Dexter: Original Sin je příjemnou vzpomínkou na staré dobré časy

Nejsympatičtější vrahoun seriálové historie se nám vrací… podruhé… a tentokrát ještě k tomu do minulosti. Což vlastně není zas tak špatný nápad. Já vím, že když se řekne slovo „prequel“, tak mnozí lidé v dnešní době začnou protáčet oči v sloup, ale zrovna v případě Dextera se tím otevírá příležitost nostalgicky zavzpomínat na časy, kdy původní seriál s Michaelem C. Hallem v titulní roli byl na vrcholu slávy. A přesně tím je série Dexter: Original Sin. Je to vzpomínka. Milá a možná i trochu dojemná vzpomínka. Ale zatím ještě nepředbíhejme.

Hlavním hrdinou se tak opět stává Dexter Morgan, který vyrůstal v domácnosti svého pěstounského otce Harryho po boku své sestry s prořízlou hubou Debrou. Kvůli jisté hrůzostrašné události z dětství má ale Dexter potřebu zabíjet. Harry, který je navíc poldou na oddělení vražd v Miami, se proto rozhodne pro svého adoptivního syna vytvořit speciální kodex, podle něhož může Dexter zabíjet pouze zloduchy a zločince. Zároveň má také zajistit, aby se nikdy nenechal při naplňovaní svých zabijáckých choutek chytit. To už ostatně fanoušci původního seriálu ví. V prequelové sérii ale zavítáme do roku 1991, kdy je náš antihrdina teprve dvacetiletý plantážník, příběh se tak odehrává 15 let před začátkem první řady Dextera. A opravdu je to vidět. Dexter je vysokoškolák, který u miamské policie začíná jako stážista, Debra je ještě puberťačka na střední, Harry je… ehm, naživu a Masuka má vlasy. Příběh se tak odehrává v době, kdy Dexter má se svým zabíjením zloduchů teprve začít. A samozřejmě to nepůjde hladce.

Pokud bych měl tu sérii popsat jedním slovem, tak to zřejmě bude nostalgie. Nejenže se opět podíváme do Miami, ale také se vrací zpět postavy, které jsme naposledy viděli před více než desetiletím. Korunu tomu dávala ještě fantastická hudba z původního seriálu od bohužel již zesnulého Daniela Lichta, kterou doplňovaly zcela nové hudební kousky v podobném stylu. A opravdu pořádným nostalgickým dělem byl konec první epizody, kdy se s Dexterem vrátíme do známých kanceláří na oddělení vražd, kde jeho a Harryho přivítají staří známí jako Batista, Camilla a Masuka. A pak do toho všeho ještě začne hrát hudební stopa „Hide Your Tears“, během čehož jsem si se slzami v očích a roztaženým úsměvem na tváři furt dokola říkal. S onou nostalgií také souvisí fakt, že Original Sin toho nabídne mnoho známého a ikonického z Dexterova charakteru. Opět nás tak čeká jeho důkladná rešerše o svých cílech, vnitřní monology, které zde namluvil přímo Michael C. Hall, a také jeho vtipně neohrabané sociální chování.

Original Sin měl před sebou jednu velkou překážkou, se kterou se většinou nevyhnutelně musí potýkat mnoho jiných prequelů. Pokud jste původní seriál viděli, tak moc dobře víte, co se všem známým postávám stane, tudíž když se dostanou do nebezpečí, tak si s tím moc velkou hlavu nelámete, protože víte, že stejně budou v pohodě. Z velké části je to i důvod, proč jedna z hlavních dějových linií, která se točí kolem velkého případu na oddělení vražd zahrnující únos dvou chlapců, není zas tak poutavá. Ke konci sice hezky vyeskaluje, ale asi si u ní nebudete vyloženě kousat nehty napětím. Příliš to ale nevadí, protože tuto dějovou linii skvěle doplňují ještě dvě další. První se soustředí na Dexterova „Temného pasažéra“, zde ho sledujeme, jak se vypořádává se svými prvními lidskými obětmi. Jelikož je ale stále ještě nezkušený zelenáč, tak samozřejmě chybuje, což bude mít dosti dramatické následky.

