Že je Murderbot, neboli Z deníků Robokata, výjimečný počin, vám potvrdí už prvních dvanáct minut prvního dílu. Za celou tuto dobu totiž hlavní postava, navzdory očekávání, neřekne jedinou větu a ujde maximálně dvanáct kroků. Jistě, celou dobu ho slyšíme, protože tento seriál se nebojí vnitřních monologů. Ale jakmile vám dojde, že hlavní protagonista vlastně nepromluvil s nikým jiným, je to velmi úctyhodný počin. Zvlášť, když jednotlivé epizody mají jenom dvacet minut. A přesně to je největší slabina celého seriálu, epizody jsou moc krátké a je jich málo. Protože Murderbot v podání Alexandra Skarsgårda vám je servíruje s razancí Horsta Fuchse a vy víte, že prostě chcete víc.

Ale buďme fér. Kniha z níž tento seriálový počin pochází, je tenká novela od Marty Wells s pouhými sto šedesáti stránkami. Přesto vyhrála ceny Hugo Award, Nebula Award a Locus Award za nejlepší novelu. To nejsou malé zářezy na pažbě a proto vznikla už celá sedmidílná knižní série. Seriál byl navíc již službou AppleTV+ obnoven pro druhou řadu. Zbývá si tedy položit otázku, stojí to za to?

Máme tu jednoduchou premisu - bezpečnostní jednotku 341-7, která v epickém okamžiku svého života dokáže něco neuvěřitelného. Hackne svůj systém, vzepře se svému řídícímu modulu a přestane být otrokem svých rozkazů. A vy, jako diváci, s ním můžete sdílet radost.

A jak téhle úžasné nové svobody využije? Mno… kdyby utekl, jeho výrobci by věděli, že je něco špatně a ve vesmíru nadplanetárních megakorporací je špatná reputace něco, čemu je lepší se vyhnout. Protože když váš zabijácky výrobek nefunguje tak, jak by měl, tak ho prostě roztavíte, že ano. A tak se svou svobodou nemuset poslouchat rozkazy naloží tak, že nadále poslouchá rozkazy. ALE… je tu jedna ohromná změna. Bez blokace řídícího modulu může sledovat seriály.

Námi sledovaná bezpečnostní jednotka je zastaralá a tedy se jedná o levný model. To zaujme jakousi polohipízáckou skupinou vědců ze společenství planet, kde každou uvědomělou formu života berou jako samostatnou bytost. Zní to trochu idilicky, že? Kdo jiný by mohl 341-7 přijmout a akceptovat, než zrovna takto morálně nastavení lidé? Ale co jsou to vlastně lidé?

Přesně tak, kdo by to riskoval. Co jsou morální principy, když se střetnou s krutou a chladnou realitou? A tak se jednotka 341-7, vlastní iniciativou pojmenována Murderbot, snaží udržet své klienty na jejich vědecké expedici naživu, navzdory jejich vlastní snaze.

A jelikož je stále “nucen poslouchat rozkazy”, tak musí dělat i tak hloupé věci, jako dívat se svým klientům do očí, aby se cítili klidněji. A to přesto, že sám se zrovna očnímu kontaktu snaží co nejvíce vyhýbat, ač to asi ve skutečnosti není tak děsivé.

Příběh vlastně není moc složitý, ale seznámí nás s celkovým pozadím této korporátní budoucnosti. Na opuštěnou planetu vyrazí vědecká expedice, co zkoumá zdejší faunu a flóru, ale postupně se objevují jistě drobné překážky. Jako třeba bílá místa na mapách. Nebo nemožnost navázat komunikaci s druhou expedicí na planetě. A pokud jste všímaví, tak již během úvodních titulků pochopíte, že i po hlavní expedici půjdou nějaké další jednotky.

A důvod? Jistě, to už budeme trochu zabíhat do spoilerů, ale ve skutečnosti o to tolik nejde. Na planetě jsou jisté cenné komodity, které je nelegální převážet a proto jsou také tak nesmírně cenné. To není úplně převratná myšlenka, ale spíše než “o co tu jde” je zábava sledovat, jak si s tím hlavní protagonisté v čele s bezpečnostním botem poradí. A také, jak to zvládne vnitřně okomentovat. Vnitřní monology dokáží tuto postavu skutečně rozvíjet a také klást divákovy zajímavé otázky. Jako třeba, jestli skutečně chceme, aby se takováto technologie vymanila z okovů řídících rozkazů? Čistě v rámci zachování vlastního života, jistě.

