Rodičovství v roce 2023 je tak trochu oříšek. Nechápejte mě špatně, výchova ratolestí nikdy nebyla procházka růžovým sadem, ale v obklopení chytré elektroniky, vysokorychlostního připojení a davu varovných prstů odborníků může být opravdu těžké zvolit správný postup. Nebylo by jednodušší se místo omezování času, který dítě tráví za počítačem, jednoduše podvolit budoucnosti? Hmm, pokud to znamená podarovat svému potomkovi téměř nezničitelného androida v životní velikosti s pokročilou samoučící se AI, které ani její tvůrci pořádně nerozumí, pak....ne.

Horor režiséra Gerarda Johnstona podle scénáře Akely Cooperové začíná pro osmiletou dívku Cady ohromně tragicky. Všechny její nejhorší dětské noční můry se naplní, když oba její rodiče přijdou o život při autonehodě na lyžařském výletě. Z auta vyvázne živá jen Cady s několika škrábanci a pořádným traumatem. Děvčátko je svěřeno do péče tety Gemmy, která snad nemá v těle jedinou rodičovskou strunu. Gemma je však mimořádně nadaná inženýrka, která se zabývá výzkumem robotiky. Ve skutečnosti se živí spíše výrobou hi-tech robotických hraček, ale její potenciál sahá mnohem dál než ke glorifikovaným kakajícím plyšákům. Mladá workoholička se v roli pečovatelky necítí nejlépe, zejména proto, že jí trávení času s Cady tak trochu brzdí při práci. 

Gemma proto sestrojí působivou robotickou panenku M3GAN s nejpokročilejší umělou inteligencí, jakou kdy lidstvo vidělo, jen aby nemusela čelit své osmileté neteři. M3GAN je totiž nejen kamarádka, ale také vychovatelka, učitelka, ochránkyně a vzor. Pokud si teď říkáte, že možná není bezpečné svěřit traumatizovanému dítěti, u kterého se teprve vyvíjí sociální cítění, kus elektroniky, který je k nerozeznání od lidské bytosti, máte pravdu. Jenže M3GAN umí zpívat jako Disney princezna a její sílící vztah s Cady skvěle poslouží při prezentaci nové hračky vedení společnosti.

Když v čele produkčního týmu stojí mistr hororu James Wan a Blumhouse Productions, asi nikoho nepřekvapí, že se děj nakonec zvrhne v krvavý chaos. V příběhu je patrný určitý sociální komentář, kdy Cady v podstatě balancuje mezi svým návykovým vztahem k působivé elektronické hračce a chatrným poutem s dospělou lidskou opatrovnicí. M3GAN dítěti kompenzuje nevyřešený problém ztráty a zanedbávání, kdy jsou negativní pocity utápěny v anestetiku technologie. Panenka navíc shromažďuje informace o svém uživateli, a reprezentuje tak invazivní zásah do soukromí, který se maskuje jako forma pomoci. Film v jistém smyslu upozorňuje na postupnou ztrátu kontroly a nezdravý vztah, který máme ke svým chytrým zařízením. 

Téma potlačeného traumatu je ostatně v moderním hororovém žánru nesmírně populární a dosud nevyčerpané. V souladu se současným trendem není M3GAN vůbec čistokrevným hororem, ale spíše žánrovým hybridem, který kombinuje humor, hrůzu, drama a napětí. Pokud tedy očekáváte, že vás až do závěrečných titulků paralyzuje strach nebo znechucení, budete pravděpodobně zklamáni. Film věnuje hodně prostoru vykreslení vztahů a budování zápletky, přičemž na samotné krvavé "rošambo" dojde téměř až ve třech čtvrtinách filmu. Násilí nakonec není tak šokující ani grafické, což platí zejména pro fanoušky hororů. 

Přečtěte si také: Smrtící čtyřmetrová panenka se vrací v nové upoutávce na druhou řadu Hry na oliheň

Film v jádru nepřináší mnoho nového a jeho základní premisa staví na starých klišé a staletí zažitých stereotypech. Arogantní vědec překročí hranice morálky, výtvor se vzbouří proti svému stvořiteli, nezodpovědný rodič potřebuje dostat za vyučenou, roboti jsou zkázou lidstva a tak dále. Paradoxně, i když vás M3GAN vůbec nepřekvapí, dokáže vás docela solidně vtáhnout. Snímek využívá poměrně chytrý způsob vyprávění a díky svižnému tempu a faktu, že se nebere příliš vážně, dokázal vytvořit zábavnú satiru. 

Musím vyzdvihnout také řemeslnou stránku filmu, zejména pokud jde o samotnou M3GAN. Během celé stopáže si nejste jisti, zda se za ledově modrýma očima, karamelovými vlasy a oblečkem školačky vystřižené z mangy skrývá skutečná herečka, nebo jen klubko drátů. Tvůrci se zde snažili dosáhnout tzv. efektu uncanny valley efektu, kdy humanoidní objekty nedokonale připomínající člověka vyvolávají znepokojení. K oživení M3GAN byla použita kombinace animatroniky, bábkoherectví, počítačových efektů a dětské herečky Amie Donald. Díky tomu působí M3GAN jako uvěřitelný, plynulý a nebezpečný stroj.

Co se týče zbytku hereckého obsazení, Allison Williamsová a Violet McGrawová odvádějí dobrou práci i přes některé těžkopádné dialogy. Bohužel přílišná jednoduchost a předvídatelnost scénáře jim nedává příliš prostoru zazářit. Logika děje je sice často nekonzistentní, ale jeho specifické nuance vytvářejí šťavnaté a napínavé momenty. 

Shrneme-li to, M3GAN je v podstatě otevřená a poměrně stará kniha. Co vidíte, to dostanete. S výjimkou faktu, že se nejedná o horor, ale spíše o sci-fi thriller. Příběh se dotýká důležitých témat, aniž by přehnaně moralizoval nebo okázale vnucoval své poselství. "Hororové" momenty jsou rovnoměrně rozloženy do dynamické stopáže se zajímavým antagonistou a film je plný bizarních, ale zábavných událostí. Právě díky jakémusi odlehčenému tónu se M3GAN dokáže částečně vykoupit ze svých nedostatků. Je to prostě dobrá béčková zábava, nad kterou se můžete, ale nemusíte zamýšlet. Jde totiž především o starou dobrou popcornovku.