S filmy na motivy slavných komiksů se zkrátka v posledních letech roztrhnul pytel. Díky úspěchů filmů na motivy komiksů od největších vydavatelstvích Marvel a DC. Velmi úspěšné jsou i příběhy od Valiant Comics, které ukrývají příběhy postav, jako je Archer, Turok, nebo dneska zmiňovaný Bloodshot. Série Bloodshot prodala více než 7 milionu kusů, takže se dá mluvit o úspěšném díle. A není se čemu divit, protože ústřední postava se neustále vyvíjí a příběh je někdy až filozofický, a hlavně propracovaný do posledního detailu. Je na tom stejně i film samotný?

Příběh se točí kolem bývalého vojáka Raye Garrisona, který byl zabit v boji a znovu oživen korporací RST jako superhrdina Bloodshot. Jeho krev byla nahrazena nanoboty, kteří mu poskytují nejen nadlidskou sílu a odolnost, ale i možnost rychlého léčení, tedy do momentu, než mu dojde šťáva. Jak nám již prozradily upoutávky, RST mu pouze lže a využívá ho, aby pozabíjel bývalé vedoucí projektu. Zde se ale již vše začne velmi rychle kazit. Ray se během dvou minut naučí plně ovládat nanoboty v krvi a místo toho, abychom sledovali, jak postava roste, tak z nuly na hrdinu se stane během pár střihů. Všichni během toho hází jednu ohranou hlášku za druhou a vy během prvních patnácti minut odhalíte celou zápletku a konec filmu samotného.

Existuje ale mnoho filmů, které mají slabší příběh, ale výborné akční scény, vizuály nebo režii, což z nich následně dělá úspěšné snímky. Tak se snažíte filmu slabší dějovou linii odpustit, protože určitě přinese originální souboje, hlavně když je náš hrdina prakticky nezničitelný. První souboj se odehrává v tunelu, který je plný mouky z rozbitého náklaďáku. Dokážu si představit, že kdyby režisérem byl Guy Ritchie, vdechl by filmu část svého kouzla a vytvořil by nezapomenutelné momenty. Jenže Dave Wilson, i když má za sebou práci na několika výborných herních trailer, nedokázal nijak scény oživit. Druhá hlavní akční scéna, kdy Ray infiltruje obrovitánskou vilu, je natočena přes satelitní záběry a vůbec nevidíme, co se konkrétně na obrazovce děje. Následně zde máme průměrnou naháněčku a na konci velmi špatný CGI souboj. A jsme u konce filmu, jaký to ale promrhaný potenciál.

Film má ale i pár světlých momentů. Tím prvním je rozhodně sám Vin Diesel, který funguje výborně jako bezmyšlenkovitá gorila. Jenže v jedné scéně, kde se snaží předvést monolog o sebenalezení, se začnete až smát, jak špatně celou scénu zahrál a upřímně neměl k té gorile daleko. Jediný herecký talent tak předvádí Eiza Gonzalez, na kterou se alespoň během celého filmu pěkně kouká a jako jediná má propracovaný hrdinský příběh, kdy se snaží bojovat proti všemu, čemu kdy věřila, Lamorne

Morris jakožto Wiganse výborně předhazuje jeden vtip za druhým a reference, které jeho postavě šíleného ajťáka sedí, a ve finále Siddharth Dhananjay, který většinu času hraje na PlayStationu, což bych raději taky udělal místo sledování tohoto filmu.

Bloodshot mohl přinést alespoň pár příběhových překvapení, jenže celý příběh byl vyzrazen v upoutávkách. Film doporučujeme pustit jen na pozadí při úklidu, protože vám stejně nic neunikne. Alespoň neuvidíte většinu špatných vizuálních efektů a přeslechnete ten podprůměrný soundtrack.