Superhrdinské filmy od Sony na tom nejsou nejlépe. Vlastně jde spíše o superpadoušské filmy, kde protagonisté udělají menší množství dobrých rozhodnutí. Ale mezi všemi těmi Morbii a promarněnými pavoučími hrdinkami byl Venom považován za ten lepší film. U prvního dílu pokulhává akce, u druhého zase příběh. Ale lidé vždy chválili humor a vztah Eddieho Brocka a jeho symbionta Venoma. Třetí díl se tak konečně zaměřil na tyhle dva aspekty a přináší nejlepší díl trilogie. Což po promarněné a horší dvojce je nečekaný návrat. Žádný díl ještě nebyl tolik emotivní a vtipný. Ale nebojte, na akci se rozhodně taky nezapomnělo. Stejně jako vy byste neměli zapomenout na tlačítko odebírat a dejte nám do komentářů vědět, co se vám nejvíce líbilo na Venom filmech.

Tenhle závěr je doopravdy melancholický a působí jako rozloučení, které vychází primárně od Toma Hardyho a scenáristky Kelly Marcel, která nově přebrala i režisérské otěže. První upoutávky skvěle vystihly celého ducha a atmosféru filmu. Vedení Sony a přidružených produkcí totiž sabotovalo téměř každý snímek. Hlavně během stávek herců a scenaristů vyplavalo na povrch, že Avi Arad je naprosto příšerný člověk a že největší rozhodnutí ohledně děje konají osoby, které by ideálně o ničem rozhodovat neměly. Druhý díl Venoma utrpěl právě na tom, že furt měl někdo tendenci do všeho kecat a něco předělávat. Prostor nedostali scenáristé a ani herci, včetně Toma Hardyho, který byl jedním z producentů.

Jenže jak kdyby si po Madam Web a stávkách Sony sedlo a řeklo si: „Okey, pojďme to dělat více opatrně a doopravdy důvěřovat lidem“. U sledování třetího Venoma jsem tak nejednou měl pocit, že Toma Hardyho doopravdy mrzí celé tohle loučení a že scenaristé, mezi které se on tentokrát taky řadí, doopravdy přemýšleli nad detaily. Takhle to zkrátka dopadne, když režii dáte do rukou člověku, který napsal celou trilogii a úzce spolupracoval s Hardym od samotného začátku.

Pojďme se ale přesunout ke konkrétním aspektům, počínaje dějem. Eddie se vrátí zpátky do svého vesmíru, kde je stále hledán za údajnou vraždu detektiva Mulligana. Zároveň po něm jdou speciální jednotky, které mají za úkol posbírat všechny symbionty. Takže konečně víme, co se stalo s těmi dalšími z jedničky. Jenže aby měl pořádný důvod Eddie utíkat, tak se probouzí Knull – Král v černém. Jde o novějšího záporáka z komiksů, který ale patří v současnosti mezi ty největší a nejoblíbenější.

U nás s ním bude brzy vycházet poslední díl svazku, takže vážně doporučuji. Část příběhu je teda prolnuta u nás do Avengers komiksů a Carnage vyšel zvlášť, ale to už zabíhám. Pamatujete si ten mocný černý meč ze čtvrtého Thora? Ten právě původně ukoval samotný Knull poté, co svou silou utnul hlavu Celestialovi. Přesně tu hlavu, kterou Strážci galaxie používají jako svou základnu. To Knull nechal stvořit všechny symbionty, kteří ho následně uvěznili ve vězení připomínající celou planetu. Po událostech prvních dvou dílů se probouzí a snaží se pomocí svých zvířecích přisluhovačů dostat ven. Teď zmíním menší spoiler, kterým ale scenáristé a studio uklidňovali diváky ještě před vydáním filmu. Jde tedy již o několik týdnů starou informaci, ale pokud patříte mezi lidi, kteří si nepouštějí ani upoutávky, radši další odstavec přeskočte.

