Nový Karate Kid je tady! Ale opravdu to funguje?

Karate Kid, filmy, které byly od počátku zamýšleny jako Rocky pro teenagery, ale kultovního statusu dosáhly až později, se v posledních letech znovu dostaly do obecného povědomí. Velkou zásluhu na tom má vynikající seriál Cobra Kai, původně od YouTube, nyní od Netflixu, který sleduje hlavní postavy prvního filmu - padoucha Johnnyho Lawrence a původního Karate Kida Daniela LaRussa. Ale také mnoho dalších postav, především však jejich děti, které se potýkají s vlastními problémy dospívání. Seriál dává původním filmům mnohem větší hloubku, protože má dostatek prostoru prozkoumat motivace i životní situace všech původních postav. Skvěle rozšiřuje celý příběh filmů a poslední šestou sérií ho také krásně uzavírá.

Filmy tak mají zatím jen dvě skvrnky. Čtvrtý film Další Karate Kid s tehdy mladičkou Hillary Swank, o kterém se ve slušné společnosti nemluví, a pokus o remake, respektive restart z roku 2010, který děj přesunul do Číny, místo karate se zabýval kung-fu, představil nám syna Willa Smithe ještě předtím, než se dostal na Twitter, a jeho učitele hrál Jackie Chan. Celou podrobnou historii značky si můžete prohlédnout v samostatném videu. Pro nás je nyní důležité, že nový film Karate Kid: Legendy se snaží toto všechno propojit a navázat na v podstatě spíše negativně přijatý film z roku 2010. A výsledek je dost rozpačitý.

Děj sleduje zbrusu nového Karate Kida, Li Fonga z Číny, kterého zde velmi dobře ztvárnil Ben Wang. Ten už má za sebou několik seriálových a filmových rolí a docela slibnou kariéru, protože ho uvidíme i v Dlouhém pochodu od Kinga a nových Hunger Games. Li Fong se učí kung-fu od svého strýce, pana Hana, kterého hraje Jackie Chan a je to stejný pan Han jako ve filmu z roku 2010. Až na to, že Li Fongova matka nechce o Kung Fu ani slyšet, a co víc, přestěhuje se do New Yorku, aniž by na to svého syna připravila, nebo se alespoň zeptala na jeho názor, aby ho pak stejně mohla ignorovat.

Li Fong se zde zamiluje doslova do první dívky, kterou potká, jménem Mia. Ale na druhou stranu, její otec dělá skvělou pizzu, takže to naprosto chápu. Miu hraje Sadie Stanley a možná si ji nejlépe pamatujete z té podivné hrané verze Kim Possible z roku 2019. Jo, a Miin bývalý je extrémně agresivní magor, na kterého ani Li Fongovo kung-funestačí. Jakože vážněr? Trénuje tě Jackie Chan a ty nedokážeš zmlátit jednoho poonděného amíka s culíkem na hlavě? Navíc Miin otec dluží peníze chlápkovi, který vlastní tělocvičnu, v níž cvičí Miin ex, navíc Miin otec chce zase začít boxovat, aby získal peníze, takže ho Li Fong začne učit kung-fu, dopadne to velmi špatně, je třeba vyřešit turnaj v karate pěti okruhů je toho strašně moc a film má jen 94 minut, což je strašně málo na to, co se do něj tvůrci snažili nacpat. Ale co, musí se stát karate, tak se stane karate.

Ralph Macchio v roli Daniela LaRussa se objeví až někdy v poslední třetině filmu. Pan Han ho totiž přijde požádat, aby mu pomohl trénovat Li Fonga v karate ve stylu Miyagi. Kung-fu mu totiž z nějakého důvodu nestačí. Aby se vysvětlilo spojení mezi Miyagim a panem Hanem, je známý příběh z druhého filmu Karate Kid mírně upraven. Zde pan Miyagi vysvětloval mladému Danielovi, jak se jeho pradědeček kdysi nedopatřením plavil až do Číny a přivezl na Okinawu nejen svou ženu, ale také karate.

No a teď se dozvídáme, že se ho ujala přímo rodina pana Hana a obě rodiny jsou od té doby propojené. Takže ano, celá ta věc s jedním kořenem a dvěma větvemi z traileru byla vymyšlena jen pro tento film. Ale víte co, já to chápu, film se snažil dát dohromady celý filmový vesmír a já to respektuji. Co ale nerespektuju, je způsob, jakým to udělal.

V podstatě celá část s karate a LaRusem je tam nacpaná jen proto, aby tam byla, protože to ke značce patří a Cobra Kai má velký úspěch, takže i Miyagi tam být musí. Co se týče tréninku, nedočkáme se žádných pořádných Miyagiho pohybů ani pořádného pep-talku od Daniela LaRusa. Přinejmenším by mohl Li Fongovi říct - hele, já byl taky nováček v novém městě, vím, jaké to je nemít žádné kamarády a navazovat nové sociální kontakty, a karate mi nakonec vážně pomohlo. Ale ne. Han a LaRuso jsou tu jen jako komická intermezza, když se hádají, čí přístup je lepší. Což nedává smysl, protože Han doslova požádal LaRusa o pomoc. A k čemu přesně Li Fong vlastně potřebuje umět karate, film v podstatě vůbec nevysvětluje.

