Sestra II: Když levné jumpscary prostě nestačí

Horor The Nun, Sestra nebo Mníška z roku 2018 považuji za nejhorší film ze světa Conjuring a jeden z nejhorších současných hororů. Proto jsem se na premiéru druhého dílu vydal rovnou do 4DX kina. Sice to nepomohlo, ale aspoň to není taková tragédie jako první díl. Tohle je Sestra 2.

Příběh se odehrává čtyři roky po konci prvního dílu. Sestra Irene je bezpečně ukrytá za zdmi kláštera a otec Burke bezpečně zemřel někde mimo záběr kamery, takže se z původního filmu vrací pouze Taissa Farmiga. A také Jonas Bloquet, jehož role je jasná každému, kdo viděl první film až do konce. Děj se přesouvá do Francie, kde opět vidíme démona Valaka již v úvodní scéně, která je nesmírně působivá a dala mi naději, že by tento druhý film mohl být přece jen lepší než ten první.

A taky že byl, alespoň po vizuální stránce. Tým za kamerou se kompletně obměnil, takže tu máme jiného režiséra, jiného kameramana a jiné scénáristy. A zatímco kameraman Tristan Nyby mě svou prací ohromil, o scenáristech, ano, byli až tři, včetně Akely Cooperové, a samotném režisérovi to říct nemůžu. Po působivé a skutečně děsivé první scéně totiž film nakonec opět sklouzne k nadužívání lekaček, a to poměrně neoriginálních, takže jsem čekal každou jednu z nich. A kopání do 4DX sedaček do zad nejenže zážitku nepomohlo, ale spíše z filmu udělalo lacinou strašidelnou atrakci někde v rozpadajícím se zábavním parku. A to je opravdu škoda. Největším vrcholem kina tak bylo náhodné kýchnutí někoho v zadní části sálu během napínavé a strašidelné tiché scény, po kterém jsme se všichni od srdce zasmáli a měli problém přestat.

Budování napětí zde prostě nefunguje tak dobře jako v některých jiných Conjuring filmech, nebo spíš bych řekl, že nefunguje vůbec. Samotné jumpscary pak působí lacině a přehnané vizuální efekty, zejména ke konci filmu, tomu také nepomáhají. Finále mi tak přišlo podobné závěru Anabelle, kdy ze mě okamžitě spadla veškerá hrůza a děs, které jsem po celý film cítil při naznačeném pohybu panenky mimo kameru, poté, co začala levitovat a zářit na celé kino. Až na to, že v případě druhé Sestry budování napětí nefunguje ani v průběhu filmu, s výjimkou zmíněného výborného začátku. Příjemným překvapením byly alespoň závěrečné titulky, které působily děsivěji než celý film, ale když se k tomu přidá hudba z American Horror Story, máme tu dokonalé intro k dalšímu dílu série.

Na druhou stranu se zde objevil příjemný prvek hledání prastaré a mocné relikvie a následného cestování na několik míst, který film posunul na dobrodružnější úroveň a udělal ho alespoň o něco lepším než první díl. Jenže i zde musíme ignorovat nelogická rozhodnutí Vatikánu a logické problémy s relikvií a jejím původem. Přičítám to režiséru Michaelu Chavesovi, který podobně dobrodružně přistoupil i ke třetímu dílu The Conjuring, ale zase stojí i za La Lloronou, která trpěla podobnými problémy jako druhá Sestra. Jinak se Valak od minulého dílu vzchopil a začal zabíjet i přímo na plátně, ale stále ne natolik, aby dávalo smysl, proč je vlastně tak strašně nebezpečný.

Co také nedává smysl, je samotný závěr filmu, respektive celý tento film ve vztahu k závěru první Sestry. První film totiž v potitulkové scéně spojil Valaka s Warrenovými, čímž celý příběhový oblouk uzavřel. Až na to, že tento film vlastně celou tu závěrečnou scénu úplně sfoukl. Nebo možná ne, možná závěrečná scéna v tomto filmu také navazuje na tu původní scénu, ale pokud je to tak, tvůrci to neukázali dostatečně. Prostě to nedává vůbec smysl.

První Sestra nám také slibovala, že se konečně dozvíme více o Valakově původu, ale dozvíme se jen velké tudle. Jo a ve dvojce to není o nic lepší. Pokud tedy za vysvětlení původu nepovažujete základy katechismu pro třetí třídu základní školy, kde se dozvíte, kdo je Lucifer a odkud vlastně pocházejí všichni démoni.

Film nezachraňují ani slušné herecké výkony Taissy Farming, Jonase Bloqueta a nových postav v podobě hereček Anny Popplewell a Storm Reid. Ty se sice tak nějak snaží, ale s dialogy a situacemi, které jim scénáristé a režisér dali k dispozici, se pracuje opravdu špatně. Navíc absence kněze zde nedává smysl ani z hlediska římskokatolického náboženství a určitých rituálních modliteb, které může vykonávat pouze kněz. Vím, že to vyznívá sexisticky, jenže tady jde o logiku univerza Conjuringu, které doslova vychází z římskokatolického náboženství.