Letos v létě to bude přesně 40 let ode dne, kdy se v našem sousedství poprvé objevilo něco divného a my museli zavolat Krotitele duchů. Kultovní klasika režiséra Ivana Reitmana se v roce 2021 vrátila v pokračování s názvem Krotitelé duchů: Odkaz, případně ve slovenštině Dědictví. Tento nostalgický fanservis spáchal Reitmanův syn Jason spolu s filmařem Gilem Kenanem. Nyní se role otočily a v nejnovějším titulu Krotitelé duchů: Říše ledu se na režisérské křeslo místo mladého Reitmana posadil právě Kenan. 

Vyhrňme si rukávy a ponořme se po lokty do ektoplazmy, protože zima se blíží a s ní tolik popkulturního sentimentu, že to vaše slzné kanálky nevydrží. 

Díky starému známému Gozerovi, kterého tvůrci zrecyklovali v předchozím filmu, jsou rodinka Spenglerových a učitel Grooberson plně zaměstnáni naháněním duchů. Tentokrát se však Krotitelé vracejí tam, kam vždy patřili, čili do paranormálně rušných ulic New Yorku. Právě známé prostředí je jedním z důvodů, proč atmosféra funguje lépe než pomalý a víceméně poklidný kolorit oklahomského maloměsta. Ten se totiž zdál být možná až příliš velkým odklonem od kořenů franšízy. Nový počin dokazuje, že Krotitelé přece jen přirozeněji zapadají mezi newyorské věžáky.

Ze zrekonstruované a plně vybavené hasičské zbrojnice vyráží netradiční rodina do akce, která se však hned v první scéně trochu vymkne kontrole. Ke slovu se opět dostává korporátní kontrakultura zosobněná rozhořčeným starostou a jeho odhodláním Krotitele omezit. Deja vu se dostaví i ve chvíli, kdy se zadržovací jednotka přeplní entitami a stane se "prstem v přehradě" mezi naším světem a záhrobím. Tvůrci nám velmi brzy dávají najevo, že premisa prvního filmu - v sázce je celý svět - byla znovu oživena. 

Naštěstí se však rozhodli vymyslet zcela nového hlavního záporáka - ledový přízrak, který chce vyhubit lidstvo, protože má svou klasickou agendu prastarého zlého božstva. Oceňuji, že pro změnu sáhli do indické "mytologie", a i když nejde o nikterak komplexní postavu, představili nám alespoň nový, o něco svěžejší lore. 

Film se pokouší čerpat především z rodinné tematiky, hledání sounáležitosti a svého místa ve světě. Pozornost je zaměřena zejména na snahu Garyho Groobersona a Phoebe definovat svůj vzájemný vztah. Mladičká geniální puberťačka se však zároveň potýká s frustrací, pocity nedocenění a nepochopení, ale i s prvními záchvěvy mladé zakázané lásky. Děj nakonec, jak jinak, zdůrazňuje potřebu týmové spolupráce, zvídavost a vytrvalost. 

Snaží se apelovat na diváky mezigeneračně, takže převládá obecný motiv vstupu do nové etapy života. Ať už jde o pubertu, formování rodiny nebo přechod do podzimu života, který nemusí nutně znamenat konec všem dobrodružstvím. 

Jak jste již jistě pochopili, přítomna je i stará garda, která dostala mnohem více prostoru. Jinými slovy, tvůrcům se podařilo to, co jsem očekávala od prvního "restartu". Původní tým s nově nastupujícími Krotiteli musí bok po boku řešit jeden paranormální problém za druhým až do velkého finále a vzájemně si předávat své zkušenosti. Zejména Dan Aykroyd a Ernie Hudson dávají příběhu větší duši a pomáhají nostalgii řádně zakořenit. 

Objeví se však i Bill Murray a Annie Pottsová jako nezapomenutelná recepční Janine. Z nových tváří uvidíme kromě Paula Rudda, Carrie Coon, Mckenny Grace a Finna Wolfharda také Logana Kima, který si zopakoval roli zábavného Podcasta, a Celeste O'Connor jako odvážnou Lucky. Zápletka nás seznámí také s hrstkou nových postav, z nichž vyniká Kumail Nanjiani jako Nadeem, sympatický překupník s podivnými starožitnostmi. 

Děj zahrnuje řadu odkazů na originální franšízu, od zeleného pažravého bloba přes oživlé marshmallow panáčky až po ikonického ducha z knihovny. Nezapomíná ani na typické techno blábolení a pseudovědecké paranormální mambo-jambo, kterým se Krotitelé proslavili. V první řadě je to však cílený pokus znovu zachytit ono staré kouzlo humoru, dobrodružství a podivínství. Nechybí tedy hlášky, pár povedených vtipů a emoce, hloubkou příznačné pro rodinný film. Nebudu lhát, strategie popcornového fan servisu v kině opravdu funguje a pro mě to byl příjemný, zábavný, jednorázový zážitek, kterého nelituji. Minimálně jsem z filmu měla lepší pocit než u předchozího titulu. 

Přečtěte si také: Občanská válka ovládla americká kina, jedná se o nejlepší tamní premiéru studia A24

Krotitelé duchů: Říše ledu nakonec nedělá nic, co by bylo vyloženě špatné, neodpuzuje ani neuráží. Má pár logických děr a občasných hluchých míst, ale celkově drží pohromadě, pobaví celou rodinu a obsahuje i několik zajímavých nápadů. Po řemeslné stránce jde o solidní hollywoodský standard. Přesto se stále snažím zdůvodnit si jeho existenci. Ve výsledku totiž opět tak trochu kopíruje již existující krotitelské filmy a nejsem si jistá, zda má sám o sobě co nabídnout. Opět je to hlavně snaha zavděčit se své legendě. Na druhou stranu jde o přímočarý, nenáročný blockbuster, který vlastně doručí to, co slibuje - necelé dvě hodiny veselé pohodičky pro celou rodinu.