 Ale to je ostatně také něco, co nás na původním seriálu tak bavilo. Tedy sledovat Dextera, jak se snaží vymotat se z malérů, které by ho mohly dostat za mříže. Druhá linie se rozvíjí skrze flashbacky, které nám ukážou vztah mezi Harrym a Dexterovou biologickou matkou Laurou. Takhle linka nabídne hlubší zabřednutí do událostí, které již známe, ale především zajímavě rozvíjí charakter Harryho a ukazuje nám ho ne jako ušlechtilého poldu, ale jako člověka s chybami. Bohužel je zde ale také i pár chybiček, které úplně nekorespondují s tím, co nám odhalil původní seriál, ale nejedná se o nic katastrofálního.

Kromě Dextera a Harryho jsou zajímavě rozvíjeny i další postavy. Scény s Debrou možná mohou působit jako zbytečná zdržovačka připomínající teenagerovské komedie, ale za pozornost obzvlášť stojí její interakce s otcem a nevlastním bráchou. Po smrti matky se Debra často cítila odstrčeně a opuštěně, zejména protože Harry měl plné ruce práce s výchovou a usměrňováním Dextera. Original Sin proto hezky zkoumá její frustraci a hledání sebe sama, díky čemuž pak divák mnohem více chápe, proč se nakonec vydá v otcovo šlépějích a začne s kariérou poldy. Maria LaGuerta je zde hezky vyobrazena jako ona ambiciózní kariéristka, která svou empatickou stránku světu zatím příliš neukazuje. Masuka je čistý comic-relief, prostě jako vždycky. Bohužel Batista je z velké části odsunut spíše do pozadí. Má s Dexterem sice jednu fajn scénu v baru, ale jinak se mu seriál příliš nevěnuje. Překvapivě hodně času ale dostala postava, která se v původním seriálu stane jedním z nejlepších hlavních záporáků. Nebudu prozrazovat, o koho přesně jde, řeknu jenom, že vždy dokázala zachovat „chladnou hlavu“.

Co se obsazení týče, Patrick Gibson byl jakožto mladý Dexter vyloženou trefou do černého. Skvěle napodobuje Hallovu mimiku, práci s hlasem a vyjadřování, díky čemuž jsem opravdu měl celou dobu pocit, že koukám na mladého Dextříka. Skvěle vybraní byli i herci pro mladší verze Angela Batisty, Marie LaGuerty, Camilly a i Masuky, jehož představil Alex Shimizu dokázal výborně napodobit onen úchylnej smích. Velice dobrý je i herecký výkon Molly Brown, která hraje mladou Debru, i přestože po vzhledové stránce to není úplně ten samý typ, kterým byla Jennifer Carpenter. Přiznám se ale, že mi příliš nesedl výběr Christiana Slatera pro roli Harryho. Ne snad, že by to byl špatný herec, ale oproti ztvárnění Jamese Remara to působilo, jako kdyby Harry byl úplně jiná postava, která vůbec nepřipomínala onu předmoudřelou verzi z původního seriálu.

Z technického hlediska je seriál velice hezky natočený, ale upřímně musím říct, že mi po čase trochu lezly na nervy všechny ty zrychlený orientační záběry. Ty lze sice najít téměř v každém filmu a seriálu, je to koneckonců standardní technika vizuálního přechodu mezi určitými místy nebo časovými obdobími, nicméně většinou nejsou zrychlené. V Original Sin je to ale snad v každé epizodě a ještě k tomu několikrát. Možná to někomu přišlo cool, ale na mě to velice rychle začalo působit… poněkud směšně.

Celkově je ale Dexter: Original Sin velice zábavná a poutavá jízda zpátky do minulosti, která opravdu připomíná období od první do páté sezóny původního seriálu. Tedy dobu, kdy Dexter byl skutečně naprosto fantastický. Jde sice o prequel, ale pokud jste původní seriál nikdy neviděli, tak byste s Original Sin začínat neměli. Je to sice určitě kvalitní podívaná, ale v rámci Dexterova příběhu to není dobrá startovní pozice. Hlavně také z toho důvodu, že Original Sin doslova začíná koncem sezóny Nová krev, takže byste frňákem narazili do mega spoileru hned na začátku. Nejdříve zhlédněte jeho předchůdce a teprve poté se vrhněte na tohle, zaručeně to pak na vás bude působit lépe.

A pokud chcete vědět, co dělá z Dextera tak strašně dobrý a nezapomenutelný seriál, určitě se podívejte i tohle naše video. Budu za to moc rád!