Nádherné klišé jménem Black Adam

Superhrdinské filmy po většinu času jedou podle určité nepsané šablony, která je jejich největší slabinou. Ať už se podíváte na Muže z oceli, Kapitána Ameriku, Iron Mana, případně na Shang-Chiho, tak můžete sledovat podobný děj, jen zaobalený trochu jinak. Což není nutně špatně, protože hrdinské příběhy zkrátka lidé milují. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Marvelu to bylo několikrát vytýkáno a přehršel MCU projektů zastíní zajímavější tituly, jakým byl například Werewolf by Night. Hlavně když si vezmeme v potaz, jak je vše šíleně propojeno, každý druhý měsíc vyjde něco nového, co se snaží tvářit, jak je vše promyšlené, umělci nestíhají tvořit efekty a diváci projekty nestíhají sledovat. Proto oceňuji a následně budu i chválit snahu DC všechno tak nějak zahodit a vrátit se ke kořenům, kdy byly ve filmech výborné efekty, klišé hlášky a chabý záporák. Black Adam je totiž nejvíc typický superhrdinský příběh, ale v tom tkví jeho největší síla. A upřímně jsem sám nechápal, jak moc se mi film líbil. To se vám pokusím v této recenzi vysvětlit, protože i tahle známá šablona působí jako svěží závan na poli superhrdinských snímků.

Black Adam je antihrdina od DC. Jde o vůbec prvního šampiona čaroděje Shazama. Tento antihrdina se vrací po 5000 letech, aby nejen bojoval proti stejnému zlu, ale zároveň i proti hrdinům z Justice Society. Což je taková kopie Justice League pod kontrolou americké vlády. A to je vlastně celý příběh. Black Adam se vrátí, začne do všeho mlátit, pak mlátí i do klaďasů a nakonec trošičku poupraví svůj morální kompas, aby s povolením většiny mohl mlátit do záporáka. Příběh je doopravdy jednoduchý a plný klišé. Díky tomu ale velmi rychle plyne a více se zaměřuje na doslova bombovou akci a menší vývoj Adamova charakteru, aby nepůsobil tak záporně. Dokonce i hrdinové Hawkman, Atom Smasher, Dr. Fate a Cyclone nedostali moc prostoru. Jsou typickými archetypy hrdinů. Film se jim nemusí tolik věnovat, protože by se musela natáhnout stopáž jako taková a spád by nebyl tak silný.

Black Adama neztvárnil nikdo jiný než Dwayne „The Rock“ Johnson. Naštěstí nehraje charismatického vtipálka, jako tomu je poslední roky. Opět tak působí drsně a chladně. Pierce Brosman je pro Dr. Fatea jako dělaný. A Aldis Hodge byl jako stvořen pro Hawkmana, který vidí svět černobíle. Byl jsem překvapen z výkonu Noaha Centinea, který hrál hlavně v romantických komediích pro Netflix. Zatímco druhá mladá hvězda Quintessa Swindell, která se představila v roli Cyclone, předvedla, že i po Euforii dokáže předvést slušné výkony.

Největší chválu si ale zaslouží Lorne Balfe jakožto skladatel a Lawrence Sher coby vedoucí kamery. Soundtrack a kamera v soubojích jsou ty nejlepší pasáže na filmu. Jsou natolik silné, že zastíní jinak lehce nadprůměrnou režii od Jaumea Colleta-Serry, který režíroval například Sirotka nebo Expedici: Džungle, se místy až příliš inspiroval u Zacka Snydera. Hlavní znělky pro Black Adama a Justice Society se často opakují a prolínají, díky čemuž si je zapamatujete a budete si je chtít pustit znovu hned po příchodu domů. A kamera? Bál jsem se, že to celé bude natočeno na jistotu s nudnou scenérií a bez přidané hodnoty. Jenže například scéna, kdy Dr. Fate vyvolá několik svých kopií a my sledujeme souboj, jen abychom zjistili, že jde o odraz z jeho helmy, jen aby to byl odraz z další helmy, která je odraz z další helmy?! To se doopravdy špatně popisuje, ale přesně tyhle momenty vystřelí film do výšin, kde si ani nezaslouží být.

Jak jsem ale zmínil, místy se režisér až moc snaží být druhý Zack Snyder. Prvních dvacet minut filmu jsou jen zpomalené záběry, scény bez barev a dramatické monology. Jenže je to tak do očí bijící, že se budete jen chytat za hlavu. Jenže Zack Snyder tento styl piloval roky a ví, co si může dovolit, zatímco zde to působí poněkud lehkomyslně. Podobné odfláknutí šlo i do záporáka, který tam je jen proto, aby se neřeklo, přičemž jeho motivací pro to být zlý je… no že je prostě zlý. Jde o takové typické klišé z prvních superhrdinských filmů. Dokonce přijde i na mohutný paprsek, který vytvoří díru v obloze. 

Co tedy od filmu jako takového čekat, případně jak se k němu stavit? Na to je mnohem jednodušší odpověď, než se může zdát. Film nezabíhá dlouze do života vedlejších postav, protože ne vždy to je potřeba. Black Adam získal schopnosti od čarodějů, teď jde proti démonům, umí vlastně všechno a zde máte pár typických hrdinů s omezeným morálním kompasem. A je to.

Příběh je doopravdy jednoduchý, ale je to špatně? I přes svou jednoduchost film krásně poukazuje na problémy moderních superhrdinských filmů a přináší surovou zábavu, jak tomu bylo před lety. Je to doopravdy neskutečná zábava. A jak by řekl Scorsese, taková jízda na horské dráze. Ovšem jak mnozí zmiňují v posledních letech, musí být každý superhrdinský snímek vážný, snažit se přinést něco nového, případně zdlouhavě obhajovat svou existenci propracovanými postavami? Doopravdy ne. Tahle “jednoduchá” zábava mi u superhrdinských filmů chyběla. Tohle si může pustit doopravdy každý. A nejenom člověk, který má volných hned několik dní, aby dokoukal všechny potřebné filmy a seriály. Tvůrci tohoto snímku moc dobře věděli, co dělají, takže i když si neodnáší nejvyšší hodnocení, tak je to přesto pompézní zábava, kterou již tak často v kinech neuvidíme. Představte si to jako Supermana zkříženého s Transformery od Michaela Baye, plus ještě se nebojte přihodit trochu Dooma a Evil Dead od Sama Raimiho. Například Transformeři nejsou objektivně bůh ví jak kvalitní film, ale přesto mají fantastické efekty a nepřeberné množství kvalitních explozí, které mnohdy stačí, aby táhli jednodušší děj kupředu s elánem splašeného koně.

Black Adam je, jak se teď používá, dobrá popcornovka. Můžete si ho pustit bez nutnosti zhlédnutí desítky jiných filmů nebo seriálů, ale znalci ocení reference. Máme tu krásné exploze a akci, ale poněkud slabší příběh. Pokud si také přejete, aby superhrdinské filmy byly opět o něco jednodušší a mohli jste je vidět bez nutnosti si pustit patnáct dalších, tak Black Adam je film pro vás. Rychlý spád a skvělé vizuální efekty akorát umocní zážitek ze snímku jako takového, který tak můžeme za redakci NerdFixu doporučit na 6 bodů z 10.