo těžké ubrat si vzájemně poslední životy.

Nové rozšíření přidává krom již známých švindlů a sviňáren také karty glitchů. Ty dávají hráčům větší možnosti, což u glitchů ve videohrách ostatně není nic neobvyklého. Ovšem jejich přílišné používání hráče naopak poškodí, je tedy třeba je využívat s rozmyslem. K tomu přibývají dva noví bulánci. Těchto pár vylepšení výrazně přispívá hernímu tempu a zkracuje uměle natahovanou herní dobu.

Navíc od vydání základu prošla pravidla drobnými úpravami, které je možné nalézt na stránkách deskové hry. Již tyto drobné úpravy zvládly urychlit herní zážitek.

Na poli deskových her je podobný přístup vidět i u Papírového doupěte od TLAMA Games, které sice fungovalo dobře, ale přidáním dalších prvků z rozšíření se napravily drobné neduhy základu.

Glitche & Bugy navíc přidávají další figurku naštvaného polštáře. V případě stažení komponent ze stránek Kikimora Teamu je tak možné hrát až v pěti hráčích, což bylo vzápětí předvedeno v oficiálně první hře již pokřtěného rozšíření.

Bulánčí klání o rozšíření trvalo zhruba příjemnou půl hodinu. To dokazuje, jak byla doba jednoho klání zkrácena díky novým možnostem. Díky tomu se Bulánci stali mnohem hratelnější. A jak řekl sám Diuk: ,,Bez tohoto rozšíření už Bulánky nechci hrát." Během svého proslovu také prozradil, že ve své vlastní hře nepřičichne k výhře příliš často, přesto jej stále baví.

Zpočátku se místem bulánčího klání stala skříň, kde jeden polštář mohl seskočit a střelit svého soka do zad, jenže pro svém znovuoživení si znovureinkarnovaná poduška vybrala znovu skříň a cyklus se mohl opakovat.

Nakonec o chlup vyhrál bulánek s pouhým jedním akčním bodem a hromadou povlečení, který ale mohl za další akce platit kartami z ruky. Tedy boj o rozšíření vyhrál bulánek přicházející právě z onoho rozšíření.

Poté se atmosféra v Myším doupěti rozvolnila. A zatímco někteří odešli, pár lidí zůstalo, aby si mohli zahrát deskovou hru Top 10. Jde o jinou party hru, kde se hráči snaží vypravěči odpovídat na otázky tak, aby vypravěč dokázal určit čísla přiřazená hráčům ve správném pořadí. Například: ,,Jakou věc byste zapekli někomu do dortu, aby mu to pomohlo v útěku?" Jedna je nejhorší a deset nejlepší. Hráči neví, jaké číslo má vypravěč a ostatní spoluhráči, proto musí své nápovědy přizpůsobit tomu, co padlo u stolu, aniž by znal hodnotu čísel ostatních spoluhráčů.

Hra se nesla v přátelském duchu za bedlivého dohledu komentujícího Diuka z Kikimora Teamu až do pozdních hodin.

Komorní a příjemný křest rozšíření k Bulánkům byl takto dokončen. Pokud si tato jednoduchá, ale velmi stylizovaná desková hra povede dobře, třeba se dočkáme i dalších rozšíření k tomuto povlaku na polštář. Otázkou je, zdali se i do budoucna vše dokáže naskládat do balení základní hry.

Rozšíření se do obchodů dostane brzy, již nyní si jej však lze objednat na stránkách Kikimora týmu.

Trocha poezie na závěr

,,Prsty drtí hlínu v pěsti,

bolestí se třese hlas

upadli jsme do neštěstí,

Bulánci jsou tady zas!"