Co se týče vztahů mezi postavami, nejlépe zpracovaný, napsaný a nejzajímavější je naštěstí vztah mezi Li Fongem a Miou. Působí přirozeně, Li Fong má totální game, Mia naopak zdravý rozum a oba mají důvody, proč se chovají tak, jak se chovají. Navíc mezi herci funguje na plátně skvělá chemie a já si užíval všechny části filmu, které se týkaly jejich postupně se prohlubujícího vztahu. Pochvala patří také Joshuovi Jacksonovi, který zde hraje Miina otce. Je to skvělá postava, kterou si okamžitě zamilujete, a také zde působí jako jakýsi otcovský vzor pro Li Fonga. A to natolik, že Daniel-san a pan Han zde působí tak trochu nadbytečně. Jinak pokud chcete vědět, co se stalo s Li Fongovým otcem, tak to netuším. Pokud to film vůbec někde řešil, tak jsem si toho vážně nevšiml.

Li Fongova matka je tu také, ale jen proto, aby vás naštvala tím, že se o svého syna přehnaně bojí a zakazuje mu zábavu, jako je mlácení lidí na ulici. I když k tomu může mít své důvody, problém je spíš v tom, že vzhledem k délce filmu a množství postav nemá prakticky žádný prostor. Takže její konečná změna názoru na konci filmu se zde, po vzoru všech Karate Kid filmů, jen tak nějak stane a vůbec s vámi emocionálně nepohne.

Film se snaží kopírovat klasickou šablonu Karate Kid jedna ku jedné, a to i co se týče nácviku speciálního kopu, někdy podivných tréninkových technik, samotného turnaje nebo závěru filmu. Až na to, že vzhledem k obrovskému množství postav na nic z toho prostě není dost prostoru ani času. Vím, že Karate Kid z roku 2010 byl kritizován za svou délku, ale tomuto konkrétnímu filmu by prospělo prodloužení alespoň o dvacet minut. Nebo třeba vyhození dvou postav z okna.

Vizuálně i zvukově film kombinuje prvky 80. let a moderní kinematografie. Výrazné barvy, předělené obrazovky, dronová kamera a upřímně řečeno fakt hustý soundtrack dělají z filmu příjemný zážitek i bez ohledu na děj, naštěstí. Bojová choreografie je fajn, ale uvítal bych jí tam víc! Pokud jste se těšili na společný boj LaRusa a Hana proti výrostkům, protože jste ho viděli v traileru, budete zklamaní. Ve filmu není doslova nic víc, než bylo v tom traileru, celá ta scéna působí, jako by tam byla jen proto, že patří do Karate Kid filmu, ale je naprosto neuspokojivá a vlastně strašně zbytečná. A to mě neskutečně štve. Vždyť tu máte Jackieho Chana, který si na tvorbě zajímavé bojové choreografie udělal kariéru, a místy je to ve filmu vidět, ale je jí tu strašně málo. Absolutně nevyužitý potenciál. Velké herecké tváře spojené se značkou jsou tak ve filmu jen proto, aby si kravaťáci mohli odškrtnout bingo a oficiálně spojit milovanou sérii s filmem, který tak milovaný nebyl. Snaha se sice cení, ale v provedení to naprosto selhává.

Za co ale chválím režiséra Jonathana Entwistla, je jakési nejednoznačné spojení s Cobra Kai. Původní plán studia byl totiž takový, že film bude sérii Cobra Kai zcela ignorovat. Entwistle však dotočil závěrečnou, předtitulkovou scénu, kde se objevuje další legendární postava. A i když se nejedná o přímý odkaz na děj seriálu, není to ani jeho vymazání, naopak scéna působí, jako by seriál brala v potaz.

Karate Kid: Legendy je film, který v mnoha oblastech zklamal. Kvalitám série Cobra Kai se ani nepřibližuje. Daniel LaRuso je zde pouze do počtu, matka Li Fonga vlastně také. Na druhou stranu mladé herecké duo funguje na jedničku. Záporák je slabý, jeho motivace nulová, což by nevadilo, kdybychom dostali alespoň více pěkných bojových scén. Alespoň o jednu víc. Nebo jednu delší. Ale to se nestalo. I když v kostech cítím, že s tímto názorem budu asi spíše v menšině, myslím, že se z tohoto filmu dalo vyždímat mnohem více. Ostatně, premisa je skvělá, střih a hudba taky. Jen ten scénář to prostě celé kazí.

Pokud jste fanoušky série, měli byste film vidět už jen proto, že nám dal potenciálně nového sympatického mladého hrdinu pro případné pokračování, kde by snad mohlo být více prostoru pro smysluplné dialogy, které zde jednoduše chyběly. Ale i přes své nedostatky je pro mě pořád lepší než Kung Fu Kid z roku 2010. A nechápejte mě špatně, ony původní filmy také táhnou hlavně na nostalgii a je to spíš lehký nadprůměr. Každopádně série Cobra Kai jim ohromně pomohla a v podstatě je vylepšila. Nový film tuhle výhodu záměrně nemá, navíc scénárista Rob Lieber není moc schopný a scénář je asi největší problém celého filmu. Ale mladé publikum si film pravděpodobně získá, a to je v tuto chvíli asi důležitější.