Knull není hlavní nepřítel jen pro tenhle film. Studiu Sony došlo, že jim chybí záporák, který by propojoval všechny filmy, jako to tenkrát dělal Thanos u MCU. Zde nám je teprve představen a dočkáme se ho v dalších snímcích, což je možná i důvod, proč byl Kraven a další filmy v produkci posunuty na později. Jsem doopravdy rád, že není promrhán jen na jeden film jako Gorr ve čtvrtém Thorovi. Zároveň tak konec Venoma působí jako ten plnohodnotný začátek Sony Universa s jasným směrem. Tak snad tomu tak bude.

Jak jsem již ale zmínil v úvodu, tenhle díl je velmi emotivní. Eddiemu dochází, že i když je s Venomem šťastný, tak je odsouzen k životu na útěku. Přitom by si přál rodinu a děti. S tím napomůže i zprvu nahodile představená rodina hippieků. Venom taky nechce být naháněn. Na Zemi se mu zalíbilo a chce poznávat její krásy. Film tak působí jako poslední velký výlet kamarádů před tím, než se jeden odstěhuje za prací do zahraničí, nebo zemře na nevyléčitelnou nemoc. Ale protože jsou tak skvělí parťáci, tak si stále najdou prostor na vtipy, sexuální narážky a trochu toho adrenalinu.

Bohužel se ale i tak najdou mezery v příběhu či prapodivné události. I když ve finále téměř všechny dávají smysl, tak jakýsi foreshadowing je prapodivně začleněn do klasických dialogů. Proč se náhodná rodinka tak snadno dostane do Oblasti 51? Proč doktorka jen tak během rutinní prohlídky vozidla zmíní, že šváby vše přežijí, dokonce i výbuch atomovky? Jsou to divné události a věty, u kterých si pomyslíte, že scenáristé nevěděli, jak vyplnit prostor. Jenže ve filmu se nachází vysvětlení, jen není ideálně implementované.

Na druhou stranu mě pozitivně překvapila vedlejší dějová linie točící se kolem vědeckého týmu a speciální vojenské jednotky, kterou vede Rex Strickland. Nejenže jejich činy ovlivňují Eddieho s Venomem a naopak, ale zároveň slouží jako spojka mezi diváky a šíleným příběhem s prvky vesmírné hrozby. Detektiv Mulligan zde má menší roli, ale o to podstatnější pro tempo děje.

Samozřejmě na všem mají zásluhu i herci. Toma Hardyho netřeba chválit. Všichni jistě víte, jak je skvělý Eddie a Venom zároveň. Zde mi přijde, že díky scénáři měl více prostoru se vyblbnout a vybrat si věty, které mu více sedí. Pozitivně mě překvapil Chiwetel Ejiofor jakožto Rex. Čekal jsem jen dalšího nudného vojáka, ale ve finále dokázal do role přidat i dost osobnosti. Rhys Ifans je skvělý mimozemšťany milující hippiek a Juno Temple v roli doktorky Payne dokázala prodat i ty nejvíce klišovité a podivné věty, díky čemuž její postava nepůsobí tak tupě. Nejvíce mi ale utkvěla v hlavě Clark Backo jakožto Vánoce milující doktorka. Jde o její první větší filmovou roli, ve které skvěle prokázala své zkušenosti z převážně dramatických seriálů.

Zlepšeny byly i vizuální efekty a hudební stránka. Jakmile zazní ve filmu David Bowie, tak automaticky prominu pár menších chyb. Jenže i samotné hudební motivy jsou zde výraznější a více odlišné od typických superhrdinských motivů. Za což rozhodně může Dan Deacon, který za soundtrack zodpovídal. Dokonce i efekty symbiontů a prapodivných stvůr působí nejlépe z celé trilogie. Nejenže bylo použito více praktických efektů, ale i ty čistě vizuální působí doopravdy výborně. Ano, místy je klíčování postav zvláštní, ale to je dle mého způsobené přetáčeními, nikoliv čistě VFX týmem.