Ale krom toho můžeme vidět i jeho rozvíjející se vztah s jeho klienty, v dobrém i špatném, jeho vlastní rozvíjející se morálku a také důvtip zcela překračující parametry standardní bezpečnostní jednotky. Protože… a to je nutné si přiznat, většina jednotek nemá přístup k více jak dvaceti řadám Měsíční rezervace.

Jak se příběh rozvíjí, poznáváme celý svět více do hloubky. Jak se Security boti vyrábí, jak funguje firma co se o ně stará, jak se liší Společnost a Nezávislé společenství planet a… mno… o moc víc tu toho vlastně není. Ale to upřímně nevadí, přeci jen, příběh se odehrává převážně na neobydlené planetě a tak se věnujeme především té.

Také zjistíme, jak je vlastně náš milí Boťák vyroben. Nejde o ozubená kolečka, ale především lidskou tkáň, protože to je nejlepší přenašeč informace, jaký máme k dispozici.

Ale aby se neřeklo, představme si i posádku vědecké expedice: Úzkostlivá šéfka, komická vložka, ta sexy, ta méně sexy, sváča a augumentovaný sebestředně smýšlející hajzlík. Jo a Beebee (Leebeebee).

Ne, že by neměly propracovanější charaktery, za celý seriál je všechny poznáme a dokonce mají nějakou hloubku. Ale vedle charismatického hlavního protagonisty vynikají snad jen Rathi a Gurathin.

Celý seriál na mne působil… a je to myšleno v tom nejlepším mínění, překvapivě levně. Pokud jste viděli stará sci-fi, nebo televizní zpracování Zeměplochy, tak se věřím shodneme, že šlo o finančně méně náročné projekty. Ale takové, kde se se vším pracovalo chytře a uvědoměle, aby na nich nedostatek zdrojů byl poznat. A v tomhle dobrém duchu celý seriál působí. Jen ještě moderněji, lépe a promyšleně. Neustálé problikávání informací vznášející se v prostoru dávají hold průměrné představě o cyberpunku. Vnější i vnitřní lokace nepůsobí pompézně. Jejich účelem není zbytečně ohromovat. Prostě tam jsou, vypadají pěkně a díky tomu i velmi přirozeně.

Stejně tak působí i tempo vyprávění. Hluchých míst ve skutečnosti moc není. Vše se postupně prováže, nebo vyústí ve vlastní menší zápletky. Pravda, jsou zde jisté otázky ohledně minulosti našeho hlavního protagonisty, které se v seriálu nevyřeší. Ovšem svou roli v příběhu sehrají i tak.

Akce je přehledná a ač občas uvěřitelnost jde na úkor humoru, příběh posouvá dál. Navíc je vždy podkreslena příjemně dramatickým hudebním motivem. Jde o správně dráždivé tóny, které lákají na nějaké to napětí. V tomto směru je povedený i hudební motiv úvodních titulků, což je vždycky dobré znamení. Přeci jen za ním stojí Amanda Jones, kterou můžete znát ze spinoffů Adventure Time, nebo třeba z American Horror Stories.

Murderbot, neboli Z deníku Robokata není velkolepé sci-fi odhalující megalitický komplot ohrožující existenci půlky známé galaxie. Je to komorní drama na jedné malé neobydlené planetě. O morálních konfliktech a rozporech robotické jednotky, která získala svobodu a snaží se si ji uchovat. O jednotce, která si vysoce cení kvalitní zábavy v podobě Měsíční rezervace a nesnaží se být lidská, nebo lidi nějak zvlášť pochopit.

A která je obklopena zvláštní směsicí postav, co skoro vypadly z komedie. Ale jsou to skutečné lidské bytosti, které se jen svým přístupem snaží zmírnit neuvěřitelný stres, kterému jsou vystaveni.

Největším utrpením celého seriálu ale byly krátké epizody a nutnost čekat na další díl celý týden. Protože nakonec je seriál něčím víc, než jen víkendovou jednohubkou. Je to skutečně milé a nečekané překvapení, jakých by to chtělo mít alespoň dvanáct za rok, aby se člověk nenudil. Pokud jste seriál neviděli, máte teď oproti nám velikou výhodu - můžete ho bingnout.

Za tým Nerdfixu tak udělujeme skvělých 9/10.