Barrage se brzy dočká českého vydání

Na první pohled trochu nevzhledné euro. Na pohled druhý zase úchvatná hratelnost. Přesně tím se vyznačuje desková hra, za níž stojí hned dvě zvučná jména - Tommaso Battista a Simone Luciani. Mezi hráči se jedná o stále oblíbenou deskovou hru o stavění vodních nádrží, správného využití vody a produkce elektřiny. Nově budou moct fanoušci sáhnout po této záležitosti i v českém překladu díky vydavatelství TLAMA games pod názvem Přehrada.

Ač stavba vodních nádrží nepůsobí na první pohled jako zvlášť líbivé téma a herní plán se na první pohled může zdát matoucí, jedná se o velmi povedený námět. Zastánci euroher navíc často před sebou mívají jen abstraktní cosi, kde téma je ze hry cítit snad jen v barevné paletě, přesto to nebrání povedeným herním zážitkům. Zde téma a téměř úplná absence náhody napomáhá přehlednosti i pochopení pravidel.

Z hlediska mechanik se jedná o asymetrický worker-placement s několika originálními prvky, včetně správy surovin. Z hlediska tématu se jedná o teslapunk, který je však cítit jen z ilustrací.

Umisťování pracovníků je řešeno zajímavým způsobem. Každý hráč jich má velké množství a většina akcí jich vyžaduje umístit větší množství. Navíc využití jedné akce znamená, že druhé použití stejné akce bude ve stejném kole náročnější.

Samotná stavba je pak náročná na zdroje v podobě míchaček a bagrů. Občas pochopitelně i peněz. Ovšem hráči je neutrácí v tradičním pojetí, ale umisťují si jej do otočného kola s mnoha výsečemi, s nímž otáčí. Využívání akcí na otočení stavebního kola a další stavby tak vedou k návratu utracených zdrojů.

Samotné jádro celé hry je samozřejmě výroba elektřiny. K tomu je potřeba elektrárna, potrubí, jež přivede vodu do turbín, a v poslední řadě voda ve vlastní, případně neutrální přehradě. Voda se však touto akcí nespotřebuje, ale putuje dál po jednom ze tří říčních toků, až dokud nezmizí z mapy. Nebo se nezarazí o další přehradu.

A zatímco vodu lze čerpat jen ze spřátelených zdrojů, tak za drobný poplatek lze používat i potrubí soupeřů.

Šikovně postavená síť přehrad a potrubí přečerpávajících vodu z jedné nádrže do druhé může vést k několikanásobnému zužitkování, ať již jedním či mnoha hráči.

Celé honbě za body pak dává tvář i plnění kontraktů poskytujících mnohé bonusy i desky hráčů, stejně tak i zvolený předák poskytující unikátní kombinaci často velmi mocných schopností.

Přehrada tak připomene herním zážitkem Brass Birmingham, kde se hráči snaží zastavět město a distribuovat v něm železo a uhlí po vytyčených cestách. Nejprve skrze vodní kanály v první éře, poté s pomocí železnic v éře druhé. I zde lze k distribuci surovin využívat distribuční sítě i suroviny soupeřů. Tento velice úspěšný titul se jednak drží v žebříčku nejlepších her serveru Boardgamegeek na prvních dvou příčkách, jednak se jedná o úspěšný první titul vydavatelství TLAMA games. Lze tedy očekávat, že své fanoušky si české vydání najde, byť samotná hra je jazykově nezávislá, stejně jako zmíněný Brass Birmingham. Navíc je Přehrada aktuálně umístěna na 35. místě v žebříčku, což vzhledem k enormní konkurenci je významný úspěch vypovídající o kvalitách hry.

Navzdory oblíbenosti se hra dočkala poměrně hlasité kontroverze. Nevyšla totiž tak, jak byla nadesignována. Původní vydavatel se rozhodl obsah rozdělit na základní hru a rozšíření Barrage: The Leeghwater Project. To vyjde česky spolu s českým základem pod jménem Přehrada: Projekt Leeghwater. To přináší do hry především soukromé budovy rozšiřující počet možných akcí. Také se nově objevují zahraniční zakázky vyžadující od hráčů za značný zisk permanentní ztrátu stavebních strojů.

