Nečekaně skvělý Marvel film! Thunderbolts* mají srdce i styl!

Patřím k lidem, kteří jsou z Marvelu unavení. S výjimkou Deadpoola, který se tak úplně nepočítá, jsem už strašně dlouho neviděl žádný film od Marvelu. A seriály už vůbec ne, ty prostě ignoruju. Ale Duppy se nedostal do kina na novinářskou projekci, takže jsem musel jít na Thunderbolts*. A víte co? Ten film je vážně dobrý!

Zaprvé, pokud jste jako já a nesledujete žádné seriály od Marvelu, nemusíte se vůbec bát. Film vám vysvětlí vše, co je třeba, navíc velmi rychle a bez zbytečných keců. Takže hned začnete sledovat Yelenu Belovu, sestru původní Black Widow, kterou jsme poprvé mohli vidět v Black Widow filmu. Díky její snaze dát si do pořádku svůj život se nakonec seznámíme s dalšími důležitými postavami. Red Guardian, což je ruská verze Kapitána Ameriky a otec Yeleny, kterého jsme také poprvé viděli ve filmu Black Widow, Ghost, která byla padouchem v druhém filmu Ant-Mana, Kapitán Amerika z Aliexpressu, tedy, pardon, z Wishe, U.S. Agent John Walker a samozřejmě se vrátí i Bucky. 

Film je v podstatě jakousi kombinací Strážců Galaxie a Sebevražedného oddílu Jamese Gunna, protože ačkoli se z postav samozřejmě stává jakási nesourodá skupina, která nechtěně zachraňuje svět a která si v průběhu filmu musí začít věřit, jdou si hned na začátku doslova po krku. Jako by se chtěli navzájem zlikvidovat. A to úplně. Navíc mají všichni na rukou krev nevinných lidí, protože se v podstatě živí jako žoldáci a rozhodně se nedají zařadit mezi průměrné kruté marvelovské hrdiny, jejichž cíle jsou vždy čestné a řešení ctihodné. 

Každá z postav má pošramocené sebevědomí a postrádá chuť do života, i když každá z nich k tomu přistupuje trochu jinak. Zklamali lidi kolem sebe, zklamali sami sebe a mají pocit, že si nezaslouží odpuštění ani štěstí, a jak už to tak bývá, sami na všechno nestačí, a tak musí hledat pomoc, ať se jim to líbí, nebo ne, u druhých. Fyzické konflikty a překonávání společných překážek zde vlastně tvoří jakýsi zrcadlový obraz toho, co se odehrává v jejich nitru. V některých okamžicích doslova. Humor tu samozřejmě nechybí, ale film je místy dost temný, ke konci opět doslova. 

Setkáváme se také s novou postavou, kterou jsme ve filmech ještě neviděli. Tohle je mírný spoiler, ale vlastně to není nic, co bychom nevěděli už z trailerů. Film nám představí Sentryho, jednoho z nejmocnějších marvelovských superhrdinů, který je vlastně něco jako Marvel Superman, jen mnohem mocnější, prakticky nesmrtelný, nekonečně mocný a hlavně zatraceně psychicky labilní. Což s sebou nese řadu problémů. Ti z vás, kteří znají komiksy, pravděpodobně velmi přesně odhadnou, co se ve filmu stane, koneckonců se to píše i v oficiální synopsi filmu. Ostatním nechci spoilerovat, ale věřte mi, že to stojí za to, včetně několika opravdu nečekaných momentů. 

Film se soustředí především na Yelenu, někdy na úkor ostatních členů Thunderbolts*, i když konečně dobře a lidsky napsaný John Walker a Red Guardian tu mají také své minuty slávy. Red Guardian pro změnu konečně neslouží jen jako komediální prvek, ale má svou hrdinskou chvilku, ve které opravdu zazáří. Tu mají koneckonců všichni členové Thunderbolts*, i když Yelena je tam prostě zastoupena nejvíc, především v osobní rovině, což je trochu škoda, protože jí byla věnována pořádná porce filmu o Black Widow a aktivně se objevila i v Hawkeye. Celkově má mnohem, mnohem větší charakterový vývoj než původní Black Widow. Ta byla vlastně plochá jako talíř pizzy. Obrazně řečeno.

Režie Jakea Schreiera udržuje film v pevném tempu - nejsou zde žádná hluchá místa a děj svižně ubíhá. Kamera je funkční a přehledná, i když nijak nevybočuje z marvelovského standardu. Tedy teď myslím ten původní standard. Za zmínku stojí povedené souvislé záběry v bojových sekvencích, na kterých má kromě režiséra zásluhu i kameraman Andrew Droz Palermo. Ten už má na svém kontě Zeleného rytíře a natočil epizodu Moon Knight. Ale co je důležitější, nemám pocit, že bych ve filmu zachytil nějaké zmatečné nebo zbytečné CGI. Speciální efekty, které jsou zde použity, jsou jednoduché, ale účinné. Zejména na konci, kde začnou být nehorázně děsivé.

Akční scény jsou výtečné, i když místy, když se více zaměříte na pozadí, můžete vidět, že lidé občas jen čekají na úder a mlátí do vzduchu. Ale jo, kdo se soustředí na pozadí, že? Teda kromě mě, protože já jsem občas hnidopich. Kromě toho se Thunderbolts* dočkali i vlastního hudebního motivu, který obstarala skupina Son Lux, a je naprosto úžasný. Krásně funguje jako celek na samém konci filmu, stejně jako jeho různé části v jednotlivých pasážích a akčních scénách. Není tak velkolepá a heroická jako znělka Avengers, začíná pomaleji a tišeji, ale vytváří pocit naděje a druhé šance.

A to je v podstatě téma celého filmu. Je to samozřejmě jednoduchá myšlenka, ale v dnešní době nesmírně potřebná. Nejde o vytvoření nové rodiny, jako v případě Strážců galaxie, ale o nový začátek a nové příležitosti, které někdy prostě potřebujeme všichni, bez ohledu na svou minulost. A to je docela hezké. Není velkým tajemstvím, že film v podstatě vytváří nový superhrdinský tým, který budeme od nynějška pravděpodobně sledovat místo původních Avengers, čímž Marvel Cinematic Universe vstupuje do jakési nové éry. Nevím úplně, která je to vlastně fáze, už tak je v tom hrozný bordel, ale to je vlastně jedno. Duppy mi dodatečně řekl, že prý je to začátek šesté fáze, ale v tom již je stejné takový bordel, že na to zřejmě chtějí zapomenut i v Marvelu.

Zdá se tedy, že na Kanga jako hlavního padoucha můžeme úplně zapomenout, protože s pomocí Thunderbolts* se Marvelu docela úspěšně povedl jakýsi soft reboot, se kterým můžete začít, aniž byste viděli většinu předchozích filmů, i když ty vám samozřejmě poskytnou mnohem hlubší lore. Film tak dává novou šanci nejen svým postavám, ale i nové generaci diváků naskočit do nového vlaku a sledovat celou novou sérii propojených filmů. Jak dobře to bude fungovat? To je diskutabilní, každopádně Thunderbolts* jako samostatný marvelovský film funguje velmi příjemně, pozitivně mě překvapil, a to do té míry, že se nebojím dát mu pěkných osm bodů.