Z hlediska pravidel se jedná jen o pár vysvětlujících vět navíc oproti základu. Z hlediska hratelnosti se ale jedná o značné prohloubení strategií a zvýšení znovuhratelnosti, která je již tak vysoká.

Rozdílný předák, národnost frakce, ale také naplánovaný přirozený tok vody během všech pěti kol, cíle a odměny za vyprodukování energie, kontrakty i rozestavění neutrálních přehrad, to vše zaručuje, že hry nebudou totožné a strategii bude nutno každou partii přizpůsobit.

Že si hra získala letité fanoušky i skrze kontroverzi vydání, jen potvrzuje její kvality. Nutno podotknout, že se nejedná o jedinou hru, kde se vydavatel rozhodl rozdělit nadesignovanou hru do více krabic. Čeští hráči mohou mít zkušenost například u Duchů ostrova, kde teprve dokoupením malého rozšíření Trny a drápy je dosaženo zamýšlené “základní podoby hry” dle autorových představ.

Bohužel případný bojkot deskové hry by v záplavě jiných titulů vedl pravděpodobně jen k nízkým prodejům a poškození autora, což vede k otázkám, jak nesouhlas s touto praktikou dát najevo, pokud vůbec.

Faktem ale je, že Přehrada je velmi povedenou hrou, navíc vzniklo mnoho dalších rozšíření, které je možno s českou verzí zkombinovat, případně počkat na přeložené vydání.

Krom zmíněného velkého rozšíření jde především o mapové díly umožňující hrát ve dvou či v pěti. Nebo na mapě Egypta, kde se přidává nová mechanika zavlažování. Další rozšíření, které vyjde dokonce spolu s českým vydáním, jsou rozdílné bonusy pro jednotlivé přehrady.

Milovníky kosmetických doplňků deskových her pak jistě potěší kovové mince dodávající všem herním transakcím kovovější kapitalistický ráz.

Navzdory komplexnosti si pro jednu partii stačí vyhradit jen jednu až dvě hodiny. Pochopitelně se může partie protáhnout díky analytické paralýze účastníků, ale tento problém se váže ke všem deskovým hrám.

Předobjednávky na Přehradu jsou již spuštěny a TLAMA games očekává její vydání v říjnu.

Že je Přehrada stále populární, dokazuje nový Kickstarter projekt končící za pár dní. Ten přináší jednak big box na všechna dostupná rozšíření, ale také dvě nové společnosti. Všechny dosavadní mají různé bonusy, včetně jedinečných, odemknutelných až po postavení třetí elektrárny ze čtyř. Právě kombinace bonusů i jedinečná dovednost značně mění strategii a tedy i zážitek ze hry. Nové společnosti chtějí ještě více nabourat základní koncept hry.

Nová Japonská společnost umí stavět jen nízké přehrady, zato pro vyšší patro nepotřebuje postavit základnu. To je vysvětleno rozdílným způsobem vytváření přehrad. Jako nevýhodu má možnost stavět pouze nižší přehrady, což logicky znamená možnost zadržet méně vody. Později bude tato společnost moci využívat zužitkovanou vodu ve více elektrárnách během jedné produkce. Rozestavění mnoha nízkých přehrad tak snadno může vést k značné energetické produkci.

Brazilská společnost má na desce mnohem více bonusů než jiné společnosti. Zároveň může stavět libovolnou budovu v řádku, nikoli postupně zleva, jak jsou omezeny jiné společnosti. Zdejší bonusy jsou sice slabší, ale právě jejich správná volba je cestou k vítězství. Poslední dva sloupce budov jsou poté ohodnoceny dodatečnými náklady v podobě permanentní ztráty strojů. Tím jsou hráči nuceni k novému způsobu uvažování během partie.

A aby toho nebylo málo, tak pro fanoušky bude dostupná i digitální verze na platformě Steam. Tento trend se stává stále populárnější, přestože existují často oficiální i fanouškovské módy do Table Top Simulátoru. Vydavatelé mohou tímto způsobem mít celý zážitek více pod kontrolou, taktéž je jednodušší se o hru starat, ať již jde o opravu chyb, errata, případně kosmetické úpravy.